Nastanou změny v nemocenském pojištění podle nového zákona – dávky nemocenského pojištění

Dnes se zaměříme na část, která je pro běžného zaměstnance jistě zajímavější – na dávky nemocenské. Nejprve si tak musíme vymezit, kdy má vůbec zaměstnanec (tak jak jsme si ho vymezili minule) nárok na dávku nemocenské. Nárok na dávku vzniká, jestliže podmínky pro vznik nároku na dávku byly splněny v době pojištění nebo v době přerušení pojištění, tj. v době pracovního volna bez náhrady příjmu nebo služebního volna nebo v době rodičovské dovolené, s výjimkou doby, za kterou zaměstnanci náleží peněžitá pomoc v mateřství. Rozhodující je tak okamžik vzniku tohoto nároku, nikoli naplňování podmínek po celou dobu, kdy máte dávku nemocenské pobírat (tzn. že pokud v průběhu nemoci skončí váš pracovní poměr, pak to nemá na výplatu nemocenské vliv). Velmi zajímavé je ustanovení, které se vyrovnává s více zaměstnáními jednoho subjektu. V případě souběhu pojištění se podmínky pro vznik nároku na dávku posuzují v každém pojištění samostatně. Je-li nárok na tutéž dávku, s výjimkou vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství, současně z více pojištění, náleží dávka ze všech pojištění jen jednou, což neodpovídá stávající právní úpravě.

Zpřísnění nacházíme i v úpravě další otázky – ochranné lhůty. To je zvláštní překlenovací institut, kdy má zaměstnanec nárok na nemocenskou i v určité lhůtě po skončení zaměstnaneckého poměru (opět v širokém chápání zákona o nemocenském pojištění). Nemocenské tak náleží též, jestliže ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo k nařízení karantény došlo po zániku pojištění v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění; pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo. Dříve, přesně řečeno do konce roku 2007 (takže toto novum není věcí až schváleného zákona, ale již novelizací toho stávajícího) byla délka ochranné lhůty celých 42 dní.

K otázce výše nemocenského nutno uvést, že její výpočet je poměrně složitý. Jednoznačné je snad jen ustanovení o vzniku nároku na nemocenskou, která neudělá příliš radosti, které říká, že nárok na nemocenské má pojištěnec, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, trvá-li dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa déle než 14 kalendářních dní. Podpůrčí doba však zaniká nejpozději po roce (380 dní) V současné době náleží nemocenská po 3 dnech dočasné pracovní neschopnosti. Při přijímání této úpravy bylo otázkou možné kompenzace z jiných zdrojů – např. ze strany zaměstnavatele.

Bez zásadních změn pak zůstávají postupy pro výpočet nemocenského. Výše nemocenského za kalendářní den činí

a) 60 % denního vyměřovacího základu do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,

b) 66 % denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,

c) 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.

Vyměřovací základ se vypočte tak, že pro výpočet nemocenského se do částky první redukční hranice se počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. Musíme si pak stanovit výši redukčních hranic. Ty jsou odvozeny ze zákona o důchodovém pojištění a to tak, že první redukční hranice je jednou třicetinou součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se výše redukčních hranic stanoví, a přepočítacího koeficientu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu, druhá redukční hranice 1,5násobek částky první redukční hranice, třetí redukční hranice 3násobek částky první redukční hranice. Jak vidno, tento postup je velmi složitý. Naznačená konstrukce nechť tedy slouží jen pro představu a přibližnou kontrolu toho, co Česká správa sociálního zabezpečení vyčíslí.

V podstatě zachovány zůstávají důvody neposkytnutí nemocenské. Nárok na nemocenské nemá pojištěnec, který si úmyslně přivodil dočasnou pracovní neschopnost, dále pojištěnec, kterému v době dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény vznikl nárok na výplatu starobního důchodu, pokud pojištěná činnost skončila přede dnem, od něhož mu vznikl nárok na výplatu starobního důchodu; nárok na nemocenské v tomto případě zaniká posledním dnem přede dnem, od něhož mu vznikl nárok na výplatu starobního důchodu. Nárok nemá také pojištěnec, u něhož vznikla dočasná pracovní neschopnost nebo byla nařízena karanténa, a to v době útěku z místa vazby nebo v době útěku odsouzeného z místa výkonu trestu odnětí svobody.

Dále je možné nemocenskou snížit z různých důvodů. Výše nemocenského za kalendářní den činí 50 % výše nemocenského, jestliže si pojištěnec přivodil dočasnou pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce; rvačkou se zde rozumí vzájemné napadení či zápas dvou nebo více osob, nejde-li o sebeobranu nebo pomoc napadenému, nebo jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek, nebo konečně při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.

Na základě výše zmíněného můžeme konstatovat určité zpřísnění oproti současnému režimu. O tom, že tato opatření prospějí státní kase, pochybovat patrně nemusíme. Ale neovlivní i náš přístup ke zdraví?

17 komentářů u „Nastanou změny v nemocenském pojištění podle nového zákona – dávky nemocenského pojištění

  1. Zdeněk Zelenka

    Platí třicetikorunový příspěvek(či jiný příspěvek týkající se lékařských služeb) nezaměstnaný – uchazeč o práci evidovaný na úřadě práce?

  2. Martin Plechý

    Dobrý den,

    kdo je plátcem u zaměstnance, který pobírá nemocenské dávky? V zákoně je uvedeno: "Osoby s trvalým pobytem na území ČR, příjemci dávek nemocenského pojištění, za které není plátcem pojistného zaměstnavatel ani (z jiného důvodu) stát, které neplatí pojistné ani jako osoby samostatně výdělečně činné (až od 1. července 1996).

    Jde osoby s trvalým pobytem na území ČR, které po ukončení zaměstnání nemají již žádný příjem z jiného zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti, ani za ně neplatí pojistné stát z jiného důvodu, které pobírají dávky nemocenského pojištění zaměstnanců, protože onemocněly ještě v průběhu zaměstnání nebo po ukončení zaměstnání v ochranné lhůtě."

    Tzn., že pokud je nemocný v průběhu zaměstnání, je plátcem zaměstnavatel, nikoliv stát?

    Děkuji.

  3. JS

    Zdravím, lze si při mateřské dovolené neomezeně přivydělávat, aniž by zaměstnanec přišel mateřské dávky? U rodičovské příspěvku žádné omezení na výši výdělku není, ale mateřská je jedna z forem nemocenské a u nemocenskýh dávek žádný výdělek možný není.

    Děkuji

  4. Pavla Solovinská

    Dobrý den,

    jsem zaměstnaná od 1.7.2007 k dnešnímu dni, jako zástupce vedoucího na dobu neurčitou. Předtím jsem pracovala ve stejném poodniku, avšak na nižší funkci jako obsluha, a to od 17.9.2006. Nyní se objevil fakt, že je na MD bývalá zástupkyně a na podzim letošního roku, by se měla z MD vrátit.S výše uvedenou zaměstnankyní jsme se v zaměstnání již nepotkaly a ani skutečnost, že je na MD, mi nebyla známa. Ze zákona by jí měl zaměstnavatel umožnit návrat na její původní místo, ale na tom jsem teď já. Jaký je postup v této situaci? V podniku jsou funkce: vedoucí, zástupce a pak obsluha. Děkuji

  5. Selena Svilar

    Dobrý den,

    sestra odjela na třídenní cestu do zahraničí -mimo EU-(návštěva příbuzenstva) tam dostala angínu a je nemocna jíž týden.Lékař v zahraničí řekl že určitě již asi 2 týdny bude muset odležet. Nemoc ohlásila zaměstnavateli a své obvodní lékařce ale nevíme jak postupovat dál. Třídenní dovolena skončila a vlastně začala nemocenská (?). Je vůbec akceptovatelná neschopenka ze zahraničí ? Muže obvodní lékařka v ČR vystavit neschopenku, pokud ano co v případe návštěvy kontroly doma ? Podotýkám že se nejedna o EU a tak nevíme zda platí formulář E116 a zda vůbec to tam exsistuje.Předem děkuji.

  6. Jaroslav Vorel

    jaká je ochraná lhuta při skončení v zaměstnání,dohodou,čili do jaké doby mohu onemocnět,aby mi u zaměstnavatele u kterého jsem skončil vznikl nárok na nemocenskou

  7. Jaroslav Vorel

    jaká je ochraná lhuta při skončení v zaměstnání,dohodou,čili do jaké doby mohu onemocnět,aby mi u zaměstnavatele u kterého jsem skončil vznikl nárok na nemocenskou

  8. Jaroslav Vorel

    jaká je ochraná lhuta při skončení v zaměstnání,dohodou,čili do jaké doby mohu onemocnět,aby mi u zaměstnavatele u kterého jsem skončil vznikl nárok na nemocenskou

  9. Jaroslav Vorel

    jaká je ochraná lhuta při skončení v zaměstnání,dohodou,čili do jaké doby mohu onemocnět,aby mi u zaměstnavatele u kterého jsem skončil vznikl nárok na nemocenskou

  10. Jaroslav Vorel

    jaká je ochraná lhuta při skončení v zaměstnání,dohodou,čili do jaké doby mohu onemocnět,aby mi u zaměstnavatele u kterého jsem skončil vznikl nárok na nemocenskou

  11. Jiří Patrman

    Dobrý den,

    moje žena by si ráda při pobírání Rodičovského příspěvku přivydělávala šitím oděvů.

    Je k tomu zapotřebí Živnostenský list a odvádí poté zdravotní a sociální pojištění?

    Děkuji za odpověď

  12. Radim Zbojek

    Dobry den chtel bych se zeptat, kdyz sem za cervenec nedostal nemocenskou a podklady uz jsou na OSSZ tak ted v zari dostanu dohromady za cervenec i srpen? Dekuji za odpoved

  13. Mgr. Oldřich Topka

    Dobrý den, nemocenské dávky jsou vždy dávkou státní. U organizací nad 25 zaměstnanců je rozdíl pouze v tom, že výplatu dávek zprostředkovává zaměstnavatel.

  14. Mgr. Oldřich Topka

    Dobrý den, i při MD si lze přivydělat bez omezení. Jen není možné vykonávat činnost, ze které dávky plynou (nelze tedy vykonávat stejnou práci u zaměstnavatele, u něhož čerpáte MD). Také je nutno zohlednit, že v době MD zrovna příliš mnoho času na práci vedle péče o dítě nezbývá.

  15. Mgr. Oldřich Topka

    Dobrý den, to nebudete řešit Vy, řešení je na zaměstnavateli. Také je zřejmé, že jste se chybně vyjádřila. Nejde totiž nejspíš o návrat z mateřské, ale z rodičovské dovolené. A tam platí, že není povinnost nabídnout zaměstnankyni původní místo, ale místo odpovídající její smlouvě. Jaký postup zaměstnavatel zvolí je na něm, nemohu předvídat jeho záměry.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>