Kupní smlouva o prodeji movité věci

 

KUPNÍ SMLOUVA O PRODEJI MOVITÉ VĚCI

 

uzavřená podle § 588 a násl. občanského zákoníku, v platném znění,

níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi smluvními stranami, kterými jsou,

 

 

Prodávající : jméno, příjmení

rodné číslo

trvalé bydliště

 

a

 

Kupující : jméno, příjmení

rodné číslo

trvalé bydliště

 

 

takto:

 

 

Článek 1. Předmět smlouvy

 

  1. Prodávající prohlašuje, že je jediným a výhradním vlastníkem …………………., značky …………….., rokem výroby ……… (dále jen „předmět koupě“).

  2. Prodávající touto smlouvou a za podmínek v ní dohodnutých prodává předmět koupě kupujícímu.

  3. Kupující se zavazuje převzít předmět koupě a zaplatit za něj prodávajícímu sjednanou kupní cenu.

 

Článek 2. Kupní cena

 

  1. Prodávající prodává předmět koupě za sjednanou kupní cenu ve výši ………..,- Kč.

  2. Účastníci se dohodli, že kupní cena bude zaplacena v hotovosti při podpisu této smlouvy. Zaplacení kupní ceny bude potvrzeno podpisem této smlouvy prodávajícím.

 

Článek 3. Prohlášení prodávajícího a kupujícího

 

  1. Prodávající prohlašuje a ujišťuje kupujícího, že předmět koupě nemá žádné zjevné, faktické či skryté vady, neváznou na něm žádné právní vady ani cizí práva, je ke dni podpisu této smlouvy plně funkční a způsobilý k užívání, a že mu nejsou známé žádné skutečnosti, které by mohly vést k tomu, aby kupujícímu bylo bráněno ve výkonu získaných práv.

  2. Pokud se v budoucnu ukáže, že prohlášení prodávajícího uvedená v předchozím odstavci jsou nesprávná nebo nepravdivá, má se za to, že prodávající porušil smlouvu a kupující má právo od smlouvy odstoupit a požadovat náhradu škody.

  3. Kupující prohlašuje, že se dostatečně seznámil se stavem a charakterem předmětu koupě a v tomto stavu jej převezme do svého výlučného vlastnictví.

 

Článek 4. Přechod vlastnického práva a předání věcí

 

  1. Vlastnické právo k předmětu koupě přechází na kupujícího převzetím věci.

  2. Předmět koupě předá prodávající kupujícímu při podpisu této smlouvy. Převzetí předmětu koupě bude potvrzeno podpisem této smlouvy kupujícím.

  3. Nebezpečí škody na předmětu koupě přechází na kupujícího okamžikem předání předmětu koupě.

 

Článek 5. Závěrečná ustanovení

 

  1. Tato smlouva, jakož i práva a povinnosti v ní výslovně neupravené, se řídí českým právním řádem, zejména zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění.

  2. Tato smlouva je vyhotovena ve dvou stejnopisech s platností originálu, z nichž každý účastník obdrží jeden stejnopis.

  3. Smlouvu lze měnit pouze písemnými dodatky podepsanými oběma účastníky.

  4. Tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti okamžikem jejího podpisu oběma účastníky.

  5. Smluvní strany potvrzují autentičnost této smlouvy a prohlašují, že se s ní pozorně seznámily, jejímu obsahu a znění rozumí, a že je uzavřena na základě jejich svobodné a skutečné vůle, určitě a vážně a nikoli v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. Na důkaz toho připojují níže své podpisy.

 

 

V ……………………………….dne ………2008

 

 

 

……………………………………                                              ……………………………………….

        Prodávající                                                                                   Kupující

Občanský zákoník

HLAVA PRVNÍ

NABÝVÁNÍ DĚDICTVÍ

§460

Dědictví se nabývá smrtí zůstavitele.

§461

§461 (1) Dědí se ze zákona, ze závěti nebo z obou těchto důvodů.

§461 (2) Nenabude-li dědictví dědic ze závěti, nastupují místo něho dědici ze zákona. Nabude-li se ze závěti jen část dědictví, nabývají zbývající části dědici ze zákona.

§462

Dědictví, jehož nenabude žádný dědic, připadne státu.

Odmítnutí dědictví

§463

§463 (1) Dědic může dědictví odmítnout. Odmítnutí se musí stát ústním prohlášením u soudu nebo písemným prohlášením jemu zaslaným.

§463 (2) Zástupce dědice může za něj dědictví odmítnout jen podle plné moci, která ho k tomu výslovně opravňuje.

§464

Prohlášení o odmítnutí dědictví může dědic učinit jen do jednoho měsíce ode dne, kdy byl soudem o právu dědictví odmítnout a o následcích odmítnutí vyrozuměn. Z důležitých důvodů může soud tuto lhůtu prodloužit.

§465

Dědictví nemůže odmítnout dědic, který svým počínáním dal najevo, že dědictví nechce odmítnout.

§466

K odmítnutí dědictví nemůže dědic připojit výhrady nebo podmínky; rovněž nemůže odmítnout dědictví jen zčásti. Taková prohlášení nemají účinky odmítnutí dědictví.

§467

Prohlášení o odmítnutí dědictví nelze odvolat. Totéž platí, prohlásí-li dědic, že dědictví neodmítá.

§468

K dědici neznámému nebo k dědici neznámého pobytu, který byl o svém dědickém právu vyrozuměn vyhláškou soudu a který v určené lhůtě nedal o sobě vědět, se při projednání dědictví nepřihlíží. Jeho opatrovník nemůže prohlášení o odmítnutí či neodmítnutí dědictví učinit.

Dědická nezpůsobilost

§469

Nedědí, kdo se dopustil úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho manželu, dětem nebo rodičům anebo zavrženíhodného jednání proti projevu poslední vůle zůstavitelovy. Může však dědit, jestliže mu zůstavitel tento čin odpustil.

Vydědění

§469a

§469a (1) Zůstavitel může vydědit potomka, jestliže
a) v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech,
b) o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl,
c) byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku,
d) trvale vede nezřízený život.

§469a (2) Pokud to zůstavitel v listině o vydědění výslovně stanoví, vztahují se důsledky vydědění i na osoby uvedené v §473 odst. 2.

§469a (3) O náležitostech listiny o vydědění a o jejím zrušení platí obdobně ustanovení §476 a 480; v listině však musí být uveden důvod vydědění.

Přechod dluhů

§470

§470 (1) Dědic odpovídá do výše ceny nabytého dědictví za přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele a za zůstavitelovy dluhy, které na něj přešly zůstavitelovou smrtí.

§470 (2) Je-li více dědiců, odpovídají za náklady zůstavitelova pohřbu a za dluhy podle poměru toho, co z dědictví nabyli, k celému dědictví.

§471

§471 (1) Je-li dědictví předluženo, mohou se dědici s věřiteli dohodnout, že jim dědictví přenechají k úhradě dluhů. Soud tuto dohodu schválí, neodporuje-li zákonu nebo dobrým mravům.

§471 (2) Nedojde-li k dohodě mezi dědici a věřiteli, řídí se povinnost dědiců plnit tyto dluhy ustanoveními občanského soudního řádu o likvidaci dědictví. Dědici přitom neodpovídají věřitelům, kteří své pohledávky neoznámili přesto, že je k tomu soud na návrh dědiců vyzvalo, pokud je uspokojením pohledávek ostatních věřitelů cena jimi nabytého dědictví vyčerpána.

§472

§472 (1) Stát, jemuž dědictví připadlo, odpovídá za zůstavitelovy dluhy a za přiměřené náklady jeho pohřbu stejně jako dědic.

§472 (2) Není-li možno uhradit peněžitý dluh zcela nebo zčásti penězi z dědictví, může stát použít k úhradě i věcí, které jsou předmětem dědictví a které svou hodnotou odpovídají výši dluhu. Odmítne-li věřitel přijetí těchto věcí, může stát navrhnout likvidaci dědictví.

HLAVA DRUHÁ

DĚDĚNÍ ZE ZÁKONA

§473

§473 (1) V první skupině dědí zůstavitelovy děti a manžel nebo partner, každý z nich stejným dílem.

§473 (2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti. Jestliže nedědí ani tyto děti nebo některé z nich, dědí stejným dílem jejich potomci.

§474

§474 (1) Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí v druhé skupině manžel nebo partner, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.

§474 (2) Dědici druhé skupiny dědí stejným dílem, manžel nebo partner však vždy nejméně polovinu dědictví.

§475

§475 (1) Nedědí-li manžel, partner ani žádný z rodičů, dědí v třetí skupině stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.

§475 (2) Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti. §475a Nedědí-li žádný dědic ve třetí skupině, ve čtvrté skupině dědí stejným dílem prarodiče zůstavitele a nedědí-li žádný z nich, dědí stejným dílem jejich děti.

HLAVA TŘETÍ

DĚDĚNÍ ZE ZÁVĚTI

§476

§476 (1) Zůstavitel může závěť buď napsat vlastní rukou, nebo ji zřídit v jiné písemné formě za účasti svědků nebo ve formě notářského zápisu.

§476 (2) V každé závěti musí být uveden den, měsíc a rok, kdy byla podepsána, jinak je neplatná.

§476 (3) Společná závěť více zůstavitelů je neplatná.

§476a

Vlastnoruční závěť musí být vlastní rukou napsána a podepsána, jinak je neplatná.

§476b

Závěť, kterou nenapsal zůstavitel vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně projevit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Svědci se musí na závěť podepsat.

§476c

§476c (1) Zůstavitel, který nemůže číst nebo psát, projeví svoji poslední vůli před třemi současně přítomnými svědky v listině, která musí být přečtena a přítomnými svědky podepsána. Přitom musí před nimi potvrdit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Pisatelem a předčitatelem může být i svědek; pisatel však nesmí být zároveň předčitatelem.

§476c (2) V listině musí být uvedeno, že zůstavitel nemůže číst nebo psát, kdo listinu napsal a kdo nahlas přečetl a jakým způsobem zůstavitel potvrdil, že listina obsahuje jeho pravou vůli. Listinu musí svědci podepsat.

§476d

§476d (1) Zůstavitel může projevit svoji poslední vůli formou notářského zápisu; zvláštní zákon stanoví, kdy úkon musí být učiněn před svědky a kdy musí mít formu notářského zápisu.

§476d (2) Nezletilí, kteří dovršili 15. rok mohou projevit poslední vůli pouze formou notářského zápisu.

§476d (3) Osoby nevidomé mohou projevit poslední vůli též před třemi současně přítomnými svědky v listině, která musí být přečtena.

§476d (4) Osoby neslyšící, které nemohou číst nebo psát, mohou projevit poslední vůli formou notářského zápisu, nebo před třemi současně přítomnými svědky, ovládajícími znakovou řeč, a to v listině, která musí být tlumočena do znakové řeči.

§476d (5) V listině musí být uvedeno, že zůstavitel nemůže číst nebo psát, kdo listinu napsal a kdo nahlas přečetl a jakým způsobem zůstavitel potvrdil, že listina obsahuje jeho pravou vůli. Obsah listiny musí být po jejím sepsání přetlumočen do znakové řeči; i toto musí být v listině uvedeno. Listinu musí svědci podepsat.

§476e Svědky mohou být pouze osoby, které jsou způsobilé k právním úkonům. Svědky nemohou být osoby nevidomé, neslyšící, němé, ty, které neznají jazyk, ve kterém se projev vůle činí, a osoby, které mají podle závěti dědit.

§476f Závětí povolaný, ani zákonný dědic a osoby jim blízké nemohou při pořizování závěti působit jako úřední osoby, svědci, pisatelé, tlumočníci nebo předčitatelé.

§477

§477 (1) V závěti zůstavitel ustanoví dědice, popřípadě určí jejich podíly nebo věci a práva, které ji mají připadnout. Nejsou-li podíly více dědiců v závěti určeny, platí, že podíly jsou stejné.

§477 (2) Zůstavitel může závětí zřídit nadaci nebo nadační fond.

§478

Jakékoliv podmínky připojené k závěti nemají právní následky; ustanovení §484 odst. 1 věty druhé tím není dotčeno.

§479

Nezletilým potomkům se musí dostat aspoň tolik, kolik činí jejich dědický podíl ze zákona, a zletilým potomkům aspoň tolik, kolik činí jedna polovina jejich dědického podílu ze zákona. Pokud závěť tomu odporuje, je v této části neplatná, nedošlo-li k vydědění uvedených potomků.

§480

§480 (1) Závěť se zrušuje platnou závětí pozdější, pokud vedle ní nemůže obstát, anebo odvoláním závěti; odvolání musí mít formu, jaké je třeba k závěti.

§480 (2) Zůstavitel zruší závěť také tím, že zničí listinu, na níž byla napsána.

HLAVA ČTVRTÁ

SPRÁVCE DĚDICTVÍ

§480a

§480a (1) Správce dědictví vykonává až do skončení projednání dědictví soudem správu dědictví nebo jeho části, jestliže tak zůstavitel stanovil podle §480d nebo jestliže o tom rozhodl soud v řízení o dědictví.

§480a (2) Správce dědictví při výkonu své funkce vykonává práva a plní povinnosti, které ke svěřenému majetku příslušely zůstaviteli. Úkony přesahující rámec obvyklého hospodaření však může učinit jen se souhlasem dědiců a se svolením soudu. O úkonech pře-sahujících rámec obvyklého hospodaření rozhodují dědici nadpoloviční většinou. Při rovnosti hlasů nebo nedosáhne-li se většiny, rozhodne na návrh kteréhokoliv dědice soud.

§480a (3) Správce dědictví je povinen vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře. Za škodu, kterou způsobil porušením svých povinností, odpovídá podle §420.

§480a (4) Dokud správa dědictví trvá, nemohou dědici s majetkem náležejícím do dědictví, který byl svěřen správci dědictví, nakládat nebo s ním činit jiná opatření; jejich oprávnění podle odstavce 2 tím nejsou dotčena. Totéž platí, má-li dědictví připadnout státu podle § 462.

§480b

§480b (1) Správcem dědictví může být ustanovena fyzická osoba, která je způsobilá k právním úkonům, nebo právnická osoba. Správce dědictví musí se svým ustanovením do funkce souhlasit. Má-li dědictví připadnout státu podle §462, může být správcem dědictví ustanoven také stát.

§480b (2) Správce dědictví je povinen podávat soudu zprávy o své činnosti nejméně dvakrát ročně, nerozhodl-li soud jinak.

§480b (3) Po skončení projednání dědictví předloží správce dědictví prostřednictvím soudu dědicům konečnou zprávu o své činnosti.

§480c

§480c (1) Správce dědictví má právo na odměnu a na náhradu hotových výdajů; svůj nárok vyúčtuje v konečné zprávě o své činnosti. Výši a způsob určení odměny a náhrady hotových výdajů stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou.

§480c (2) Odměnu správce dědictví a náhradu jeho hotových výdajů je povinen zaplatit dědic, který nabyl dědictví, jež není předluženo; je-li více dědiců, zaplatí odměnu a náhradu hotových výdajů podle poměru hodnoty svých dědických podílů. V ostatních případech platí odměnu správce dědictví a náhradu jeho hotových výdajů stát. O odměně správce dědictví, o náhradě jeho hotových výdajů a o tom, kdo správci odměnu a náhradu hotových výdajů zaplatí, rozhodne po předložení zprávy podle §480b odst. 3 soud.

§480c (3) Na žádost správce dědictví může soud až do skončení projednání dědictví uložit dědicům, aby zaplatili správci dědictví zálohu na odměnu a na jeho hotové výdaje. Je-li však zřejmé, že dědictví je předluženo, může soud uložit zaplacení této zálohy státu.

§480c (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 neplatí, byl-li správcem dědictví ustanoven stát.

§480d

§480d (1) Zůstavitel může stanovit, aby po jeho smrti až do skončení řízení o dědictví spravoval veškerý jeho majetek náležející do dědictví nebo podnik, nemovitost či jinou část jeho majetku náležejícího do dědictví správce dědictví.

§480d (2) Ustanovit správce dědictví podle odstavce 1 může zůstavitel listinou o ustanovení správce dědictví ve formě notářského zápisu. V listině o ustanovení správce dědictví musí být uvedeno, zda správce dědictví má spravovat veškerý majetek zůstavitele nebo jakou jeho část, kdo má funkci správce dědictví vykonávat a jeho souhlas s ustanovením do funkce správce dědictví.

§480d (3) Není-li v tomto zákoně uvedeno jinak, jakékoliv podmínky připojené k listině o ustanovení správce dědictví nemají právní následky.

§480d (4) Listina o ustanovení správce dědictví může být zůstavitelem zrušena jejím odvoláním nebo pořízením pozdější listiny o ustanovení správce dědictví, nemůže-li vedle ní obstát. Listina o ustanovení správce dědictví se zrušuje také odvoláním souhlasu s funkcí správce dědictví podle odstavce 6. Odvolání listiny o ustanovení správce dědictví a odvolání souhlasu s funkcí správce dědictví musí mít formu notářského zápisu.

§480d (5) Došlo-li ke zrušení listiny o ustanovení správce dědictví, nejde-li o zrušení odvoláním souhlasu s funkcí správce dědictví, je notář, který vyhotovil příslušný notářský zápis o jejím odvolání nebo o nové listině o ustanovení správce dědictví, povinen bez zbytečného odkladu vyrozumět toho, kdo byl ustanoven správcem dědictví zrušenou listinou, že tato listina byla zrušena.

§480d (6) Ten, kdo byl zůstavitelem ustanoven správcem dědictví, může za života zůstavitele odvolat svůj souhlas s ustanovením do funkce správce dědictví. Byl-li souhlas odvolán, je notář, který o tom vyhotovil notářský zápis, povinen bez zbytečného odkladu vyrozumět zůstavitele.

§480e

§480e (1) Správce dědictví ustanovený zůstavitelem je povinen ujmout se výkonu své funkce ihned, jakmile se dozví, že zůstavitel zemřel, a vyrozumět o tom soud, který vede dědické řízení podle zvláštního právního předpisu.

§480e (2) Dědici mohou platnost listiny o ustanovení správce dědictví podle §480d odst. 2 zpochybnit pouze podáním žaloby proti správci dědictví na určení její neplatnosti. Byla-li taková žaloba podána, je správce dědictví oprávněn a povinen vykonávat svou funkci až do právní moci rozhodnutí soudu, kterým bylo určeno, že listina o ustanovení správce dědictví je neplatná, ledaže by jej soud v dědickém řízení funkce správce dědictví zprostil.

HLAVA PÁTÁ

POTVRZENÍ DĚDICTVÍ A VYPOŘÁDÁNÍ DĚDICŮ

§481

Je-li dědic jen jeden, potvrdí mu soud, že dědictví nabyl.

§482

§482 (1) Je-li více dědiců, vypořádají se u soudu mezi sebou o dědictví dohodou.

§482 (2) Neodporuje-li dohoda zákonu nebo dobrým mravům, soud ji schválí.

§483

Nedojde-li k dohodě, soud potvrdí nabytí dědictví těm, jejichž dědické právg bylo prokázáno.

§484

Soud potvrdí nabytí dědictví podle dědických podílů. Při dědění ze zákona se dědici na jeho podíl započte to, co za života zůstavitele od něho bezplatně obdržel, pokud nejde o obvyklá darování; jde-li o dědice uvedeného v ustanovení §473 odst. 2, započte se kromě toho i to, co od zůstavitele bezplatně obdržel dědicův předek. Při dědění ze závěti je třeba toto započtení provést, jestliže k němu dal zůstavitel příkaz anebo jestliže by jinak obdarovaný dědic byl proti dědici uvedenému v ustanovení §479 neodůvodněně zvýhodněn.

HLAVA ŠESTÁ

OCHRANA OPRÁVNĚNÉHO DĚDICE

§485

§485 (1) Zjistí-li se po projednání dědictví, že oprávněným dědicem je někdo jiný, je povinen ten, kdo dědictví nabyl, vydat oprávněnému dědici majetek, který z dědictví má, podle zásad o bezdůvodném obohacení tak, aby neměl majetkový prospěch na újmu pravého dědice.

§485 (2) Nepravý dědic má právo, aby mu oprávněný dědic nahradil náklady, které na majetek z dědictví vynaložil; rovněž mu náležejí užitky z dědictví. Jestliže však věděl nebo mohl vědět, že oprávněným dědicem je někdo jiný, má právo jen na náhradu nutných nákladů a je povinen oprávněnému dědici kromě dědictví vydat i jeho užitky.

§486

Kdo v dobré víře něco nabyl od nepravého dědice, jemuž bylo dědictví potvrzeno, je chráněn tak, jako by to nabyl od oprávněného dědice.

§487

Ustanovení §485 a 486 platí i tehdy, jestliže dědictví připadlo státu.

Plná moc

 

P L N Á M O C

 

Zmocnitel : Název firmy, se sídlem ………., IČ, jednající ……………………

 

Zmocněnec : Jméno, příjmení, datum narození, bydliště

 

Zmocnitel títmo uděluje plnou moc zmocněnci k tomu, aby ho zastupoval ve všech záležitostech a při veškerých jednáních před úřady, orgány státními a místní samosprávy, právnickými i fyzickými osobami. Zmocněnec je jménem zmocnitele oprávněn činit veškeré úkony, a to i písemné, podávat návrhy a žádosti, podávat i vzdávat se řádných a mimořádných opravných prostředků v rámci správních, soudních či jiných řízení, přijímat veškeré doručované písemnosti, přijímat plnění nároků, potvrzovat jejich přijetí a vymáhat nesplněné nároky.

 

Tato plná moc se uděluje na dobu od …………… od ……………….

 

V ………………. dne …………………….

 

…………………………………

podpis zmocnitele

 


 

 

Výše uvedené zmocnění přijímám:

 

…………………………………….

podpis zmocněnce

Smlouva o podnájmu

 

SMLOUVA O PODNÁJMU

 

uzavřená podle § 719 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník,

níže uvedeného dne mezi smluvními stranami, kterými jsou

 

Nájemce : Jméno, příjmění

rodné číslo ………

trvale bytem …………… a

 

Podnájemce : Jméno a příjmení

rodné číslo ………

trvale bytem ……………

 

takto :

 

  1. PŘEDMĚT SMLOUVY

 

  1. Nájemce prohlašuje, že je na základě smlouvy o nájmu bytu uzavřené dne …….. mezi ním a pronajímatelem Janem Novákem, narozeným 20.12.1950, trvale bytem …………………… (dále jen „pronajímatel“), nájemcem bytu č. 5 v 1. patře budovy na adrese …………………….. Celková výměra podlahové plochy bytu činí 80 m2, přičemž byt se skládá z kuchyně o výměře 20 m2, pokoje o výměře 25 m2, pokoje o výměře 20 m2, předsíně o výměře 5 m2, koupelny o výměře 7 m2 a záchoda o výměře 3 m2 (dále jen „byt“). Příslušenstvím bytu je sklepní prostor o výměře 5 m2 v přízemí budovy. Byt je vybaven kuchyňskou linkou, dřezem, vanou, umyvadlem, 3 ks vodovních baterií a topnými tělesy.

  2. Nájemce prohlašuje, že je na základě písemného souhlasu pronajímatele oprávněn přenechat byt do podnájmu. Uvedený souhlas je přílohou této smlouvy.

  3. Nájemce přenechává byt k užívání podnájemci za podmínek podle této smlouvy a předá jej podnájemci ve stavu vhodném k řádnému užívání.

  4. Podnájemce se dostatečně seznámil se stavem bytu a v tomto stavu jej přebírá do podnájmu a zavazuje se řádně a včas platit stanovené nájemné.

 

2. NÁJEMNÉ

 

  1. Nájemné bylo stanoveno na základě dohody smluvních stran ve výši …………,-Kč. Podnájmece je povinen platit nájemné na účet nájemce č. …………………….. a to vždy nejpozději do 15. dne měsíce, který předchází měsíci, za který se nájem platí. První měsíční nájemné je podnájemce povinen zaplatit nájemci při podpisu této smlouvy.

  2. Náklady na plnění poskytovaná s užíváním bytu jsou zahrnuty v nájemném s výjimkou plateb za telefon a internetové připojení, které je povinen platit podnájemce.

 

3. DOBA TRVÁNÍ PODNÁJMU

 

  1. Tato smlouva se uzavírá na dobu určitou a to od ………… do ………….. Dobu trvání podnájmu lze prodloužit dohodou smluvních stran.

  2. Nájemce je oprávněn vypovědět tuto smlouvou před uplynutím doby, na kterou je podnájem sjednán, jestliže je podnájemce v prodlení s placením nájemného o více než … dnů po splatnosti nebo podstatně porušuje či neplní povinnosti stanovené mu v této smlouvě.

  3. Podnájemce je oprávněn vypovědět tuto smlouvou před uplynutím doby, na kterou je podnájem sjednán, jestliže bez vlastního zavinění nemůže byt řádně užívat.

  4. Výpověď musí být písemná a vypovědní lhůta v délce 1 měsíce počíná běžet od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla výpověď doručena druhé smluvní straně.

 

4. PRÁVA A POVINNOSTI SMLUVNÍCH STRAN

 

  1. Nájemce je povinen zajistit podnájemci řádné a nerušené užívání bytu po celou dobu trvání podnájemního vztahu.

  2. Nájemce je oprávněn po předchozí výzvě vstupovat do bytu za účelem kontroly jeho stavu a dodržování povinností stanovených touto smlouvou podnájemci.

  3. Podnájemce se zavazuje užívat byt řádně; dodržovat povinnosti spojené s užíváním bytu; udržovat byt a jeho vybavení v řádném stavu; provádět běžnou údržbu a drobné opravy a neprodleně oznamovat nájemci potřebu údržby či oprav, které přesahují běžný rámec, a následně umožnit nájemci provedení této údržby nebo opravy; předat po skončení podnájmu byt ve stavu v jakém jej převzal s přihlédnutím k běžnému opotřebení.

 

5. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

 

  1. Tato smlouva, jakož i práva a povinnosti v ní výslovně neupravené, se řídí českým právním řádem, zejména zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění.

  2. V případě, že by některé ustanovení této smlouvy bylo nebo se stalo zčásti nebo zcela neplatným či neúčinným, zůstává platnost ostatních ustanovení nedotčena. Smluvní strany se zavazují nahradit takové ustanovení ustanovením novým, které bude odpovídat účelu původního ustanovení.

  3. Tuto smlouvu lze měnit nebo doplňovat pouze formou písemných dodatků podepsaných oběma smluvními stranami.

  4. Tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami.

  5. Tato smlouva je vyhotovena ve dvou stejnopisech s platností originálu, z nichž každá smluvní strana obdrží po jednom stejnopise.

  6. Smluvní strany potvrzují autentičnost této smlouvy a prohlašují, že se s ní pozorně seznámily, jejímu obsahu a znění rozumí, a že je uzavřena na základě jejich svobodné a skutečné vůle, určitě a vážně a nikoli v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. Na důkaz toho připojují níže své podpisy.

 

V …………… dne …………….

 

…………………………………….                                   …………………………………………

     podpis nájemce                                                          podpis podnájemce

Smlouva o zřízení věcného břemene bydlení

Vzor smlouvy:

Níže uvedeného dne, měsíce a roku uzavřeli:

Pan/paní ………………………………, r.č. …………………….., bytem …………………………….., dále jako vlastník nemovitosti (povinný z věcného břemene)

a

Pan/paní ……………………………….., r.č. …………………….., bytem …………………………………., dále jako oprávněný z věcného břemene

tuto

smlouvu o zřízení věcného břemene bydlení a užívání nemovitosti

dle ust. § 151n an. občanského zákoníku

 

I.

Pan ……………………………. prohlašuje, že je na základě kupní (darovací) smlouvy ze dne ……… mj. vlastníkem nemovitosti zapsané u Katastrálního úřadu pro ……………… kraj, Katastrální pracoviště ………………., k.ú. ………………… na LV č. …., jako budova s čp. …. postavené na parc.č. …… – zastavěná plocha a nádvoří o výměře ……. m2.

II.

Vlastník nemovitosti pan ………………………. podle čl. I. této smlouvy zřizuje oprávněnému z věcného břemene panu ………………………… věcné břemeno doživotního bydlení a doživotního užívání shora uvedené nemovitosti a to v dále uvedeném rozsahu.

Pan …………………. je oprávněn doživotně výlučně užívat byt 2+1 v 1. patře budovy specifikované v čl. I. této smlouvy, který tvoří obývací pokoj, ložnice, kuchyně a koupelna s WC. Zároveň je oprávněn doživotně užívat společnou chodbu, sklep a půdu.

Oprávněný z věcného břemene se zavazuje hradit společně s vlastníkem nemovitosti náklady na údržbu a opravy nemovitosti.

Oprávněný z věcného břemene právo odpovídající věcnému břemeni přijímá a vlastník nemovitosti uvedené v čl. I. této smlouvy je povinen toto právo strpět. 

III.

Věcné břemeno se zřizuje bezúplatně.

IV.

K nabytí práv odpovídající věcnému břemeni je nutný vklad do katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro …………. kraj, Katastrální pracoviště …………………

 

V ……………………………… dne ………………

 

………………………………………………                                 …………………………………………………..

         vlastník nemovitosti                                                             oprávněný

Občanský zákoník

ČÁST DEVÁTÁ

ZÁVĚREČNÁ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

HLAVA PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§853

Občanskoprávní vztahy, pokud nejsou zvláště upraveny ani tímto, ani jiným zákonem, se řídí ustanoveními tohoto zákona, která upravují vztahy obsahem i účelem jim nejbližší.

HLAVA DRUHÁ

PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ K ÚPRAVÁM ÚČINNÝM
OD 1. DUBNA 1964 (zákon č. 40/1964 Sb.)

§854

Pokud dále není uvedeno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé před 1. dubnem 1964; vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé před 1. dubnem 1964 se však posuzují podle dosavadních předpisů.

§855

§855 (1) Občané, kteří byli podle dosavadních předpisů zcela zbaveni svéprávnosti, se po 31. březnu 1964 považují za osoby zbavené podle tohoto zákona způsobilosti k právním úkonům.

§855 (2) Občané, kteří byli podle dosavadních předpisů částečně zbaveni svéprávnosti, jsou i napříště způsobilí k právním úkonům v rozsahu stanoveném dosavadními předpisy, pokud soud nerozhodne o rozsahu jejich způsobilosti podle ustanovení §10 odst. 2.

§856

§856 (1) Majetková společenství mezi manžely vzniklá podle dřívějších předpisů zanikají dnem 1. dubna 1964. Tímto dnem vznikne bezpodílové spoluvlastnictví manželů ke všemu, co podle tohoto zákona do jejich bezpodílového spoluvlastnictví patří.

§856 (2) Byly-li v zaniklém majetkovém společenství věci, jež nejsou předmětem osobního vlastnictví, vztahují se na ně přiměřeně ustanovení o bezpodílovém spoluvlastnictví manželů.

§856 (3) Pokud zákon č. 140/1961 Sb. (trestní zákon) stanoví, že výrokem o propadnutí majetku zaniká zákonné společenství majetkové, rozumí se tím od 1. dubna 1964 zánik bezpodílového spoluvlastnictví manželů.

§857

Nabyl-li před 1. dubnem 1964 právo užívat byt jeden z manželů, vznikne tímto dnem právo společného užívání bytu oběma manželům. Toto právo však nevznikne, jestliže manželé spolu trvale nežijí.

§858

§858 (1) Byly-li smlouvy o pojištění osob uzavřeny před účinností tohoto zákona ve prospěch majitele nebo doručitele pojistky, má od 1. dubna 1964 právo na plnění pojištěný (§355 odst. 1 ve znění zákona č. 40/1964 Sb.); je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, vznikne právo na plnění osobám uvedeným v §372 ve znění zákona č. 40/1964 Sb.

§858 (2) Pokud se ustanovení §61 zákona č. 47/1956 Sb., o civilním letectví, dovolává pro pojištění proti následkům odpovědnosti ustanovení §58 až 60 téhož zákona, rozumí se tím od 1. dubna 1964 ustanovení §427 až 431 ve znění zákona č. 40/1964 Sb.

§859

§859 (1) Při dědění se užije práva platného v den smrti zůstavitele; byla-li však závěť zřízena před 1. dubnem 1964, posuzuje se její platnost podle dosavadních předpisů.

§859 (2) Dnem 1. dubna 1964 zanikají všechna omezení vyplývající ze svěřeneckého náhradnictví.

§859 (3) Pokud zákon nestanoví jinak, dědí pozůstalý manžel, který žil se zůstavitelem v době jeho smrti ve společné domácnosti, vedle svého podílu nedoplatky zůstavitelovy odměny za práci a opětujících se důchodů až do výše jednoměsíčního příjmu.

§860

Podle dosavadních předpisů se až do svého zakončení posuzují lhůty a promlčecí doby, které počaly běžet před 1. dubnem 1964.

§861

Jde-li o právo na náhradu škody způsobené úmyslně nebo o právo na vrácení neoprávněného majetkového prospěchu získaného úmyslně, platí desetiletá promlčecí doba počítaná ode dne, kdy počala běžet lhůta původní; tohoto ustanovení nelze použít, jde-li o právo, které se již před 1. dubnem 1964 promlčelo podle dosavadních předpisů.

§862

Práva a povinnosti ze zástavních práv vzniklých před 1. dubnem 1964 se řídí ustanovením §495 ve znění zákona č. 40/1964 Sb., pokud nejsou upraveny zvláštními předpisy. To platí i o zástavních právech vzniklých ze smlouvy.

§863

Majetkové vypořádání společností zrušených ustanovením §563 odst. 2 zákona č. 141/1950 Sb. (občanského zákoníku) se řídí nadále těmi předpisy, kterými se řídilo dosud.

§864

Zrušují se:
1. občanský zákoník č. 141/1950 Sb. s výjimkou ustanovení §12 odst. 2, pokud upravuje uzavírání pracovních smluv, a §22 a 352;

2. zákon č. 126/1946 Sb., o úpravě zemědělských pachtovních poměrů;

3. zákon č. 139/1947 Sb., o rozdělení pozůstalostí se zemědělskými podniky a o zamezení drobení zemědělské půdy;

4. zákon č. 45/1948 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 139/1947 Sb., o rozdělení pozůstalostí se zemědělskými podniky a o zamezení drobení zemědělské půdy;

5. zákon č. 207/1948 Sb., o ochraně pachtýřů zemědělských podniků a pachtýřů zemědělských pozemků;

6. zákon č. 189/1950 Sb., o pojistné smlouvě;

7. zákon č. 63/1951 Sb., o odpovědnosti za škody způsobené dopravními prostředky;

8. zákon č. 65/1951 Sb., o převodech nemovitostí a pronájmech zemědělské a lesní půdy;

9. ustanovení §18 odst. 2 a §20 zákona č. 84/1952 Sb., o organizaci peněžnictví;

10. ustanovení §95 a 96 zákona č. 115/1953 Sb., o právu autorském;

11. ustanovení §55 odst. 2 písm. a), §58, §59 odst. 1 a §60 zákona č. 47/1956 Sb., o civilním letectví;

12. ustanovení §50 odst. 6 zákona č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horního zákona);

13. ustanovení §32 zákona č. 150/1961 Sb., o náhradách při úrazech a nemocech z povolání;

14. vládní nařízení č. 366/1940 Sb., o plovárnách a koupalištích;

15. vládní nařízení č. 183/1947 Sb., jímž se určují zemědělské výrobní oblasti;

16. vládní nařízení č. 53/1955 Sb., kterým se doplňuje a mění vládní nařízení č. 183/1947 Sb., jímž se určují zemědělské výrobní oblasti;

17. nařízení ministra spravedlnosti č. 157/1950 Sb., kterým se provádějí některá ustanovení občanského zákoníku, ve znění nařízení ministra spravedlnosti č. 37/1955 Sb.;

18. nařízení ministra spravedlnosti č. 179/1950 Sb., o důležitých důvodech k výpovědi chráněných nájmů nebo k jejich zrušení bez výpovědi;

19. vládní vyhláška č. 113/1956 Ú. l., o vybírání nedoplatků nájemného, s výjimkou ustanovení §5 až 7;

20. vládní vyhláška č. 211/1957 Ú. l., o provádění drobných oprav v bytech;

21. příloha vyhlášky ministerstva financí č. 157/1954 Ú. l., kterou se vydávají pojistné podmínky pro rodinné důchodové pojištění;

22. přílohy 1 až 11 vyhlášky ministerstva financí č. 237/1955 Ú. l., o pojistných podmínkách pro pojištění majetku a osob sjednávaná se Státní pojišťovnou;

23. vyhláška ministra financí č. 206/1957 Ú. l., o vkladních knížkách;

24. vyhláška ministerstva financí č. 33/1958 Ú. l., o pojistných podmínkách pro pojištění majetku a osob sjednávaná se Státní pojišťovnou;

25. ustanovení čl. 22 až 25 vyhlášky ministerstva vnitřního obchodu č. 125/1959 Ú. l., o základních předpisech pro práci prodejen.

HLAVA TŘETÍ

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ K ÚPRAVÁM ÚČINNÝM
OD 1. DUBNA 1983 (zákon č. 131/1982 Sb.)

§865

§865 (1) Pokud není uvedeno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé v době od 1. dubna 1964 do 1. dubna 1983.

§865 (2) Na právní vztahy z bezpodílového spoluvlastnictví manželů, zaniklého v době od 1. dubna 1964 do 1. dubna 1983, užije se ustanovení §149 odst. 4, pokud k vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví nedošlo dohodou uzavřenou do tří let od 1. dubna 1983, nebo rozhodnutím soudu na návrh podaný do tří let od 1. dubna 1983.

§865 (3) Do doby uvedené v ustanovení §135a ve znění zákona č. 131/1982 Sb. se započítá i doba, po kterou občan nebo jeho právní předchůdce měl věc nepřetržitě v držbě (§135a odst. 1) nebo nepřetržitě vykonával právo odpovídající věcnému břemenu (§135a odst. 2) před 1. dubnem 1983; tato doba však neskončí dříve než uplynutím jednoho roku od tohoto dne.

§865 (4) Jde-li o právo dovolat se neplatnosti právního úkonu z důvodu uvedeného v ustanovení §40a ve znění zákona č. 131/1982 Sb., k němuž došlo před 1. dubnem 1983, neskončí se promlčecí doba dříve, než uplynutím tří let od tohoto dne.

§865 (5) Jde-li o právo na náhradu škody nebo o právo na vydání neoprávněně získaného majetkového prospěchu, platí dvouletá promlčecí doba počítaná ode dne, kdy počala běžet lhůta původní; tohoto ustanovení nelze použít, jde-li o právo, k němuž promlčecí doba uplynula podle dosavadních předpisů.

§865 (6) Na práva a povinnosti z věcných břemen vzniklých před 1. dubnem 1964 vztahují se obdobně ustanovení §135b a §135c odst. 3 až 7 ve znění zákona č. 131/1982 Sb.

§866

Zvýšení základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí a stanovení hranice, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení, k nimž dojde počínaje 1. dubnem 1983, nedotýká se dohod o srážkách ze mzdy a jiných příjmů (§57 ve znění zákona č. 40/1964 Sb.) uzavřených před tímto dnem.

HLAVA ČTVRTÁ

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ K ÚPRAVÁM ÚČINNÝM
OD 1. LEDNA 1989 (zákon č. 188/1988 Sb.)

§867

Nárok na náhradu za ztrátu na důchodu, který vznikl před 1. lednem 1989, se posuzuje podle dosavadních předpisů.

HLAVA PÁTÁ

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ K ÚPRAVÁM ÚČINNÝM
OD 1. LEDNA 1992 (zákon č. 509/1991 Sb.)

§868

Pokud dále není uvedeno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé před 1. lednem 1992; vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé před 1. lednem 1992 se však posuzují podle dosavadních předpisů.

§869

Odporovat lze právním úkonům učiněným v době tří let před účinností tohoto zákona, pokud důvod odporovatelnosti trval i po účinnosti tohoto zákona; toto právo je však třeba uplatnit do jednoho roku po účinnosti tohoto zákona, jinak zanikne.

§870

Podle dosavadních předpisů se až do svého zakončení posuzují lhůty a promlčecí doby, které počaly běžet před účinností tohoto zákona.

§871

§871 (1) Právo osobního užívání bytu a právo užívání jiných obytných místností a místností nesloužících k bydlení vzniklé podle dosavadních předpisů, které trvá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se mění dnem účinnosti tohoto zákona na nájem. Společné užívání bytu a společné užívání bytu manžely se mění na společný nájem.

§871 (2) Právo užívání části bytu se mění na podnájem s tím, že jej nelze vypovědět po dobu jednoho roku od účinnosti tohoto zákona.

§871 (3) Obdobně to platí u osobního užívání jiných obytných místností a místností nesloužících k bydlení.

§871 (4) Osobní užívání bytů sloužících k trvalému ubytování pracovníků organizace se mění na nájem služebního bytu, pokud tyto byty splňují kritéria stanovená zákonem pro služební byty; pokud tyto podmínky nejsou splněny, mění se takové osobní užívání na nájem.

§872

§872 (1) Právo osobního užívání pozemku, vzniklé podle dosavadních předpisů, které trvá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, mění se dnem účinnosti tohoto zákona na vlastnictví fyzické osoby. Ustanovení §8 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, tím není dotčeno.

§872 (2) Vzniklo-li právo osobního užívání stejného nezastavěného pozemku více občanům společně (společným uživatelům), stávají se s účinností tohoto zákona podílovými spoluvlastníky se stejnými podíly.

§872 (3) Vzniklo-li právo osobního užívání stejného zastavěného pozemku více občanům společně (společným uživatelům zastavěného pozemku), stávají se s účinností tohoto zákona podílovými spoluvlastníky s podíly, jejichž velikost je stejná jako velikost jejich spoluvlastnických podílů ke stavbě postavené na pozemku ve společném osobním užívání. V případě pochybnosti určí velikost spoluvlastnických podílů dohoda spoluvlastníků, a nedojde-li k ní, soud na návrh některého z nich.

§872 (4) Vzniklo-li právo osobního užívání k zastavěnému nebo nezastavěnému pozemku manželům, stávají se dnem účinnosti tohoto zákona bezpodílovými spoluvlastníky pozemku, pokud jejich bezpodílové spoluvlastnictví trvá; zaniklo-li, stávají se podílovými spoluvlastníky rovným dílem.

§872 (5) Vzniklo-li přede dnem účinnosti tohoto zákona občanovi právo, aby s ním byla uzavřena dohoda o osobním užívání pozemku, avšak do účinnosti tohoto zákona již nedošlo k dohodě, popřípadě k její registraci pravomocným rozhodnutím státního notářství, vzniká oprávněnému právo na uzavření kupní smlouvy k pozemku, jehož se týkalo rozhodnutí o přidělení pozemku do osobního užívání. Neuplatní-li oprávněný své právo do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona, právo zanikne. Nedojde-li k uzavření kupní smlouvy, není dotčeno právo na vydání bezdůvodného obohacení (§451 a násl.).

§872 (6) Jde-li o vydržení vlastnického práva k pozemku podle tohoto zákona, kde na základě dosavadních předpisů bylo možné nabýt jen právo na uzavření dohody o osobním užívání pozemků, může si oprávněná osoba započítat dobu, po kterou její právní předchůdce měl pozemek nepřetržitě v držbě i před účinností tohoto zákona.

§872 (7) Vzniklo-li občanovi (občanům) za podmínek uvedených v zákoně č. 52/1966 Sb., o osobním vlastnictví k bytům, ve znění zákona č. 30/1978 Sb., osobní vlastnictví k bytu, mění se dnem účinnosti tohoto zákona osobní vlastnictví na vlastnictví fyzické osoby (fyzických osob); rovněž právo společného osobního užívání pozemku, na němž stojí obytný dům s bytem (byty) ve vlastnictví občana (občanů), mění se dnem účinnosti tohoto zákona na podílové spoluvlastnictví fyzických osob.

§872 (8) Za podmínek stanovených v zákoně č. 52/1966 Sb., o osobním vlastnictví k bytům, ve znění zákona č. 30/1978 Sb., mohou od účinnosti tohoto zákona nabývat byty a nebytové prostory do vlastnictví i právnické osoby.

§873

Při dědění se použije právo platné v den smrti zůstavitele. Byla-li však závěť pořízena před účinností tohoto zákona, posuzuje se její platnost podle dosavadních předpisů. To platí i o platnosti vydědění.

§874

Práva a povinnosti z omezení převodu nemovitosti, jež vzniklo před účinností tohoto zákona, se řídí dosavadními předpisy.

§875

§875 (1) Zájmová sdružení, jež vznikla podle 360b hospodářského zákoníku, zájmové organizace, jež vznikly podle §42 zákona č. 162/1990 Sb., o zemědělském družstevnictví, a zájmové organizace a společné zájmové organizace, jež vznikly podle §35 a 36 zákona č. 176/1990 Sb., o bytovém, spotřebním, výrobním a jiném družstevnictví, se považují za sdružení podle §20f tohoto zákona. Tato sdružení jsou povinna se registrovat podle §20i do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.

§875 (2) Dosavadní nadace se považují za nadace podle §20b až 20e tohoto zákona.

§876

§876 (1) Vztahy trvalého užívání podle §70 zákona č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, se posuzují podle dosavadních předpisů až do doby vydání zvláštního zákona.

§876 (2) Hospodářské smlouvy o dočasném užívání majetku za úplatu podle §348 hospodářského zákoníku se mění od účinnosti tohoto zákona na nájemní smlouvy. Je-li užívání majetku podle §348 hospodářského zákoníku sjednáno bezúplatně, mění se ode dne účinnosti toho zákona na smlouvu o výpůjčce.

§877

§877 (1) Ceny, úplaty a jiná peněžitá plnění, která jsou předmětem úpravy podle tohoto zákona a na něž se vztahuje obecně závazný právní předpis o cenách, se považují za ceny podle tohoto předpisu.

§877 (2) Pokud se v tomto zákoně používá pojmu „obecně závazný právní předpis o cenách“, rozumí se tím zákon č. 526/1990 Sb., o cenách.

§878

Zrušují se: 1. ustanovení §22 zákona č. 141/1950 Sb., (občanský zákoník); 2. zákon č. 41/1964 Sb., o hospodaření s byty; 3. ustanovení §4, 6, §9 odst. 2 a §10 odst. 2 zákona č. 52/1966 Sb., o osobním vlastnictví k bytům, ve znění zákona č. 30/1978 Sb.

 HLAVA ŠESTÁ

§879

§879 (1) Vlastnické vztahy k nemovitostem vyskytujícím se jen na území České republiky nebo Slovenské republiky (zejména např. tzv. osadnické vztahy, urbariáty a komposesoráty) upraví zákon národní rady příslušné republiky.

§879 (2) Zákony národních rad stanoví, kdo a jakým způsobem zajišťuje bytové náhrady (náhradní byty a náhradní ubytování).

§879a

Podrobnější předpisy k provedení občanského zákoníku vydají příslušná ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy. Vláda České republiky a vláda Slovenské republiky mohou vydat podrobnější předpisy k provedení občanského zákoníku, jde-li o věci, které patří do působnosti České republiky a do působnosti Slovenské republiky.

HLAVA SEDMÁ

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ K ÚPRAVÁM ÚČINNÝM
OD 1. LEDNA 1995 (zákon č. 267/1994 Sb.)

§879b

§879b (1) Smlouvy o nájmu bytů uzavřené platně i v jiné než písemné formě jsou platné i nadále.

§879b (2) Ustanovení §712 odst. 2 čtvrté věty se vztahují na nájemní smlouvy uzavřené po účinnosti tohoto zákona.

HLAVA OSMÁ

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ K ÚPRAVÁM ÚČINNÝM
OD 1. ČERVENCE 2000 (zákon č. 103/2000 Sb.)

§879c

§879c (1) Právo trvalého užívání pozemku podle §70 zákona č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, zastavěného budovou nebo stavbou ve vlastnictví osoby, v jejíž prospěch bylo právo trvalého užívání zřízeno, a pozemku na něj navazujícího, jestliže takový pozemek souvisí s provozem této budovy nebo stavby, které trvá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se mění uplynutím jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona na vlastnictví právnické osoby, v jejíž prospěch bylo toto právo zřízeno.

§879c (2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje obdobně i na právo výpůjčky nebo nájmu, kterými bylo nahrazeno právo trvalého užívání pozemku, pokud bylo zřízeno ve prospěch bytového družstva nebo ve prospěch toho, komu byl převeden byt nebo nebytový prostor do vlastnictví podle §23 zákona o vlastnictví bytů.

§879c (3) Bylo-li právo trvalého užívání zřízeno k jednomu pozemku společně více osobám, stávají se podle odstavce 1 tyto osoby spoluvlastníky se stejnými podíly.

§879c (4) Pokud právnická osoba, v jejíž prospěch bylo toto právo zřízeno, nepožádá stát o změnu tohoto práva na vlastnictví ve lhůtě jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona, ke změně práva podle odstavce 1 nebo 2 na vlastnictví nedojde a právo trvalého užívání zaniká uplynutím lhůty jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona.

HLAVA DEVÁTÁ

Přechodná ustanovení k úpravám účinným
od 1. ledna 2001 (zákon č. 367/2000 Sb.)

§879d

Osobou, v jejíž prospěch bylo právo trvalého užívání zřízeno, se pro účely §879c rozumí i bytové družstvo nebo sdružení občanů, které vzniklo anebo se považuje za vzniklé podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, pokud na takovéto bytové družstvo, případně sdružení občanů přešlo právo trvalého užívání uvedené v §879c odst. 1.

§879e

Ustanovení §879c odst. 1 se vztahuje obdobně i na právo výpůjčky nebo nájmu podle §879c odst. 2 zřízené nejpozději do 31. prosince 2000 ve prospěch toho, komu byl převeden byt nebo nebytový prostor do vlastnictví podle §23 zákona o vlastnictví bytů. Změna takového práva výpůjčky nebo nájmu na vlastnictví nastává dnem 1. července 2001.

Účinnost zákona

§880

Tento zákoník nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1964.

* * *

Zákon č. 58/1969 Sb. ze dne 5. června 1969 o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem nabyl účinnosti dne 1. července 1969; zákon č. 131/1982 Sb. ze dne 9. listopadu 1982, kterým se mění a doplňuje občanský zákoník a upravují některé další majetkové vztahy, nabyl účinnosti dne 1. dubna 1983, s výjimkou ustanovení §489a, které nabylo účinnosti již dnem 1. ledna 1983; zákon č. 94/1988 Sb. ze dne 15. června 1988 o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví, nabyl účinnosti dne 1. července 1988; zákon č. 188/1988 Sb. ze dne 14. prosince 1988, kterým se mění a doplňuje zákoník práce, nabyl účinnosti dne 1. ledna 1989; zákon č. 87/1990 Sb. ze dne 28. března 1990, kterým se mění a doplňuje občanský zákoník, nabyl účinnosti dne 29. března 1990; zákon č. 105/1990 Sb. ze dne 18. dubna 1990 o soukromém podnikání občanů, nabyl účinnosti dne 1. května 1990; zákon č. 116/1990 Sb. ze dne 23. dubna 1990 o nájmu a podnájmu nebytových prostor, nabyl účinnosti dne 1. května 1990; zákon č. 87/1991 Sb. ze dne 21. února 1991 o mimosoudních rehabilitacích, nabyl účinnosti dne 1. dubna 1991; zákon č. 509/1991 Sb. ze dne 5. listopadu 1991, kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník, nabyl účinnosti dne 1. ledna 1992.

* * *

Článek XII zákona č. 264/1992 Sb. zní:

Čl. XII

(1) Zrušuje se zákon č. 95/1963 Sb., o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.

(2) Zvláštní zákony stanoví, kdo vykonává činnosti náležející podle dosavadních předpisů do působnosti státních notářství.

(3) Okresní soud, v jehož obvodu působilo státní notářství, převezme dnem účinnosti tohoto zákona spisy, písemnosti, předměty, úschovy, evidenční pomůcky a úřední razítka státního notářství, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

(4) Zrušuje se vládní nařízení č. 15/1953 Sb., o ověřování listin a podpisů na listinách národními výbory.

* * *

Článek XXVII zákona č. 118/1995 Sb. zní:

Čl. XXVII

Přechodná ustanovení

(1) Nároky na náhradu příjmu osobám samostatně výdělečně činným, které vznikly přede dnem 1. ledna 1996, se posuzují podle předpisů platných před tímto dnem a náhrady příjmu vyplácejí orgány, které byly k výplatě příslušné podle předpisů platných před 1. lednem 1996.

(2) Nároky na dávky sociální péče podmíněné sociální potřebností poskytované ke dni 1. ledna 1996 podle zákona o sociální potřebnosti1) se posuzují od 1. ledna 1996 se zřetelem na čl. XI tohoto zákona.

* * *

§ 45 zákona č. 363/1999 Sb. zní:

Ustanovením §800 odst. 3 občanského zákoníku ve znění §45 tohoto zákona se řídí i právní vztahy vzniklé před účinností tohoto zákona.

Čl. VIII zákona č. 56/2006 Sb. zní:

Čl. VIII

Přechodné ustanovení

Smlouvy o službách bankovních, platebních, úvěrových a pojistných, smlouvy týkající se penzijního připojištění, smlouvy týkající se poskytování investičních služeb a smlouvy týkající se obchodů na trhu s investičními nástroji, při jejichž uzavření byly použity prostředky komunikace na dálku a které byly uzavřeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy.

§6 zákona č. 107/2006 Sb. zní:

§ 6

Přechodná ustanovení k části druhé

§6(1) Ustanovení §706 odst. 2 věta třetí se u nájemních smluv, které byly uzavřeny před účinností tohoto zákona, nevztahuje na osoby, které nájemce přijal do společné domácnosti před účinností tohoto zákona.

§6 (2) Výpovědi nájmu bytu podané před účinností tohoto zákona podle §711 se řídí dosavadními právními předpisy.

§6 (3) Ustanovení §719 odst. 1 věta třetí se vztahuje na podnájemní smlouvy uzavřené po účinnosti tohoto zákona.

Čl. XLIV zákona č. 264/2006 Sb. zní:

Čl. XLIV

Přechodné ustanovení

Srážky se mzdy na základě dohod o srážkách ze mzdy a z jiných příjmů uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se provádějí podle dosavadních právních předpisů; pohledávky zajištěné těmito dohodami nelze ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zvyšovat, jestliže je není možné podle něj zajistit dohodou o srážkách ze mzdy a z jiných příjmů.

Poznámky:
[1] Např. §261 odst. 2 obchodního zákoníku.

[1a] Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů.

[2] Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

[2a] Směrnice Rady 85/577/EHS ze dne 20. prosince 1985 o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory.

Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/47/ES ze dne 26. října 1994 o ochraně nabyvatelů ve vztahu k některým aspektům smluv o nabytí práva k užívání nemovitostí na časový úsek.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES ze dne 20. května 1997 o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku a o změně směrnice Rady 90/619/EHS a směrnic 97/7/ES a 98/27/ES.

[2b] § 2, §3 písm. bb), §23 a 66 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě).

[2c] § 3 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 56/2006 Sb.

[2d] §162a odst. 1 trestního zákona.

[2e]Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem.

Zákon SNR č. 266/1992 Sb., o katastru nemovitostí Slovenské republiky.

[2dx] § 2 písm. c) zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti). ((pozn.red.) Poznámka přejmenována z 2d) na 2dx) kvůli duplicitě)

[2dy] Například §14 odst. 7, §15 odst. 3, §715a odst. 3 obchodního zákoníku. ((pozn.red.) Poznámka přejmenována z 2d) na 2dy) kvůli duplicitě)

[2dz] Například zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů. ((pozn.red.) Poznámka přejmenována z 2d) na 2dz) kvůli duplicitě)

[3] Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.

[3a] § 5 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

[3b] § 175a až 175z občanského soudního řádu.

[3c] § 175f odst. 4 občanského soudního řádu.

[3h] § 85 a násl. zákona č. 94/1963 Sb., o rodině.

[3i] § 147 až 150 zákoníku práce. § 276 až 302 občanského soudního řádu.

[4] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES, o určitých aspektech prodeje spotřebního zboží a záruk na spotřební zboží.

[4a] Například zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

[5] §1 zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 75/1976 Sb.

§2 zákona č. 61/1977 Sb., o lesích.

[6] Zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor.

[7] §11 odst. 3 zákona č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách.

[8] §1 odst. 1 a 2 zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

[9] §6 zákona č. 159/1999 Sb.

[10] §10 odst. 1 zákona č. 159/1999 Sb.

[11] §3 zákona č. 159/1999 Sb.

Darovací smlouva s věcným břemenem

DAROVACÍ SMLOUVA SE ZŘÍZENÍM VĚCNÉHO BŘEMENE


uzavřená podle § 628 a násl. ve spojení s §151n a násl.

zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění,

níže uvedeného dne mezi smluvními stranami, kterými jsou

 

 

 

Dárce:    jméno, příjmení,

            rodné číslo

            bydliště      a


Obdarovaný:    jméno, příjmení,

                      rodné číslo

                       bydliště

 


takto :


I. Úvodní prohlášení 
  1. Dárce výslovně prohlašuje, že je výlučným vlastníkem této nemovitosti …………… zde uvést jaké, tzn. rodinný dům, byt, pozemek, parcelní číslo, výměra, využití nemovitosti …………….., zapsané u Katastrálního úřadu pro ………………. kraj, Katastrálního pracoviště se sídlem …………. na listu vlastnictví č. ……., v obci …………….. a katastrální území ………… (dále jen „nemovitost“)

  2. Dárce dále prohlašuje, že není nijak omezen v možnostech disponovat s předmětnou nemovitostí.

II. Předmět smlouvy 

  1. Dárce tímto daruje nemovitost uvedenou v čl. I., a to se všemi součástmi a příslušenstvím do výlučného vlastnictví obdarovaného.

  2. Obdarovaný tímto předmětnou nemovitost přijímá do svého výlučného vlastnictví.

III. Další ujednání a prohlášení 

  1. Dárce prohlašuje, že na darované nemovitosti neváznou ke dni podpisu této smlouvy žádné dluhy, věcná břemena, zástavní ani jiná práva třetích osob či jiná zatížení, ani neexistují skutečnosti, které by mohly vést k omezení vlastnického práva obdarovaného. Stav nemovitosti odpovídá běžnému opotřebení při obvyklém užívání.

  2. Obdarovaný prohlašuje, že se seznámil se stavem nemovitosi a je mu tedy zřejmý její stav, charakter a druh.

  3. Vlastnické právo k darované nemovitosti nabyde obdarovaný vkladem do katastru nemovitostí, a to ke dni podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí.

IV. Zřízení věcného břemene

  1. Obdarovaný současně s touto smlouvou zřizuje věcné břemeno doživotního a bezplatného práva bydlení v darované nemovitosti ve prospěch dárce v tomto rozsahu : dárce je oprávněn výlučně užívat byt v …… nadzemním podlaží, který sestává z obývacího pokoje, kuchyně, ložnice, a koupelny se sociálním zařízením, dále pak je oprávněn užívat společně s obdarovaným hlavní chodbu domu, půdu a pozemky uvedené v čl. I. odst. 1 této smlouvy. Dárce je oprávněným z věcného břemene a v tomto rozsahu jej přijímá.

  2. Dárce jako oprávněný z věcného břemene je povinen podílet se poměrnou částí na nákladech na opravy a údržbu, které souvisejí s opotřebením té části nemovitosti, kterých se dotýká výkon jeho práv z věcného břemene.

  3. Věcné břemeno se zřizuje bezplatně. Jeho hodnota podle ocenění účastníků této smlouvy činí 100.000,- Kč a byla stanovena pětinásobkem ročního plnění ve výši 20.000,- Kč.

  4. V případě, že v důsledku výkonu práv z věcného břemene dárcem vznikne na nemovitosti škoda, je dárce povinen tuto škodu nahradit.

V. Závěrečná ustanovení

  1. Tato smlouva, jakož i práva a povinnosti v ní výslovně neupravené, se řídí českým právním řádem, zejména zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění.

  2. Smlouvu lze měnit pouze formou písemných dodatků podepsaných oběma smluvními stranami.

  3. Smlouva je vyhotovena v šesti stejnopisech s platností originálu, z nichž po jednom obdrží dárce a obdarovaný. Čtyři stejnopisy jsou určeny pro potřeby řízení o vkladu u příslušného katastrálního úřadu.

  4. Smluvní strany potvrzují autentičnost této smlouvy a prohlašují, že se s ní pozorně seznámily, jejímu obsahu a znění rozumí, a že je uzavřena na základě jejich svobodné a pravé vůle, určitě a vážně a nikoli v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. Na důkaz toho připojují níže své podp


V ………… dne ……..


dárce                                                                     obdarovaný


Nájemní smlouva

 

NÁJEMNÍ SMLOUVA

 

uzavřená podle § 685 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník,

níže uvedeného dne mezi smluvními stranami, kterými jsou

 

 

Pronajínatel : Jméno, příjmení

rodné číslo ………

trvale bytem …………… a

 

Nájemce : Jméno a příjmení

rodné číslo ………

trvale bytem ……………

 

takto :

 

1. PŘEDMĚT SMLOUVY

 

1.   Pronajímatel prohlašuje, že je výlučným vlastníkem bytové jednotky ve … podlaží v domě č.p. ….. na pozemku …….., v ulici …….., v obci …… Předmětem nájmu, který přenechává nájemci do nájmu, je byt 1+1, … kategorie s příslušenstvím (dále jen „byt“). Byt sestává z kuchyně o výměře … m2, pokoje o výměře … m2, koupelny o výměře … m2, WC o výměře … m2 A předsíně o výměře … m2. Byt je vybaven 1x kuchyňskou linkou, 1x plynovým sporákem, 1x vanou, 1x umyvadlem, 1x WC mísou s nádržkou, 2x vodovodními bateriemi, 2x topnými tělesy, 2x vestavěnými skříněmi, 1x domácím telefonem, zvonkem a 1x listovní schránkou. Příslušenstvím bytu je sklepní prostor o výměře 5 m2 v přízemí budovy.

2.   Pronajímatel přenechává byt nájemci ve stavu vhodném k řádnému užívání a to za účelem bydlení s tím, že byt bude užívat nájemce a osoby zde uvedené (dále jen „spolubydlící osoby“). Nájemce prohlašuje, že těmito osobami jsou :

 

……………………………………………………………………………

3.   Nájemce prohlašuje, že se ke dni předání bytu seznámil se stavem a vybavením bytu a v tomto stavu jej přebírá.

 

2. DOBA A ZÁNIK NÁJMU BYTU

 

1.   Tato nájemní smlouva se uzavírá na dobu určitou a to od …. do …..

2.   Nájem bytu zaniká uplynutím doby nájmu, písemnou dohodou smluvních stran nebo písemnou výpovědí.

3.   Pronajímatel může smlouvu vypovědět z důvodů uvedených v zákoně (§ 711 a 711a občanského zákoníku). Nájemce může dát výpověď i bez udání důvodů. Výpovědní lhůta se řídí podle § 710 odst. 2 občanského zákoníku a činí tři měsíce. Tato lhůta začíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž byla písemná výpověď doručena druhé smluvní straně.

4.   Nájemce je srozuměn s tím, že po zániku nájmu bytu mu nevzniká žádný nárok na zajištění náhradního bytu či ubytování ze strany pronajímatele.

 

3. NÁJEMNÉ A ÚHRADA ZA PLNĚNÍ POSKYTOVANÁ S UŽÍVÁNÍM BYTU

1.   Nájemce se zavazuje platit pronajímateli měsíčně nájemné ve výši …………….. Kč (slovy: ……………..).

2.   K nájemnému dle odst. 1 se nájemce zavazuje měsíčně platit navíc následující zálohy na služby spojené s užíváním bytu (např. vodné, stočné, …) celkově ve výši …………….. Kč.

3.   Skutečné náklady za ceny služeb vyúčtuje pronajímatel každoročně nájemci nejpozději do …………….., a ve lhůtě …………….. bude provedeno vyrovnání případných nedoplatků a přeplatků.

4.   Nájemné a úhrady za služby spojené s užíváním bytu jsou splatné na účet pronajímatele č. …………nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce, za který jsou nájemné a zálohy placeny.

5.   Při prodlení s placením nájemného a záloh je pronajímatel oprávněn účtovat zákonný poplatek z prodlení, který činí 2,5 promile z dlužné částky denně.

 

4. PRÁVA A POVINNOSTI SMLUVNÍCH STRAN

1.   Práva a povinnosti z nájmu bytu vyplývají oběma smluvním stranám z této smlouvy a obecně závazných právních předpisů, zejména ze zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění.

2.   Pronajímatel je povinen zajistit nájemci plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním bytu.

3.   Nájemce a v rozsahu, který se jich týká také spolubydlící osoby jsou povinni zejména :

  • dodržovat veškerá ujednání stanovená v této smlouvě;

  • užívat byt řádným způsobem, udržovat jej v čistotě a obstarávat jeho běžnou údržbu a opravy, a jestliže nájemce neobstará včasné provedení drobných oprav a běžnou údržbu bytu, má pronajímatel právo učinit tak po předchozím upozornění nájemce na svůj náklad sám a požadovat od nájemce příslušnou náhradu;

  • vykonávat práva z nájmu tak, aby prostředí v domě zajišťovalo ostatním nájemcům nerušený výkon jejich práv a dodržovat dobré mravy;

  • neprodleně oznamovat pronajímateli potřebu oprav v bytě, které hradí pronajímatel a umožnit mu jejich provedení, přičemž nájemce odpovídá za škody, které vzniknou nesplněním této povinnosti;

  • odstranit na vlastní náklady veškeré závady a poškození, které způsobil v domě a v bytě nájemce nebo spolubydlící osoby, a jestliže tak neučiní má pronajímatel právo po předchozím upozornění nájemce takové závady a poškození odstranit sám a požadovat od nájemce příslušnou náhradu;

  • neprovádět stavební úpravy ani jiné podstatné změny v bytě bez předchozího písemného souhlasu pronajímatele, přičemž v případě porušení této povinnosti je pronajímatel oprávněn požadovat, aby nájemce provedené úpravy a změny neprodleně odstranil;

  • nepřenechávat byt do podnájmu bez písemném souhlasu pronajímatele;

  • umožnit pronajímateli po předchozím oznámení přístup do bytu ke kontrole technického stavu bytu, jeho vybavení a dodržování povinností z nájmu a k provedení odečtu měřidel.

4.   Při zániku nájmu je nájemce povinen vyklidit z bytu všechny své věci a vyklizený a čistý jej předat pronajímateli včetně veškerého vybavení poskytnutého nájemci s bytem, a to ve stavu v jakém jej převzal, s přihlédnutím k běžnému opotřebení. V případě prodlení s vyklizením a předáním bytu je pronajímatel oprávněn přistoupit k vyklizení bytu soudní cestou. Nájemce je povinen hradit nájemné a úhradu za služby spojené s užíváním bytu až do dne skutečného vyklizení a předání bytu pronajímateli.

5.   V případě prodlení nájemce s vyklizením bytu se sjednává smluvní pokuta ve výši ………,- Kč za každý započatý den prodlení. Smluvní pokuta je splatná ihned po jejím vyúčtování.

 

 

5. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

 

1.   Tato smlouva, jakož i práva a povinnosti v ní výslovně neupravené, se řídí českým právním řádem, zejména zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění.

2.   V případě, že by některé ustanovení této smlouvy bylo nebo se stalo zčásti nebo zcela neplatným či neúčinným, zůstává platnost ostatních ustanovení nedotčena. Smluvní strany se zavazují nahradit takové ustanovení ustanovením novým, které bude odpovídat účelu původního ustanovení.

3.   Tuto smlouvu lze měnit nebo doplňovat pouze písemnými dodatky podepsanými oběma smluvními stranami.

4.   Tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami.

5.   Tato smlouva je vyhotovena ve dvou stejnopisech s platností originálu, z nichž každá smluvní strana obdrží po jednom stejnopise.

6.   Smluvní strany potvrzují autentičnost této smlouvy a prohlašují, že se s ní pozorně seznámily, jejímu obsahu a znění rozumí, a že je uzavřena na základě jejich svobodné a skutečné vůle, určitě a vážně a nikoli v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. Na důkaz toho připojují níže své podpisy.

 

 

V … … …… dne …. … 2007

 

 

…………………………………………..                           …………………………………………….

                  Pronajímatel                                                            Nájemce

Občanský zákoník

HLAVA SEDMÁ

NÁJEMNÍ SMLOUVA

Oddíl první

Obecná ustanovení

§663

Nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky.

§664

Pronajímatel je povinen přenechat pronajatou věc nájemci ve stavu způsobilém smluvenému užívání, nebo nebyl-li způsob užívání smluven, užívání obvyklému, a v tomto stavu ji svým nákladem udržovat.

§665

§665 (1) Nájemce je oprávněn užívat věc způsobem stanoveným ve smlouvě; nebylo-li dohodnuto jinak, přiměřeně povaze a určení věci. Pronajímatel je oprávněn požadovat přístup k věci za účelem kontroly, zda nájemce užívá věc řádným způsobem.

§665 (2) Nájemce je povinen věc užívat pouze v případě, že tak bylo smluveno, nebo že neužíváním by byla věc znehodnocena více než jejím užíváním.

§666

§666 (1) Nájemce je oprávněn dát pronajatou věc do podnájmu, nestanoví-li smlouva jinak.

§666 (2) Dá-li nájemce věc do podnájmu v rozporu se smlouvou, pronajímatel má právo odstoupit od smlouvy.

§667

§667 (1) Změny na věci je nájemce oprávněn provádět jen se souhlasem pronajímatele. Úhradu nákladů s tím spojených může nájemce požadovat jen v případě, že se k tomu pronajímatel zavázal. Nestanoví-li smlouva jinak, je oprávněn požadovat úhradu nákladů až po ukončení nájmu po odečtení znehodnocení změn, k němuž v mezidobí došlo v důsledku užívání věci. Dal-li pronajímatel souhlas se změnou, ale nezavázal se k úhradě nákladů, může nájemce požadovat po skončení nájmu protihodnotu toho, o co se zvýšila hodnota věci.

§667 (2) Provede-li nájemce změny na věci bez souhlasu pronajímatele, je povinen po skončení nájmu uvést věc na své náklady do původního stavu. Hrozí-li v důsledku prováděných změn na věci pronajímateli značná škoda, je pronajímatel oprávněn odstoupit od smlouvy.

§668

§668 (1) Nájemce je povinen oznámit pronajímateli bez zbytečného odkladu potřeby oprav, které má provést pronajímatel. Při porušení této povinnosti odpovídá nájemce za škodu tím způsobenou a nemá nároky, které by mu jinak příslušely pro nemožnost nebo omezenou možnost užívat věc pro vady věci, jež nebyly včas pronajímateli oznámeny.

§668 (2) Nájemce je povinen snášet omezení v užívání pronajaté věci v rozsahu nutném pro provedení oprav a udržování věci.

§669

Jestliže nájemce vynaložil na věc náklady při opravě, ke které je povinen pronajímatel, má nárok na náhradu těchto nákladů, jestliže oprava byla provedena se souhlasem pronajímatele nebo jestliže pronajímatel bez zbytečného odkladu opravu neobstaral, ačkoli mu byla oznámena její potřeba. Jinak může nájemce požadovat jen to, o co se pronajímatel obohatil.

§670

Nájemce je povinen pečovat o to, aby na věci nevznikla škoda. Je povinen dát věc pojistit, jen jestliže to stanoví smlouva.

Oddíl druhý

Nájemné

§671

§671 (1) Nájemce je povinen platit nájemné podle smlouvy, jinak nájemné obvyklé v době uzavření smlouvy s přihlédnutím k hodnotě pronajaté věci a způsobu jejího užívání.

§671 (2) Není-li dohodnuto nebo zvláštními předpisy stanoveno jinak, platí se nájemné ze zemědělských nebo lesních pozemků půlročně pozadu 1. dubna a 1. října, při ostatních nájmech měsíčně pozadu.

§672

§672 (1) Na zajištění nájemného má pronajímatel nemovitosti zástavní právo k movitým věcem, které jsou na pronajaté věci a patří nájemci nebo osobám, které s ním žijí ve společné domácnosti, s výjimkou věcí vyloučených z výkonu rozhodnutí.

§672 (2) Zástavní právo zanikne, jsou-li věci odstraněny dříve, než byly sepsány soudním vykonavatelem, ledaže by byly odstraněny na úřední příkaz a pronajímatel ohlásí svá práva u soudu do osmi dnů po výkonu. Stěhuje-li se nájemce nebo jsou-li odstraňovány věci, přestože nájemné není zaplaceno nebo zajištěno, může pronajímatel zadržet věci na vlastní nebezpečí, do osmi dnů však musí žádat o soupis soudním vykonavatelem, nebo musí věci vydat.

§673

Nájemce není povinen platit nájemné, pokud pro vady věci, které nezpůsobil, nemohl pronajatou věc užívat způsobem dohodnutým, nebo nebyl-li způsob užívání dohodnut přiměřeně povaze a určení věci, anebo nemohl-li z uvedených příčin při nájmu zemědělských nebo lesních pozemků docílit žádný výnos.

§674

Může-li nájemce užívat pronajatou věc z důvodů uvedených v §673 pouze omezeně nebo jestliže při nájmu zemědělských nebo lesních pozemků užitky z věci klesly z uvedených důvodů pod polovinu běžného výnosu, má nájemce nárok na přiměřenou slevu z nájemného. Pronajímatel si však musí započíst náklad, který ušetřil, a cenu výhod, které měl z toho, že nájemce věc užíval jen omezeně.

§675

Právo na prominutí nebo na poskytnutí slevy z nájemného musí být uplatněno u pronajímatele bez zbytečného odkladu. Právo zanikne, nebude-li uplatněno do šesti měsíců ode dne, kdy došlo ke skutečnostem toto právo zakládajícím.

Oddíl třetí

Skončení nájmu

§676

§676 (1) Nájem skončí uplynutím doby, na kterou byl sjednán, nedohodne-li se pronajímatel s nájemcem jinak.

§676 (2) Užívá-li nájemce věci i po skončení nájmu a pronajímatel proti tomu nepodá návrh na vydání věci nebo na vyklizení nemovitosti u soudu do 30 dnů, obnovuje se nájemní smlouva za týchž podmínek, za jakých byla sjednána původně. Nájem sjednaný na dobu delší než rok se obnovuje vždy na rok, nájem sjednaný na dobu kratší se obnovuje na tuto dobu.

§677

§677 (1) Zrušit nájemní smlouvu sjednanou na neurčitou dobu lze, nedojde-li k dohodě pronajímatele s nájemcem, pouze výpovědí.

677 (2) Nájemní smlouvu lze vypovědět při nájmech pozemků patřících do zemědělského půdního fondu nebo lesního půdního fondu v jednoroční lhůtě, a to ke dni 1. října běžného roku; při nájmech jiných nemovitostí v tříměsíční lhůtě, při nájmu movitých věcí v jednoměsíční lhůtě.

§678

Ustanovení o výpovědní době, vyklizení a odevzdání platí pouze tehdy, není-li smlouvou nebo zvláštními předpisy stanoveno jinak.

§679

§679 (1) Nájemce je oprávněn odstoupit od smlouvy kdykoliv, byla-li pronajatá věc předána ve stavu nezpůsobilém ke smluvenému nebo obvyklému užívání, anebo stane-li se později – aniž by nájemce porušil svoji povinnost – nezpůsobilou ke smluvenému nebo obvyklému užívání, stane-li se neupotřebitelnou anebo bude-li mu odňata taková část věci, že by tím byl zmařen účel smlouvy.

§679 (2) Jsou-li místnosti, které byly pronajaty k obývání nebo k tomu, aby se v nich zdržovali lidé, zdraví závadné, má nájemce toto právo i tehdy, věděl-li o tom při uzavření smlouvy. Práva odstoupit od smlouvy se nelze předem vzdát.

§679 (3) Pronajímatel může kdykoli odstoupit od smlouvy, užívá-li nájemce přes písemnou výstrahu pronajatou věc nebo trpí-li užívání věci takovým způsobem, že pronajímateli vzniká škoda, nebo že mu hrozí značná škoda. Nejde-li o byt nebo nebytový prostor, může pronajímatel také odstoupit od smlouvy, jestliže nájemce, ač upomenut, nezaplatil splatné nájemné ani do splatnosti dalšího nájemného, a je-li tato doba kratší než tři měsíce, do tří měsíců, nebo jestliže s ohledem na pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu je třeba pronajatou věc vyklidit.

§680

§680 (1) Zničením pronajaté věci nájemní smlouva zaniká.

§680 (2) Dojde-li ke změně vlastnictví k pronajaté věci, vstupuje nabyvatel do právního postavení pronajímatele a nájemce je oprávněn zprostit se svých závazků vůči dřívějšímu vlastníku, jakmile mu byla změna oznámena nebo nabyvatelem prokázána.

§680 (3) Dojde-li ke změně vlastnictví k nemovité věci, může z tohoto důvodu vypovědět nájemní smlouvu pouze nájemce, a to i tehdy, byla-li smlouva uzavřena na dobu určitou; výpověď však musí podat v nejbližším výpovědním období, pokud je zákonem nebo dohodou stanoveno. Při změně vlastnictví k movité věci může smlouvu vypovědět i nabyvatel.

§681

Po podané výpovědi nebo tři měsíce před skončením nájmu a předáním věci je nájemce nemovité věci povinen, není-li dohodnuto jinak, umožnit zájemci o pronajmutí její prohlídku v přítomnosti pronajímatele nebo jeho zástupce. Nájemce nesmí být prohlídkou zbytečně obtěžován.

§682

Skončí-li nájem, je nájemce povinen vrátit pronajatou věc ve stavu odpovídajícím sjednanému způsobu užívání věci; nebyl-li způsob užívání výslovně smluven, ve stavu, v jakém ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení.

§683

§683 (1) Došlo-li k poškození nebo nadměrnému opotřebení pronajaté věci v důsledku jejího zneužití, odpovídá nájemce i za škody způsobené osobami, kterým umožnil k pronajaté věci přístup; za náhodu však neodpovídá.

§683 (2) Domáhat se náhrady lze pouze do šesti měsíců od vrácení pronajaté věci; jinak nárok zanikne.

§684

Uplatňuje-li třetí osoba k věci práva, jež jsou neslučitelná s právy nájemce, je pronajímatel povinen učinit potřebná právní opatření k jeho ochraně. Jestliže tak pronajímatel v přiměřené lhůtě neučiní, nebo nejsou-li jeho opatření úspěšná, může nájemce odstoupit od smlouvy.

Oddíl čtvrtý

Zvláštní ustanovení o nájmu bytu

§685

§685 (1) Nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu určitou nebo bez určení doby užívání. Nájemní smlouvu lze sjednat také na dobu výkonu práce nájemce pro pronajímatele.

§685 (2) U družstevního bytu lze nájemní smlouvu mezi bytovým družstvem a členem bytového družstva uzavřít pouze za podmínek upravených ve stanovách bytového družstva.

§685 (3) Nájem bytu je chráněn; pronajímatel jej může vypovědět jen z důvodů stanovených v zákoně.

§685 (4) Zvláštní zákon stanoví, co se rozumí služebním bytem, bytem zvláštního určení a bytem v domě zvláštního určení a za jakých podmínek lze uzavřít nájemní smlouvu u služebního bytu, u bytu zvláštního určení a u bytu v domě zvláštního určení.

§686

§686 (1) Nájemní smlouva musí obsahovat označení bytu, jeho příslušenství, rozsah jejich užívání a způsob výpočtu nájemného a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu nebo jejich výši. Nájemní smlouva musí mít písemnou formu.

§686 (2) Není-li doba nájmu dohodnuta, má se za to, že smlouva o nájmu byla uzavřena na dobu neurčitou.

§686a

§686a (1) Pronajímatel je oprávněn při sjednání nájemní smlouvy požadovat, aby nájemce složil peněžní prostředky k zajištění nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu a k úhradě jiných svých závazků v souvislosti s nájmem. Pronajímatel uloží složené peněžní prostředky na svůj zvláštní účet, společný pro všechny nájemce, u peněžního ústavu.

§686a (2) Výše složených peněžních prostředků nesmí přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného a zálohy na úhradu za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu.

§686a (3) Pronajímatel je oprávněn tyto prostředky použít k úhradě pohledávek na nájemném a k úhradě za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu nebo k úhradě jiných závazků nájemce v souvislosti s nájmem, přiznaných vykonatelným rozhodnutím soudu nebo vykonatelným rozhodčím nálezem nebo nájemcem písemně uznaných. Uvedené pohledávky má pronajímatel právo započíst proti pohledávce na vrácení úhrady podle odstavce 1. Nájemce je povinen doplnit peněžní prostředky na účtu u peněžního ústavu na původní výši, pokud pronajímatel tyto peněžní prostředky oprávněně čerpal, a to do jednoho měsíce.

§686a (4) Po skončení nájmu je pronajímatel povinen vrátit nájemci nebo jeho právnímu nástupci složené peněžní prostředky s příslušenstvím, pokud nebyly oprávněně čerpány podle odstavce 3, a to nejdéle do jednoho měsíce ode dne, kdy nájemce byt vyklidil a předal pronajímateli.

§686a (5) Na vyplacení peněžních prostředků ze zvláštního účtu má jinak právo strana, které svědčí rozhodnutí soudu nebo jiného veřejného úřadu se stejnými účinky.

§686a (6) Na nájem bytu nelze použít ustanovení o prodloužení nájmu (§ 676 odst. 2).

Práva a povinnosti z nájmu bytu

§687

§687 (1) Pronajímatel je povinen předat nájemci byt ve stavu způsobilém k řádnému užívání a zajistit nájemci plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním bytu.

§687 (2) V nájemní smlouvě lze dohodnout, že pronajímatel předá nájemci byt ve stavu nezpůsobilém pro řádné užívání, pokud se nájemce s pronajímatelem dohodnul, že provede úpravy předávaného bytu. Současně se pronajímatel a nájemce dohodnou o vzájemném vymezení práv a povinností.

§687 (3) Nestanoví-li nájemní smlouva jinak, drobné opravy v bytě související s jeho užíváním a náklady spojené s běžnou údržbou hradí nájemce. Pojem drobných oprav a nákladů spojených s běžnou údržbou bytu upravuje zvláštní právní předpis.

§687 (4) Práva a povinnosti nájemce, který je členem bytového družstva, při opravách a údržbě družstevního bytu a hrazení nákladů s tím spojených, upravují stanovy družstva.

§688

Nájemce bytu a osoby, které žijí s nájemcem ve společné domácnosti, mají vedle práva užívat byt i právo užívat společné prostory a zařízení domu, jakož i požívat plnění, jejichž poskytování je s užíváním bytu spojeno.

§689

§689 (1) Nájemce a osoby, které žijí s nájemcem v bytě, jsou povinny řádně užívat byt, společné prostory a zařízení domu a řádně požívat plnění, jejichž poskytování je s užíváním bytu spojeno.

§689 (2) Nájemce je povinen písemně oznámit pronajímateli veškeré změny v počtu osob, které žijí s nájemcem v bytě, a to do 15 dnů ode dne, kdy ke změně došlo. V písemném oznámení nájemce uvede jména, příjmení, data narození a státní příslušnost těchto osob.

§689 (3) Nesplní-li nájemce povinnost podle odstavce 2 ani do jednoho měsíce, považuje se to za hrubé porušení povinností podle §711 odst. 2 písm. b).

§690

Nájemci jsou povinni při výkonu svých práv dbát, aby v domě bylo vytvořeno prostředí zajišťující ostatním nájemcům výkon jejich práv.

§691

Nesplní-li pronajímatel svoji povinnost odstranit závady bránící řádnému užívání bytu, nebo jimiž je výkon nájemcova práva ohrožen, má nájemce právo po předchozím upozornění pronajímatele závady odstranit v nezbytné míře a požadovat od něj náhradu účelně vynaložených nákladů. Právo na náhradu musí uplatnit u pronajímatele bez zbytečného odkladu. Právo zanikne, nebylo-li uplatněno do šesti měsíců od odstranění závad.

§692

§692 (1) Nájemce je povinen oznámit bez zbytečného odkladu pronajímateli potřebu těch oprav v bytě, které má nést pronajímatel, a umožnit jejich provedení; jinak odpovídá za škodu, která nesplněním této povinnosti vznikla.

§692 (2) Nepostará-li se nájemce o včasné provedení drobných oprav a běžnou údržbu bytu, má pronajímatel právo učinit tak po předchozím upozornění nájemce na svůj náklad sám a požadovat od něj náhradu.

§692 (3) Nájemce je povinen po předchozí písemné výzvě umožnit pronajímateli nebo jím pověřené osobě, aby provedl instalaci a údržbu zařízení pro měření a regulaci tepla, teplé a studené vody, jakož i odpočet naměřených hodnot. Stejně je povinen umožnit přístup k dalším technickým zařízením, pokud jsou součástí bytu a patří pronajímateli.

§693

Nájemce je povinen odstranit závady a poškození, které způsobil v domě sám nebo ti, kdo s ním bydlí. Nestane-li se tak, má pronajímatel právo po předchozím upozornění nájemce závady a poškození odstranit a požadovat od nájemce náhradu.

§694

Nájemce nesmí provádět stavební úpravy ani jinou podstatnou změnu v bytě bez souhlasu pronajímatele, a to ani na svůj náklad. V případě porušení této povinnosti je pronajímatel oprávněn požadovat, aby nájemce provedené úpravy a změny bez odkladu odstranil.

§695

Pronajímatel je oprávněn provádět stavební úpravy bytu a jiné podstatné změny v bytě pouze se souhlasem nájemce. Tento souhlas lze odepřít jen z vážných důvodů. Provádí-li pronajímatel takové úpravy na příkaz příslušného orgánu státní správy, je nájemce povinen jejich provedení umožnit; jinak odpovídá za škodu, která nesplněním této povinnosti vznikla.

Nájemné a úhrada za plnění poskytovaná s užíváním bytu

§696

§696 (1) Nájemné při uzavírání nájemní smlouvy nebo změna nájemného v průběhu trvání nájemního vztahu se sjednává dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.

§696 (2) Způsob výpočtu úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu a způsob jejich placení stanoví zvláštní právní předpis.

§697

Nezaplatí-li nájemce nájemné nebo úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu do pěti dnů po její splatnosti, je povinen zaplatit pronajímateli poplatek z prodlení.

§698

§698 (1) Nájemce má právo na přiměřenou slevu z nájemného, dokud pronajímatel přes jeho upozornění neodstraní v bytě nebo v domě závadu, která podstatně nebo po delší dobu zhoršuje jejich užívání. Právo na přiměřenou slevu z nájemného má nájemce i tehdy, jestliže nebyla poskytována plnění spojená s užíváním bytu, nebo byla poskytována vadně, a jestliže se v důsledku toho užívání bytu zhoršilo.

§698 (2) Stejné právo má nájemce, jestliže stavebními úpravami v domě se podstatně nebo po delší dobu zhorší podmínky užívání bytu nebo domu.

§698 (3) Nájemce má právo na přiměřenou slevu z úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu, pokud je pronajímatel řádně a včas neposkytuje.

§699

Právo na slevu z nájemného nebo z úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu, je třeba uplatnit u pronajímatele bez zbytečného odkladu. Právo zanikne, nebylo-li uplatněno do šesti měsíců od odstranění závad.

Společný nájem bytu

§700

§700 (1) Byt může být ve společném nájmu více osob. Společní nájemci mají stejná práva a povinnosti.

§700 (2) Společný nájem vzniká též dohodou mezi dosavadním nájemcem, další osobou a pronajímatelem. §700 (3) U družstevního bytu může společný nájem vzniknout jen mezi manžely.

§701

§701 (1) Běžné věci, týkající se společného nájmu bytu, může vyřizovat každý ze společných nájemců. V ostatních věcech je třeba souhlasu všech; jinak je právní úkon neplatný.

§701 (2) Z právních úkonů týkajících se společného nájmu bytu jsou oprávněni a povinni všichni společní nájemci společně a nerozdílně.

§702

§702 (1) Dojde-li mezi společnými nájemci k neshodě o právech a povinnostech vyplývajících ze společného nájmu bytu, rozhodne na návrh některého z nich soud.

§702 (2) Soud může v případech zvláštního zřetele hodných na návrh společného nájemce zrušit právo společného nájmu bytu, vznikne-li jím nezaviněný stav, který brání společnému užívání bytu společnými nájemci. Zároveň určí, který ze společných nájemců nebo kteří z nich budou byt dále užívat.

Společný nájem bytu manžely

§703

§703 (1) Jestliže se za trvání manželství manželé nebo jeden z nich stanou nájemci bytu, vznikne společný nájem bytu manžely.

§703 (2) Vznikne-li jen jednomu z manželů za trvání manželství právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, vznikne se společným nájmem bytu manžely i společné členství manželů v družstvu; z tohoto členství jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně.

§703 (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, jestliže manželé spolu trvale nežijí.

§704

§704 (1) Stal-li se některý z manželů nájemcem bytu před uzavřením manželství, vznikne oběma manželům společný nájem bytu uzavřením manželství.

§704 (2) Totéž platí, vzniklo-li před uzavřením manželství některému z manželů právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu.

§705

§705 (1) Nedohodnou-li se rozvedení manželé o nájmu bytu, soud na návrh jednoho z nich rozhodne, že se zrušuje právo společného nájmu bytu. Současně určí, který z manželů bude byt dále užívat jako nájemce.

§705 (2) Nabyl-li práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu jeden z rozvedených manželů před uzavřením manželství, zanikne právo společného nájmu bytu rozvodem; právo byt užívat zůstane tomu z manželů, který nabyl práva na nájem bytu před uzavřením manželství. V ostatních případech společného nájmu družstevního bytu rozhodne soud, nedohodnou-li se rozvedení manželé, na návrh jednoho z nich o zrušení tohoto práva, jakož i o tom, kdo z nich bude jako člen družstva dále nájemcem bytu; tím zanikne i společné členství rozvedených manželů v družstvu.

§705 (3) Při rozhodování o dalším nájmu bytu vezme soud zřetel zejména na zájmy nezletilých dětí a stanovisko pronajímatele.

§705a

Vztahy k nájemnímu bytu v registrovaném partnerství

§705a (1) Osoba, která uzavřela registrované partnerství (dále jen "partnerství”), má po dobu trvání partnerství právo užívat byt, jenž je v nájmu druhého partnera a práva s tím spojená (§ 688).

§705a (2) Uzavřením partnerství nevzniká společný nájem bytu (družstevního bytu), jehož nájemcem je jeden z partnerů. Stejně tak společný nájem bytu nevzniká, pokud se stane jeden z partnerů nájemcem bytu (družstevního bytu) za trvání partnerství. Ustanovení umožňující vznik společného nájmu bytu dohodou (§ 700) tím nejsou dotčena.

§705a (3) Zrušením, popřípadě vyslovením neplatnosti nebo neexistence partnerství, zaniká právo partnera, který není nájemcem bytu, tento byt nadále užívat.

Přechod nájmu bytu

§706

§706 (1) Jestliže nájemce zemře a nejde-li o byt ve společném nájmu manželů, stávají se nájemci (společnými nájemci) jeho děti, partner, rodiče, sourozenci, zeť a snacha, kteří prokáží, že s ním žili v den jeho smrti ve společné domácnosti a nemají vlastní byt.

§706 (2) Nájemci (společnými nájemci) se stávají také vnuci nájemce a ti, kteří pečovali o společnou domácnost zemřelého nájemce nebo na něho byli odkázáni výživou, jestliže prokáží, že s ním žili ve společné domácnosti nepřetržitě alespoň po dobu tří let před jeho smrtí a nemají vlastní byt. Jde-li o vnuky nájemce, může soud z důvodů zvláštního zřetele hodných rozhodnout, že se stávají nájemci, i když soužití ve společné domácnosti s nájemcem netrvalo tři léta. Jde-li o osoby, které nájemce do bytu přijal až po sjednání nájemní smlouvy, vztahuje se na tyto osoby ustanovení věty první pouze tehdy, jestliže se na tom nájemce a pronajímatel písemně dohodli; to neplatí, jde-li o vnuky nájemce.

§706 (3) Jestliže zemře nájemce družstevního bytu a nejde-li o byt ve společném nájmu manželů, přechází smrtí nájemce jeho členství v družstvu a nájem bytu na toho dědice, kterému připadl členský podíl.

§707

§707 (1) Zemře-li jeden z manželů, kteří byli společnými nájemci bytu, stane se jediným nájemcem pozůstalý manžel.

§707 (2) Jde-li o byt družstevní, zanikne smrtí jednoho z manželů společný nájem bytu manžely. Bylo-li právo na družstevní byt nabyto za trvání manželství, zůstává členem družstva pozůstalý manžel a jemu náleží členský podíl; k tomu přihlédne soud v řízení o dědictví. Jestliže zemřel manžel, který nabyl právo na družstevní byt před uzavřením manželství, přechází jeho smrtí členství v družstvu a nájem družstevního bytu na toho dědice, jemuž připadl členský podíl. Jde-li o více předmětů nájmu, může členství zůstavitele přejít na více dědiců.

§707 (3) Zemře-li jeden ze společných nájemců, přechází jeho právo na ostatní společné nájemce.

§708

Ustanovení §706 odst. 1 a 2 a §707 odst. 1 platí i v případě, jestliže nájemce opustí trvale společnou domácnost.

§709

Ustanovení §703 až 708 neplatí pro byty služební, pro byty zvláštního určení a pro byty v domech zvláštního určení.

Zánik nájmu bytu

§710

§710 (1) Nájem bytu zanikne písemnou dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem nebo písemnou výpovědí.

§710 (2) V písemné výpovědi musí být uvedena lhůta, kdy má nájem skončit. Výpovědní lhůta nesmí být kratší než tři měsíce a musí skončit ke konci kalendářního měsíce. Výpovědní lhůta začne běžet prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena druhému účastníkovi.

§710 (3) V případě, že nájem bytu byl sjednán na dobu určitou, skončí také uplynutím této doby.

§710 (4) Nájem bytu, který byl sjednán na dobu výkonu práce pro pronajímatele, skončí posledním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nájemce přestal bez vážného důvodu na své straně vykonávat práce pro pronajímatele.

§710 (5) Přestane-li nájemce bytu, jehož nájem byl sjednán na dobu výkonu práce pro pronajímatele, vykonávat z vážného důvodu na své straně tyto práce, změní se nájem tohoto bytu na nájem na dobu neurčitou, a to od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, v němž nájemce přestal práce pro pronajímatele vykonávat.

§710 (6) Za vážný důvod na straně nájemce se považuje zejména splnění podmínek pro přiznání starobního nebo invalidního důchodu, skutečnost, že nájemce nemůže podle lékařského posudku vykonávat sjednanou práci a pronajímatel pro něj nemá jinou vhodnou práci, nebo skončení pracovního poměru výpovědí danou pronajímatelem z důvodu organizačních změn.

§711

§711 (1) Pronajímatel může vypovědět nájem pouze z důvodů uvedených v zákoně.

§711 (2) Pronajímatel může vypovědět nájem bez přivolení soudu:
a) jestliže nájemce nebo ti, kdo s ním bydlí, přes písemnou výstrahu hrubě porušují dobré mravy v domě;
b) jestliže nájemce hrubě porušuje své povinnosti vyplývající z nájmu bytu, zejména tím, že nezaplatil nájemné a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu ve výši odpovídající trojnásobku měsíčního nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu nebo nedoplnil peněžní prostředky na účtu podle §686a odst. 3;
c) má-li nájemce dva nebo více bytů, vyjma případů, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby užíval pouze jeden byt;
d) neužívá-li nájemce byt bez vážných důvodů nebo byt bez vážných důvodů užívá jen občas;
e) jde-li o byt zvláštního určení nebo o byt v domě zvláštního určení a nájemce není zdravotně postižená osoba.

§711 (3) Písemná výpověď pronajímatele musí být doručena nájemci. V písemné výpovědi pronajímatele musí být uveden důvod výpovědi, výpovědní lhůta (§ 710 odst. 2), poučení nájemce o možnosti podat do šedesáti dnů žalobu na určení neplatnosti výpovědi k soudu, a pokud nájemci podle tohoto zákona přísluší bytová náhrada, závazek pronajímatele zajistit nájemci odpovídající bytovou náhradu.

§711 (4) Má-li nájemce právo na náhradní byt nebo na náhradní ubytování, je povinen byt vyklidit do 15 dnů po zajištění odpovídajícího náhradního bytu nebo náhradního ubytování.

§711 (5) Nájemce není povinen byt vyklidit, pokud podá ve lhůtě šedesáti dnů ode dne doručení výpovědi žalobu na určení neplatnosti výpovědi a řízení není ukončeno pravomocným rozhodnutím soudu.

§711a

§711a (1) Pronajímatel může vypovědět nájem pouze s přivolením soudu v těchto případech:
a) potřebuje-li pronajímatel byt pro sebe, manžela, pro své děti, vnuky, zetě nebo snachu, své rodiče nebo sourozence;
b) jestliže nájemce přestal vykonávat práci pro pronajímatele a pronajímatel potřebuje služební byt pro jiného nájemce, který pro něho bude pracovat;
c) je-li potřebné z důvodu veřejného zájmu s bytem nebo s domem naložit tak, že byt nelze užívat nebo vyžaduje-li byt nebo dům opravy, při jejichž provádění nelze byt nebo dům delší dobu užívat;
d) jde-li o byt, který souvisí stavebně s prostory určenými k provozování obchodu nebo jiné podnikatelské činnosti a nájemce nebo vlastník těchto nebytových prostorů chce tento byt užívat.

§711a (2) Písemná výpověď pronajímatele musí být doručena nájemci. V písemné výpovědi pronajímatele musí být uveden důvod výpovědi a výpovědní lhůta (§ 710 odst. 2).

§711a (3) V případě výpovědi dané z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a), c) a d) je pronajímatel povinen uhradit nájemci nezbytné stěhovací náklady, pokud nedojde k jiné dohodě.

§711a (4) Jde-li o byt zvláštního určení nebo o byt v domě zvláštního určení, lze vypovědět nájem podle odstavce 1 jen po předchozím souhlasu toho, kdo svým nákladem takový byt zřídil, podílel se na jeho zřízení, nebo jeho právního nástupce. Pokud byl byt zvláštního určení zřízen ze státních prostředků nebo stát na jeho zřízení přispěl, lze nájem vypovědět jen na základě předchozího rozhodnutí příslušného úřadu.

§711a (5) Jestliže pronajímatel bez vážných důvodů nevyužil vyklizeného bytu k účelu, pro který vypověděl nájem bytu, může soud na návrh nájemce rozhodnout, že pronajímatel je povinen dodatečně uhradit nájemci, který byt uvolnil, stěhovací náklady a další náklady spojené s potřebnou úpravou náhradního bytu. Soud může dále uložit pronajímateli, aby nájemci uhradil rozdíl ve výši nájemného z dosavadního bytu a z bytu náhradního, až za dobu pěti let, počínaje měsícem, v němž se nájemce přestěhoval do náhradního bytu, nejdéle však do doby, kdy nájemce ukončil nájem náhradního bytu. Právo nájemce na úhradu rozdílu v nájemném se v období pěti let nepromlčí. Jiné nároky nájemce tím nejsou dotčeny. Dále soud může na návrh toho, kdo poskytl bytovou náhradu, uložit pronajímateli, aby mu uhradil přiměřenou náhradu.

§711a (6) Nájemce je povinen vyklidit byt do 15 dnů po zajištění odpovídajícího náhradního bytu nebo náhradního ubytování.

§712

§712 (1) Bytovými náhradami jsou náhradní byt a náhradní ubytování.

§712 (2) Náhradním bytem je byt, který podle velikosti a vybavení zajišťuje lidsky důstojné ubytování nájemce a členů jeho domácnosti. Skončí-li nájemní poměr výpovědí pronajímatele z důvodů podle §711a odst. 1 písm. a), b), c) a d), má nájemce právo na náhradní byt, který je podle místních podmínek zásadně rovnocenný bytu, který má vyklidit (přiměřený náhradní byt). Soud může na návrh pronajímatele z důvodů zvláštního zřetele hodných rozhodnout, že nájemce má právo na náhradní byt o menší podlahové ploše než vyklizovaný byt. Skončí-li nájemní poměr výpovědí pronajímatele z důvodů podle §711a odst. 1 písm. b) a nájemce přestal vykonávat práci pro pronajímatele bez vážných důvodů, stačí při vyklizení poskytnout přístřeší. Soud může na návrh pronajímatele rozhodnout, že z důvodů zvláštního zřetele hodných má nájemce právo na náhradní byt o menší podlahové ploše, nižší kvalitě a méně vybavený, popřípadě i byt mimo obec, než je vyklizovaný byt, nebo právo na náhradní ubytování.

§712 (3) V případech podle §705 odst. 2 věty prvé postačí rozvedenému manželovi, který je povinen byt vyklidit, poskytnout náhradní ubytování; soud však z důvodů zvláštního zřetele hodných rozhodne, že rozvedený manžel má právo na náhradní byt. V případech podle §705 odst. 1 a odst. 2 věta druhá má rozvedený manžel právo na náhradní byt; soud může, jsou-li proto důvody zvláštního zřetele hodné, rozhodnout, že rozvedený manžel má právo jen na náhradní ubytování.

§712 (4) Náhradním ubytováním se rozumí byt o jedné místnosti nebo pokoj ve svobodárně nebo podnájem v zařízené nebo nezařízené části bytu jiného nájemce.

§712 (5) Skončí-li nájemní poměr vypovědí pronajímatele podle § 711 odst. 2 písm. a), b), c) a d), stačí při vyklizení poskytnout přístřeší. Jde-li o rodinu s nezletilými dětmi a skončil-li nájemní poměr výpovědí pronajímatele podle §711 odst. 1 písm. c) a d), může soud na návrh nájemce, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, rozhodnout, že nájemce má právo na náhradní ubytování, popřípadě na náhradní byt; v těchto případech může být bytová náhrada poskytnuta i mimo obec, v níž je vyklizovaný byt. Přístřeším se rozumí provizorium do doby, než si nájemce opatří řádné ubytování a prostor k uskladnění jeho bytového zařízení a ostatních věcí domácí a osobní potřeby.

§712 (6) Pokud má nájemce právo na bytovou náhradu, není tento nájemce povinen se z bytu vystěhovat a byt vyklidit, dokud pro něj není odpovídající bytová náhrada zajištěna; společní nájemci mají nárok jen na jednu bytovou náhradu.

§712a

V období mezi skončením nájemního poměru a posledním dnem lhůty k vyklizení bytu mají pronajímatel a osoba, jejíž nájemní poměr skončil, práva a povinnosti v rozsahu odpovídajícím ustanovením §687 až 699 a přiměřeně §700 až §702 odst. 1.

§713

§713 (1) Jestliže služební byt po smrti nájemce nebo po rozvodu jeho manželství užívají dále manžel, popřípadě osoby uvedené v §706 odst. 1, nejsou povinny se z bytu vystěhovat, dokud jim není zajištěn přiměřený náhradní byt. To platí i v případě, jestliže nájemce služebního bytu opustí trvale společnou domácnost. V odůvodněných případech soud může rozhodnout, že stačí náhradní byt o menší podlahové ploše, nižší kvalitě a méně vybavený, popřípadě i byt mimo obec, než je vyklizovaný byt nebo náhradní ubytování.

§713 (2) Ustanovení odstavce 1 se přiměřeně použije i na byty zvláštního určení a na byty v domech zvláštního určení.

§714

Zánikem členství osoby v bytovém družstvu zanikne její nájem bytu. Osoba, jejíž nájem bytu zanikl, není povinna se z bytu vystěhovat, pokud jí není zajištěna bytová náhrada za podmínek uvedených v §712 odst. 2 a 3, popřípadě poskytnuto přístřeší za podmínek uvedených v §712 odst. 5. Vrácení členského podílu se může člen domáhat teprve po vystěhování z bytu, a to ve lhůtě dané stanovami družstva.

Úprava práv nájemců při vzájemné výměně bytu

§715

Se souhlasem pronajímatelů se mohou nájemci dohodnout o výměně bytu. Souhlas i dohoda musí mít písemnou formu. Odepře-li pronajímatel bez závažných důvodů souhlas s výměnou bytu, může soud na návrh nájemce rozhodnutím nahradit projev vůle pronajímatele.

§716

§716 (1) Právo na splnění dohody o výměně bytu musí být uplatněno u soudu do tří měsíců ode dne, kdy byl s dohodou vysloven souhlas; jinak právo zanikne.

§716 (2) Nastanou-li dodatečně u některého z účastníků takové závažné okolnosti, že není možno splnění dohody na něm spravedlivě požadovat, může od dohody odstoupit; musí však tak učinit bez zbytečného odkladu. Povinnost k náhradě škody tím není dotčena.

Oddíl pátý

Nájem obytných místností v zařízeních určených k trvalému bydlení

§717

§717 (1) V zařízeních určených k trvalému bydlení vzniká nájem obytné místnosti nájemní smlouvou uzavřenou mezi pronajímatelem a nájemcem.

§717 (2) Jsou-li na užívání téže místnosti uzavřeny nájemní smlouvy s více nájemci, je každý z nich samostatným nájemcem, a to v rozsahu, který mu byl v dohodě vymezen.

§718

Je-li nájemce povinen se z obytné místnosti vystěhovat, stačí mu poskytnout náhradní ubytování, pokud nájemní smlouvou nebylo účastníky dohodnuto něco jiného. V případě, že nájem obytné místnosti skončil z důvodů, pro které lze vypovědět nájem bytu podle §711 odst. 2 písm. a), b), c) a d), stačí při vyklizení poskytnout přístřeší.

Oddíl šestý

Podnájem bytu (části bytu)

§719

§719 (1) Pronajatý byt nebo jeho část lze jinému přenechat do podnájmu na dobu určenou ve smlouvě o podnájmu nebo bez určení doby jen s písemným souhlasem pronajímatele. Není-li splněna tato podmínka, je smlouva neplatná. Porušení této povinnosti se považuje za porušení povinnosti nájemce podle §711 odst. 2 písm. b). Smlouva o podnájmu musí mít písemnou formu. Nebylo-li dohodnuto jinak, platí, že podnájem lze vypovědět bez uvedení důvodů ve lhůtě podle §710 odst. 2.

§719 (2) Podnájem sjednaný bez určení doby skončí nejpozději se zánikem nájmu. Byl-li podnájem sjednán na určitou dobu, skončí také uplynutím této doby.

§719 (3) Po skončení podnájmu nemá podnájemce právo na náhradní podnájem.

Oddíl sedmý

Nájem a podnájem nebytových prostor

§720

Nájem a podnájem nebytových prostor je upraven zvláštním zákonem.

Oddíl osmý

Zvláštní ustanovení o podnikatelském nájmu věcí movitých

§721

§721 (1) Má-li věc, která byla pronajata, vady, pro které ji nelze řádně užívat, nebo které takové užívání ztěžují, má nájemce právo, aby mu byla poskytnuta jiná věc sloužící témuž účelu. Kromě toho má právo na prominutí nájemného nebo na slevu z nájemného za dobu, po kterou věc nemohl pro její vadu řádně užívat buď vůbec, nebo jen za ztížených podmínek.

§721 (2) Právo na prominutí nebo na slevu z nájemného musí být uplatněno u pronajímatele nejpozději do konce doby, na kterou byl nájem sjednán.

§722

§722 (1) Za opotřebení věci způsobené řádným užíváním nájemce neodpovídá.

§722 (2) Vzniklé poškození, ztrátu nebo zničení věci je nájemce povinen ohlásit pronajímateli bez zbytečného odkladu. Povinnost nájemce nahradit škodu se řídí ustanoveními tohoto zákona o odpovědnosti za škodu; nájemce však neodpovídá za škodu, která vznikla tím, že ten, kdo věc pronajal, nesplnil povinnost uloženou ustanovením §617.

§723

§723 (1) Vrátí-li nájemce věc po době dohodnuté ve smlouvě, je povinen platit nájemné až do vrácení věci. Je-li nájemce s vrácením věci v prodlení, je povinen zaplatit též poplatek z prodlení.

§723 (2) Jestliže se věc ztratila nebo byla zničena, je nájemce povinen platit nájemné a poplatek z prodlení, bylo-li jeho placení dohodnuto, dokud ztrátu nebo zničení věci pronajímateli neohlásil nebo dokud se o tom pronajímatel jinak nedozvěděl.

HLAVA OSMÁ

PŘÍKAZNÍ SMLOUVA

Oddíl první

Obecná ustanovení

§724

Příkazní smlouvou se zavazuje příkazník, že pro příkazce obstará nějakou věc nebo vykoná jinou činnost.

Povinnosti příkazníka

§725

Příkazník je povinen jednat při plnění příkazu podle svých schopností a znalostí. Od pokynů příkazcových se příkazník může odchýlit jen tehdy, je-li to nezbytné v zájmu příkazce a nemůže-li včas obdržet jeho souhlas; jinak odpovídá za škodu.

§726

Příkazník je povinen provést příkaz osobně. Svěří-li provedení příkazu jinému, odpovídá, jako by příkaz prováděl sám; dovolil-li však příkazce, aby si ustanovil zástupce, nebo byl-li tento nezbytně nutný, odpovídá příkazník pouze za zavinění při volbě zástupce.

§727

Příkazník je povinen podat příkazci na jeho žádost všechny zprávy o postupu plnění příkazu a převést na příkazce všechen užitek z provedeného příkazu; po provedení příkazu předloží příkazci vyúčtování.

Povinnosti příkazce

§728

Příkazce je povinen, není-li jinak dohodnuto, poskytnout příkazníkovi předem na jeho žádost přiměřené prostředky nezbytné ke splnění příkazu a nahradit příkazníkovi potřebné a užitečné náklady vynaložené při provádění příkazu, a to i když se výsledek nedostavil.

§729

§729 (1) Příkazce je dále povinen nahradit příkazníkovi kromě zaviněné škody i tu škodu, která vznikla v souvislosti s výkonem příkazu.

§729 (2) Utrpí-li příkazník při výkonu příkazu škodu jen náhodou, může se domáhat náhrady pouze tehdy, zavázal-li se provést příkaz bezplatně; nedostane však více, než by mu náleželo jako obvyklá odměna, kdyby byla sjednána.

§730

§730 (1) Příkazce je povinen poskytnout příkazníkovi odměnu pouze tehdy, jestliže byla dohodnuta nebo je obvyklá, zejména vzhledem k povolání příkazníka.

§730 (2) Příkazce je povinen poskytovat odměnu, i když výsledek nenastal, ledaže nezdar jednání byl způsoben porušením povinnosti příkazníka.

Zánik příkazní smlouvy

§731

Pro zánik příkazní smlouvy se použijí přiměřeně ustanovení o zániku plné moci (§33b).

§732

Zanikla-li příkazní smlouva odvoláním, je příkazce povinen nahradit příkazníku náklady vzniklé do odvolání, utrpěnou škodu a přísluší-li příkazníkovi odměna, i její část odpovídající provedené práci. To platí i tehdy, bylo-li dokončení příkazního jednání zmařeno náhodou, ke které nedal příkazník podnět.

Oddíl druhý

Smlouva o obstarání věci

§733

Smlouvou o obstarání věci se obstaratel zavazuje objednateli obstarat určitou věc. Obstaratel má právo věc obstarat i prostřednictvím jiné osoby. Objednatel je povinen obstarateli za obstarání věci poskytnout odměnu.

§734

O uzavření smlouvy musí obstaratel vydat objednateli písemné potvrzení, ve kterém musí být uveden předmět obstarání, jeho cena a doba obstarání.

§735

Objednatel může až do obstarání věci od smlouvy odstoupit; musí však obstarateli nahradit účelně vynaložené náklady a jinou újmu vzniklou obstarateli, pokud jí obstaratel nemohl zabránit. Tím není dotčen nárok na uplatnění práv vyplývajících z prodlení nebo z vadného plnění obstaratele.

§736

Obstaratel je povinen při obstarávání dbát pokynů objednatele; odchýlit se od nich může pouze tehdy, je-li to v zájmu objednatele nevyhnutelné a nemůže-li včas dosáhnout jeho souhlasu.

Oddíl třetí

Smlouva o obstarání prodeje věci

§737

Smlouvou o obstarání prodeje věci vznikne objednateli právo, aby obstaratel převzal od něj do prodeje svěřenou věc a učinil potřebná opatření k prodeji.

§738

Smlouva musí být uzavřena písemně. Musí obsahovat zejména předmět prodeje, cenu, za kterou má být předmět prodán, odměnu obstaratele za obstarání prodeje a poplatek pro případ odstoupení od smlouvy před dohodnutou dobou určenou k prodeji věci.

§739

§739 (1) Obstaratel má právo na odměnu pouze, byla-li svěřená věc prodána.

§739 (2) Objednatel má právo, aby mu obstaratel vyplatil po srážce odměny částku, za kterou věc prodal.

§740

Neprodá-li obstaratel věc do tří měsíců ode dne, kdy mu byla věc svěřena do prodeje, smlouva se ruší, nebylo-li mezi objednatelem a obstaratelem dohodnuto jinak. Účastníci se mohou dohodnout, že se po uplynutí stanovené doby prodá věc za nižší cenu.

§741

§741 (1) Při prodeji věci svěřené do prodeje odpovídá obstaratel prodeje kupujícímu za vady prodané věci; obstaratel prodeje odpovídá i za to, že prodaná věc má vlastnosti, které obstaratel při prodeji uvedl.

§741 (2) Jinak pro tuto odpovědnost platí obdobně ustanovení týkající se prodeje použitých věcí.

HLAVA DEVÁTÁ

JEDNATELSTVÍ BEZ PŘÍKAZU

§742

Obstará-li někdo, aniž je k tomu oprávněn, cizí záležitost, aby odvrátil hrozící škodu, je ten, jehož záležitost byla obstarána, povinen nahradit jednateli bez příkazu nutný náklad, i když se výsledek bez zavinění jednajícího nedostavil.

§743

§743 (1) Nejde-li o odvrácení hrozící škody, musí ten, kdo chce obstarat záležitost jiného, zpravit jej o tom a vyčkat jeho souhlasu.

§743 (2) Neučiní-li tak a jde-li o záležitost k prospěchu jiného, má jednatel bez příkazu nárok na náhradu nákladů, kterými byl ten, v jehož zájmu jednal, v době skončení jednání obohacen.

§744

§744 (1) Kdo zasáhne do záležitostí jiného, aniž by šlo o odvrácení hrozící škody, odpovídá za vzniklou škodu; v rámci této odpovědnosti odpovídá i za náhodu, ledaže by vznikla i bez jeho zásahu.

§744 (2) Totéž platí, zasáhne-li někdo do záležitostí jiného proti jeho projevené vůli.

§745 Nemá-li jednatel bez příkazu nárok na náhradu nákladů, je oprávněn vzít si, pokud je to možné, co pořídil svým nákladem. §746 Jednatel bez příkazu je povinen dokončit jednání, podat o něm vyúčtování a převést vše, co při tom získal, na toho, jehož záležitost obstaral.

HLAVA DESÁTÁ

SMLOUVA O ÚSCHOVĚ

§747

§747 (1) Smlouvou o úschově vznikne složiteli právo, aby schovatel movitou věc od něj do úschovy převzatou řádně opatroval. Smlouvu o úschově lze uzavřít i tak, že odevzdání i převzetí věci bude zajištěno mechanickými prostředky.

§747 (2) Ve smlouvě lze dohodnout, že schovatel může věc odevzdat do úschovy dalšímu schovateli.

§748

Složitel je povinen nahradit schovateli nezbytné náklady, které na věc při jejím opatrování vynaložil; odměnu za úschovu je povinen zaplatit jen tehdy, dohodl-li se tak nebo odpovídá-li to předmětu podnikání schovatele anebo zvyklostem.

§749

§749 (1) Schovatel je povinen převzatou věc opatrovat dohodnutým způsobem a nebyla-li dohoda o způsobu úschovy uzavřena, je povinen ji opatrovat pečlivě, zejména je povinen dát ji pojistit, je-li to obvyklé, a po uplynutí doby úschovy převzatou věc vrátit spolu s tím, co k ní přibylo.

§749 (2) Schovatel je povinen vrátit věc složiteli na požádání i před uplynutím sjednané doby úschovy, ale sám není oprávněn vrátit ji dříve, ledaže věc nemůže pro nepředvídatelnou okolnost bezpečně nebo bez vlastní škody opatrovat.

§750

Není-li ujednáno a ani z okolností zřejmé, jak dlouho má být věc v úschově, může složitel kdykoli žádat vrácení věci a schovatel může věc kdykoli vrátit.

§751

Použije-li schovatel převzatou věc, umožní-li její použití jinému, dá-li ji bez svolení složitele nebo bez nezbytné potřeby někomu jinému do úschovy, anebo je-li v prodlení s jejím vrácením, odpovídá i za náhodnou škodu, ledaže by tato škoda postihla uschovanou věc i jinak.

§752

Složitel je povinen, není-li účastníky dohodnuto jinak, nahradit schovateli škodu vzniklou mu úschovou, jakož i náklad, který schovatel na věc vynaložil pro splnění své povinnosti.

§753

Vzájemných práv z úschovy se lze domáhat pouze do šesti měsíců po vrácení věci; jinak zaniknou.

HLAVA JEDENÁCTÁ

SMLOUVA O UBYTOVÁNÍ

§754

§754 (1) Ze smlouvy o ubytování vznikne objednateli právo, aby mu ubytovatel poskytl přechodné ubytování na dobu dohodnutou nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném (hotely, noclehárny, ubytovny a jiná zařízení).

§754 (2) Za ubytování a služby s ním spojené je objednatel povinen zaplatit ubytovateli cenu ve lhůtách stanovených ubytovacími řády.

§755

Ubytovaný má právo užívat prostory, které mu byly k ubytování vyhrazeny, jakož i užívat společné prostory ubytovacího zařízení a používat služeb, jejichž poskytování je s ubytováním spojeno.

§756

Ubytovatel je povinen odevzdat ubytovanému prostory vyhrazené mu k ubytování ve stavu způsobilém pro řádné užívání a zajistit mu nerušený výkon jeho práv spojených s ubytováním.

§757

Ubytovaný je povinen užívat prostory vyhrazené mu k ubytování a plnění s ubytováním spojené řádně; v těchto prostorách nesmí ubytovaný bez souhlasu ubytovatele provádět žádné podstatné změny.

§758

O odpovědnosti ubytovatele za věci vnesené do ubytovacích prostor ubytovaným nebo pro něj platí ustanovení §433 a 436.

§759

§759 (1) Ubytovaný může odstoupit od smlouvy před uplynutím dohodnuté doby; újmu vzniklou ubytovateli předčasným zrušením ubytování je ubytovaný povinen nahradit, pouze nemohl-li ubytovatel újmě zabránit.

§759 (2) Ubytovatel může od smlouvy před uplynutím dohodnuté doby odstoupit, jestliže ubytovaný v ubytovacím zařízení i přes výstrahu hrubě porušuje dobré mravy nebo jinak hrubě porušuje své povinnosti ze smlouvy.

HLAVA DVANÁCTÁ

SMLOUVY O PŘEPRAVĚ

Oddíl první

Smlouva o přepravě osob

§760

Smlouvou o přepravě osob vzniká cestujícímu, který za stanovené jízdné použije dopravní prostředek, právo, aby ho dopravce přepravil do místa určení řádně a včas.

§761

Dopravce je povinen starat se při přepravě zejména o bezpečnost a pohodlí cestujících a při hromadné přepravě jim umožnit používání společenských a kulturních zařízení. Podrobnosti upraví přepravní řády.

§762

§762 (1) Má-li cestující zavazadlo, přepravuje je dopravce buď společně s ním a pod jeho dohledem, nebo odděleně. §762 (2) Je-li zavazadlo přepravováno odděleně, je dopravce povinen dbát, aby bylo přepraveno do místa určení nejpozději ve stejnou dobu s cestujícím.

Odpovědnost

§763

§763 (1) Při pravidelné přepravě osob stanoví přepravní řády, jaká práva má cestující vůči dopravci, jestliže přeprava nebyla provedena včas.

§763 (2) Při nepravidelné přepravě osob je dopravce povinen nahradit škodu vzniklou cestujícímu tím, že přeprava nebyla provedena včas; podmínky a rozsah náhrady stanoví přepravní řády.

§763 (3) Práva podle odstavců 1 a 2 musí cestující uplatnit u dopravce bez zbytečného odkladu; nebyla-li práva uplatněna nejpozději do šesti měsíců, zaniknou.

§764

§764 (1) Vznikne-li cestujícímu za přepravy škoda na zdraví nebo škoda na zavazadlech přepravovaných společně s ním či na věcech, které měl u sebe, odpovídá za ni dopravce podle ustanovení o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků (§427 až 431).

§764 (2) Za škodu způsobenou na zavazadlech přepravovaných odděleně od cestujících odpovídá dopravce podle ustanovení o odpovědnosti při nákladní přepravě.

Oddíl druhý

Smlouva o přepravě nákladu

§765

§765 (1) Smlouvou o přepravě nákladu vzniká odesílateli právo, aby mu dopravce za přepravné zásilku přepravil do určeného místa a vydal ji určenému příjemci.

§765 (2) Odesílatel je povinen dopravci na požádání objednávku přepravy písemně potvrdit.

§756 (3) Dopravce je povinen na požádání odesílatele převzetí zásilky písemně potvrdit.

§766

§766 (1) Až do vydání zásilky má odesílatel právo dávat za podmínek stanovených přepravními řády dopravci nové příkazy.

§766 (2) Kdy a za jakých podmínek právo dávat dopravci nové příkazy přísluší příjemci, stanoví přepravní řády.

§767

Dopravce je povinen provést přepravu s odbornou péčí a ve stanovené lhůtě.

§768

§768 (1) Dopravce může užít k provedení přepravy i jiných fyzických nebo právnických osob; přitom odpovídá, jako by přepravu provedl sám.

§768 (2) Provádí-li přepravu společně několik dopravců podle přepravního řádu jako přepravu sdruženou, stanoví přepravní řády, který z dopravců a za jakých podmínek za tuto přepravu odpovídá.

Odpovědnost

§769

§769 (1) Dopravce odpovídá za škodu, která vznikla na přepravované zásilce v době od převzetí k přepravě až do vydání, ledaže škoda byla způsobena odesílatelem nebo příjemcem, vadností zásilky, jejího obalu nebo balení, zvláštní povahou zásilky, anebo okolností, kterou nemohl dopravce odvrátit.

§769 (2) Přepravní řády mohou stanovit, za jakých podmínek se má za to, že škoda vznikla některou z příčin uvedených v odstavci 1.

§769 (3) Na škody vzniklé na přepravovaných zásilkách se nevztahují ustanovení §427 až 431.

§770

§770 (1) Při ztrátě nebo zničení zásilky je dopravce povinen nahradit cenu, kterou měla ztracená nebo zničená zásilka v době, kdy byla převzata k přepravě. Kromě toho je povinen nést účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s přepravou ztracené nebo zničené zásilky. Při poškození nebo částečné ztrátě zásilky hradí dopravce částku, o kterou byla zásilka znehodnocena; je-li účelné provést opravu, hradí dopravce náklady opravy.

§770 (2) Za jiné škody z nákladní přepravy, než jsou škody na přepravované zásilce, odpovídá dopravce, jen byly-li způsobeny překročením dodací lhůty; podmínky a rozsah náhrady stanoví přepravní řády.

§771 Právo na náhradu škody musí odesílatel uplatnit u dopravce do šesti měsíců od vydání zásilky příjemci, nebo jestliže k vydání zásilky nedošlo, do šesti měsíců od převzetí zásilky k přepravě; jinak právo zanikne.

Oddíl třetí

Společná ustanovení ke smlouvám o přepravě

§772

Podrobnější úpravu osobní a nákladní přepravy stanoví zvláštní předpisy, zejména přepravní řády a tarify. V rámci této úpravy mohou přepravní řády též převzít ustanovení platná v mezinárodní přepravě pro přepravu vnitrostátní; odpovědnost za škodu na zdraví stanovená tímto zákonem nesmí být omezena.

§773

§773 (1) O nevyzvednutých (neodebraných) zásilkách platí ustanovení §656 odst. 2 a 3.

§773 (2) Přepravní řády mohou stanovit pro vyzvednutí (odebrání) některých zásilek, zejména věcí nebezpečné povahy nebo věcí, které se rychle kazí, lhůty kratší než 6 měsíců.

HLAVA TŘINÁCTÁ

SMLOUVA ZPROSTŘEDKOVATELSKÁ

§774

Zprostředkovatelskou smlouvou se zprostředkovatel zavazuje obstarat zájemci za odměnu uzavření smlouvy a zájemce se zavazuje zprostředkovateli poskytnout odměnu tehdy, byl-li výsledek dosažen přičiněním zprostředkovatele.

§775

Zprostředkovateli patří odměna v dohodnuté výši; odměnu je třeba sjednat v souladu s obecně závaznými právními předpisy, jinak je smlouva neplatná podle §40a.

§776

Zprostředkovateli patří kromě odměny náhrada nákladů pouze tehdy, je-li to výslovně dohodnuto; v pochybnostech jen, jestliže mu vznikl nárok na odměnu.

§777

Zájemce a zprostředkovatel jsou povinni oznamovat si navzájem všechny důležité okolnosti související se zprostředkováním, zejména okolnosti, které mohou ovlivnit rozhodnutí zájemce uzavřít zprostředkovávanou smlouvu. Zprostředkovatel je oprávněn za zájemce jednat nebo přijímat cokoliv, jen byl-li k tomu zmocněn písemnou plnou mocí.

HLAVA ČTRNÁCTÁ

VKLADY

Obecná ustanovení

§778

Smlouva o vkladu vzniká mezi fyzickou nebo právnickou osobou (dále jen "vkladatel") a peněžním ústavem složením vkladu u peněžního ústavu a jeho přijetím peněžním ústavem.

§779

Vkladatel má právo na úroky nebo jiné majetkové výhody stanovené peněžním ústavem v souladu s opatřením podle zvláštních předpisů.

§780

§780 (1) Vkladatel, a v zákonem stanovených případech i jiná oprávněná osoba, má právo s vkladem nakládat.

§780 (2) Vkladatel může v dohodě s peněžním ústavem vázat (vinkulovat) výplatu vkladu na sdělení hesla nebo na splnění jiné podmínky.

§780 (3) Nezná-li vkladatel heslo, musí prokázat, že mu vklad náleží.

Vklady na vkladních knížkách

§781

§781 (1) Přijetí vkladu potvrdí peněžní ústav vkladní knížkou upravenou tak, aby z ní byla zřejmá výše vkladu, jeho změny a konečný stav.

§781 (2) Není-li prokázána jiná výše vkladu, je rozhodný zápis ve vkladní knížce.

§782

Vkladní knížka může být vystavena pouze na jméno.

§783

§783 (1) Bez předložení vkladní knížky nelze s vkladem nakládat.

§783 (2) S vkladem na vkladní knížce na jméno je oprávněn nakládat ten, na jehož jméno, příjmení, adresu a datum narození nebo identifikační znak právnické osoby je vkladní knížka vystavena. S vkladem na cestovní vkladní knížce je však ve stanovených případech oprávněn nakládat každý, kdo předloží vkladní knížku a průkazní lístek.

§784

§784 (1) Při ztrátě nebo zničení vkladní knížky může vkladatel s vkladem nakládat, jen prohlásí-li peněžní ústav na jeho návrh či na návrh toho, kdo má na tom právní zájem, vkladní knížku za umořenou.

§784 (2) Po umoření vydá peněžní ústav vkladateli novou vkladní knížku nebo na požádání vyplatí celý vklad.

§784 (3) Prováděcí předpis stanoví postup při umořování vkladních knížek a případy, kdy může peněžní ústav provést výplatu vkladu nebo vydat novou vkladní knížku i bez umoření původní vkladní knížky, je-li oprávněný znám.

§785

Jestliže vkladatel po dvacet let s vkladem nenakládal ani nepředložil vkladní knížku na doplnění záznamů, ruší se vkladový vztah uplynutím této doby; vkladatel má právo na výplatu zůstatku zrušeného vkladu.

Vkladní listy

§786

§786 (1) Vkladní list je potvrzením peněžního ústavu o pevném jednorázovém vkladu. Výše vkladu je uvedena na vkladním listu. Jinak se na vkladní list vztahují přiměřeně ustanovení tohoto zákona o vkladních knížkách.

§786 (2) Vkladní list může být vystaven pouze na jméno.

Další formy vkladů

§787

§787 (1) Peněžní ústav může sjednat s vkladatelem i jiné formy vkladů.

§787 (2) Pokud není sjednáno něco jiného, vztahují se na tyto jiné formy vkladů přiměřeně ustanovení o vkladních knížkách a vkladních listech.

§787 (3) Jiné formy vkladů mohou být sjednány pouze na jméno.

HLAVA PATNÁCTÁ
zrušena

HLAVA ŠESTNÁCTÁ

SMLOUVA O SDRUŽENÍ

§829

§829 (1) Několik osob se může sdružit, aby se společně přičinily o dosažení sjednaného účelu.

§829 (2) Sdružení nemají způsobilost k právům a povinnostem.

§830

Každý z účastníků je povinen vyvíjet činnost k dosažení sjednaného účelu způsobem stanoveným ve smlouvě a zdržet se jakékoli činnosti, jež by mohla znemožnit nebo ztížit dosažení tohoto účelu.

§831

Vedle pracovní činnosti mohou být účastníci sdružení podle smlouvy povinni poskytnout pro účely sdružení peníze nebo jiné věci. Není-li ve smlouvě určena výše, má se za to, že účastníci jsou povinni poskytnout stejné hodnoty.

§832

§832 (1) Majetkové hodnoty je účastník povinen poskytnout pro účely smlouvy v době stanovené ve smlouvě, jinak bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy.

§832 (2) Pokud není pověřen některý účastník správou věcí uvedených v odstavci 1, nakládá s nimi za účelem dosažení účelu smlouvy účastník, který je poskytl; je však povinen je oddělit od ostatního svého majetku dohodnutým způsobem nebo způsobem, který sdělí ostatním účastníkům smlouvy o sdružení.

§833

Poskytnuté peníze nebo jiné věci určené podle druhu jsou ve spoluvlastnictví všech účastníků v poměru k jejich výši, a to sdělením o jejich oddělení od ostatního majetku účastníka nebo předáním pověřenému účastníku. Věci jednotlivě určené jsou v bezplatném užívání všech účastníků.

§834

Majetek získaný při výkonu společné činnosti se stává spoluvlastnictvím všech účastníků.

§835

§835 (1) Podíly na majetku získaném společnou činností jsou stejné, není-li smlouvou určeno jinak.

§835 (2) Ze závazků vůči třetím osobám jsou účastníci zavázáni společně a nerozdílně.

§836

§836 (1) Není-li ve smlouvě stanoveno jinak, rozhodují účastníci o obstarávání společných věcí jednomyslně.

§836 (2) Má-li podle smlouvy rozhodovat většina hlasů, patří každému účastníku jeden hlas; velikost podílu nerozhoduje.

§837

Každý účastník, i když nevykonává správu, má právo přesvědčit se o hospodářském stavu sdružení. Ustanovení smlouvy tomu odporující jsou neplatná.

§838

§838 (1) Každý účastník může ze sdružení vystoupit, ne však v nevhodné době a k újmě ostatních účastníků sdružení. Z vážných důvodů však může ze sdružení vystoupit kdykoli, a to i když byla dohodnuta výpovědní lhůta.

§838 (2) Z vážných důvodů lze účastníka ze sdružení vyloučit, a to pouze jednomyslným usnesením ostatních účastníků sdružení, nestanoví-li smlouva jinak.

§839

Účastníkovi, který vystoupil nebo byl vyloučen, se vrátí věci vnesené do sdružení. Podíl majetku podle stavu v den vystoupení nebo vyloučení se mu vyplatí v penězích.

§840

Účastník, který vystoupil nebo který byl vyloučen, se nezprošťuje odpovědnosti za závazky z činnosti sdružení, které vznikly do dne vystoupení nebo vyloučení.

§841

Při rozpuštění sdružení mají účastníci nárok na vrácení hodnot, poskytnutých k účelu sdružení a vypořádají se mezi sebou o majetek získaný výkonem společné činnosti sdružení způsobem stanoveným ve smlouvě, jinak rovným dílem.

HLAVA SEDMNÁCTÁ

SMLOUVA O DŮCHODU

§842

Smlouvou o důchodu se zakládá někomu na doživotně nebo na jinak stanovenou dobu neurčitého trvání právo na vyplácení určitého důchodu.

§843

Smlouva o důchodu musí být uzavřena písemně.

§844

Právo na důchod nelze převést na jiného. Splatné dávky lze však postoupit.

HLAVA OSMNÁCTÁ

SÁZKA A HRA

§845

§845 (1) Výhry ze sázek a her nelze vymáhat; vymáhat nelze ani pohledávky z půjček, poskytnutých vědomě do sázky nebo hry. Takové výhry a pohledávky nelze ani platně zajistit.

§845 (2) Los se posuzuje jako sázka nebo hra.

§846

Ustanovení §845 neplatí, jde-li o výherní podnik, který provozuje stát nebo který byl úředně povolen.

HLAVA DEVATENÁCTÁ

VEŘEJNÁ SOUTĚŽ

§847

Vyhlásí-li fyzická nebo právnická osoba (dále jen "vyhlašovatel soutěže") veřejnou soutěž na určité dílo nebo výkon, musí ve vyhlášení uvést přesné vymezení předmětu a lhůty soutěže, výši cen a ostatní soutěžní podmínky; rovněž musí vyhlásit, kdo, v jaké lhůtě a podle jakých měřítek posoudí splnění podmínek soutěže a provede ocenění.

§848

§848 (1) Vyhlašovatel soutěže je povinen poskytnout ceny vyhlášené veřejnou soutěží těm, kteří podle provedeného ocenění splnili podmínky soutěže určené pro udílení cen.

§848 (2) Bylo-li dosaženo výsledku činnosti několika soutěžících, rozdělí se cena, nebyl-li vyhlášen jiný postup a jestliže nedojde k dohodě, podle toho, v jakém poměru se každý na dosaženém výsledku podílel.

§849

§849 (1) Veřejnou soutěž lze odvolat jen ze závažných důvodů. Odvolání se musí provést stejným způsobem, jakým došlo k vyhlášení soutěže, nebo jiným stejně účinným způsobem.

§849 (2) Dojde-li k odvolání veřejné soutěže, vyhlašovatel soutěže je povinen poskytnout přiměřené odškodnění soutěžícím, kteří před odvoláním soutěže její podmínky převážně nebo zčásti již splnili. Na toto právo musí vyhlašovatel soutěže soutěžící při odvolání soutěže upozornit.

HLAVA DVACÁTÁ

VEŘEJNÝ PŘÍSLIB

§850

Veřejným příslibem se zavazuje ten, kdo veřejně prohlásí, že zaplatí odměnu nebo poskytne jiné plnění jednomu nebo několika z blíže neomezeného počtu osob, které splní podmínky stanovené ve veřejném příslibu.

§851

Nestanoví-li podmínky veřejného příslibu jinak, obdrží odměnu ten, kdo je nejdříve splní.

§852

Splní-li podmínky veřejného příslibu současně několik osob a z jejich obsahu vyplývá, že odměnu má dostat jenom jedna osoba, rozdělí se odměna mezi ně rovným dílem.

HLAVA DVACÁTÁ

PRVNÍ CESTOVNÍ SMLOUVA

§852a

§852a (1) Cestovní smlouvou se provozovatel cestovní kanceláře (dále jen "cestovní kancelář") zavazuje, že zákazníkovi poskytne zájezd a zákazník se zavazuje, že zaplatí smluvenou cenu.

§852a (2) Návrh cestovní smlouvy předkládá zákazníkovi cestovní kancelář. Jedno vyhotovení cestovní smlouvy je po jejím uzavření cestovní kancelář povinna předat zákazníkovi. Spolu s cestovní smlouvou je cestovní kancelář povinna předat zákazníkovi doklad o pojištění vystavený pojišťovnou.

§852b

§852b (1) Cestovní smlouva musí být písemná a musí obsahovat
a) označení smluvních stran,
b) vymezení zájezdu, zejména termín jeho zahájení a ukončení, uvedení všech poskytovaných služeb cestovního ruchu, které jsou zahrnuty do ceny zájezdu, místo a dobu jejich trvání; vymezení zájezdu může být nahrazeno odkazem na číslo zájezdu nebo jiné označení v katalogu jen v případě, že katalog obsahuje všechny tyto informace a byl zákazníkovi předán,
c) cenu zájezdu, včetně časového rozvrhu plateb a výši zálohy.

§852b (2) Cestovní smlouva musí rovněž obsahovat
a) způsob, jakým má zákazník uplatnit své nároky plynoucí z porušení právní povinnosti cestovní kanceláře,
b) výši odstupného, které je povinen zákazník cestovní kanceláři uhradit při odstoupení od cestovní smlouvy v případech stanovených tímto zákonem.

§852b (3) Cestovní smlouva musí dále obsahovat,
a) jsou-li součástí zájezdu i další platby za služby, jejichž cena není zahrnuta v ceně zájezdu, údaje o počtu a výši těchto dalších plateb,
b) je-li součástí zájezdu ubytování, jeho polohu, kategorii, stupeň vybavenosti a hlavní charakteristické znaky,
c) je-li součástí zájezdu doprava, druh, charakteristiku a kategorii dopravního prostředku, údaje o trase cesty,
d) je-li součástí zájezdu stravování, jeho způsob a rozsah,
e) je-li realizace zájezdu podmíněna dosažením minimálního počtu zákazníků, výslovné uvedení této skutečnosti a současně lhůtu, ve které nejpozději musí cestovní kancelář zákazníka písemně informovat o zrušení zájezdu z důvodu nedosažení minimálního počtu zákazníků,
f) jsou-li důvody pro stanovení podmínek, které musí účastník zájezdu splňovat, uvedení těchto podmínek a lhůtu, ve které může zákazník oznámit, že se zájezdu místo něho zúčastní jiná osoba, pokud jsou důvody pro její stanovení.

§852c

§852c (1) V cestovní smlouvě lze dohodnout, že cestovní kancelář je oprávněna jednostranným úkonem zvýšit cenu zájezdu, jestliže je zároveň přesně stanoven způsob výpočtu zvýšení ceny. Cena zájezdu uvedená v cestovní smlouvě však nesmí být jednostranně zvýšena během 20 dnů před zahájením zájezdu.

§852c (2) Cenu zájezdu podle odstavce 1 lze zvýšit jen v případě, že dojde ke zvýšení
a) ceny za dopravu včetně cen pohonných hmot, nebo
b) plateb spojených s dopravou, např. letištních a přístavních poplatků, které jsou zahrnuty v ceně zájezdu, nebo
c) směnného kursu české koruny použitého pro stanovení ceny zájezdu v průměru o více než 10%, pokud k této změně dojde do jednadvacátého dne před zahájením zájezdu.

§852c (3) Písemné oznámení o zvýšení ceny musí být zákazníkovi odesláno nejpozději 21 dní před zahájením zájezdu, jinak cestovní kanceláři nevznikne právo na zaplacení rozdílu v ceně zájezdu.

§852d

§852d (1) Cestovní kancelář je povinna nejpozději 7 dnů před zahájením zájezdu poskytnout zákazníkovi písemně další podrobné informace o všech skutečnostech, které jsou pro zákazníka důležité a které jsou ji známy, pokud nejsou obsaženy již v cestovní smlouvě nebo v katalogu, který byl zákazníkovi předán, zejména
a) upřesnění údajů uvedených v §852b odst. 3 písm. a) až d), které jsou cestovní kanceláři známy a nejsou obsaženy v cestovní smlouvě nebo v katalogu, který byl zákazníkovi předán,
b) podrobnosti o možnosti kontaktu s nezletilou osobou nebo zástupcem cestovní kanceláře v místě pobytu nezletilé osoby, jde-li o zájezd, jehož účastníkem je nezletilá osoba,
c) jméno, adresa a telefonní číslo osoby, na kterou se zákazník v nesnázích v průběhu zájezdu může obrátit s žádostí o pomoc, zejména místního zástupce cestovní kanceláře a adresu a telefonní číslo zastupitelského úřadu, d) informace o možnosti uzavřít pojištění pro případ, že zákazníkovi vzniknou náklady v souvislosti s jeho odstoupením od cestovní smlouvy, pokud toto pojištění není zahrnuto v ceně zájezdu.

§852d (2) Je-li cestovní smlouva uzavřena v době kratší než 7 dnů před zahájením zájezdu, musí cestovní kancelář svoji povinnost podle odstavce 1 splnit již při uzavření cestovní smlouvy.

§852e

§852e (1) Je-li cestovní kancelář nucena z objektivních důvodů před zahájením zájezdu změnit podmínky smlouvy, může navrhnout zákazníkovi změnu cestovní smlouvy. Pokud navrhovaná změna cestovní smlouvy vede i ke změně ceny zájezdu, musí být v návrhu nová cena uvedena.

§852e (2) Navrhne-li cestovní kancelář změnu cestovní smlouvy podle odstavce 1, má zákazník právo rozhodnout, zda bude se změnou cestovní smlouvy souhlasit, nebo zda od cestovní smlouvy odstoupí. Pokud zákazník ve lhůtě určené cestovní kanceláří, která nesmí být kratší než 5 dnů od doručení návrhu na změnu cestovní smlouvy zákazníkovi, od smlouvy neodstoupí, má se za to, že s její změnou souhlasí.

§852f

§852f (1) Před zahájením zájezdu může zákazník písemně oznámit cestovní kanceláři, že se zájezdu místo něho zúčastní jiná osoba v oznámení uvedená. Dnem doručení oznámení se osoba v něm uvedená stává zákazníkem. Oznámení musí obsahovat prohlášení nového zákazníka, že souhlasí s uzavřenou cestovní smlouvou. V případě, že cestovní smlouva stanoví lhůtu a podmínky podle §852b odst. 3 písm. f), může tak zákazník učinit jen ve stanovené lhůtě a oznámení musí obsahovat i prohlášení nového zákazníka, že splňuje veškeré podmínky stanovené pro poskytnutí zájezdu.

§852f (2) Původní a nový zákazník společně a nerozdílně odpovídají za zaplacení ceny zájezdu a úhradu nákladů, pokud takové náklady cestovní kanceláři v souvislosti se změnou zákazníka vzniknou.

§852g

§852g (1) Zákazník může před zahájením zájezdu od cestovní smlouvy odstoupit. Cestovní kancelář může před zahájením zájezdu od cestovní smlouvy odstoupit jen z důvodu zrušení zájezdu nebo z důvodu porušení povinností zákazníkem.

§852g (2) Odstoupil-li zákazník od cestovní smlouvy podle §852e odst. 2 nebo odstoupila-li cestovní kancelář od cestovní smlouvy z důvodu zrušení zájezdu před jeho zahájením, má zákazník právo požadovat, aby mu cestovní kancelář na základě nové cestovní smlouvy poskytla jiný zájezd nejméně v kvalitě odpovídající původní cestovní smlouvě, může-li cestovní kancelář takový zájezd nabídnout.

§852g (3) Při uzavření cestovní smlouvy podle odstavce 2 se platby uskutečněné na základě původní cestovní smlouvy považují za platby podle nové cestovní smlouvy. Je-li cena nového zájezdu nižší než již uskutečněné platby podle předchozí věty, je cestovní kancelář povinna tento rozdíl bez zbytečného odkladu zákazníkovi vrátit.

§852g (4) Zruší-li cestovní kancelář zájezd ve lhůtě kratší než 20 dnů před termínem jeho zahájení, je povinna uhradit zákazníkovi pokutu ve výši 10% z ceny zájezdu. Právo zákazníka na náhradu škody tím není dotčeno.

§852g (5) Cestovní kancelář se může zprostit odpovědnosti za škodu podle odstavce 4 nebo povinnosti zaplatit pokutu jen tehdy, prokáže-li, že ke zrušení zájezdu došlo a) v souladu s §852b odst. 3 písm. e), b) v důsledku neodvratitelné události, které nemohla zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na ni rozumně požadovat.

§852h

§852h (1) Není-li důvodem odstoupení zákazníka porušení povinnosti cestovní kanceláře stanovené cestovní smlouvou nebo tímto zákonem nebo odstoupí-li cestovní kancelář od cestovní smlouvy před zahájením zájezdu z důvodu porušení povinnosti zákazníkem, je zákazník povinen zaplatit cestovní kanceláři odstupné ve výši stanovené podle §852b odst. 2 písm. b) a cestovní kancelář je povinna vrátit zákazníkovi vše, co od něho obdržela na úhradu ceny zájezdu podle zrušené cestovní smlouvy.

§852h (2) Je-li důvodem odstoupení zákazníka od cestovní smlouvy porušení povinnosti cestovní kanceláře stanovené cestovní smlouvou nebo tímto zákonem nebo nedojde-li k uzavření nové cestovní smlouvy podle §852g odst. 2, je cestovní kancelář povinna bez zbytečného odkladu vrátit zákazníkovi vše, co od něho obdržela na úhradu ceny zájezdu podle zrušené cestovní smlouvy, aniž by byl zákazník povinen platit cestovní kanceláři odstupné. Právo zákazníka na náhradu škody tím není dotčeno.

§852i

§852i (1) Cestovní kancelář odpovídá zákazníkovi za porušení závazků vyplývajících z uzavřené cestovní smlouvy bez ohledu na to, zda tyto závazky mají být splněny cestovní kanceláří nebo jinými dodavateli služeb cestovního ruchu poskytovaných v rámci zájezdu.

§852i (2) Nesplní-li cestovní kancelář své povinnosti vyplývající z cestovní smlouvy nebo tohoto zákona řádně a včas, musí zákazník uplatnit své právo u cestovní kanceláře bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 měsíců od skončení zájezdu, nebo v případě, že se zájezd neuskutečnil, ode dne, kdy měl být zájezd ukončen podle cestovní smlouvy, jinak právo zaniká.

§852i (3) Je-li uzavření cestovní smlouvy zprostředkováno jinou cestovní kanceláří nebo cestovní agenturou, je lhůta podle odstavce 2 zachována, i pokud tak zákazník učinil řádně a včas u zprostředkující cestovní kanceláře nebo cestovní agentury.

§852j

§852j (1) Cestovní kancelář se může odpovědnosti za škodu způsobenou odstoupením od cestovní smlouvy podle §852g odst. 2 zprostit jen tehdy, prokáže-li, že ke zrušení zájezdu došlo a) v souladu s §852b odst. 3 písm. e), nebo b) v důsledku neodvratitelné události, které nemohla cestovní kancelář zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.

§852j (2) Cestovní kancelář se může odpovědnosti za škodu způsobenou porušením právní povinnosti zprostit jen tehdy, prokáže-li, že tuto škodu nezavinila ona ani jiní dodavatelé služeb cestovního ruchu poskytovaných v rámci zájezdu a škoda byla způsobena
a) zákazníkem,
b) třetí osobou, která není spojena s poskytováním zájezdu, pokud tuto skutečnost nebylo možné předpokládat nebo byla nevyhnutelná, nebo
c) neodvratitelnou událostí, které nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.

§852j (3) V případech, kdy vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, umožňuje omezení výše náhrady škody vzniklé z porušení závazku z cestovní smlouvy a toto omezení je uvedeno v cestovní smlouvě v souladu s touto mezinárodní smlouvou, není cestovní kancelář povinna nahradit škodu, za kterou odpovídá, ve výši přesahující omezení uvedené v cestovní smlouvě.

§852k

§852k (1) V případech podle §852j odst. 2 písm. b) a c) je cestovní kancelář povinna poskytnout zákazníkovi v nesnázích rychlou pomoc.

§852k (2) Jestliže po zahájení zájezdu cestovní kancelář neposkytne zákazníkovi služby cestovního ruchu nebo jejich podstatnou část řádně a včas nebo zjistí, že mu všechny služby cestovního ruchu nebo jejich podstatnou část nebude moci řádně a včas poskytnout, třebaže se k tomu cestovní smlouvou zavázala, je povinna bez zbytečného odkladu a bezplatně provést taková opatření, aby mohl zájezd pokračovat.

§852k (3) Pokud nelze pokračování zájezdu zajistit jinak než prostřednictvím služeb cestovního ruchu nižší kvality než uvedené v cestovní smlouvě, je cestovní kancelář povinna vrátit zákazníkovi rozdíl v ceně.

§852k (4) Jestliže opatření podle odstavce 2 nelze učinit nebo je zákazník nepřijme, musí cestovní kancelář bez zbytečného odkladu vrátit zákazníkovi rozdíl v ceně. V případě, že součástí zájezdu je i doprava, je cestovní kancelář povinna poskytnout zákazníkovi dopravu zpět na místo odjezdu nebo na jiné místo návratu, s nímž zákazník souhlasil, včetně nezbytného náhradního ubytování a stravování. Pokud je doprava uskutečněna jiným dopravním prostředkem, než kterým měla být uskutečněna podle cestovní smlouvy, je cestovní kancelář v případě, že
a) doprava je uskutečněna za nižší náklady, povinna vrátit rozdíl v ceně, nebo
b) doprava je uskutečněna za vyšší náklady, povinna rozdíl v ceně uhradit z vlastních prostředků.

Kupní smlouva o prodeji nemovitostí

 

KUPNÍ SMLOUVA O PRODEJI NEMOVITOSTÍ

 

uzavřená podle § 588 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění,

níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi smluvními stranami, kterými jsou

 

 

Prodávající : jméno, příjmení

rodné číslo

trvalé bydliště

 

a

 

Kupující : jméno, příjmení

rodné číslo

trvalé bydliště

 

takto :

 

1. PŘEDMĚT SMLOUVY

 

1.   Prodávající prohlašuje, že je na základě ……………………………………………………… výlučným vlastníkem této nemovitosti :

          – ………………………………………………. ;

v obci ……………….., katastrálním území ……………….., zapsané u Katastrálního úřadu pro ……………….., Katastrálního pracoviště …………….. na LV č. ………. (dále jen „nemovitost“).

 

2.    Prodávající výše uvedenou nemovitost prodává se všemi součástmi a příslušenstvím, jak stojí a leží v souladu s § 501 občanského zákoníku, a se všemi právy a povinnostmi kupujícímu. Kupující se zavazuje zaplatit za ně kupní cenu a přijmout je do svého výlučného vlastnictví.

 

2. KUPNÍ CENA A PLATEBNÍ PODMÍNKY

 

1.   Kupní cena za nemovitosti činí celkem ………………..,-Kč (slovy: …………………… korun českých). Tato kupní cena je konečná a nepřekročitelná.

2.   Kupní cena bude zaplacena na účet prodávajícího č. ……………… následujícím způsobem :

a) záloha ve výši …………………….,-Kč bude zaplacena prodávajícímu nejpozději do …. dnů ode dne podpisu této smlouvy;

b) doplatek ve výši …………………,-Kč bude zaplacen prodávajícímu nejpozději do …. dnů ode dne kdy bude kupujícímu doručena tato kupní smlouva opatřená doložkou katastrálního úřadu o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí v jeho prospěch. Dnem připsání tohoto doplatku na účet prodávajícího bude kupní cena považována za úplně zaplacenou.

3.   Kupní cena zahrnuje daň z převodu nemovitosti, kterou v souladu s příslušnými právními předpisy zaplatí prodávající.

 

3. PROHLÁŠENÍ A ZÁVAZKY SMLUVNÍCH STRAN

 

1.   Prodávající prohlašuje, že je jediným a výlučným vlastníkem nemovitosti; na nemovitosti neváznou ke dni podpisu této smlouvy žádné dluhy, věcná břemena, zástavní ani jiná práva třetích osob či jiná zatížení, ani neexistují skutečnosti, které by mohly vést k omezení vlastnického práva; mu není známa žádná nežádoucí kontaminace nemovitosti škodlivými látkami jakéhokoliv druhu; ohledně nemovitosti nebyly uplatněny žádné restituční nároky a není vedeno žádné soudní, exekuční či jiné řízení, které by postihovalo nemovitost; ohledně nemovitosti není uzavřena žádná jiná kupní smlouva či smlouva, která by nemovitost jakkoliv zatěžovala; veškeré nemovitosti, stavby nebo příslušenství na nemovitosti, které nejsou zapsané v katastru nemovitostí, jsou v jeho výlučném vlastnictví, jsou předmětem této kupní smlouvy a stávají se vlastnictvím kupujícího zápisem vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí ve prospěch kupujícího; kupujícího řádně seznámil se stavem, charakterem a druhem nemovitosti.

2.   Prodávající se zavazuje, že ode dne podpisu této smlouvy neučiní žádné úkony, které by vedly k porušení jakéhokoliv prohlášení z předchozího odstavce nebo k tomu, že by se některé z nich stalo nepravdivým nebo neplatným.

3.   Kupující prohlašuje, že je mu znám stav, charakter a druh prodávané nemovitosti tak jak stojí a leží, a zavazuje se včas zaplatit kupní cenu a převezít nemovitosti do svého výlučného vlastnictví se všemi právy a povinnostmi.

4.   Smluvní strany se zavazují, že si vzájemně poskytnou veškerou potřebnou součinnost ve všech záležitostech spojených s prodejem nemovitosti a s převodem vlastnického práva k ní.

 

4. PŘEVOD VLASTNICKÉHO PRÁVA

 

1.   Vlastnictké právo k nemovitosti přechází na kupujícího vkladem vlastnického práva v jeho prospěch do katastru nemovitostí u příslušného katastrálního úřadu.

2.   Návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí se všemi požadovanými přílohami podá kupující u příslušného katastrálního úřadu neprodleně po uzavření této smlouvy. Tento návrh bude smluvními stranami podepsán současně s touto kupní smlouvou. Poplatky spojené s vkladem do katastru nemovitostí nese kupující.

3.   Smluvní strany se zavazují poskytnout katastrálnímu úřadu potřebnou součinnost a zavazují se doložit na výzvu katastrálního úřadu veškeré požadované podklady, popřípadě doplnit či změnit tuto smlouvu nebo návrh na vklad do katastru nemovitostí anebo odstranit vytýkané vady v souladu s požadavky příslušného katastrálního úřadu.

4.   Smluvní strany a jejich právní nástupci jsou vázáni svými právními úkony až do pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu vlastnického práva. Smluvní strany prohlašují, že se až do provedení vkladu podle tohoto článku zdrží jakýchkoliv činností, které by vedly ke zmaření či ztížení tohoto úkonu.

 

 

5. PŘEDÁNÍ NEMOVITOSTI

 

1.   Prodávající je oprávněn užívat nemovitost do dne jejího předání kupujícímu. Veškeré náklady spojené s užíváním nemovitosti ponese až do tohoto dne prodávající.

2.   Prodávající se zavazuje předat nemovitost do …. ode dne úplného zaplacení kupní ceny.

3.   Prodávající se zavazuje, že nemovitost kupujícímu předá vyklizenou, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak.

 

6. ODSTOUPENÍ OD SMLOUVY A SANKCE

1.   Jestliže prodávající poruší jakoukoliv povinnost vyplývající mu z článku 4. nebo 5. této smlouvy nebo se jakékoliv z jeho prohlášení projeví jako neúplné, nepravdivé či zavádějící, je kupující oprávněn od této smlouvy odstoupit.

2.   Prodávající je oprávněn od této smlouvy odstoupit, pokud bude kupující v prodlení se zaplacením zálohy nebo doplatku kupní ceny o více než … dnů po uplynutí lhůt k zaplacení podle článku 2. odstavce 2. písm. a) a b).

3.   Odstoupení od smlouvy musí být učiněno písemně a doručeno druhé smluvní straně. Kupní smlouva se odstoupením ruší od počátku. V tomto případě jsou smluvní strany povinny vrátit si veškerá do doby odstoupení poskytnutá plnění a vzájemně se vypořádat s ohledem na zásady o bezdůvodném obohacení, čímž není dotčen nárok smluvních stran na smluvní pokutu a případnou náhradu škody.

4.   V případě prodlení kupujícího se zaplacením kupní ceny podle platebních podmínek sjednaných v článku 2. odst. 2. této smlouvy, se kupující zavazuje k zaplacení smluvní pokuty ve výši ……,- Kč za každý den prodlení. Tím není dotčen nárok na případnou náhradu škody.

5.   Pro případ každého jednotlivého porušení kterékoliv povinnosti stanovené v článku 4. nebo 5. této smlouvy se smluvní strany zavazují strany zaplatit druhé smluvní straně smluvní pokutu ve výši ………..,- Kč za každé takové porušení. Tím není dotčen nárok na případnou náhradu škody.

 

7. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

 

1.   Tato smlouva, jakož i práva a povinnosti v ní výslovně neupravené, se řídí českým právním řádem, zejména zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění.

2.   V případě, že by některé ustanovení této smlouvy bylo nebo se stalo zčásti nebo zcela neplatným či neúčinným, zůstává platnost ostatních ustanovení nedotčena. Smluvní strany se zavazují nahradit takové ustanovení ustanovením novým, které bude odpovídat účelu původního ustanovení.

3.   Tuto smlouvu lze měnit nebo doplňovat pouze formou písemných dodatků podepsaných oběma smluvními stranami.

4.   Tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami.

5.   Tato smlouva je vyhotovena v šesti stejnopisech s platností originálu, z nichž po jednom obdrží prodávající i kupující. Čtyři stejnopisy jsou určeny pro potřeby příslušného katastrálnímu úřadu, přičemž tyto stejnopisy budou do okamžiku podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí uloženy u kupujícího.

6.   Smluvní strany potvrzují autentičnost této smlouvy a prohlašují, že se s ní pozorně seznámily, jejímu obsahu a znění rozumí, a že je uzavřena na základě jejich svobodné a skutečné vůle, určitě a vážně a nikoli v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. Na důkaz toho připojují níže své podpisy.

 

 

V …………………………… dne ………………………

 

 

………………………………………………                              ……………………………………………….

                  Kupující                                                                               Prodávající