Smluvní pokuta jako zajišťovací institut podle občanského zákoníku

Je nutné si však uvědomit, že její uplatnění je značně omezeno faktem, že pro případy, kdy dlužník není solventní, pak použitím smluvní pokuty nijak nezvyšujeme míru zajištění našeho smluvního závazku (tedy zjednodušeně řečeno pokud dlužník nemá prostředky k plnění smluvní povinnosti – např. zaplacení dohodnuté ceny při prodeji nemovitosti – nebude mít rovněž prostředky k zaplacení dohodnuté smluvní pokuty). Použitím institutu smluvní pokuty tak dosáhneme spíše navýšení předmětných pohledávek u dlužníka, proto je vhodné kombinovat použití smluvní pokuty s jinou formou zajištění závazku (nejlépe s ručením, kdy získáváme možnost obrátit se při nesolventnosti dlužníka na jeho ručitele).

Ke způsobu vzniku smluvní pokuty je nutno podotknout, že může vzniknout pouze písemnou dohodou stran. Zde může vzniknout problém v případě, že samotná smlouva nemá písemnou formu (což občanský zákoník běžně umožňuje). Lze pak jen doporučit, aby strany uzavřely písemně celou smlouvu a ustanovení o smluvní pokutě včlenily do této smlouvy. Vyhnout se tak lépe případným nejasnostem a sporům. Při nedodržení písemné formy dohody stanoví občanský zákoník sankci absolutní neplatnosti (§40a občanského zákoníku), tedy neplatnosti ze zákona a od počátku (ex lege et ex tunc).

V případě, že dlužník nesplní včas svoji smluvní povinnost (např. typicky nezaplatí včas kupní cenu), vzniká věřiteli nárok na sjednanou smluvní pokutu. Ovšem vedle toho samozřejmě trvá závazek splnit tuto původní povinnost. Věřitel se ovšem již nemůže dožadovat uhrazení náhrady případně vzniklé škody. Pokud tedy věřiteli nesplněním dlužníkových povinností vznikne nějaká škoda, pak se jí nemůže domáhat vedle smluvní pokuty. Použití smluvní pokuty je tak do značné míry i riskantní. V případě, že věřiteli žádná škoda nevznikne v důsledku porušení povinnosti dlužníka, vzniká mu nárok na smluvní pokutu (je-li dohodnuta) v dohodnuté výši. Pokud ovšem věřiteli porušením dlužníkovi povinnosti vznikne škoda velkého rozsahu, má věřitel zjednodušeně řečeno smůlu a má nárok opět jen na smluvní pokutu (je-li dohodnuta) v dohodnuté výši. Často se pak hovoří o tom, že smluvní pokuta je paušalizovaná náhrada škody. Je tedy při tvorbě smlouvy nutné zvažovat možná rizika a jejich rozsah a toto zohlednit při stanovení výše smluvní pokuty. Občanský zákoník dává však možnost účastníkům smluvního vztahu odchylné dohody (např. si lze dohodnout, že náhradu škody lze požadovat vedle smluvní pokuty nebo lze požadovat tu část náhrady škody, o kterou škoda převýší dohodnutou výši smluvní pokuty aj.).

Odpovědnost ze smluvní pokuty je subjektivní odpovědností, dlužník tedy není povinen smluvní pokutu zaplatit, jestliže porušení povinností nezavinil. I zde je však možné si dohodnout, že dlužník odpovídá i v případě, že k porušení závazku nedošlo jeho zaviněním, nebo výběrově určit v kterých případech odpovídá, a ve kterých nikoli (např. pro případy zničení nebo poškození věci v důsledku nepříznivých povětrnostních vlivů ap.)

Závěrem je nutné podotknout, že úprava obchodního zákoníku poskytuje několik významných odchylek pro ujednání smluvní pokuty v režimu obchodního zákoníku (používaných podle §261 a 262 obchodního zákoníku zejména v obchodních vztazích mezi podnikateli), zejména je zde kladen větší důraz na odpovědnost dlužníka, tedy vyšší profesionalitu v těchto obchodních vztazích.

 

Zbyněk Bouda, student 4. ročníku Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně

8 komentářů u „Smluvní pokuta jako zajišťovací institut podle občanského zákoníku

  1. Jan Novotny

    Prosim autora o radu, zda je možno uplatnit nahradu skody vznikle udelenim pokuty stavebnim uradem za castecnou pristavbu bez stavebniho povoleni, pokud stavbu provadelo druzstvo dle smlouvy o dilo, v niz nebyla osetrena odpovednost za pripadnou vzniklou skodu stavebni firmou, ktera sama ji zpusobila, kdyz stavebni dozor se zrika jakekoli odpovednosti.Stav.firma stavela cast stavby bez staveb.povoleni s oduvodnenim, ze jinak neslo a nevyckala vyneti casti pozemku z verejne zelene.

  2. Šéfredaktor - Mgr. Lucie Jindrová

    Dobrý den,

    na Vámi položenou otázku nelze jednoznačně odpovědět. Bylo by to možné až po znalosti smlouvy o dílo a vzájemných vztahů. Nicméně však obecně platí, že zajištění stavebního povolení apod. je věcí objednatele stavby a nikoli zhotovitele. Záleží na tom, jestli zhotovitel požadoval stavební povolení, jestli dostal od objednatele pokyn začít stavět i bez něj apod.

    Doporučuji obrátit se spíše na nějakého advokáta, který Vám po seznámení se s celou situací dokáže lépe odpovědět, jak vysoká je šance na úspěch.

    Nikdy v žádném sporu však není možno jednoznačně říci, která strana bude úspěšná. Takovou záruku Vám nikdo nedá.

  3. Marie

    Pracuji ve firmě, která platí řádně nájem za užívané prostory. Z důvodu poruchy topení, nás byl nucen zaměstnavatel propustit z práce a vyplatit nám náhradu mzdy. Může chtít po svém pronajimateli nějakou náhradu – např. za ušlý zisk, nebo slevu na nájmu?

    Mockrát děkuji za odpověď.

  4. JD

    Mám platit smluvní pokutu za porušení dohody ,i když jsem dohodu neporušila?Jak se mohu bránit?

  5. Olga Pechová

    Dobrý den,můžete mi prosím poradit?Před 5ti lety jsem uzavřela ZS s realitní kanceláří smlouvu o přenechání družstevního bytu.Před 2 lety jsem byt prodala sama a nyní po mě RK požaduje smluvní odměnu.Při realizaci mi makléřka tvrdila,že u družstevních bytů se nejedná o změnu vlastnických práv na katastru a tudíž ani nemohou zjistit skutečnost zda jsem byt přenechala.Může SBD realitní kanc.poskytnout informace o členech družstva?Je mi divné,že RK po jediném tel.hovoru požadovanou částku snížila téměř o polovinu.Předem moc děkuji

  6. Mgr. Lucie Jindrová, advokát

    Dobrý den,

    nájemce má právo na slevu z nájmu, pokud mohl předmět nájmu užívat jen omezeně a to z důvodu, že pronajímatel neplnil své povinnosti z nájemní smlouvy (tj. zejm. zajistit předmět nájmu způsobilým k užívání). Toto právo na slevu na nájemném musí nájemce u pronajímatele uplatnit bez zbytečného odkladu a písemně.

  7. Mgr. Oldřich Topka

    Dobrý den, pokud jste nic neporušila, pak jim zašlete vyjádření, proč se domníváte, že je po Vás pokuta požadována neoprávněně. Pokud si je druhá strana jistá, že je v právu, pak ať podá žalobu a svůj požadavek náležitě obhájí. Nebo můžete se smlouvou rovnou zajít k advokátovi, ten je pak může vyzvat, aby upustili od svých neopodstatněných nároků.

  8. Mgr. Oldřich Topka

    Dobrý den, v tomto případě nejde o převod vlastnictví k bytu, ale o převod členských práv a povinností, takže jste byt prodat nemohla. Není totiž Váš, ale družstva. Prodala jste pouze členský podíl s právem k nájmu bytu. Jinak u podobných dotazů platí, že bez znalosti předmětných smluv, lze těžko určit, jestli druhá strana postupuje v souladu s nimi nebo ne.

    Jinak to, jestli družstvo RK potvrdilo změnu v osobě nájemce je věcí družstva. Něco takového by navenek sdělovat nemělo, ale v jsme v ČR, kde se nedaří udržet v tajnosti ani mnohem závažnější informace, takže proti tomu těžko něco zmůžete.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>