Odpovědnost zaměstnance za škodu

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Vyžaduje se tedy určitá míra zavinění (úmyslná nebo nedbalostní). Přičemž zaměstnavatel musí toto zavinění prokazovat (má tedy důkazní povinnost s výjimkou případu odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů a odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat). Zaměstnanec pak má možnost poukazovat na fakt, že škoda byla způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele (nedodržením bezpečnostních nebo technických předpisů, nevhodným skladováním, atd.). Pak se odpovědnost zaměstnance poměrně omezí a hradí jen poměrnou výši náhrady škody.

V pracovním právu platí i obecná povinnost zakročit v případech, kdy hrozí nebezpečí a zaměstnanec je schopen škodu odvrátit nebo omezit. Nelze však na samotném zaměstnanci vždy chtít, aby sám zakročil, protože taková hrozící škoda může mít nejrůznější rozsah nebo povahu. Konstrukce takové odpovědnosti je tak poměrně vágní. Proto na zaměstnanci, který vědomě neupozornil nadřízeného vedoucího zaměstnance na škodu hrozící zaměstnavateli nebo nezakročil proti hrozící škodě, ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby se podílel na náhradě škody, která byla zaměstnavateli způsobena, a to v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, pokud ji není možné nahradit jinak. Tímto jiným nahrazením škody je možno rozumět zejména náhradu škody osobou, která ji způsobila. Může se stát, že při takovém odvracení škody zaměstnanec způsobí škodu jinou (například promočení materiálu či strojů při hašení požáru). Zaměstnanec tak neodpovídá za škodu, kterou způsobil při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozícího životu nebo zdraví, jestliže tento stav sám úmyslně nevyvolal a počínal si přitom způsobem přiměřeným okolnostem.

Jestliže jsme si vymezili podmínky odpovědnosti, pak musíme určit i její rozsah, případně rozsah náhrady vzniklé škody. Zaměstnanec, který takto odpovídá za škodu, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. Existuje však určité omezení náhrady škody, které je možné požadovat po zaměstnanci. Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení samozřejmě neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek. V takovém případě může zaměstnavatel požadovat i náhradu ušlého zisku, tedy peněz, které kvůli škodě nemohl vydělat.

Jiným způsobem je omezena výše náhrady škody při porušení oznamovací povinnosti a nezakročení proti hrozící škodě. Při určení výše náhrady škody se v tomto případě přihlédne zejména k okolnostem, které bránily splnění povinnosti, a k významu škody pro zaměstnavatele. Výše náhrady škody však nesmí přesáhnout částku rovnající se trojnásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance. Pokud jsme si vymezili výši náhrady škody, pak nutně musíme též říci, kdo výši této náhrady určuje. Výši požadované náhrady podle zákoníku práce určuje sám zaměstnavatel. Způsobil-li však škodu vedoucí zaměstnanec, který je statutárním orgánem nebo jeho zástupce, sám nebo společně s podřízeným zaměstnancem, určí výši náhrady škody ten, kdo statutární orgán nebo jeho zástupce na pracovní místo ustanovil. Ovšem toto určení nemůže být svévolné. Výši požadované náhrady škody je zaměstnavatel se zaměstnancem povinen projednat a písemně mu ji oznámit zpravidla nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že za ni zaměstnanec odpovídá.

Lze však uzavřít i dohodu o splácení takové škody. Uzavřel-li zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodu o způsobu náhrady škody, je její součástí výše náhrady škody požadované zaměstnavatelem, jestliže svůj závazek nahradit škodu zaměstnanec uznal. Taková dohoda však musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Zaměstnavatel má ještě jednu povinnost. Výši požadované náhrady škody a obsah dohody o způsobu její úhrady s výjimkou náhrady nepřesahující 1 000 Kč je zaměstnavatel povinen projednat s odborovou organizací.

Závěrem uveďme některá obecná ustanovení, týkající se jakékoli škody způsobené zaměstnancem zaměstnavateli. Zaměstnanec, který je stižen duševní poruchou, odpovídá za škodu jím způsobenou, je-li schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky. Zaměstnanec, který se uvede vlastní vinou do takového stavu, že není schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky (typicky opilost v práci), odpovídá za škodu v tomto stavu způsobenou (a to v plné výši). Zajímavé je jistě i ustanovení, že za škodu odpovídá i zaměstnanec, který ji způsobil úmyslným jednáním proti dobrým mravům.

81 komentářů u „Odpovědnost zaměstnance za škodu

  1. Petra Pulcová

    Mám dotaz vztahující se k článku odpovědnosti zaměstnance za škodu – je povinností zaměstnance podepsat obecnou odpovědnost za osobní automobil, jestliže má tento automobil skutečně k užívání?

    Děkuji za odpověď

  2. Mgr. Oldřich Topka

    Dobrý den, pokud firmy svěřují automobil zaměstnancům do užívání, pak si tuto záležitost většinou upravují příslušnými podklady (potvrzení, smlouva o užívání apod.) a navíc mívají vozový park pojištěn nejen z povinného ručení, ale i havarijně (což pokrývá většinu možných škod). To, že škoda byla zaviněna zaměstnancem třeba úmyslně a je zde vůči němu nárok na její náhradu, pak záleží na konkrétních okolnostech.

  3. Markéta Václavíková

    Dobrý den,od září loňskeho roku pracuji jako obsluha čerpací stanice.Již dvakrát jsme měly inventuru zboží které volně dostupné všem zákazníkům a pokaždé bylo neuvěřitelně velké manko!Zaměstnavatel nám to automaticky strhnul z platu /na dvakrát/.Má na to právo a můžu já požadovat nějaké potvrzení a nahlédnutí do dokumentů inventury?A existuje nějaká kontrola která by zkontrolovala zda inventura proběhla tak jak má? Děkuji za odpověď.

  4. kadamba

    Dobry den.Už dva roky pracuji jako dělník v poplastování a teprve teď ,příšti týden po nás bude chtít zaměstnavatel podepisovat odpovědnost za stroje ktere nejsou moc kvalitni a uz vubec ne original(kopie dělane za plotem).Materiál druhé jakosti.Tak Vás prosím o radu,zda a za jakých podmínek mam(e)podepsat.Děkuji

  5. Kateřina Mlynářová

    Hezký den,

    ráda bych vás požádala o radu v následujícím případě:

    Pracuji u zaměstnavatele na regionálním pracovišti, kde došlo k vykradení kanceláře regionálního ředitele a zcizení 2 nových notebooků, které měly sloužit jako motivační odměna vybraným pracovníkům.

    Na daném patře pracoviště pracujeme 4 zaměstnanci a všem nám nyní byla zaslána dohoda o způsobu úhrady škody s uvedením, že souhlasíme se spoluzaviněním a uznáváme svůj podíl na škodě. Máme možnost zaplatit převodem na účet, jinak nám to dle dohody bude strženo ze mzdy.

    Domnívám se, že je to neoprávněné, protože k odcizení došlo jinou osobou, existuje i záznam policie. Já jsem vyslechnuta nebyla, v době krádeže jsem nebyla na pracovišti a odpovědná se necítím.

    Dohodu nechci podepsat. Jak mám prosím dále postupovat.

    Děkuji za názor.

  6. Ivana Horváthová

    Dobrý den chtěla bych se zeptat:V práci nám odcizili zboží v hodnotě 20000(vrtačky,bourací kladiva,atd),zboží bylo zajištěno proti krádeži(zámkem a řetězem),stejně bylo odcizeno z prodejny!!!Máme podepsanou hmotnou zodpodvědnost za svěřené zásoby zboží.Zaměstnavatel po nás chce náhradu vzniklé škody.Má na to právo i když bylo zboží zajištěno?Pro zboží musíme chodit do skladu,takže místo krádeže je na chvíly nepozorováno prodavačem,to zaměstnavatel ví,ale stejně ho to nezajímá a chce po nás peníze.Děkuji za vaší odpověd

  7. Fany Seznam

    Dobrý den.

    Mám dotaz, je vůbec možné, aby bývalý zaměstnavatel chtěl dodatečně uplatnit náhradu škody za zakázku, kde měl ztrátu, kterou ovšem zavinila výroba a ne pracovník, který tuto zakázku obchodně zajišťoval. Pracovník neměl hmotnou zodpovědnost.

    Jde o tento případ. Zaměstnanec dostal výpověď z organizačních důvodů § 52, bod c). Po skončení pracovního poměru dostal Zápočtový list, kde nebyly žádné závazky vůči zaměstnavateli. Komplikace nastaly až, když bylo po výplatním termínu a pracovník dostal vyplacenu pouze náhradu za nevybanou dovolenou a nemocenskou, odstupné, které bylo ve výpovědi uvedeno zaměstnavetel nevyplatil a výplatní pásku odmítl vydat. Následovalo jednání a zaměstnavatel bývalému zaměstnanci sdělil, že buď podepíše dohodu o sníženém odstupném nebo na něho zaměstnavatel podá žalobu za ztrátu na zakázce, právníci to prý už nějak vyřídí. V době pracovního poměru žádnou výtku pracovník nedostal. Je toto vůbec možno uplatnit? Děkuji za odpověď. Fany

  8. Pavlína Konečná

    Dobrý den.

    Pracuji ve firmě jako svářeč a vlastním též ŘP na vysokozdvyžné vozíky. Nemám ve smlouvě podepsanou žádnou zodpovědnost za způsobené škody. Majitel firmy zjistil škodu na majetku ( na objektu ) způsobenou vysokozdvyžným vozíkem ( odhadem 62 000,-).Jelikož nebyl zjistěn žádný viník – nikdo se nepřiznal, majitel rozdělil škodu na všechny zaměstnance tá směny, kdy se to stalo a kteří vlastní ŘP na vysokozdvyžný vozík. Mám zaplatit škodu 3600,-. Chci vědet jestli má majitel na toto právo nebo jak se bránit.Děkuji za brzkou odpověd.

  9. Lenka Slováková

    Dorbý den,

    způsobila jsem zaměstnavateli škodu na služebním vozidle, zaměstnavatel škodu nehlásil a sám si automobil uvedl do původního stavu. Po měsíci jsem zaměstnavateli doručila výpověd ze zaměstnání. Až myní si vzpoměl na nabouraný automobil a požaduje po mně náhradu škody ve výši 4,5 násobku mého průměrného měsíčního platu. má na to vůbec nárok? a jestli ano tak 4,5 násobek hrubého nebo čistého měsíčního výdělku?

  10. Michal Houšť

    Dobrý den,

    ačkoliv to zde již pravděpodobně zaznělo, potřeboval bych se ujistit, ke které straně má právo blíže. Byl mi zcizen služební mob. telefon, ihned jsem událost nahlásil policii a svému zaměstnavateli. Nyní se bývalý zaměstnavatel po 2 letech na mě obrátil, že má vůči mě pohledávku a pokud ji do několika dní nesrovnám, předá pohledávku k právnímu vymáháhí.

    Myslel jsem, že zaměstnavatel je povinen předložit, resp. vyúčtovat škodu, zaměstnanci zpravidla do jednoho měsíce a ne s dvou letým zpožděním.

    Jak mám s bývalým zaměstnavatelem postupovat? Velice děkuji za rychlou odpověď

  11. Bob Kimiš

    Dobrý den,

    jsem zaměstnán jako zubní lékař.Se svým zaměstnavatelem máme společný PC s kartotékou pacientů. Jistý den jsem byl v ordinaci sám se svou zdr. sestrou, zaměstnavatel měl volno.Na konci pracovní domy jsem zálohoval data a vypnul PC. Druhý den,po příchodu do zaměstnání, zaměstnavatel nemohl zapnout PC. Nyní po víc jak 1 měsíci mi zaměstnavatel sdělil, že musím uhradit částku cca 10 000 Kč za opravu a instalaci nového softwaru.Vše bez jakkéhokoliv upozornění Navíc mi k této částce bude připočítány i peníze, které se provolaly v souvislosti s opravou. Může si tohle dovolit?

    Děkuji za odpověď.

  12. Rita Rysová

    zaměstnanec zničil a nevrátil při ukončení prac.poměru jemu svěřený notebook (stáří 6 let, pořiz. hodnota 60 tisíc, nyní zůstatková cena O Kč). Škodu uznal. Můžeme požadovat náhradu škody do výše 4,5 násobku platu ?

    Jak postupovat nebude-li s vyčíslením náhrady souhlasi?

  13. Jan Říha

    Dobrý den, jsem zaměstnancem a způsobil jsem zaměstnanci škodu na vozidle cca 100 000,-, důsledkem bylo špatné počasí a nezvládnutí řízení, může zaměstnavatel po mě požadovat škodu v plné výši? děkuji

  14. Jaromír Požárek

    Dobrý den,

    V práci jsem způsobil škodu s VZV. Nehody byly dvě. Zaměstnavatel mi je naůčtoval až když jsem se rozhodl dát výpověd, to jest asi 6 měsíců po poslední nehodě. Potom se věc řešila přes pojišťovnu. První nehodu jsme jim s pojišťovnou zaplatili, další je stále v jednání (Pojišťovna si vyžádala nějaké dokumenty, které firma nedodala). Teď mi přišel dopis, že v případě té neuzavřené nehody si ůčtují vyžší částku než prve, protože před tím prý nezahrnuly do nároku poškozené závěsné topení. Mám několik otázek.

    1. Jaký vliv má opožděné nárokování náhrady (po jednom měsíci)?

    2. Mohou si dodatečně zvyšovat nárokovanou částku ?

    3. Jak rychle musí reagovat na žádost pojištovny o předložení dokumentů ? Je tu nějaká lhůta, kdy se celá věc automaticky uzavře? Nechci čekat třeba rok než na mě zas něco vytáhnou.

  15. Josef Kališík

    Dobrý den, se svým zaměstnavatelem jsem se dohodl na pracovní smlově (ústně). Poté, co mi ji po několika urgencích nedodal, jsem z firmy odešel. Nyní chci po zaměstnavateli vyplatil mzdu za již odpracovaných 80 hodin, avšak bylo mi sděleno, že:

    1) je se mnou sjednána dohoda o provedení prací (ačkoliv jsme se dohodli na pracovní smlouvě).

    2) Výše sjednané čisté mzdy se mění na mzdu hrubou.

    3) Jsem povinen nahradit zaměstnavateli škodu, ktrá byla údajně způsobena mým odchodem z firmy. (Jedná se o výdaje s hledáním náhrady za moji osobu).

    Moje otázky zní: Kdo zodpovídá za sepsání smlouvy? Je to povinnost zaměstnance nebo zaměstnavatele?

    Je možné požadovat úhradu škody, která nebyla prokázána? Jakým způsobem mohu získat od zaměstnavatele dlužnou mzdu, i když nemám sepsanou smlouvu?

    Děkuji, Josef Kališík

  16. Martina Krejčová

    Dobrý den, mám na Vás dotaz ohledně ušlého zisku.Jsem ve výpovědní lhůtě (administrativní pracovnice). Vzhledem k tomu, že považuji za čestné odejít ze zaměstnání s čistým štítem proto jsem "čistila" stůl a zjistila nějaké nesrovnalosti ve fakturaci (částečně způsobené mojí nedbalostí) jednalo se o služby, které náš zakazník využil v průběhu května a června 2008. Tyto nesrovnalosti jsem vyřešila logickým dofakturováním na onoho zákazníka, který se teď ale brání zaplacení pohledávky, s tím že byla nějaká ustní dohoda mezi ním a mým zaměstnavatelem o maximální prodlevě mezi využítím služby a fakturacía to 2 měsíce.Proto se hrozím toho že tyto pohledávky budou vymahany na mě. Mám proto na Vás hned několik dotazů

    1)je možná tato dohoda o "promlčení" závazku?

    2)pokud ano, hrozí mi vymahani techto penez (případně "jen "4,5 násobku mého platu)?

    3)po jak dlouhé době po odchodu ze zaměstnání, má zaměstnavatel právo po mě vymáhat nějakou škodu?

  17. Hana Makovcová

    Dobrý den,

    pracuji v občanském sdružení v sociálních službách. Zaměstnavatel mi předložil k podpisu hmotnou odpovědnost pro případ, že by mu byla nadřízeným Krajským úřadem vyměřena pokuta za správní delikt /zřejmě z nedbalosti a na základě neplnění pracovních povinnost.Zaměstnavatel požaduje případnou úhradu celé vyměřené částky do 30 dnů. Je tento požadavek oprávněný nebo se mám podpisu bránit s tím, že ze zákona odpovídám 4,5 násobkem hrubé mzdy. děkuji

  18. JP

    Dobrý den

    Došlo k nehodě ve velkoskladu při řízení VZV. Bylo to v části haly kde toho času probíhaly rozsáhlé stavební práce.Pochybuji, že byla stavba vůbec nahlášena, nebo že byla udělena výjmka na provoz během stavby. Můžu být na základě tohozproštěn hmotné zodpovědnosti ?

  19. Katka Lechová

    Dobrý den,

    pracuji ve firmě, kde jsem špatným přepisem objednávky nechala vyrobit špatný typ výrobku,který zákazník nechtěl,takže se mu musely správné výrobky vyrábět znovu. Protože se jedná o výrobky na míru, špatné výrobky jsou firmě na nic a tak mi přepsali náhradu škody. Hmotnou odpovědnost mám podepsanou. Jde mi ale o to, že ke špatnému vyrobení a reklamaci výrobku došlo již v měsíci červenci. Já měla s firmou sjednané ukončení pracovního poměru 30.9.2008, což se také stalo, ale nyní, 10.10. mi firma poslala předpis náhrady škody. Musím ho podepsat, když firma měla celé 2 měsíce k tomu,aby škodu vyčíslila a předepsala mi ji?

    Děkuji za odpověď

  20. Lukáš S.

    Dobrý den,

    u mého zaměstavatele máme možnost benefitů, tzn. možnost měnit si valuty ve středovém kurzu, tuto možnost jsem využil pro mého klienta. Nyní zaměstnavatel po mě chce náhradu škody, která mu vznikla. Ve vnitřním předpisu firmy není uvedeno, že využítí benefitu je pouze jen pro zaměstnance. Má právo po mně zaměstnavatel vymáhat škodu?

  21. Karel Dvořák

    Dobrý den, pracuji jako vedoucí výroby. Zakákový list jsem předal výrobě s upřesňujícími údaji. Chybou lidského faktoru však zakázka nebyla zhotovena podle zadání. Může po mě zaměstnavatel požadovat náhradu škody z titulu mé funkce nebo od podřízených, kteří nedodrželi zadání objednávky? Děkuji.

    Karel Dvořák

  22. Kamila Burianová

    Dobrý den,

    Chtěla jsem se zeptat,když nemám podepsanou hmotnou odpovědnost za schodek může mi zaměstnavatel ztrhávat peníze z platu.Chce nás totiž propustit a momentálně si dělá divným způsobem infventůru a pak nám ztrhává z platu tisíce korun.

    Děkuji za odpověď

  23. Daniel Cehula

    Zaměstnavatel mi a mým kolegům nepřímo nakázal uzavřít Pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli, tzv. "pojištění proti blbosti". Domnívám se, že se zaměstnavatel mylně domnívá, že toto pojištění kryje i záležitosti když:

    Objednal jsem cca 10.10.2008 výrobu 1000ks firemních kalendářů. V objednávce jsem opomenul dohodnout konečný termín dodání. Tvořili jsme texty, obrázky, dělali jsme s grafikem korektury, úpravy a když bylo vše hotovo, poslal 2.12.2008 materiály do tiskárny, kde mu sdělili termín dodání 17.12.2008. Zaměstnavatel se rozčílil, že nejsem normální, že kalendáře při dodání s tímto datem si můžeme strčit za klobouk, že jeho představa byla tak 7.12.2008 a že si je tedy koupím já, protože jsem nezajistil termín dodání dříve. Zakázka je vyčíslena na 89.000,-Kč

    Jak je to s nárokem zaměstnavatele na požadování úhrady a zda se na takovou záležitost vztahuje pojištění.

  24. Martina

    Zaměstnavatel (ačkoli to dosud v naší firmě nebylo vyžadováno), chce se mnou a mými 2 kolegy sepsat dohodu o odpovědnosti za škody. Sklad, za který máme odpovídat má hodnotu 12 000 000. Pokud schodek bud přesahovat 120 000 (např. bude 200 000, budeme 80 000 platit my)

    1) Může po nás toto vůbec chtít, když se naše platy v hrubém pohybují okolo 20 000? (kdyby byl schodek třeba 3 miliony).

    2) Rovněž mi připadá divné, že ani jeden z mých vedoucí dohodu o hmotné odpovědnosti uzavírat se svým nadřízeným nebude a odpovědnost tedy leží pouze na nás. Je to možné?

    3) Jde na tento druh odpovědnosti uzavřít u pojišťovny pojistka?

  25. david markl

    Dobrý den, chtěl bych se optat v srpnu 2006 jsem naboural firemní auto. Cca v lednu 2007 to zaměstnavatel nahlásil pojišťovně. Poté jsem v srpnu téhož roku odešel do jiné firmy. Teď mi přišlo že žádá náhradu škody. Jak mám postupovat? Žádnou dohodu o náhradě jsem s nim nepodepsal.

  26. Ilona Štemberková

    Dobrý den,můj přítel, řidič z povolání, při služební jízdě způsobil škodu na elekronické závoře do vjezdu do areálu(na náledí neubrzdil kamion a závoru z části nalomil).Zaměstnavatel mu sdělil, že než se celá věc vyřeší, pozastavuje mu výplatu mzdy.Nakonec mu po urgenci vyplatil 2.000,-Kč,což není ani životní minimum a nepokryje ani výživné na dětí, které musí platit.Můžete mi prosím sdělit, zda má na toto zaměstnavatel nárok, zda se na takovéto události případně nevztahuje pojištění odpovědnosti?

    V tomto případě se mi částka, kterou zaměstnavatel jednorázově strhl,zdá neúměrná, vždť i u soudních exekucí se strhává povinnému pouze 1/3 platu.

    Děkuji.S pozdravem I.Š.

  27. Adéla

    Dobrý den mám dotaz ohledně opovědnosti za škodu změstnavateli, která by vznikla např. neoprávněnou exekucí. Zaměstnavateli jsem nepodepisovala hmotnou zodpovědnost za škodu, tudíž mohl by po mě nárokovat náhradu škody a v plné výši? Děkuji

  28. Lenorka

    Dobrý den,

    jak to vypadá, prosím, s odpovědností zaměstnance, kdy je mu svěřena péče o psy /hlídání, venčení, krmení atd./. Může zaměstnavatel sepsat dohodu o odpovědnosti za svěřené zvíře (speciálně psa)? Jak by to potom vypadalo? Děkuji moc za odpověď. Lenka

  29. Vilém Glogr

    Jako řidič přepravníku na automobily jsem v roce 2007 způsobil zaměstnavateli škodu na přepravovaném zboží,která byla zaměstnavateli uhrazena z jeho pojistky, mimo spoluúčasti 5 tis.korun.V té době se mnou nebyla žádná náhrada vzniklé škody projednána,pouze mi byly zkráceny prémie o několik set korun,jako trest za vzniklou škodu.Dnes kdy již pět měsíců nejsem zaměstnancem firmy,požadují po mně náhradu této jejich spoluúčasti v plné výši. Mají na to platný nárok a v případě,že ano mohu tuto škodu uplatnit ze své pojistky odpovědnosti?Nebude se jednat o tzv.dvojí plnění?

  30. stanina hrubá

    Dobrý den, jsem zaměstnaná jako skladnice a doposud nemám podepsanou hmotnou zodpovědnost. Jsem povinna ji podepsat, když do skladu mají přístup i jiné osoby? Co se stane, když odmítnu tuto dohodu podepsat? Děkuji za odpověď, hezký den! *St*

  31. Michal Szák

    Dobrý den, chtel bych poprosit o radu.

    Pracuji jako technolog, mam na starost technickou pripravu materialu.Tudiz vypisuji i vydejky materialu a predepisuju papirove i pripravu fyzickou.( paleni rozmeru plasmou)

    Nedbalou chybou sem se upsal na te vydejce a byl vypalen tvar jiny nez mel byt.. doslo ke skode na pouzitem materialu ve vysi asi 38 tisic.

    Muze se tato situace ridit podle zakona o vyrobe zmetku nebo je se to muze brat jako vseobecna skoda (tzn 4,5 nasobek platu jako skoda) ???

    Dekuji za radu ..s pozravem M.Szák

  32. Robert Dláto

    Dobrý den, pracuji ve skladu na pile a dělím materál. V jedné zakázce jsme pro výrobek použili jiný typ materiálu, z mého pohledu díky špatné informovanosti, načež vznikla škoda. Zaměstnavatel mi dal ale podespat protokol o škodě až několik měsíců poté, co se škoda přihodila. Z pracovního zákonníku jsem si přečetl, že by měl spolu s náhradou škody přijít co nejdříve, nejpozději do 1 měsíce, kdy byla škoda zjištěna. Ta byla zjištěna hned druhý den. Bohužel jsem mu onen papír před pár dny podepsal s výlukou, že jsem nebyl dostatečně informovaný o typu materiálu určenému k výrobě zakázky. Má právo na mně škodu dnes vymáhat? A pokud ano, mohu já s tím nesouhlasit? Necítím se v důsledku vinen, i když jsem prakticky svým konáním škodu zavinil. Co je možné z mého pohledu udělat, abych škodu neplatil? Předem děkuji za odpověď.

  33. Irena Šounová

    Dobrý den,zaměstnavatel zaplatil za všechny zam-ce poj.odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli………patří to do nedaňového benefitu nebo ne? Tedy,zaměstnavatel si to dá do daň.nákladů a zaměstnancům to nemusí nijak danit? Můžete mi poradit,kde najdu k tomuto problému nějaké prameny?Děkuji za odpověd

  34. Váňa

    Dobrý den,

    chci se zeptat. Před rokem jsem uzavřel pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli platnou od 27.11.2008 (smlouva je uzavřena na dobu neurčitou, pojistné období 12 měsíců). Ke konci současného období jsem chtěl pojistku vypovědět, ale narazil jsem na to, že již nejsem schopný dodržet 6 týdenní lhůtu na vypovědění této pojistné smlouvy. Pojistka na příští pojistné obodbí pro mě postrádá jakýkoliv smysl(změnil jsem zaměstnání a pojistku dále nepotřebuji). Jsou jiné možnosti, než zaplatit nesmyslně pojistku na další rok a požádát s ročním předstihem o zrušení této pojistné smlouvy. Co se stane pokud pojistku na další pojistné období nezaplatím?? Děkuji za odpověď.

  35. Blanka Lukášová

    Dobrý den,

    mam dotaz,pracuju jako prodavacka textilu a obuvi a 13.1 na me smene bylo ukradeno z pokladny 13.000kc.kamerovej system nenahraval a proto nevime kdo to udelal.Ja a moje kolegyne se kterou pracuji sme nepodepisovaly zadnou hmotnou zodpovednost,a presto nas zamestnavatel porad nuti tech 13.000 kc zaplatit.pry musime ze je to nase vina.nic krome pracovni smlouvy nemame podepsane.muzete mi prosim poradit jak se branit? predem dekuji za odpoved. S pozdravem

  36. Markéta Sobotová

    Dobrý den, mám velký problém. Dříve jsem pracovala pro jednu nejmenovanou banku jako pokladní. Měla jsem podepsanou hmotnou odpovědnost atd. Ale jednou se stala chyba. Na doklad jsem napsala 100,000,- a vydala jsem 200.000,-

    Zjistili jsme to po dvou dnech, i komu jsem to vydala a dokonce je to i na kamerovém záznamu. Dlouho se to řešilo. Jistý člověk, který je teď bohatší o 100tis peníze nevrátí, právníci na něj prý nemohou ani na základě kamerového záznamu a mě bylo řečeno, že částku 100tis musím zaplatit. Můj hrubý plat činil 18.000,-

    Je pravda, že bych měla zaplatit maximálně 4,5 násobek??? Je možné ještě nějak situaci zachránit? Děkuji

    Sobotová

  37. Laura Vítková

    Dobrý den,

    mám podepsanou hmotnou odpovědnost, v pokladně se mi ztratilo 2000eur (cca 51tis.Kč),policie vzala otisky z pokladny,ale zatím žádný výsledek, bohužel klíče jsem měla v kanceláři ve stole. Jelikož jsem ve výpovědní době, chce po mě zaměstnavatel,abych uhradila tuto ztrátu v celé výši vůči mé mzdě s odstupným,v této dohodě je i dozorčí doložka. Podepsala bych,ale bez této doložky. Proto zatím váhám. Mám nějaké jiné možnosti? Od 1.6.nastupuji na ÚP. Nebo jaký "nejnižší" splátkový kalendář mohu nabídnout? Musí s ním oni souhlasit?

    Děkuji mnohokrát za radu.

  38. Lenka Marečková

    Dobrý den,

    nastoupila jsem do firmy jako zaměstnanec – mzdová účetní. Jelikož nemám prozatím žádnou praxi, tak jsem se chtěla zeptat, když by se kontrolou např. z okresní správy soc. zabezbečení zjistilo nějaké pochybení a bylo vyměřeno penále, platila bych toto penále v celé výši nebo jen do 4,5 násobku průměrného výdělku?

    A zda se proti podobným věcem mohu nějak pojistit.

    Děkuji

  39. Jiří Matúšek

    Dobrý den,

    Chtěl bych se zeptat, mám u zaměstnavatele podepsanou hmotnou zodpovědnost za škodu. Může po mě zaměstnavatel chtít náhradu za vzniklou škodu způsobenou na prošlém zboží, pracuji ve stavebninách kde máme věci podléhající datumu spotřeby, např.: lepidla,silikony, suché směsi v pytlích kde je spotřeba stanovena v měsících či na rok.Zboží se naskladnilo za účelem prodeje,a nestačilo se prodat v termínu exspirace. Předem děkuji za odpověď.

  40. Karel Dvořák

    Dobrý den,

    jsem povinen podepsat smlouvu o hmotné zodpovědvosti? Fyzický přítup do skladu má vedoucí skladu a skladníci, do skladového programu v Pc asi další čtyři zaměstnanci kanceláří.

    Děkuji, Karel Dvořák

  41. Petra Linhartová

    Dobrý den,

    pracuji jako prodavačka v prodejně s textilem. Prodejna je samoobslužná, zákazníci mají přímý přístup ke zboží. Na prodjeně pracujeme 4 prodavačky. Na jedné směně 2 prodavačky. Jednou za pololetí probíhá inventura zboží ve skladu a na prodejně. Po poslední inventuře nám bylo sděleno, že budeme inveturní schodek v plné výši uhrazovat. Je možné, aby jsme nesli hmotnou zodpovědnost i za zboží na prodejně, i když se nejedná o pultový prodej a ke zboží má každý přístup ? Dohoda o hmotné odpovědnsoti je součástí naší pracovní smlouvy. Jakým způsobem se můžeme bránit? Předem děkuji za odpověď. Linhartová Petra

  42. Jiří Klika

    Po precteni uvodniho clanku mi tu chybi jedna vec – jak je to s pozadovanou nahradou skody u brigadniku. Neboli, pokud skodu zpusobi ne zamestnanec, ale brigadnik – tam asi nelze urcit 4,5 nasobek mesicniho platu, kdyz pracuje nepravidelne a nepravidelne, v ruznych vysich jsou i jeho odmeny za praci. Jakou nejvyssi castku muze tady pozadovat zamestnavatel (firma) po brigadnikovi pri zpusobeni skody z nedbalosti, nepr. dopravni nehoda ridice autobusu?

  43. Markéta

    Dobrý den, chtěla bych se jen zeptat, jestli mi zaměstnavatel může vyčíslit inventuru vyšší než je můj měsíční plat?

  44. jana Nová

    Dobrý den, nedodržela jsem pracovni postup a zpusobila škodu za 5000Kč a kvuli me nešel stroj 6h a došlo k prostoji,při kterém firma přišla o 27000Kč, může mi to vše dát uhradit?

  45. Jitka Vávrová

    Je zaměstnavatel oprávněn požadovat na zaměstnanci částečnou úhradu (spoluúčast z havarijního pojištění) opravy firemního auta, které má svěřeno i k soukromým účelům? Musí být k tomu zpracován nějaký interní předpis nebo směrnice?

  46. Lukáš Kryl

    Dobrý den,

    omlouvám se ale dost jsem se do křížku s bývalým zaměstnavatelem ohledně mého odchodu ze zaměstnání.
    Zaměstnavatel mi při nástupu zapsal terminterminsplatnost splatnost mzdy do smlouvy vždy k 15 dnu v měsíci.. poté mi ale strhl nepravomocně peníze jednostranným započtením, tak jsem s ním rozvázal pracovní poměr 14 dní od jím určené splatnosti.
    Bohužel toto šlo k soudu aat ten rozhodl, že výpověď byla dána neplatně a splatnost mzdy i tak je vždy k poslednímu dni v měsíci následujícím….

    Tudíž bych se chtěl zeptat jaké odškodnění po mě nyní může zaměstnavatel vlastně uplatňovat. Jelikož jsem v zákoníku našel dvě varianty. A to náhradu škody v maximální výši 4,5 násobku hrubé mzdy a poté v případě u

  47. Lukáš Kryl

    Dobrý den,

    omlouvám se ale dost jsem se do křížku s bývalým zaměstnavatelem ohledně mého odchodu ze zaměstnání.
    Zaměstnavatel mi při nástupu zapsal terminterminsplatnost splatnost mzdy do smlouvy vždy k 15 dnu v měsíci.. poté mi ale strhl nepravomocně peníze jednostranným započtením, tak jsem s ním rozvázal pracovní poměr 14 dní od jím určené splatnosti.
    Bohužel toto šlo k soudu aat ten rozhodl, že výpověď byla dána neplatně a splatnost mzdy i tak je vždy k poslednímu dni v měsíci následujícím….

    Tudíž bych se chtěl zeptat jaké odškodnění po mě nyní může zaměstnavatel vlastně uplatňovat. Jelikož jsem v zákoníku našel dvě varianty. A to náhradu škody v maximální výši 4,5 násobku hrubé mzdy a poté v případě úmyslu, může požadovat až 4,5 násobek + ušlý zisk.
    Jde mi o to, že jsem se řídil tím co bylo ve smlouvě a ne tím co je v zákoníku práce.
    Je pravda, že jsem od zaměstnavatele odešel s úmyslem ale ne s úmyslem porušit zákon a způsobit škodu.

    Předem Vám mockrát děkuji za odpověď.
    S přáním pěkného dne Kryl L.

  48. Mgr. Oldřich Topka

    Dobrý den, na to, aby si mohl nárokovat Vaši odpovědnost za svěřené zboží musí být uzavřena dohoda o odpovědnosti za schodek. Pak je možné požadovat náhradu za "ztracené" zboží. Svévolně Vám však peníze strhávat nemůže. Kontrolním orgánem ve věcech pracovněprávních předpisů je Státní úřad inspekce práce, resp. Oblastní inspektoráty. Můžete jej kontaktovat a podat podnět na prošetření.

  49. Mgr. Oldřich Topka

    Dobrý den, ZP upravuje pouze dohodu o odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách (např. manko v pokladně) anebo za ztrátu svěřených předmětů. Stroj, který stojí na místě v provozovně, těžko"ztratíte" a navíc musí jít o předměty, které jsou svěřeny výhradně jednomu zaměstnanci. Jestliže na stroji pracuje více lidí nespadá do kategorie výše uvedených dohod. Za škody na stroji odpovídáte podle zásad obecné odpovědnosti za škody (§250 a násl. ZP). Jde o škody způsobené zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů. Na něco takové ani není potřeba sepisovat výslovnou dohodou.

  50. Mgr. Oldřich Topka

    Dobrý den, za krádež cizí osobou skutečně neodpovídáte, pokud nejde o věc, která Vám byla svěřena, což nebude tento případ. Kontaktujte inspektorát práce, požádejte o konzultaci a poté požadavek zaměstnavatele odmítněte. Nebo zajděte za advokátem.

  51. Mgr. Oldřich Topka

    Dobrý den, pokud je se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti, pak se náhrady zprošťuje hodně těžko. Musí prokázat, že schodek vznikl zcela (nebo zčásti) bez jeho zavinění, a to se prokazuje složitě. Stejně jako v podobných případech by bylo dobré zvážit, jestli se nenechat zastoupit právníkem, který by pro důkladném pohovoru s Vámi zaměstnavateli zaslal právní stanovisko, z něhož by vyplynulo, že k náhradě povinen nejste.

  52. Mgr. Oldřich Topka

    Dobrý den, škoda by měla být se zaměstnancem projednána zpravidla do jednoho měsíce od škodní události. Takové zpětné vymáhání je totiž obtížné. Zaměstnavatel by musel podat žalobu a hlavně dokázat, že bývalý zaměstnanec porušil pracovní povinnost a v důsledku toho vznikla škoda. To není snadné. Naopak by mohl žalobu o zaplacení dlužných nároků podat i zaměstnanec.

  53. Mgr. Oldřich Topka

    Dobrý den, pro uplatnění odpovědnosti za škodu není nutné, aby jste něco podepisoval. Je to účinná přímo ze zákona. Ovšem škoda musí být prokázána a musí být zjištěno kdo a jak ji způsobil. Aby náhradu škody rozepsal takhle paušálně na určitý okruh zaměstnanců, to možné není. Kontaktujte inspektorát práce.

  54. Mgr. Oldřich Topka

    Dobrý den, §263 ZP: "Výši požadované náhrady škody je zaměstnavatel se zaměstnancem povinen projednat a písemně mu ji oznámit zpravidla nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že za ni zaměstnanec odpovídá.". Pokud chtěl uplatnit náhradu škody, měl tedy začít věc řešit neprodleně po vzniku škody. Pokud na jeho požadavek nepřistoupíte, pak se bude muset náhrady domáhat soudně. Ovšem rozhodnutí soudu nelze předem přesně určit.

    Jinak náhrada je do 4,5 násobku průměrného výdělku, kterým se rozumí průměrný hrubý výdělek.

  55. Oldřich Topka

    Dobrý den, pokud uplynuly více jak 2 roky, pak se to nemusí příliš rozebírat, protože nárok na náhradu škody se promlčuje právě po uplynutí 2 let od doby, kdy se poškozený o škodě dozví. To znamená, že tuto náhradu mu soud již nepřizná.

  56. Oldřich Topka

    Dobrý den, v tomto případě jde o obecnou odpovědnost zaměstnance, kterou Vám musí prokázat a musíte uzavřít dohodou. Pokud k tomu nedošlo, pak Vám nic svévolně strhávat nemůže a musí se náhrady škody domáhat u soudu.

  57. Oldřich Topka

    Dobrý den, ano, náhrada škody je v tomto 4,5 násobek. Pokud ovšem nebude souhlasit, budete muset nárok na náhradu škody uplatnit u soudu.

  58. Mgr. Oldřich Topka

    Dobrý den, to záleží na tom, jak bude kvalifikováno způsobení škody. Při nehodě půjde zpravidla o nedbalost a pak je náhrada škody omezena výší 4,5 násobku průměrného výdělku odpovědného zaměstnance. Pokud ovšem bude dovozen úmysl nebo řízení pod vlivem alkoholu, pak omezující limit padá a zaměstnanec musí uhradit celou škodu.

    Náhradu by nemohl vymáhat, jen kdyby bylo jednoznačně prokázáno, že nehodu způsobil jiný řidič. To ale není Váš případ. Vyhnout se nebo omezit náhradu lze také tím, že má zaměstnanec uzavřenou zvláštní pojištění na škody při výkonu zaměstnání, lidově se jí říká pojistka "na blbost".

  59. Jan Říha

    Měl bych ještě jednu otázku.Nebyla mi vyplacena mzda za minulý měsíc, je zaměstanvatel povinen mi ji uhradit i když jsem mu způsobyl škodu popř. jakým způsobem ji po něm mohu vyžadovat . Děkuji

  60. Mgr. Oldřich Topka

    Dobrý den, žalobou o zaplacená částky. On pro změnu může podat žalobu o náhradu škody a vymáhat ji po Vás.

  61. Mgr. Oldřich Topka

    Dobrý den, škodu měli projednat co nejdříve, ale přesto nárok na její náhradu nezaniká. Promlčecí doba je 2-letá. Pokud jsou zde další okolnosti, které před tím nebyly při zjišťování škody zahrnuty, pak je možné výši náhrady upravit. Na předložení dokumentace konkrétní lhůta stanovena není. Pojišťovna by nahlášenou pojistnou událost měly vyřešit do 3 měsíců, ale lhůtu je možné prodloužit v případě, že jde o komplikovanější záležitost.

  62. Mgr. Oldřich Topka

    Dobrý den, pracovní smlouvu předkládá zaměstnavatel, podle ZP je povinen ji uzavřít a to písemně. Ale to, že ji dosud neuzavřel, neznamená, že PP nevznikl. Pokud jde o dlužnou odměnu za práci, kterou jste odvedl, pak na tu nárok máte. Když Vám ji ovšem nezaplatí, musíte peníze vymáhat jedině u soudu.

    PP tedy fakticky vznikl, i když zaměstnavatel nedodržel povinnost písemné smlouvy (za to mu hrozí pokuta).

    Navrhněte mu tedy řešení spočívající v tom, že Vám zaplatí co jste odpracoval, upustí od náhrady škody, jinak podáte podnět na inspektorát práce, který mu může uložit pokutu.

  63. Mgr. Oldřich Topka

    1) Není. 2) Škodu po Vás vymáhat může. 3) Náhrada škody se promlčuje za 2 roky.

  64. Karel Dlouhý

    Souhlasím s Vámi, nic nepodepisujte. "Zvýšená" hmotná odpopvědnost se týká Odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat a Odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů.

    To, co popisujete, zjevně ani pod jedno z toho nespadá, tam jde o obecnou odpovědnost.

  65. Hana Makovcová

    Dobrý den, pane Dlouhý,

    děkuji Vám za odpověď, můžete mě prosím ještě nasměrovat na paragrafové znění této problematiky,případně poskytnout informaci, jestli zaměstnavatel má pojistné pokrytí této kauzy /mojí případné nedbalosti s následným vyměřením pokuty za správní delikt/ v povinném pojištění organizace podle zákona 108/2006 o sociálních službách?

    děkuji

  66. Karel Dlouhý

    Podívejte se na tomto webu: Úplná znění – Pracovní právo – zákoník práce – Část jedenáctá – Náhrada škody:

    HLAVA II

    ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNANCE ZA ŠKODU

    paragrafy 250 až 264



    Zákon 108/2006 Sb.: § 80 "Poskytovatel sociálních služeb je povinen před započetím jejich poskytování uzavřít pojistnou smlouvu pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování sociálních služeb; toto pojištění musí být sjednáno po celou dobu, po kterou poskytuje sociální služby podle tohoto zákona."

    Zda je v uzavřené pojistné smlouvě pojistné pokrytí této kauzy bohužel nevím.

  67. Mgr. Oldřich Topka

    Dobrý den, škodu má zaměstnavatel se zaměstnancem projednat co nejdříve, zpravidla nejpozději do 1 měsíce. Ale žádná pevná lhůta stanovená není, záleží to vždy na konkrétním případu. Neplatnost jejich požadavku na náhradu škody to nezpůsobuje.

  68. Mgr. Oldřich Topka

    Závazné rozhodnutí o tomto Vašem sporu by vydal až soud. Pokud tedy zaměstnavatel bude na svém požadavku trvat a Vy škodu neuznáte, může podat žalobu o náhradu škody.

  69. Karel Dlouhý

    Náhradu škody může požadovat po tom, kdo ji způsobil – tedy po těch konkrétních dělnících. Otázka je, zda i část na Vás, zda jste to měl zjistit při kontrole práce podřízených (nevím, jak přesně to u vás funguje).

    "Chybou lidského faktoru" – spíše chybou konkrétního člověka?

  70. Mgr. Oldřich Topka

    Dobrý den, údajnou škodu musí zaměstnavatel nejprve projednat a teprve a základě dohody s nimi, si může strhnout peníze ze mzdy. Bez jejich souhlasu to dělat nemůže, i když v praxi je to velice rozšířená praktika. V případném soudním sporu by s ní však neuspěl.

    Je také možné zvážit podání podnětu na inspektorát práce.

  71. Mgr. Oldřich Topka

    Dobrý den, pokud by po Vás chtěl náhradu škody, pak by musel prokázat, že škoda vznikla, v jaké výši, že to bylo Vaší vinou a mezi Vaším jedním a škodou je příčinná souvislost. Jestliže nedojde k vyřízení škody mimosoudní dohodou, musí svůj nárok předložit soudu.

    To, co je pokryto pojištěním odpovědnosti za škody, pak vyplývá přímo z podmínek příslušné pojišťovny.

  72. Karel Dlouhý

    Dobrý den, bude se postupovat podle §252 (1) Byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen "dohoda o odpovědnosti"), za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, odpovídá za schodek vzniklý na těchto hodnotách.

    §252 (4) Zaměstnanec se zprostí odpovědnosti zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, zejména, že mu bylo zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat.

    § 259 Zaměstnanec, který odpovídá za schodek na svěřených hodnotách nebo za ztrátu svěřených předmětů, je povinen nahradit schodek na svěřených hodnotách nebo ztrátu svěřených předmětů v plné výši.

    (pokr.)

  73. Karel Dlouhý

    §260 (1) Při společné odpovědnosti za schodek se jednotlivým zaměstnancům určí podíl náhrady podle poměru jejich dosažených hrubých výdělků, přičemž výdělek jejich vedoucího a jeho zástupce se započítává ve dvojnásobné výši.

    §260 (2) Podíl náhrady stanovený podle odstavce 1 nesmí u jednotlivých zaměstnanců, s výjimkou vedoucího a jeho zástupce, přesáhnout částku rovnající se jejich průměrnému měsíčnímu výdělku před vznikem škody. Neuhradí-li se takto určenými podíly celá škoda, jsou povinni uhradit zbytek vedoucí a jeho zástupce podle poměru svých dosažených hrubých výdělků.

    §260 (3) Zjistí-li se, že schodek nebo jeho část byla zaviněna některým ze společně odpovědných zaměstnanců, hradí schodek tento zaměstnanec podle míry svého zavinění. Zbývající část schodku hradí všichni společně odpovědní zaměstnanci podíly určenými podle odstavců 1 a 2.

  74. Karel Dlouhý

    §260 (4) Při určování podílu náhrady jednotlivých zaměstnanců, kteří odpovídají za schodek společně, se vychází z jejich hrubých výdělků zúčtovaných za dobu od předchozí inventury do dne zjištění schodku. Přitom se započítává výdělek za celý kalendářní měsíc, v němž byla tato inventura provedena, a nepřihlíží se k výdělku za kalendářní měsíc, v němž byl zjištěn schodek. Jestliže byl však zaměstnanec zařazen na pracoviště během tohoto období, započítává se mu hrubý výdělek dosažený ode dne, kdy byl na pracoviště zařazen, do dne zjištění schodku. Do hrubého výdělku se nezapočítává náhrada mzdy nebo platu.



    1) Může požadovat, pokud do kladu nikdo jiný nemá přístup, omezení náhrady dle § 260

    2) Pokud vedoucí nemá přístup do skladu, tak za schodek nezodpovídá. Pokud má přístup do skladu, musí mít společnou dohodu s Vámi.

    3) Nevím – zjistěte si u pojišťoven

  75. Karel Dlouhý

    Nemáte podepsanou hmotnou odpovědnost, tedy platí obecná odpovědnost za škodu, kdy je zaměstnavatel povinen prokázat, že jste škodu způsobila.

    Řekněte mu, ať to dá k posouzení soudu a dokáže tam, že jste škodu způsobila Vy.

    (U toho je jen riziko, že pokud prohrajete, budete hradit soudní výlohy a jeho advokáta. Ale je šanc, že Vám to neprokáže.)

  76. Karel Dlouhý

    "odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat" – zodpovídáte za škodu v plné výši, pokud neprokážete, že jste ji nezavinila (což v tomto případě těžko)

    Můžete se dohodnout na splátkách.

  77. Karel Dlouhý

    Záleží na tom, co přesně je v té dohodě o hmotné zodpovědnosti. Předpokládám, že jde o hodnoty určené k vyúčtování – tedy to na tento případ nespadá.

    Zaměstnavatel může škodu vymáhat na tom, kdo ji způsobil.

    Způsobil jste tu škodu a čím? Vy jste rozhodoval o velikosti objednávek a neuměrně objednával?

  78. Jiří Matúšek

    Jestli si dobře pamatuju tak v ní jsou svěřené hodnoty k užívání, jako je počítač,tiskárna atd, a samozřejmě když vznikne ztráta v materiálu a popřípadě peněžní, to je jasný. Dejme tomu, že jsem zboží objednával, ale v takovém množství, aby bylo na skladě pro spokojenosti zákazníka a v ucelené nabídce k výběru,některé zboží nelze objednat po kusech musí se vzít balení či u pytlů paleta, tak jak si přálo kdysi Německé vedení firmy. Pak už jen záleželo na zákaznících, logicky něco je více obrátkové zboží něco méně. K objednávkám materiálu tam nejsem sám jenás tam víc. Sice jsem hlídal datum spotřeby, ale vše uhlídat nelze.

  79. Roman Duspiva

    Má zaměstnavatel právo vymáhat náhradu škody na zaměstnanci i po ukončení pracovního poměru? Pokud ano, tak jak dlouho po ukončení pracovního poměru a jak staré škody musím řešit. Jde o škody vzniklé při přepravě automobilů, kde jsem působyl jako řidič. Děkuji

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>