Nové zaměstnání – vybrané pracovněprávní aspekty

 

Zná to asi každý, kdo někdy uvažoval o změně zaměstnání nebo takovou změnu provedl. Při nástupu do práce se občas setkáváme s požadavkem vedení nebo předání určitých písemností. Obvykle se uvádí tzv. „zápočtový list“. Vedle tohoto potvrzení o zaměstnání, si rovněž řekneme něco o možnosti (či povinnosti) zaměstnavatele vést osobní spisy zaměstnanců a o pracovních posudcích. V závěru pak rozebereme zajímavý institut konkurenční doložky.

Nejprve několik slov o možnosti zaměstnavatele vést si informace o svých zaměstnancích. Zaměstnavatel je oprávněn vést osobní spis zaměstnance. Osobní spis smí obsahovat jen písemnosti, které jsou nezbytné pro výkon práce v pracovněprávním vztahu (tedy pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr). Zákonem je omezen okruh osob oprávněných do spisu nahlížet. Do osobního spisu tak mohou nahlížet pouze vedoucí zaměstnanci, kteří jsou zaměstnanci nadřízeni. Právo nahlížet do osobního spisu má orgán inspekce práce, úřad práce, soud, státní zástupce, příslušný orgán Policie České republiky, Národní bezpečnostní úřad a zpravodajské služby. Rovněž zaměstnanec má právo nahlížet do svého osobního spisu, činit si z něho výpisky a pořizovat si stejnopisy dokladů v něm obsažených, a to na náklady zaměstnavatele.

Dalším písemným dokumentem v pracovněprávních vztazích je výše zmiňované potvrzení o zaměstnání (běžně nazývané zápočtový list). Při skončení pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání. Důležité tedy je, že je právem zaměstnance toto potvrzení vyžadovat a to v době, která nebude k zaměstnanci ani k zaměstnavateli šikanizující. V tomto potvrzení o zaměstnání je pak povinen zaměstnavatel uvést podle zákona a) údaje o zaměstnání, zda se jednalo o pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti a o době jejich trvání, b) druh konaných prací, c) dosaženou kvalifikaci, d) zda byl pracovněprávní vztah zaměstnavatelem skončen z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem (zde je důvodem ochrana budoucího zaměstnavatele), e) odpracovanou dobu a další skutečnosti rozhodné pro dosažení nejvýše přípustné expoziční doby, f) zda ze zaměstnancovy mzdy jsou prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky,
g) relevantní údaje pro účely důchodového pojištění. Vedle těchto údajů může zaměstnanec požádat, aby v odděleném potvrzení zaměstnavatel uvedl údaje o výši průměrného výdělku a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti (obvykle účelem takového potvrzení je doklad pro úřad práce).

V dnešní době je moderní vyžadovat od nově příchozího zaměstnance pracovní posudek z předchozích zaměstnání. Zaměstnavatel tak získává informace o zaměstnanci dříve než s ním vstoupí do pracovněprávního vztahu. Proto musí zákon rovněž stanovit povinnost předchozím zaměstnavatelům takový posudek vyhotovit a klást na něj určité nároky. Požádá-li proto zaměstnanec zaměstnavatele o vydání posudku o pracovní činnosti, je zaměstnavatel povinen do 15 dnů zaměstnanci tento posudek vydat; zaměstnavatel však není povinen vydat mu jej dříve, než v době 2 měsíců před skončením jeho zaměstnání. Pracovním posudkem jsou veškeré písemnosti týkající se hodnocení práce zaměstnance, jeho kvalifikace, schopností a dalších skutečností, které mají vztah k výkonu práce. Vedle toho zákon poskytuje ochranu údajům o zaměstnanci v tom smyslu, že jiné informace o zaměstnanci než ty, které mohou být obsahem pracovního posudku, je zaměstnavatel oprávněn o zaměstnanci podávat pouze s jeho souhlasem (pokud nestanoví jiný předpis něco jiného). Může se stát, že pracovní posudek z nejrůznějších důvodů nebude vyhotoven pravdivě nebo úplně, nebo jakkoliv odporuje přesvědčení zaměstnance. Zákon pak dává možnost zaměstnanci, pokud nesouhlasí s obsahem potvrzení o zaměstnání nebo pracovního posudku, domáhat se u soudu do 3 měsíců ode dne, kdy se o jejich obsahu dověděl, aby zaměstnavateli bylo uloženo přiměřeně jej upravit. V konečném důsledku tak mnohdy až soud může posuzovat a dokazovat, jaký jste vlastně byl zaměstnanec, zda pracovní posudek odpovídá skutečnosti ap.

Zaměstnavatel poté co u něj zaměstnanci odpracují nějaký čas a získají určité know-how a znalosti a dovednosti, pak takové zaměstnance nerad pouští ke konkurenci, proto často již v pracovní smlouvě bývají doložky, které takovému přenosu informací a znalostí zamezují – jedná se o tzv. konkurenční doložky. Ty musí být uzavřeny písemně, jinak je stíhá sankce neplatnosti. Pro takovéto dohody platí, že se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele (užší vymezení) nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu (možné širší vymezení), a na druhé straně zaměstnavatel se zavazuje, že zaměstnanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně však ve výši průměrného měsíčního výdělku, za každý měsíc plnění závazku. Peněžité vyrovnání je splatné pozadu za měsíční období, pokud se účastníci nedohodli na jiné době splatnosti. Možnost uzavřít takovou dohodu je však omezena co do předmětu (jestliže to je možné od zaměstnance spravedlivě požadovat s ohledem na povahu informací, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které získal v zaměstnání u zaměstnavatele a jejichž použití by mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost) tak co do subjektů (není možné použít na pedagogické pracovníky škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí a dobrovolným svazkem obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství, a na pedagogické pracovníky v zařízeních sociálních služeb).

Tyto závazky mohou být (ve prospěch zaměstnavatele) zajištěny smluvní pokutou pro případ, že zaměstnanec svůj závazek poruší, jejíž splacením závazek zanikne. Zvláště je pak upravena možnost ukončení účinnosti takové doložky. Zaměstnavatel může od dohody odstoupit pouze po dobu trvání pracovního poměru zaměstnance. Naopak zaměstnanec může dohodu vypovědět, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil peněžité vyrovnání nebo jeho část do 15 dnů po uplynutí jeho splatnosti; dohoda zaniká prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi.

  

Zbyněk Bouda, autor je studentem 4. ročníku Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně

11 komentářů u „Nové zaměstnání – vybrané pracovněprávní aspekty

  1. Helena Hunešová

    Dobrý den,

    mám dotaz , kdo posoudí, že pracovník dosáhl na pracovišti nejvyšší přípustné expozice ?

    Od LPS ČSSZ jsem obdržela pracovní REKOMANDACI , že nesmím vykonávat těžkou práci, nesmím zvedat a nesit těžká břemena. Nesmím konat práci v nepříznivých klimatických podmínkách .

    Stačí tento posudek pro uznání k dosažení nejvyšší přípustné expozice na pracovišti ?

    Za odpověď na můj dotaz děkuji.

    Hunešová

  2. Mgr. Oldřich Topka

    Dobrý den, to si vykládáte nepřesně, expozice se týká, práce v prašném, hlučném, radiačním prostředí, práce s chemickými látkami, biologickými činiteli apod. Ve Vašem případě tedy o žádnou nejvýše přípustnou expozici vůbec nejde. Jestliže Vám zdravotní stav neumožňuje pokračovat v dosavadní práci, musí Vás zaměstnavatel v rámci vaší smlouvy převést na jiné místo. Když Vám místo nenabídne do 15 dnů od předložení posudku, můžete poměr okamžitě zrušit.

  3. Jakub Jukl

    Dobrý den,

    chtěl jsem se zeptat, pokud mám v pracovní smlouvě konkurenční doložku, a to ve znění, že po dobu minimálně půl roku nebudu moct po ukončení zaměstnání pravat v konkurenční firmě ani u jejích partnerů, znamená, že mám nárok na onu "náhradu".

    1) Jsem ve zkušební době a mám to obsažené ve smlouvě, stejně jako s bodem, že firmu mohu opusttit v této době (2 měsíce), jen k poslednímu dni v měsíci.

    2) Pokud by zaměstnavatel po prvním měsíci(+15dní)dodržení závazku nezaplatil, podle toho jak to chápu, znamená, že tuto konkurenční doložku můžu vypověděť. Ale mám nějaký nárok na vyrovnání za ten měsíc splněného závazku, pochybuju že by mi pak chtěl zaměstnavatel platit a určitě nebude. Jak se poti tomu mohu bránit?

    Díky za odpověď nebo případnou pomoc, pokud by šlo z této situace vyjít nějak kvalitně, rád případně využiji vaše služby.

    Jakub Jukl

  4. petr panaček

    Dobrý večer dnes jsem obdržel od zaměstnavatele výpověď ze zaměstnání z důvodů snižovaní stavu. Můj pracovní poměr bude ukončen k 30.4. Chci se tedy zeptat mam nárok na placene volno k nalezení jiného zaměstnání a pokud ano v jaké délce by mělo být volno poskytnuto. Děkuji.

  5. Antonín Padrnos

    Dobrý den.

    Prosím o zodpovězení dotazu.

    K 28.2.2010 jsem ukončil zaměstnání u firmy a začal provádět vedlejší výdělečnou činnost, která je shodná s činností mého předchozího zaměstnavatele. Se zaměstnavatelem jsem neměl podepsanou žádnou konkurenční doložku!

    Při ukončení pp mě zaměstnavatel nutil podepsat čestné prohlášení, ve kterém stojí "nesmíte mít zkopírované a ani jiným způsobem zreprodukované důvěrné informace získané při působení u naší firmy, a poskytnout je a ani jinak použít pro vlastní prospěch nebo prospěch třetích stran. Za dův inf. se považují obchodní plány, technická, finanční a obchodní data, materiály a dokumenty, prodejní a marketingové inf. a nápady, atd. se kterými jste se seznámil během pracovního poměru v naší firmě"

    Chěl bych se zeptat, zda na toto má můj bývalý zaměstnavatel právo a pokud až zjistí, že podnikám ve stejném oboru, mohu mí nějaké problémy? Nebo mohu naopak já žalovat tuto firmu za toto omezování?

    Děkuji za odpoved

    S pozdravem

    AP

  6. Mgr. Oldřich Topka

    Dobrý den, 1) ve zkušební době lze PP zrušit kdykoliv i bez udání důvodu, takže ustanovení o tom, že je to možné jen ke konci měsíce, je neplatné pro rozpor se ZP.

    2) Konkurenční doložka je neplatná a to podle §310/2 ZP: jestliže byla se zaměstnancem sjednána zkušební doba, je možné konkurenční dohodu uzavřít nejdříve po uplynutí zkušební doby, jinak je dohoda neplatná.

    Takže Vám žádný nárok na kompenzaci nevznikne, tudíž nemáte co vymáhat. Zaměstnavatel zase nemůže chtít, abyste dodržoval něco co neplatí.

    Kromě toho by si zaměstnavatel měl pořídit ZP a seznámit se s ním. Je zřejmé, že ho nezná, přestože je to jeho povinnost.

  7. Karel Dlouhý

    Dobrý den, volno je, ale neplacené:

    11. Vyhledání nového zaměstnání

    Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době v délce dvou měsíců. Ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce, nebo dohodou z týchž důvodů. Pracovní volno je možné se souhlasem zaměstnavatele slučovat.

  8. petr panaček

    Děkuji za odpověď a pokud jsem dobře porozuměl, jelikož mi byla dáná výpověď zaměstnavatelem podle ustanovení § 52 písm.c, zákoniku práce mam nárok na placené volno půl dne v týdnu po dobu dvou měsícu k vyhledání nového zaměstnání…

  9. Martin Macháček

    Dobrý den,

    v pracovní smlouvě mám konkurenční doložku ve znění:

    – zaměstnanec nesmí po dobu jednoho roku po skončení pracovního poměru u zaměstnavatele vykonávat výdělečnou činnost, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu. Při porušení tohoto zákazu se zaměstnanec zavazuje zaplatit zaměstnavateli smluvní pokutu ve výši …Kč. Zaměstnavatel zaměstnanci poskytne peněžité vyrovnání ve výši průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc plnění tohoto závazku zaměstnancem. Toto ustanovení nabývá platnosti a účinnosti až okamžikem uplynutí zkušební zaměstnance.

    Se zaměstnavatelem jsem rozvázal pracovní poměr dohodou dle §43 ZP (zkušební doba již uplynula a ve výpovědi není udán důvod skončení pracovního poměru).

    Je zaměstnavatel podle této doložky povinen mi platit onu náhradu po dobu jednoho roku? V případě že mi ji nezaplatí, mohu to od zaměstnavatele nějak vymáhat?

    Předem děkuji za odpověď.

  10. Karel Dlouhý

    Dotaz mi není zcela jasný.

    "vedlejší výdělečnou činnost" – vedlejší vedle čeho?

    "nutil podepsat čestné prohlášení" – podepsal jste?

    "mohu naopak já žalovat tuto firmu za toto omezování?" – za jaké omezování?

    Citovaný text prohlášení přece nezakazuje podnikat ve stejném oboru.

    Obsahem prohlášení je, že jste si nezkopíroval důvěrné informace – obchodní plány, technická, finanční a obchodní data, materiály a dokumenty, prodejní a marketingové inf. a nápady. (Něco takového byste ostatně činit neměl).

    Zkopíroval jste si je nebo ne?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>