Rozhodčí řízení

 

Mezi formální metody tohoto způsobu řešení sporů patří rozhodčí řízení. Neformálními jsou potom zejména konciliace a mediace. Podstatným rozdílem oproti projednání věci před soudem je především to, že cílem v tomto procesu není vydání exekučního titulu. Primární je zde dohoda, která povede k odstranění sporné otázky mezi stranami.

Rozhodčí řízení je v našem právním řádu upraveno v zákoně č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Rozhodčí řízení se označuje také jako arbitráž. Jeho podstatou je přenesení pravomoci rozhodnout příslušnou spornou otázku ze soudů obecných na rozhodce. K tomu, aby příslušná věc mohla být projednána v rozhodčím řízení, jsou zapotřebí tyto předpoklady:

* dohoda stran – stěžejním předpokladem je tedy vůle stran přenést pravomoc řešit příslušný spor na rozhodce

* tzv. arbitrabilita, tedy přípustnost k řešení před rozhodci. Arbitrabilitu vymezuje zákon hned v úvodních ustanoveních: musí se jednat o majetkový spor (s výjimkou sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a incidenčních sporů), k projednání by jinak byla dána pravomoc soudu, a o předmětu sporu by strany mohly uzavřít smír.

 

Ne všechny sporné otázky lze tedy řešit před rozhodci. V případě, že se jedná o rozhodčí řízení, ve kterém je přítomný relevantní mezinárodní prvek (typicky jedna ze stran je státním příslušníkem jiného státu) a rozhodčí nález má být uznán a vykonán v místě odlišném od místa jeho vydání, je dobré již s předstihem zjistit, zda je spor v místě budoucího uznání a výkonu arbitrabilní, abychom předešli odepření uznání a výkonu. 

Rozhodčí řízení se dělí na rozhodčí řízení ad hoc a rozhodčí řízení institucionální. Druhé zmiňované se uskutečňuje před stálou rozhodčí institucí, což bývá výhodnější zejména pro strany, které nejsou příliš zdatnými kontrahenty. Stálé rozhodčí soudy totiž vydávají různé statuty a řády, které určují způsoby řízení, rozhodování či jmenování rozhodců. Významnou roli zde sehrává také autorita dané instituce či existence sídla a stálého administrativního aparátu. Nevýhoda je potom spojena např. s nutností platit poplatky. V České republice pak nejvýznamnější roli sehrává Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR.

Rozhodčí smlouva musí být uzavřena písemně. Týká-li se již vzniklého sporu, pak hovoříme o smlouvě o rozhodci. Jestliže se jedná o ujednání pro případ v budoucnu vzniklého sporu, pak mluvíme o rozhodčí doložce. A konečně rozlišujeme také tzv. univerzální kompromis (všeobecné ujednání), kdy dohoda stran dopadá na veškeré spory z daného okruhu právních vztahů. Výsledkem rozhodčího řízení je rozhodčí nález, který má účinky pravomocného soudního rozhodnutí. 

Obecně bychom mohli shrnout, že mezi výhody rozhodčího řízení jednoznačně patří: menší náklady (které souvisí s kratší dobou řízení i zásadou jednoinstančnosti – není ovšem vyloučeno, aby si strany druhý stupeň v rozhodčí smlouvě stanovily), neformálnost, jednodušší řízení, neveřejnost řízení a samozřejmě uplatnění zásady autonomie vůle. Mezi nevýhody naopak může patřit problém s arbitrabilitou sporu, problémy s uznáním a výkonem rozhodčího nálezu či u řízení ad hoc neexistence stálé instituce. 

Od 1.dubna 2008 vstoupí v život nový projekt Ministerstva průmyslu a obchodu, který rozšíří arbitrabilitu sporů a přinese výhody zejména spotřebitelům. Ti, zejména co se reklamačních procesů týče, se kromě soudní ochrany (která je často provázena průtahy v řízení) budou moci domoct svých práv mimosoudní cestou. Stranám se tak nabídne možnost dohodnout se na smírném řešení sporu (prostřednictvím mediace), a v případě, že nebude mediace úspěšná, může pak kterákoliv z nich požádat o zahájení rozhodčího řízení, které bude probíhat u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Projekt bude fungovat pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu, které k tomuto účelu zřídilo zvláštní poradní orgán pro spotřebitelské spory.

Vzory rozhodčích doložek jsou volně přístupné na internetu, např. na webových stránkách Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR.

 

Příklady doložek: 

Veškeré spory vznikající z této smlouvy a veškeré spory s ní související budou rozhodovány s konečnou platností v rozhodčím řízení třemi (jedním) rozhodci (rozhodcem): …………………… .“ – rozhodčí doložka pro rozhodčí řízení ad hoc s určením rozhodců 

Veškeré spory vznikající z této smlouvy a veškeré spory s ní související budou s konečnou platností a s vyloučením pravomoci obecných soudů rozhodovány Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky podle jeho Řádu a Pravidel třemi rozhodci. – rozhodčí doložka pro rozhodčí řízení institucionální. 

Veškeré spory vznikající z této smlouvy a veškeré spory se smlouvou související budou rozhodovány s konečnou platností v rozhodčím řízení .“ – rozhodčí doložka s minimem náležitostí. I taková doložka stačí k projevení vůle rozhodovat spor v rozhodčím řízení.

 

 Klára Spirová, autorka je studentkou 4. ročníku Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně

1 komentář u „Rozhodčí řízení

  1. Dagmar Müllerová

    mám dotaz,když není doručen rozhodčí nález zda nabývá právní moci tím a muže být nařízena exekuce aniž dlužník ví něco o rozhodčím řízení.děkuji za odpověd

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>