Některé otázky související s kupní smlouvou v režimu obchodního zákoníku

 

Aby příslušný právní vztah založený kupní smlouvou spadal do režimu obchodního zákoníku, musí být splněna kritéria, která jsou typická pro všechny závazkově-právní vztahy řídící se obchodním zákoníkem, a to (§261 a násl. ObchZ):

* musí se jednat o kupní smlouvu mezi podnikateli, jestliže při jejím vzniku je zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týká jejich podnikatelské činnosti,

* může se jednat taktéž o kupní smlouvu mezi státem nebo samosprávnou územní jednotkou a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, jestliže se týká zabezpečování veřejných potřeb,

* v neposlední řadě také existuje možnost dohody stran, aby se příslušný právní vztah řídil obchodním zákoníkem (nicméně taková dohoda nesmí směřovat ke zhoršení právního postavení účastníka smlouvy, jež není podnikatelem).

Ale každé pravidlo má své výjimky. Typicky smlouva o převodu nemovitostí, která je tzv. obchodem kombinovaným a podléhá tak zvláštnímu právnímu režimu (smluvní typ upraven v občanském zákoníku, práva a povinnosti podléhají úpravě v obchodním zákoníku). Kupní smlouva v režimu obchodního zákoníku se tak vztahuje pouze na věci movité

V praxi můžeme narazit na situace, kdy si nejsme jisti, zda se jedná o smlouvu kupní či smlouvu o dílo. V tomto případě nám pomůže ust. § 410 obchodního zákoníku, které říká, že smlouva o dodání zboží, které má být teprve vyrobeno, se považuje za kupní smlouvu, ledaže strana, které má být zboží dodáno, se zavázala předat druhé straně podstatnou část věcí, jichž je zapotřebí k výrobě zboží. 

Závazkově-právní vztahy v režimu obchodního zákoníku jsou ovládány zásadou bezformálnosti, tzn. že i kupní smlouva, jejímž předmětem je dodávka zboží o tisícové hodnotě, může být uzavřena ústně. Pokud ovšem alespoň jedna ze stran při uzavírání smlouvy projeví vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě, potom se písemná forma vyžaduje. Přesto v zájmu zachování právní jistoty stran smlouvy doporučujeme smlouvy sjednávat písemně a dohodnout se na tom, že veškeré změny budou taktéž prováděny písemně. 

Další významnou zásadou, která se u závazkově-právních vztahů v režimu obchodního zákoníku uplatňuje, je zásada dispozitivnosti. Tato zásada znamená, že pokud příslušné ustanovení není ustanovením kogentním, lze toto ustanovení změnit a práva a povinnosti upravit odchylně od zákona. Právní úprava kupní smlouvy v obchodním zákoníku obsahuje minimum kogentních ustanovení (§ 409, 444, 458, 459). Ta jsou vyjmenována v ust. § 263. 

Primární je tedy to, co stanoví smlouva. Čím méně toho je ve smlouvě obsaženo, tím více toho zcela logicky podléhá úpravě obchodního zákoníku. V praxi ale často dochází k tomu, že strany nejsou příliš zdatnými kontrahenty, nedojde ke specifikaci některých pojmů ve smlouvě (typicky obchodních zvyklostí) a nastanou tak interpretační problémy. Proto nelze než doporučit specifikace určitých, mezi stranami používaných, pojmů ve smlouvě. Takovým pojmem je typicky např. „doba přiměřená“. Stejně tak právní úprava fakturačních vztahů dnes chybí. Proto doporučujeme taktéž všechny potřebné skutečnosti sjednat ve smlouvě. 

Významnou odlišností od občanského zákoníku je možnost nabytí vlastnického práva i od nevlastníka. Jako příklad bychom mohli uvést koupi kradené věci. Jestliže jsme takovou věc koupili pro účely svého podnikání, pak jsme vlastnické právo k příslušné věci nabyli. Pokud ovšem danou věc kupujeme pro své osobní účely, pak se vlastníky příslušné věci nestáváme. 

V případě, že se po určité době vyskytla na zboží vada, je třeba informovat o této vadě prodávajícího, a to nejpozději do dvou let od doby dodání zboží. Nicméně je současně třeba také dodržet lhůtu „bez zbytečného odkladu“ poté, co byla vada zjištěna. Jestliže tak neučiníme, nemůžeme se pak svého práva dožadovat u soudu. 

Závěrem bychom také upozornili na promlčecí lhůty, které jsou odlišné od občanského zákoníku. Obecná promlčecí lhůta je v režimu obchodního zákoníku čtyřletá. Promlčecí doba pak skončí nejpozději po uplynutí 10 let ode dne, kdy počala poprvé běžet.

 

 Klára Spirová, autorka je studentkou 4. ročníku Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně

7 komentářů u „Některé otázky související s kupní smlouvou v režimu obchodního zákoníku

  1. Dagmar Dušková

    Dobrý den,uzavřela jsem smlouvu o poskytnutí nebyt.prostor(3/08),složila kauci 50tis.s nástupem a otevřením obchodu od 9/08.Bohužel jsem vážně onemocněla,tudíž obchod nebudu otvírat.Můžete mi prosím poradit,jak dostat 50tis.zpět??Ve smlouvě byla "smluvní pokuta"propadnutí kauce i v případě neotevření obchodu.Mám nějakou naději??Dušková

  2. Mgr. Lucie Jindrová, advokát

    Dobrý den,

    musela bych vidět smlouvu, abych Vám mohla odpovědět. Zkuste se s nimi dohodnout, třeba s ohledem na váš zdravotní stav budou mírní.

  3. Andrea Semeráková

    Dobrý den,

    ráda bych se zeptala, zda-li jako prodávající mohu také odstoupit od smlouvy. Jsem hloupá a mojí chybou, že jsem si nestáhla nějaký vzor kupní smlouvy. Prodala jsem ojeté vozidlo s tím, že jsme se s kupujícím dohodli na měsíčních splátkách. Bylo to vše na rychlo, tak jsem zapomněla do smlouvy zapsat splátkový kalendář. Je v ní pouze uvedeno, že prodejní cena je 15 000 Kč s dodatkem, pokud bude splaceno 10 000 Kč splaceno je vlastnické právo převedeno na kupujícího. Vlastním pouze velký techničák a vzhledem k tomu, že se z kupujícího rozhodl být neplatič, mohu něco udělat, aby mi bylo auto navráceno, nebo jsem mu ho dala zadarmo? Dále není ve smlouvě uveden ani jeden paragraf z obcodního zákonníku. Je v ní uvedeno jen základní a to seznámení s technickým stavem a že neni vozidlo kradeno. Děkuji za odpověď.

  4. Slavomíra Třísková

    Klient nám napsal:

    Prosim pozorne si prectete clanek na tomto odkazu:

    http://www.pravnik.cz/a/243/nektere-otazky-souvisejici-s-kupni-smlouvou-v-rezimu-obchodniho-zakoniku.html

    a pochopite, ze ani nemuzeme podepsat kupni smlouvu podle obchodniho zakoniku.

    Jsme realitní kancelář – fyzická osoba, podnikající na základě Živnostenského listu. Prodeje nemovitostí děláme na základě kupních smluv dle obchodního zákoníku, v kupních smlouvách jsme vedlejšími účastníky, zavazujeme se v nich k určitým povinnostem. Smlouvy o zprostředkování s prodávajícími jsou uzavřené podle obchodního zákoníku a smlouvy o zprostředkování s kupujícími jsou uzavřené též podle obchodního zákoníku. Takto fungujeme již několik let.

    Poslední zájemce o jednu z našich nemovitostí však odmítá kupní smlouvu podle obchodního zákoníku a odvolává se na Váš článek s tím, že takovou kupní smlouvu podepsat ani nemůže. Jak to tedy je? Velice děkuji za odpověď.

  5. Michaela Janotová

    Dobrý den,

    chtěla bych se zeptat, sepsali jsme kupní smlouvu, měsíc na to poslali dopis s odstoupením od smlouvy. Zboží nebylo převzeto. Můžeme to pokládat za uzavřené?

    Děkuji.

  6. Monika

    Dobrý den, měla bych dotaz. Mám internetový obchod, který nabízí na prodej šaty, které se šijí v zahraničí. Majitelka salónu si u mne přes email objednala ušití šatů pro svou zákaznici (na míru) – s tím, že šaty poté bude dále dalším zákaznicím upravovat a tím půjčovat. Dodací termín jsem ji nebyla schopna dlouho dobu potvrdit z důvodu skladových zásob u výrobce. Danou dodací lhůtu jsem ji potvrdila, ona s ní souhlasila, ale poté jak zboží dorazilo do ČR bylo cca měsíc zdrženo v celním řízení i po předložení všech dokladů, tudíž se termín dodání nestihl, procleno bylo až po měsíci. Poté co šaty dorazily, jsem je ihned zákaznici odeslala, ale našly se zde nějaké nedostatky, takže šaty vrátila. A nyní žádá o uhrazení vzniklé škody cca 8.000 kc za pozdní dodání šatů, za to, že přišla o několik zákaznic, které o šaty prý měly zájem a o dobré jméno. Hodlá toto řešit soudní cestou. Můžete mi prosím poradit jaké mám šance a zda vůbec může ke sporu dojít? děkuji

  7. Mgr. Oldřich Topka

    Dobrý den, taková smlouva vůbec nespadá pod režim obchodního zákoníku, ledaže by šlo o obchod mezi dvěma podnikateli v rámci jejich podnikání. Takže jde o vztah občanskoprávní. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit (§517 obč.zák.).

    Vy se tedy můžete domáhat, a to i soudně:

    1) odstoupení od smlouvy a vrácení věci anebo

    2) zaplacení kupní ceny.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>