Nekalá soutěž obecně – 1. část

Nejprve pojem hospodářská soutěž. Již ze své podstaty vyjádřené částečně i ve
svém
názvu je zřejmé, že půjde o něco, v čem její účastníci snad ani
nemohou být spoluhráči. Jedná se o prostor, kde účelem není někomu pomáhat
či se s někým dělit. Cílem je ekonomicky ho zničit. Konkurence, jako jeden
z nejzákladnějších principů správného fungování moderní tržní společnosti,
která je téměř vždy prospěšná, jak pro spotřebitele,
tak pro podnikatele samotné, tu hraje evidentně nejsilnější roli. Své
konkurenty chce každý podnikatel porazit, eliminovat a nastoupit na jimi uvolněné
místo. Je ovšem nesmírná propast mezi jednotlivými představami o tom, jaké
praktiky a způsoby je možné v takovém souboji použít.

    Hospodářská soutěž, aby měla opravdový smysl, prostě
musí probíhat v rámci určitých mantinelů. Svého cíle, tedy zničit
konkurenci a dosáhnout vyšších zisků, by měli podnikatelé dosahovat nějakým
společensky přijatelným způsobem. Není možné si soutěž představovat
jako totální obchodní válku, kde je vše dovoleno a cíl bez ohledu na použité
prostředky
je jedinou vidinou. Vždy je vše třeba posuzovat s ohledem nejen na výhody,
ale je nutné porovnat je i s nežádoucími efekty. Při naprosto volné soutěži
by nechtěné následky mohly mít mnohdy katastrofální podobu a to pro všechny
zúčastněné strany. Z tohoto důvodu nastupuje právo hospodářské soutěže
jako regulátor, který nastaví limity a hranice, které určí přípustné
meze vhodného chování, které bude vzhledem k dobrým mravům přijatelným
prostředkem k onomu chtěnému efektu z realizace konkurenčního prostředí.

    Je velký rozdíl porazit někoho ekonomicky nebo porazit ho
pomluvami a klamy. Přitom není pravda, že by soutěžní právo chránilo slabší,
neschopnější či méně nápaditější. Chrání ty poctivější. A to je
nutné si uvědomit. Není smyslem ani účelem zabraňovat někomu v růstu či
ekonomickém vzestupu. Smyslem je důsledně a obezřetně sledovat, jestli svého
vzestupu nedosahuje nějakým nekalým a společensky nežádoucím způsobem.

   Nekalá soutěž upravená jako jedna z oblastí práva hospodářské
soutěže postihuje ty případy, kdy někdo zneužívá a deformuje konkurenční
prostředí nekalým způsobem s cílem poškodit svého konkurenta takovým způsobem,
který mu může přivodit nějakou újmu. Zákaz nekalé
soutěže chrání jakousi mravnost a úroveň soutěže, aby se z ní nestal
jen ubohý chlív.

    Co však samotný pojem nekalá soutěž znamená? Jaké
jsou její charakteristiky? Předně pojem "nekalý" obsažený v názvu
je nutno spojovat především s pojmem dobrých mravů. To je sice trochu dost obecný termín
nedávající mnoho šancí na vymezení jeho obsahu, ovšem přesto velmi přesně
vyjadřuje vše, co je zapotřebí. V případě nekalé soutěže si ovšem s
pouhým pojmem "dobré mravy" nevystačíme. Na jeho místo nastupuje
pojem "dobré mravy hospodářské soutěže", což může být pojem
stejně tak předchozímu podobný i odlišný. Rozhodně však nejsou tyto
pojmy shodné. V některých sousedních zemích se v úpravě nekalé soutěže tyto pojmy
nerozlišují a je zakázáno jakékoliv jednání v rozporu s dobrými mravy,
nikoliv jen těmi soutěžními. Ovšem u nás jsou pojmy odlišeny, tedy je nutné
je nějak vyložit. Většinou se soutěžní mravy chápou spíše úžeji než
obecné mravy. Ne všechno co se může v obecném pojetí zdát nemravné je v
hospodářském životě zakázáno. Často je uváděn příklad s
obchodníkem, jež prodává drahý kožich zákazníkovi, o kterém ví, že
jej pořizuje pro svou milenku, zatímco jeho vlastní rodina doma živoří. Těžko
můžeme takové jednání označit za obecně mravné, ovšem stejně tak těžko
můžeme po onom obchodníkovi spravedlivě požadovat, aby z tohoto důvodu
obchod neprovedl. Moc daleko by to s takovým přístupem k obchodování asi
nedotáhl. Zkrátka ačkoliv je rozpor s dobrými mravy evidentní, rozpor s
dobrými mravy hospodářské soutěže nenastal.

    V případě tvrdého konkurenčního boje, který se navíc
se vzrůstajícím počtem subjektů i rozšiřováním trhu ve všech směrech
dále ztěžuje přibývá i na agresivitě, průraznosti používaných prostředků,
především reklam. Člověka, který si jak známo zvykne téměř na cokoliv, je už
dnes těžké něčím upoutat a zaujmout. Aby reklama správně zapůsobila, je
nutné vymýšlet stále nové postupy. To je ovšem značně rizikové, neboť
se často můžeme dostat na tenký led. Je mnoho případů, kdy se více či méně
záměrně soutěžitelé pouštějí do projektů, které balancují na hraně
zákona. Nejsou rozhodně vyloženě nekalosoutěžní, ovšem nejsou ani zcela
nezpochybnitelné. Pak je otázka, jak k takovým případům přistupovat.
Jestli být benevolentní nebo tvrdší. Mohlo by se velmi vymstít nechat
situaci zcela "bez dozoru" a dát věcem příliš volný průběh.
Soutěžní mravy mohou totiž být do značné míry odvislé od toho, co je pro dané
odvětví či společenskou situaci obvyklé. Při benevolentním přístupu by
pak mohlo dojít ke "zvlčení" soutěžních mravů natolik, že by
se vlastně časem posunuly hranice přípustnosti a únosnosti až tam, kde je
nikdo z nás nemůže chtít. Tedy k příliš agresivním a sporným projektům
je radno stavěti se spíše opatrně, než je vítat s otevřenou náručí. Ovšem
názorů může být mnoho a zvláště v takovém oboru jako je právo nekalé
soutěže platí dvojnásob, že zastávat lze prakticky jakékoliv stanovisko,
neboť úprava pomocí dobrých mravů je natolik široká, že není zkrátka
možné objektivně rozhodnout, co je správné. Možné je pouze diskutovat.
Moc rozhodnout má pouze soud, který však bohužel nevykonává tuto záslužnou
činnost vždy zcela ….. fundovaně. A už vůbec ne dostatečně rychle a
efektivně.

    Důležitým obecným znakem nekalé soutěže je také
objektivnost. Je opravdu mimořádně důležité si uvědomit, že nikoho, ale
naprosto nikoho nezajímá a nebude zajímat, zda soutěžitel chtěl způsobit nějakou
nekalost. Zákon jasně stanoví odpovědnost jako objektivní. Tedy kdokoliv se
nekalosoutěžního jednání dopustí, nese za něj odpovědnost. Bez ohledu na
zavinění.

26 komentářů u „Nekalá soutěž obecně – 1. část

  1. Ján Honza

    teória je jedna vec a judikatúra iná. Môžete uviesť pár konkrétnych prípadov z rozsudkov, kde zohrá hlavnú úlohu v spore o nakalú súťaž podobný názov spoločnosti ???? Je nekalou súťažou to, ak má firma názov reblok miesto reebok ??

    1. Schinnenburgová Petra Mgr.

      Vážený pane Honza,

      nechci odpovidat nějak zdlouhavě. Vaši otázku jsem objevila náhodou.

      K věci: pokud budete s názvem společnosti Reblok na trh uvádět výrobky (stejně označené), které budou obdobné výrobkům uváděným na trh pod názvem Reebok, jedná se samozřejmě o nekalou soutěž a nejen to, svojí činností budete porušovat práva z ochranné známky a dopouštět se tr. činu.

      To je jen tak na okraj.

  2. luboš

    Muj bývalý zaměstnanec vystupuje jménem mé firmy u mých klientů ale již na svůj žinostenský list a prodává již na sebe. Jak je ho možno zažalovat a jaké stačí důkazy ? Děkuji Luboš

    1. Simona

      No tak to je nekalá soutěž. Vydávat se za někoho jiného a prodávat své (vaše) výrobky(služby). Rada zní obvolat nebo obeslat zákazníky s touto informací.Otázka, ale zní jestli prodábá za nižší ceny. Je na odběrateli co si vybere. Odmítne z morálního hlediska nebo ho cena přemůže. Druhá rada: dát ho k soudu, ale to bude cesta na dlouho trať, jejíž konec může být pozitivní.

    2. Jan Prochazka

      Dle mého názoru by se mohlo jednat o vyvolání nebezpečí záměny, parazitování na pověsti a taktéž porušení obchodního tajemství. Je možno žalovat o náhradu škody, ušlý zisk, přiměřené zadostiučinění, uveřejnění rozsudku na náklady rušitele. Co se týče důkazů, je možno použít jak přímé, tak nepřímé vždy v návaznosti na příslušnou skutkovou podstatu.

  3. michal

    Lze za nekalou soutez povazovat i prodej s mensim ziskem (rabatem), nez je obvykle? Mohu jako koncovy prodejce stanovit cenu libovolne (tedy pochopitelne nad nakupni cenu) abych nemusel mit strach z toho, ze se bude jedna o nekalou soutez?

  4. miso82

    Celkom fajn clanok, len ten vyklad pojmu "dobre mravy" trosku zavadzal. Je treba prisne rozlisovat medzi dobrymi mravmi v spolocenskom zmysle a dobrymi mravmi v pravnom zmysle. Aj ked najst legalnu def. by sa asi nikomu nepodarilo, ale pravna veda uz poskytuje vcelku ucelenu teoriu dobrych mravov. Ale stare zname plati -su v hlavach sudcov (a ti nasi sudcovia…)

  5. Ladislav Cimr

    Vlastním a provozuji se svoji pritelkyni AUTOKEMP POD LESEM v Lužanech uJicína.Podnikame druhym rokem. Obecni ůřad Lužany zde jiz hodne let provozuje take kemp. ATC Luzany. na moje pozemky vede jen jedna nase spolecna cesta,a to pres hraz mistniho rybniku.a v tom je ten problem. obec Luzany nerespektuje absolutne druhy podnikatelsky subjekt a vesele vybira na brane u vjezdu poplatky a od letosniho roku i rovnou kazdeho na brane zkasiruje i za ubytovani. Nemam moznost si u brany dat reklamu , nemam tam zadne pozemky.Na moje vyzvy o nekale soutezi je odpoved posmech a urazky od mistniho obecniho predstavenstva, co s tim mam delat? zivnostensky urad se toho asi boji a nechce s tim mit nic spolecneho. ze pry se nic nedeje spatneho. takze kde to jsme??? dekuji L. Cimr

  6. marie

    Lze za nekalou soutez povazovat pozadavek majitele objektu zvysení najemneho za pronajaty nebytovy prostor o 150 %% ? V souvislosti s odmitnutim tohoto požadavku neni vymena zamku spolecnych prostor a odrezani el.energie rovnez nekalou soutezi.

  7. Miroslav

    Lze vůbec za porušení podmínek hospodářské soutěže či za vytváření podmínek pro nekalou soutěž považovat ustanovení kupní smlouvy při prodeji privatizovaného majetku města, kdy MěÚ jako majitel subjektu vyrábějícího teplo ve městě si prosadí do kupní smlouvy, aby kotelna v privatizovaném domě byla řešena formou "věcného břemene" ve prospěch současného provozovatele kotelny. Jednak toto řešení zvýhodňuje nákladovost provozovatele kotelny (bezplatné užívání).

    Dané ustanovení smlouvy pak také jednostranně zvýhodňuje dosavadního provozovatele a novému majiteli domu ztěžuje možnost zajistit gtřeba v budoucnu dodávku tepla do domu jiným způsobem s využitím cenově nejvýhodnější formy jiné nabídky. Lze chápat i tak, že provozovatel kotelny a Městský úřad, jako jeho výhradní vlastník, si tím vynucují na novém majiteli nemovitosti nevýhodné podmínky, které by do budoucna ztížily možnost zajištění dodávky tepla od jiného dodavatele, či umožnily vlastníkovi nemovitosti vlastní provozování kotelny v domě. Domníváme se, že není podstatné, zda tato kotelna vyrábí teplo jen pro tento dům, ale i další. Lze přece řešit běžnozu nájemí smlouvou s omezenými možnostmi výpovědi.

  8. Kateřina Amiourová

    V literárním překladatelství došlo k naprostému zborcení podmínek pro normální práci. Nejen že již před šestilety byly ceny za normostranu třikrát nižší než cena doporučovaná překladatelskou organizací v normálnícm platebním režimu. Ještě nám jsou vnucovány podmínky, o kterých by se dalo nejspíše říci, že ohrožují naši existenci a autorské právo – prvníplatba – 1/3-11/2 měsíc po odevzdání, zbytek po vydání knihy, na což si nakladatel leckdy bere 3 roky, ale vnutili mi i smlouv, kde si vynucovali 5 let. Navíc jsem se dostala i ke smlouvám, kde nakladatel si vymiňuje právo vyplatit jen 40-50%% honoráře v případě, že se rozhodne knihu nevydat, aniž by došlo k nějakému zavinění překladatele. Také se mi stalo, že smlouvu, kterou mi vnutili místo objednávky vypověděli – šlo o několika měsíční dokončenou práci. Nakladatelé si nedají vymluvit, že by dosáhli jiných výsledků, kdyby honorář a platební podmínky umožnili překladateli pracovat poloviční rychlostí – takže někdy dojde k tomu, že překladatel narychlo odevzdává málo solidní práci – kterou mu zrediguje nakladatelský redaktor a on pak musí zadatrmo autorizovat něco, co by raději neautorizoval. Kdyby dostal při předvedení nezredigovaného díla zálohu a po odležení díla (odpočinku) mohl dílo zredigovat sám, byla by tu větší garance kvalitní autorské práce. Jenže ony už zerodovaly i takové dřívě běžné instituce, jako že byl překladatel zainteresován na úspěšnosti – velikosti vydání nějakým tím procentem.

    Otázka: Může být postihnut člověk, který do takto pro sebe nevýhodných smluv stupuje, protiože je taková situace na trhu? Existují tu i nějaké nevládníorganizace, které se zabývají metodikou postupu a boje proti dumpingu? Alespoň jednomu ze zmíněných nakladatelů bych nejraději zařídila pokutu snad od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěžě, protože svýchpráv nejsem schopna se domoci – a) jeden z anakladatelů má sídlo v Teplicích, b) druhý nutně shledal na mém překladu závady -ale měl při garantovaném honoráři 5 000 za 27 dní práce právo upřít mi 2/3 výdělku? Když nepostupoval podle smlouvy – a nechtěl dát práci k přepracování, neposkytlu smluvní termín na přepracování a poté ani nevyplatil včas slíbenou část honoráře?

    Děkuji

    1. Jan Prochazka

      Dobry den, zde by se skutečně mohlo jednat o horizontální dohodu uzavřenou mezi vydavateli nebo také jednání ve vzájemné shodě. Nutno zjistit skutečnou situaci na trhu, zejména podmínky u jiných vydavatelů, např. stačí u těch největších. Jestliže se naše pochybnosti ohledně kartelu potvrdí, doporučuji podat stížnost k UOHS, který popř. zahájí řízení z úřední povinnosti.

  9. J. Hanzlík

    Vážení, obracíme se na vás s prosbou o získání informací jak nejlépe postupovat v řešení problému.

    Naše společnost je obchodního charakteru a při této činnosti máme obchod. zástupce, kteří se pohybují po republice. S jedním tímto obch. zástupcem, p. Jaroslavem P. nám vznikl problém. P. Jaroslav dostal služební vozidlo Škoda k dispozici, aby navštívil nové potenciální odběratele a cestou po silnici v okrese Příbram najel na dřevěný špalek a poškodil vozidlo natolik, že bylo nutné jej dát do servisu. Což p. Jaroslav P. zajistil, vybral servis, se kterým se domluvil na rychlé a vstřícné opravě, a když bylo auto v servisu, tak nám tuto událost teprve oznámil s tím, že je pojištěn a následně budeme tento problém řešit. Vznikl nám tedy závazek vůči autoservisu, který jsme chtěli, aby uhradila buď pojišťovna, nebo zaměstnanec.

    P. Jaroslav P. náš zápis o škodní události sice nestrvdil svým podpisem (zaslaná pošta se nevrátila), ale svým dopisem pro naší spol. požaduje jedním z bodů stvrzení srážky ve výši 30%% ze mzdy.

    Dopadlo to tak, že pojišťovna odpověděla na škodní událost – „Sdělujeme Vám títmo, že dle Policie ČR nebyl spáchán přestupe proti pravidlům silničního provozu, a protože se přestupek nestal byla věc nehody odložena“.

    Nevíme si rady jak vyřešit vzniklou situaci, p. Jaroslav P. u nás není zaměstnán a ani s námi nekomunikuje.

  10. Michael Knížák

    Dobrý den,

    dá se prosím považovat za nekalou soutěž to, když mám firmu podnikající v určitém oboru a pak si někdo jiný zaregistroval ochrannou známku s přesným názvem mé firmy a tuto známku má přiřazenou k tomu samému oboru jako já?

    Je to nekalá soutěž? Co proti tomu mohu dělat a jak to lze postihovat?

    Michael

  11. NewKy

    Cílem soutěžitelů v hospodářské soutěži není "ekonomicky někoho zničit", to je nesmysl. Cílem je jen a pouze vlastní zisk. Ekonomicky někoho zničit může být nanejvýš prostředek k dosažení tohoto cíle.

  12. Mag

    Dobrý den,prosím, trochu z jiného soudku.Syn – 10 let – nám doma odcizil peníze 10.000,- odešel do prodejny T-mobile a zakoupil mobilní telefon v hodnotě 8.000,- + 1.000,- kredit, nějaké ostatní náležitosti – bez našeho vědomí. Paragon zničil. Nic takového nikdy neprovedl a já se velmi stydím, ale spíše potřebuji právnickou radu, zdali je možné prodat takové hodnotné zboží nezletilému a uskutečnit s ním obchod v takovéto hodnotě? Problém popisuji velmi stručně, ale myslím, že podstata je jasná. Obchod s nezletilým. Na svůj věk není způsobilý k těmto úkonům.Ale můžeme se nějak bránit, ten mobilní telefon jsme chtěli vrátit, ale bohužel, neuspěli jsme. Jáká jsou naše práva a práva toho obchodu?

    Děkuji za každý příspěvek.

    1. Lucia H.

      Dobrý den, ve Vašem případě nebyly splněny podmínky platnosti právního úkonu, jelikož Váš syn nebyl podle §8 občanského zákoníku způsobilý uzavřít podobnou smlouvu, což zakládá absolutní neplatnost úkonu. Situace je horší, protože nemáte paragon, a je otázné, jak by se dalo dokázat, že k uzavření kupní smlouvy došlo.

  13. Tomas

    Dobry den, chtel bych se zeptat jak lze charakterizovat jednani, kdyz urcita realitni spolecnost stahne z inzerce fotografie (bytu nabizenych k prodeji ci koupi) porizenych druhou realitni spolecnosti a pak je sama vystavuje ve sve inzerci…jde o nekalou soutez, ci porusovani autorskeho zakona? Jake naroky muze uplatnovat poskozena real.spolecnost…..mockrat dekuji za odpoved.

  14. Jana Horáková

    Zajímalo by mě,zda mohu prodávat oděvy různých značek,které bych koupila ve značkových prodejnách ve slevě,ve svém obchodě.Samozřejmě po odstranění originálních visaček a přidělání svých visaček.Pokud ano,tak za jakých podmínek.Pokud ne,tak co by mi hrozilo.Děkuji za odpověd.´d

  15. Nána

    Jsem chovatelskou psů. Podle českých zákonů se jedná o živnost volnou. Každý chovatel, který prodává svá štěňata, je účatníkem na trhu a tudíž se musí zdržet nekalé soutěže. Ale jak mám vyřešit situaci, kdy jsem nucena být členem zájmového spolku, který je složen z mých konkurentů a tím pádem omezována ve své činnosti prostřednictvím nekalé soutěže. Nikdo to necvhce řešit a já jsem z takové situace úplně zoufalá!

    1. Šéfredaktor

      Dobrý den, přesně nerozumím tomu, jaká je souvislost mezi členstvím v zájmovém spolku a nekalou soutěží. Asi by bylo dobré tento pojem vysvětlit. Obchodní zákoník hovoří o nekalé soutěži jako o jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům. Nekalou soutěží je pak zejména klamavá reklama, klamavé označování zboží a služeb, vyvolání nebezpečí záměny, parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele, podplácení, zlehčování, srovnávací reklama, porušování obchodního tajemství a ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí.

      S ohledem na výše uvedené si tak nejsem zcela jista, že se ve Vašem případě jedná o nekalou soutěž. Musela byste konkretizovat, v čem nekalosoutěžní jednání spatřujete.

      Mgr. Lucie Jindrová

  16. Bohumila Struskova

    Dobry den.Chtela jsem se zeptat,jak mam postupovat v pripade,ze mam nekolik let zaregistrovanou ochrannou znamku sveho obchodu s odevy a v posledni dobe jsem zaznamenala nekolik obchodu se stejnym nazvem.Vadi mi,ze prodavam originalni obleceni a zjistila jsem,ze jeden obchod je second hand,dalsi pradlo atd.Dost to poskozuje raz meho podnikani.Zakaznici jsou hrdi na to,ze maji ode mne hezke originalni kousky,nekde se pochlubi a ostatni si mohou myslet,ze je to ze sekace.Nez jsem se zaregistrovala dlouho jsem premyslela jaky nazev svemu obchudku dat,aby se to zakaznikum dobre pamatovalo.V pripade,ze jiz v mnoha mestech tento nazev figuruje,je me snazeni vcelku pase.Dekuji za radu

    1. Mgr. Oldřich Topka

      Dobrý den, budete muset svou ochrannou známku ochránit žalobou proti porušování práv souvisejících s ochrannou známkou. Před tím můžete vyzvat ty, kteří ji neoprávněně užívají, aby se takového jednání zdrželi. Jestli však Vaši žádosti nevyhoví, doporučuji, aby jste se obrátila na právníka se žádostí o sepsání žaloby, popř. i o zastupování u soudu.

  17. Martin

    Dobrý den, zajímalo by mě, jak se dá jednoduše vyřešit problém s bývalým zaměstnavatelem. Jako student jsem pracoval jako prodavač na dohodu o provedení práce. Po nejaké době jsem se zařídil sám, a sehnal si dodavatele podobného zboží. V této chvíli bývalý zaměstnavatel kontaktoval přímého dovozce,a ten zjišťuje od koho beru zboží a snaží se jim pohrozit. Z mé strany k žádnému porušení nedošlo a nikdo se mnou nejedná. Dozvídám se to od svých dodavatelů.

    1. Mgr. Oldřich Topka

      Dobrý den, to se Vám bude prokazovat velmi těžko. Můžete kontaktovat úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ale co konkrétního v této věci podniknout předem neodhadnu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>