Ještě jednou k freeware – druhá strana barikády

Před časem byl na tomto serveru zveřejněn text, ve kterém autor polemizoval s názorem (k nalezení zde), že postup udělování licencí v podmínkách českého práva není platný a že tedy užívání těchto děl je v rozporu s příslušnými ustanoveními Autorského zákona a Občanského zákoníku.

Bezpochyby měl pravdu potud, pokud tvrdil, že přirozenoprávní pohled na tuto problematiku vede k jinému závěru. Jistě, ovšem ne všechny zákony počítají se všemi alternativami vývoje praxe a autorský zákon nezohlednil (otázkou zůstává proč, že;o) vývoj licencí.

Tento článek bude argumentovat (doufám;o) odborně, a tedy pro laika silně nestravitelně – je-li to váš případ, čtěte pouze následující odstavec.

Licence freeware, shareware a GNU-GPL udělené zahraničním subjektem (máte LINUX? GIMP? Windows commander?) subjektu českému je platná, neboť se řídí právem autora. Potud vše v pořádku. Pokud je ovšem autorem subjekt český (míním i společnost, která vlastní příslušná autorská práva – např. tedy GriSoft… ), je situace jiná. Nehrozí ovšem to, čeho se všichni děsí. Za prvé, nikdo vás nezavře, protože trestný čin musí být společensky nebezpečný a nesmí být spáchán s vědomím „oběti“ aby mohl být trestán. Za druhé, vydání bezdůvodného obohacení nehrozí také, neboť jednak je deklarovaná cena programu vždy 0,- Kč a i kdyby nebyla, žádný soud ji vzhledem k ustanovení §3 občanského zákoníku (dobré mravy) nepřizná. Uklidnil jsem vás?

Nic z výše uvedeného ovšem ani zdaleka neznamená, že by valná většina národa neužívala software bez právního důvodu.

Pro jednoduchost (vše už bylo vysvětleno;o) jsem vyjmul několik tvrzení z původního článku a pokusil se je vyvrátit.:

R(edakce): Objevuje se spousta více či méně odborných názorů, že používat u nás program pod tzv. shareware nebo freeware licenci je nelegální. Je však možné zastávat takový právní názor, který vede k evidentně nesmyslnému závěru?

M(artin Strnad) To, že právní názor vede k závěru, který znamená nelogičnost příslušného ustanovení, ještě nemusí znamenat, že je chybný, nebo ano?

R: (…jsou tedy všichni pachatelé?…) No samozřejmě ne. I když se na první pohled zdá celý problém neřešitelný a onen v praxi používaný způsob „udělení licence“ právně naprosto irelevantní, neznamená to přeci, že jsme všichni vinni. Existuje totiž také něco, čemu se říká výklad. Ona dogmatická metoda, kterou je možno použít, chceme-li dojít k závěru, že všichni nelegálně užíváme, je naprosto odtržená od reality. Právo přeci není systém mimo svět, který se řídí jinými zákony než to, co reguluje.

M: Není. Ale výklad zákona znamená vysvětlení jeho znění. Nikdy ne cestu, jak je obejít.

R: Jak říká moudrá poučka, trochu ovlivněná přirozenoprávním viděním světa, při seznámení se s jakýmkoliv právním problémem se nejprve zamysli, jak by mělo řešení vypadat podle přirozeného práva, a pro takový závěr pak normu vždycky nějakou najdeš.

M: Nenajdeš ji vždycky. Jsou i špatné specializované zákony…

R: Takového člověka neznám, a přiznám se, že bych ani poznat nechtěl. Správní řešení je, že licence prostě udělena byla a že uživatel užívá oprávněně.

M: Nikoli správné, ale příjemné. Správné řešení je výjimka v Autorském zákoně. Napište svému poslanci…;o)

R: Teď však přichází na řadu fáze druhá, možná těžší, možná lehčí – najít onen způsob, jak to podložit právními argumenty. Ovšem nic složitého v tom být nemusí. Jak vyplývá již ze samotného vzniku tohoto problému a také z vyjádření jednoho z tvůrců autorského zákona, na freeware se při tvorbě zákona zkrátka zapomnělo. Prostě se při psaní zákona freeware vůbec neuvažoval. Tedy nemůžeme ani v žertu hovořit o úmyslu zákonodárce takto brutálně postihovat uživatele freewaru, kteří osobně nemají s autorem smlouvu. Uvedené ustanovení autorského zákona uvádějící smlouvu jako jediný právně relevantní způsob udělení licence je nutno vykládat extenzivně.

M: Extenzivní výklad taxativního výčtu v zákoně? To přece nejde… Autorský zákon výslovně stanoví, že licenci (oprávnění k užití díla) lze udělit smlouvou. Nijak jinak a nikdy více. Posléze §43a OZ uvádí náležitosti nabídky, bez které samozřejmě žádná smlouva nevznikne a do těch se nevejdeme.

R: S ohledem na dobrou víru obou stran, zavedenou praxi (M: Zavedená praxe v režimu OZ? Gmmpp… Kelsen kope do víka…) i bezkonfliktnost a oboustrannou výhodnost zažitého chování je to odůvodnitelné a spravedlivé. Analogií můžeme dospět k závěru, že licenci je v tomto případě možné udělit i přijetím jakési veřejné nabídky, podobně jako je tomu v autorskému zákonu velmi příbuzném zákonu o vynálezech. Tedy je možné tak trochu obejít onen požadavek adresovanosti návrhu smlouvy. A vůbec, onen způsob kontraktace v našem občanském zákoníku, i když na první pohled nevypadá nijak dispozitivně, není přeci způsobem výlučným! Kde je psáno, že jediný možný způsob kontraktace je tento? Je někde zakázán jiný? Ne.

M: Ale ano… předepisuje-li OZ způsob kontraktace (držíme-li se domněnky racionálního zákonodárce) nemůže smlouva vzniknout jinak. Jinak by zákonodárce tyto podmínky (výslovně a v kogentních ustanoveních…) neuváděl. Doc. Telec argumentuje ústavněprávně a dochází k podobnému názoru jako autor – tvrdí, že vyjdeme-li z ústavou garantované (čl. 2/3) svobody vůle, nemůžeme ji omezit pouhým zákonem (třeba náležitostmi pro smlouvu v OZ). Opomíná ovšem další ustanovení, která k provádění ústavy opravňují zákony, mezi nimi samozřejmě i OZ. A to, že v něm není výslovně napsáno, že smlouvu nelze uzavřít jinak, nezanamená, že by nešlo o taxativní výčet o jedné položce…

R: Tedy ony dogmatické pokusy učinit z celého národa ilegály můžeme považovat za smetené. Nebo ne?

M: Ne.;o)))) Jste na tahu.

18 komentářů u „Ještě jednou k freeware – druhá strana barikády

  1. Josef Šilhán

    Já jsem stejně pořád přesvědčen, že to tak být nemůže:) V zákoně je jasně "napsán" taxativní výčet o jedné položce. Bez debat. Ale již z pouhé existence pojmu "úmysl zákonodárce", z toho, že se tento pojem používá a má nějaký pochopitelný obsah je zřejmé, že za slovy je nutno hledat především jejich zamýšlený smysl. Úmysl zákonodárce nemusí být naprosto stoprocentně vyjádřen jen doslovným zněním.

    V tomto případě je přeci nutné položit si otázku (zjednodušenou): Je možné, aby bylo úmyslem zákonodárce český software, o kterém se tu bavíme, takto postihnout a postavit uživatele mimo právo? Je možné, že zákonodárce měl úmysl znemožnit takové poskytování licence v tomto případě? No neměl. Odpověď přeci musí zní "neměl takový úmysl." Tedy ono doslovné znění v zákoně zjevně nevyjadřuje jeho úmysl. Úmysl zákonodárce nemohl být takový, jaký z technického, pomocí slov vyjádřeného znění zákona, vyplývá. Zákonodárci se zkrátka nepodařilo úmysl správně vyjádřit. Není přeci možné najít žádný argument, proč by úmyslem zákonodárce bylo uspořádání odpovídající onomu doslovnému znění.

    Na druhou stranu pravda je taková, že to v zákoně prostě je…. Ale žádná dogmata nemusí být nutně správná a nepřekonatelná, včetně toho prezentovaného o nepřípustnosti výkladu taxativního výčtu. Tohle MUSÍ být výjimka, jinak by to odporovalo daleko závažnějším principům. Licenci musí jít v tomhle případě udělit i jinak než smlouvou. Ovšem uznávám, že to vypadá spíš jako přání :)

    Do způsobu kontraktace se raději pouštět nebudu, je to příliš tenký led na to, abych mohl nějak mohutněji zadupat. Dá se na to jen říct, že docentův(v podstatě profesorův:) názor je prostě mimořádně ……. odvážný.

    1. Igor Pokorný

      Vážení,

      máte pravdu v právnickém výkladu, ale ne ve výkladu, co právo znamená. Právo je psaná morálka společnosti, tak to bylo ve starém Římě a mělo by být doposud, protože nikdo zatím nic lepšího nevymyslil. Problém nespočívá v liteře zákona, ale v tom, že není vykládán. Soudce v této republice může být kdokoliv, kdo umí číst, nikoliv ten, co posuzuje vinu či nevinu…

      Když pominu, že u nás vláda stanoví, jak se má právo vykládat, čili nemáme právo precedenční a proto je ústavní soud tak zaměstnán, princip soudu by měl být založen na přesvědčení soudce a na ničem jiném…. Konečně je za své rozhodnutí dobře placen.

      A pokud je psaný zákon dogma, nikdy by neměl použít klauzule imperativní, ale takový, aby soudce musel rozhodnout dle svého uvážení…

      Je to na dlouhou diskuzi, nejsem právník, pouze občan a asi to není příliš k tomuto tématu. Nicméně se divím, že na freeware ještě ministerstvo financí nestanovilo daň. Asi jim tahle skutečnost zatím uniká…..

      S pozdravem

      Pokorný

  2. Marek Mojzík

    Je-li v programu nápis "FREEWARE" a není-li u něj licence, znamená to, že autor neuděluje oprávnění vlastně nikomu? Odmyslíme-li si ty nebohé nelegální "hodné" uživatele a zadíváme-li se na ty, kteří si postavili kariéru na prodávání freewaru, byla by šance vyhrát soudní spor? Podrobnosti na http://www.czech-ware.net/mojzik/autz/index.html

    Děkuji.

    1. Josef Aujezdský

      Samozřejmě, že ano. Nic jako Freeware podle českého práva neexistuje.

  3. tajomnik

    Nuž na Sovensku máme inú perličku. V zmysle § 16 ods.5 AZ č.383/1997 v znení neskorších predpisov má autor právo na odmenu za každé použitie svojho diela; tohto práva sa NEMOŽNO vopred VZDAŤ. Z tohoto dôvodu je teda freeware-počítačový program, poskytovaný autorom bezodplatne, v rozpore s týmto ustanovením, nakoľko ide o prejav vôle, ktorý spočíva v bezodplatnom úkone, kde sa autor vzdáva odmeny.

    Pokiaľ ide o nevyhnutnosť prítomnosti zmluvy-licencie pri freeware, slovenský AZ hovorí, že autor má právo UDEĽOVAŤ SÚHLAS. (§16 ods.2), preto sa nazdávam, že tak môž urobiť aj formou napr. verejného prísľubu. Zákon síce ďalej uvádza, že "Zmluvou o šírení diela (napr. zmluva vydavateľská [v právnom systéme SR nie je zosúladený stav AZ a Obch.Zák., keďže vedľa seba existujú rôzne druhy zmlúv o šírení diela v AZ a licenčná zmluva v Obch. zákon.]) udeľuje autor fyzickej osobe alebo právnickej osobe za odmenu SÚHLAS na šírenie svojho diela…", ale iný spôsob udelenia súhlasu výslovne zakázaný nie je, pričom zákon nehovorií, že JEDINÝ spôsob udelenia súhlasu na šírenie diela je zmluva.

  4. bdX

    to je tak, když se právníci pííííp montují do věcí, které normálně fungují i bez nich. Ale ono se to bez nich přece nesmí obejít, že?

    1. Martin Strnad

      No, alespoň podle mého názoru je dobře, že jsem/jsme se do "téhle věci namontovali", protože kdyby tomu tak nebylo, nejspíš by v chystaném novém OZ nebyla tahle věc upravena už správně. A třeba právě Vy byste se za pár let mohl VELMI divit, až by Vás někdo zažaloval za užívání JEHO freeware aplikace a Vy to prohrál, jen kvůli díře v zákoně…

      Tak kde je chyba?;o)

      MS

  5. Aratain (A)

    Vážení přátelé. Já nejsem právník, ale programátor. Pokud pouštím ,,do světa" tzv. freeware, znamená to v běžném standardním podání, že nabízím program k volnému použití (s nějakými podmínkami). Freeware (a to nejen já) se pouští ,,do světa" za účelem reklamy. Ať reklamy na autora nebo na licencovaný registrovaný obdobný software. Pokud by přišel nějaký ,,odborník", který by mé klienty začal obtěžovat právními důsledky používání mého freewaru, považoval bych to za poškozování mého jména (jména produktu či firmy) a bez velkých diskusí bych hledal cestu na TRESTNI stíhání takovéhleho člověka včetně všech finančních následků, které mi tímto jednáním způsobil.

    …toliko amatérský postoj programátora mj. i freeware.

    1. Martin Strnad

      Žádný "odborník" (mimochodem, proč to pohrdání?;o) ovtěžovat vaše zákazníky nebude. To můžete pouze Vy sám, jde o soukromoprávní vztah.

      Za právo si lidé mohou sami, nikoli ti co ho vykládájí. V novém Občanském zákoníku je navíc úprava, která již udělení svolení k užití díla jednostranným právním úkonem připouští.

      MS

  6. Mio

    Nejsem pravnik, zabyvam se softwarem, jak tu ctu dany zakon nutne potrebuje novelizaci, nebo vyjimku, ale chtel bych se zeptat zda je presne stanovena forma "smlouvy", nebot nase firma vyuziva reseni zasilani zadosti o licencni klic k danemu "FreeWare" elektronickou poštou. Dá se tato forma považovat za "smlouvu" jsou li uvedeny vsechny nalezitosti kolem pouzivani atd. ?

    Jinak myslim ze je krasne resit takoveto detaily v nasem "pravni state", kde si dovolim tvrdit ze je max. 20%% vypocetni techniky pouze se softwarem s platnou licenci.

    Sice tato chyba v zakone ukroji dalsich priblizne 10%% z techto a postavi je na hranici zakona, ale i tak mi to pride smesne.

    1. Martin Strnad

      Dobry den,

      k prvni casti Vaseho prispevku – ne, zadna zvlastni forma pozadovana neni, tj. i smlouva v el. podobe je zcela v poradku. Podminkou je, ze ke vzniku smlouvy vubec dojde, tj. je zde nabidka _urcite_ osobe, ta tuto nabidku prijme a nabizejicimu toto prijeti oznami, pricemz je jedno, kdo nabizi – takze to v realu muze fungovat jak cestou (1)inzerat/reklama na webu (2) Odpoved zakaznika (3) Vase sdeleni o prijeti, tak i (1) Vase konkretni nabidka zakaznikovi (nikoli hromadna – musi byt poznat komu presne nabizite utzavreni smlouvy) (2) Jeho akceptace.

      Ke druhé části přípodoteku – ano, může to být úsměvné, ale to je většina akademických diskuzí. Já nikdy netvrdil, že všichni v ČR nmají přestat používat software, na který nemají gljet s hologramem, já tvrdil, že máme nešikovný § 12 AutZ, který je třeba změnit. Tohle považuji naopak za krajně účelné…

  7. Koželuha

    Prosím o zodpovězení mého dotazu.

    Na střeše mého rodinného domku, byly ještě za života mé matky vybudovány konzoly, na kterých jsou umístěny rozvody místního rozhlasu. Žádná smlouva nebyla sepsána a rovněž žádný příspěvek za umístění nebyl zaplacen. V letošním roce chci vyměňovat střešní krytinu a opravovat celou střechu. Samozřejmě, že tyto konzole již na svém domě nechci mít, jelikož bych musel zaplatit za další oplechování apod.

    Mám nárok požadovat, aby MěÚ přeložil toto vední a jak mám postupovat. Děkuji

  8. Michal Hanák

    Dlouho jsem nevidel tolik mlaceni prazdny slamy. Hosi si jiste teorii nacetli (odborne vyrazy sypou z rukavu), ale praxi jsou asi netknuti. Kdyz v hospode mavnete na vrchniho a ten vam donese pivo, ofertou a akceptaci se jiste taky moc nezabyvate. A kdyz si pak jdete na zachod do automatu koupit sprcku, tak nemusite ani na nikoho mavat, staci zmackout knoflik, ze ano panove. A trestniho stihani za kradez se jiste bat nebudete (i kdyz mate "ecko"), neni-liz pravda?

  9. Petr Pokorný

    Přeji dobrý den,

    chtěl bych Vás poprosit o radu. Mám pozemek nedaleko hlavní komunikace cca 10m, ke kterému vedla příjezdová cesta – spíše vjezd. Dlouhá léta se také jako vjezd využíval, ale po pozemkových úpravách se ukázalo, že je to v soukromí vlastníka pozemku a cesta tímto zanikla. V tuto chvíli je tento pozemek – orná půda bez příjezdové cesty. Dle mého názoru a zdravého rozumu, by mělo být umožněno podle nějakého zákona tuto jedinou příj.cestu vyvlastnit nebo odkoupit od nového majitele, ale ten nemusí souhlasit.Také záleží, jak široká ze zákona by měla být, k průjezdu zem.techniky???

    Předem děkuji za odpověď

    P.Pokorný

  10. lucie

    dobrý den chtěla jsem se zeptat: můj otec dluží za nájem bytu….já se v trvalem bydlišti nezdržuji chci se zeptat jestli mi kvůli otci a jeho dluhům mohou dát exekuci na účet nebo jestli vůbec ze mě tuto částku mohou vymáhat…protože dlužnou částku za nájem už vymáhají po mé matce, která ale má z bytu nářízeno soudní vystěhování už 6 let…akorát že v bytě je stále trvale hlášena z důvodu toho že by ztratila nárok na byt v místě trvalého bydliště se také nezdržuje…problem je v tom že otec nepracuje opětovně si změnil příjmení a korespondenci si nevyzvedává…to znamená že peníze po něm nemají jak vymoc…jak je možné že otravují moji matku chtějí po ní peníze za nájem bytu ve kterém se nezdržuje…posílají korespondenci mé babičce která je stará a nemocná jestli náhodou neví kde se můj otec zdržuje…myslím že to není v pořádku…můj otec dělá dluhy moje matka která je s otcem rozvedená majetkove se vypořádáli…má vlastně platit něco za co nemůže….a chci se zeptat jako dcera mohu něco udělat proto abych se toho třeba vyvarovala toho co se stalo mojí matce…děkuju za odpověď Lucka

    1. Šéfredaktor

      Dobrý den, co se týče Vaší osoby, Vám exekutor nemůže zablokovat Váš účet, ani dlužnou částku po Vás vymáhat. Pokud by se tak stalo, podejte neprodleně soudu tzv. vylučovací (excindační) žalobu a domáhejte se vyloučení Vašich věcí z exekuce. Exkutoři totiž často postupují tak, že např. v bytě povinného sepíšou veškerý majetek, který v něm naleznou a je na Vás, abyste se bránila.

      V případě Vaší matky je však situace zcela jiná. Pokud jsou s Vaším otcem stále manželé, nebo jimi byli v době vzniku dluhu, patřil takový dluh do společného jmění manželů a z toho důvodu může exekutor vymáhat dlužnou částku i po ní. Pokud by však nebylo splněno výše uvedené, má samozřejmě i ona možnost bránit se uvedenou žalobou. A je nutné mít na zřeteli, že i když vypořádali svoje zaniklé SJM, přesto je taková dohoda účinná jen mezi nimi, a nemůže se na ni odvolávat vůči exekutorovi. Ten tak může vymáhat dluhy ze SJM i po Vaší matce. Pokud však něco za otce uhradí, může se na základě jejich vzájemné dohody domáhat následně, aby jí tuto částku vrátil.

      Mgr. Lucie Jindrová

  11. Mio

    Me jako obcanovi ktery se snazi vyhybat jakemukoli konfliktu se zakonem to prijde jako achilova pata a duvod proc na me kdokoli muze cokoli nabonzovat a policie ma duvod mi udelat domovni prohlidku, zabavit PC a samozrejme tim zpusobit pro me nenahraditelne skody jak financni tak spolecenske.

    Neb policie se ridi zakonem a tim jak si to vylozi konkretni policista bez pravnickeho vzdelani.

    Krom toho si nejsem tak uplne jist jestli ve svem pocitaci nemam nejaky software nelegalne, nejsem jasnovidec a nedokazu v mnozstvi GB dat najit veci ktere si na muj PC nainstalovali, postahovali atd deti a ostatni rodinni prislusnici.

  12. Oťas

    Prosím o radu. Bydlím v domě který stojí už asi 100 let a obec se rozhodla kolem domu opravit silnici, udělat novou asfaltku a po mně požaduje svedení střešních okapů do kanalizace což obec provede ale požaduje ode mne za každý svod 14 000 Kč. Mám svody na domě 2, tak že 28 000 Kč. Podle mně pokud bych postavil nový dům, musel bych na svoje náklady svést okapy do kanalizace, ale pokud dům stojí a obec dělá novou silnici, myslím že obec je povinna okapy z domu svést do kanalizace na vlastní náklady. Děkuji za odpověď.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>