Obecně k odpovědnosti za vady – vybrané problémy

 

Kupní smlouva

Obchodní zákoník definuje vady zboží u kupní smlouvy jako porušení povinností prodávajícího stanovené § 420 ObchZ. Zde zákon stanoví, v jakém množství, jakosti a provedení musí prodávající zboží dodat, aby bylo bez vad. Pokud nejsou tyto vlastnosti určeny explicitně ve smlouvě, pak musí být zboží dodáno v jakosti a provedení, jež se hodí pro účel stanovený ve smlouvě. Zde je důležité zmínit vhodnost takového ustanovení v kupní smlouvě. Pokud totiž v takové smlouvě účel není výslovně stanoven, pak obchodní zákoník presumuje takový účel, k němuž zboží zpravidla bývá užíváno. Lze si však představit, že nároky některých investorů budou více než neobvyklé a tím pádem i nároky na vlastnosti zboží (ať už subdodávek pro výstavbu nebo účelnost stavby samotné) budou mnohdy nezvyklé. Podle mého názoru tím, presumptio boni fidi, dáváme informaci dodavateli, aby na zboží, které má dodat, kladl např. vyšší zkušební nároky, popř. náročnější kvalifikační zkoušky nebo zkoušky jiného druhu ap.

„Obchodní zákoník určuje i postupy pro případ, že má být zboží dodáno podle vzorku či předlohy (§420 odst. 3) a případ, že je zboží ve smlouvě určeno pouze přibližně (§421); takové případy však ve výstavbě nejsou obvyklé.“1

Obchodně-právní úprava vymezuje objektivní odpovědnost prodávajícího za vady ve dvou odlišných situacích. Jednak prodávající odpovídá za vady, které zboží má v okamžiku přechodu nebezpečí škody na zboží na kupujícího (určení tohoto okamžiku je ve smluvní dispozici stran, protože úprava v § 455 ObchZ má dispozitivní charakter a svazuje tak tento okamžik s převzetím zboží pouze podpůrně), a to i v případě, že se vada stane zjevnou až po této době. Druhým případem je odpovědnost za takové vady, které vzniknou po době uvedené v předchozím případě, jestliže jsou tyto vady způsobeny porušením povinností prodávajícího.

Obchodní zákoník poté přistupuje k vyloučení odpovědnosti za vady ve dvou konkrétních případech. První stanoví § 423, přičemž dopadá na situaci, kdy bylo použito podle smlouvy při výrobě zboží předané kupujícím, v důsledku použití tohoto zboží byly způsobeny vady zboží. Dále je kladena na prodávajícího povinnost vynaložení odborné péče k odhalení nevhodnosti takto použitých věcí. Své odpovědnosti se tak prodávající zbaví, pokud na nevhodnost použití takovýchto věcí kupujícího upozornil a ten na jejich použití i přesto trval. Druhým případem, kdy se prodávající zbavuje odpovědnosti za vady zboží je situace, kdy kupující věděl, nebo s přihlédnutím ke všem okolnostem musel vědět, že zboží takovéto vady má, vyjma vlastností ve smlouvě výslovně vymíněných.

Tyto vady na první pohled zjevné by měl kupující objevit při prohlídce zboží, kterou je povinen podle § 427 ObchZ provést co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na zboží s přihlédnutím k povaze zboží (ve stavebnictví budou tyto lhůty patrně delší než v jiné hospodářské oblasti). Podle mého soudu se ve stavebním právu příliš neuplatní § 427 odst. 2 (snad jen u jednotlivých subdodávek např. stavebního materiálu, popř. strojně technologického zařízení; nikoli však např. u koupi hotové stavby).

Pokud kupující při prohlídce zjistí vady zboží, musí je prodávajícímu bez zbytečného odkladu oznámit, aby mohlo být právo z vad zboží kupujícímu přiznáno v soudním řízení. Tato notifikační povinnost má různý režim pro vady zjevné (§ 428 odst. 1 písm. a) a b)) a pro vady skryté (§428 odst. 1 písm. c)). Zde je na místě znovu upozornit kontrahenty na záludnost dispozitivnosti právní úpravy v těchto otázkách. Pokud místo zákonné odpovědnosti za vady je v konkrétním smluvním vztahu smluvena záruka za jakost, pak jsou lhůty ke zjištění vad určeny právě touto záruční listinou (a lze předpokládat, že prodávající se bude snažit tyto lhůty zkrátit). Zde mně napadá úvaha, zda by nebylo de lege ferenda vhodné tuto skutečnost legislativně více zdůraznit, protože se jedná o poměrně zásadní zásah do možných očekávaných práv (a to s vědomím, že obchodním zákoníkem prochází předpoklad profesionality podnikatelů).

Občanský zákoník zde k definici vad přistupuje způsobem prostším a podle mého názoru v porovnáním s obchodním zákoníkem a zejména při úvaze možných složitějších smluvních vztahů i nedostatečně. Z kombinace § 499 OZ a § 596 OZ přímo čiší snaha zákonodárce přizpůsobit tuto úpravu co možná nejširšímu uplatnění, což lze s ohledem na představitelnou různorodost použití kupní smlouvy podle OZ jen akceptovat. Nicméně navzdory jednoznačné snaze ochránit v občanském právu spotřebitele (v našem případě obvykle kupujícího) se vyskytuje v OZ i možnost přenechání věci jak stojí a leží za podmínek § 501 OZ. I notifikační povinnost má svoje specifika v § 599 OZ – zejména lhůty k uplatnění.

Vedle faktických vad zboží může mít zboží i právní vady. V zásadě lze však říct, že přístup k těmto právním vadám je v právní úpravě obdobný (s přihlédnutím ke všem odlišnostem) jako k vadám faktickým, proto jim nevěnuji zvláštní pozornost.

Smlouva o dílo

Vymezení vad díla v obchodním zákoníku je poněkud skoupější nežli je tomu u smlouvy kupní. Podle §560 odst. 1 tak má dílo vady, jestliže provedení díla neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě. Toto odkázání na smluvní ujednání (bez jiných nároků na provedení díla, tak jak je tomu u kupní smlouvy v § 420 odst. 2 a 3 ObchZ) jen dokazuje, že u provedení díla se předpokládají konkrétnější instrukce a nároky objednatele, proto bude objednatel maximalizovat snahy o co možná nejpřesnější vymezení požadovaných vlastností díla přímo ve smlouvě a nebude se podle mého soudu tolik spoléhat na dispozitivní právní úpravu.

I u smlouvy o dílo je odpovědnost za vady vymezena jako objektivní, a to v § 560 odst.2 ObchZ. I zde, podobně jako u smlouvy kupní, je úzce svázána s okamžikem předání díla. Vedle této objektivní odpovědnosti za vady zná obchodní zákoník i odpovědnost subjektivní (vady vzniklé po okamžiku předání díla porušením povinností zhotovitele).

Judikatura nás ovšem poučuje o zvláštním případu vztahu zhotovení díla, jeho předáním a možnému vymáhání nároků z vad plnění. „Nebylo-li zhotovitelem dílo předáno objednateli, nebylo ve smyslu § 554 odst. 1 obch. zák. provedeno. Nebylo-li dílo provedeno, nemohlo být ani provedeno vadně, neboť obsah závazku se podle § 324 odst. 3 obch. zák. nemohl změnit způsobem, který odpovídá nárokům z vadného plnění.2

Dalším společným znakem je liberace zhotovitele pro případ, že vady díla byly způsobeny použitím věcí (nebo pokynů) předaných mu k zpracování objednatelem. Zde ovšem opět zákon vychází z předpokladu profesionality zhotovitele a klade mu tak za povinnost oznámit případnou nevhodnost použití těchto věci k provedení díla objednateli, aby k vyloučení jeho odpovědnosti došlo. Zákon tak vychází z podobných premis jako u smlouvy kupní.

I notifikační povinnost je upravena v obdobných konturách v § 562 ObchZ. Dělení na notifikační povinnost pro vady zjevné (odstavec 2 písm. a) a b)) a pro vady skryté (odst. 2 písm. c)) má smysl spíše z výkladového hlediska. Zjevnou provázanost podle mě dokládá i § 562 odst. 3 ObchZ, který na ustanovení o kupní smlouvě přímo odkazuje. Podle mého soudu tak lze s určitou licencí s přihlédnutím ke specifikám smlouvy o dílo odkázat na úpravy kupní smlouvy.

Zvláštní systematika občanskoprávní úpravy smlouvy o dílo si zaslouží několik slov. V obecné části úpravy smlouvy o dílo (§ 631 – § 643 OZ) nalézáme ustanovení dotýkající se problematiky odpovědnosti za vady jen okrajově. Poté se nám úprava větví do dvou různých částí. Využijeme tedy buď ustanovení o zhotovení věci na zakázku, nebo zvláštní ustanovení o smlouvě o opravě a úpravě věci. Podle § 645 OZ tak zhotovitel odpovídá za vady, které má věc na zakázku zhotovená při převzetí objednatelem, jakož i za vady, které se vyskytnou po převzetí věci v záruční době. § 653 OZ pak toto ustanovení parafrázuje pro případ vad, které má oprava nebo úprava při převzetí věci objednatelem. Zákonná záruční doba je tak jednoznačným ochranářským ustanovením vůči spotřebitelům.

 

Zbyněk Bouda, autor je studentem 4. ročníku Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně

 

1 Štenglová, I. Smlouvy ve výstavbě. 2. přepr. a dopl. vydání. Praha: Prospektrum, 1995, s. 102

2 viz Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30.1.2007, sp. zn. 32 Odo 1250/2005

12 komentářů u „Obecně k odpovědnosti za vady – vybrané problémy

  1. karel had

    Dobrý den,

    existuje ještě nějaká odpovědnost za dílo dodavatele jestliže závady se projeví až po záruční době? Například z důvodu nedodržení předepsané technologie,předpisů,ČSN a pod..

    Děkuji .

  2. William Many

    Dobrý den.Kupujeme dům a prodávajícímu jsme složili zálohu ve výši 50tisíc, s tím že nám udělá předkupní a kupní smlouvu a vše vyřídí.Jenže tento pán se teď vymlouvá a nic nevyřídil.Vypadá to že sbalil prachy a teď na nás kašle.Žádnou smlouvu mezi námi a majitelkou nemá.My máme jen doklad o složení zálohy na který nám dal razítko firmy v které už nepracuje a v které měl ústní smlouvu mezi firmou.Prý nemá ani živnostenský list.Nevíme jak dál.Do telefonu se nám vysmíval že na něj nemáme že vše půjde na firmu.Chtěli bychom ho žalovat.Máme vůbec šanci peníze po něm vymáhat soudně když nesplnil ústní dohodu a když nejsme s jeho prací spokojeni.Děkuji za odpověď.

  3. Mgr. Oldřich Topka

    Dobrý den, to už pak není odpovědnost za vady, která skončí s uplynutím záruční doby. Spíše by se jednalo o odpovědnost za škodu, kdyby k ní došlo v důsledku pochybení a podařilo by se to prokázat, což ovšem bývá mnohdy velmi obtížné.

  4. Veronika Jónová, Mgr.

    Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o radu, případně pokud je to možné o kontakt na právníka.. projektant tvořil projekt RD "na míru" našemu pozemku. Projekt předán, řádně zaplacen, ovšem po zahájení výkop. prací bylo zjištěno, že očividně nebylo panem projektantem provedeno výškové zaměření pozemku, tak jak bylo sepsáno ve smlouvě. RD nelze podle jím vyhotoveného projektu postavit, v souč. době necháváme u jiného projektanta vypracovat změnu projektové dokumentace. Vznikly nám vícenáklady o nemalé výši (ve vzniklém zákopu na pozemku lze postavit sice dům, ale jiný a s podstatně vyššími základy, než by bylo nutno zakládat v původním rostlém terénu), k jejichž proplacení se samozřejmě první projektant nemá..Poradíte prosím, jak postupovat? Děkuji Vám velmi předem za jakoukoli pomoc či radu. V.Jónová

  5. Anna Chramostová

    Dobrý den,

    dne 5.10.2008 jsem za hotové koupila osobní automobil, a teď auto přestalo úplně jezdit, objevily se závady.Auto není nové je koupené z bazaru. Můžu nějakým způsobem odstoupit od smlouvy a auto vrátit?

    Ve smluvě mám napsáno: Z odpovědnosti za vady jsou vyloučeny takové, ke kterým bylo přihlédnuto při stanovení ceny a vzniklé použitím nebo opotřebením vozidla.Při koupi se auto zdálo být v pořádku.Majitel autobazaru nám řekl že před námi s autem jezdila jeho žena.

    Předem děkuji za odpověď

  6. Oleh Davydov

    Dobry den,

    pred 3 lety muj byvaly kamarad odjizdel do Anglie za praci a potreboval penize, chtel prodat auto ktery udajne zakoupil a mel ho v garazi na prestavbu.Domluvil mi tedy at si to auto koupim, sepsal jsem smlouvu na PC. Kdyz jsem rekl ze to tedy podepisem rekl mi ze to auto neni napsany na nej, kvuli uniku dani nebo neco v tom smyslu, vypravily jsme se za udajnym majitelem. Ten zase ze taky neni a ze zaridi aby se to podepsalo. smlouvu jsem nechal k podpisu na dobu do 7 dnu, nikdy jsem ji uz nevidel stejne jako i doklady od auta. NAkonec jsem potreboval auto premistit ale jako zakon schvalnosti potkal jsem blbce co neumi prednost zprava, zalekl jsem se a uhnul do parkoviste kde na sterku jsem neubrzdil vozidlo, poskodil jsem auto sousedce, vinik nehody ujel a ja jsem zustal s malym TP a proslou zelenou kartou pojisteni psanou na byvaleho majitele, zaplatil jsem spoluucast 10000,-Kc. Po 2 letech mi prisel dopis ze dluzim castku kolem 90000,- jako nahradu za plneni pojistneho

  7. Oleh Davydov

    ovsem na papirech je jasne jete k tomu datumu ze jsem byl jen ridic a majitelka vozu je pro me naprosto neznama osoba o ktere vubec nesla rec pri takzvane koupi vozidla. Pojistovne sdeluji ze nejsem majitelem i kdyz jsem chtel byt uz davno a ze tyto problemy bychom nemely.Po dalsim roce prijde dalsi dopis ve kterem jsem jiz uvedeny jako vlastnik a ze jsem to zakoupil od toho pana majitele ktery se predtim vymlouval ze to vlastni nekdo jiny. Faktem je ale to ze podpis opravnujici toto jednani jsem nedaval neznamemu dotycnemu coz zadny normalni clovek neudela a taky to ze kdyz ten dotycny tedy byl opravnen mi podepsat smlouvu jiz ten krat a neucinil tak se spoustou vymluv, typu "je v nemocnici", "nemuzu ho zastihnout" a takhle v prubehu pul roku dokud jsem neztratil telefon s cislem.

    Co mi ted poradite udelat.

    Podle me akorat cekaly az pripravim auto k technicky coz cinilo investici cca 50000 a az po nem budu pozadovat doklady tak by po me zacal pozadovat auto.

  8. Hana Vyčítalová

    Prosím o radu.

    Nechala jsem si zhotovit a namontovat okna. Dále k tomu udělat veškeré zednické práce ( začištění,…). Zednické práce jsou provedeny špatně, do dvou dnů se objevily praskliny a další vady. Zhotovitel uznal mé výtky a chce práci opravit. Já bych raději finanční slevu, protože firmě už nedůvěřuji. Mám na to právo, nebo si musím nechat udělat opravu od této firmy a až po další možné nespokojenosti žádat slevu.

    Děkuji za rady.

  9. Tomáš Hurych

    Dobrý den,

    koupil jsem si notebook na firmu ale když jsem přišel domů, tak tomu nefungovala dotyková lišta. V obchodě mi řekli, že na výměnu zboží nemám právo, tak jsem se chtěl zeptat jestli nevíte o nějakém řešení. Nějaký paragraf v Obch.Z. obdobný tomu jako §616 v Občanském Zákoníku. Nebo nějaká jiná možnost, pomocí které by se dal tento problém řešit. Děkuji.

  10. Josef Bartl

    Dobrý den,

    rád bych se zeptal na postup při reklamci. Před rokem jsem zakoupil notebook. Hned při prvním použití jsme zjistili drobné problému u sdířky pro síťový kabel (špatný kontakt). Počítač byl ale každodenně potřeba pro práci a prodejna byla vzdálena 400 km, takže jsme ohlášení reklamace odkládali. Problém se postupně zvětšoval až sdířka přestala fungovat úplně. Tedy cca po 9 měsících jsem zboží reklamoval (v Praze u prodejce kde jsem ho koupil). Reklamace mi byla zamítnuta, že se jedná o mechanické poškození. Tady chápu, že jsme si to zřejmě způsobili sami odkládanou reklamací. Problém mám trochu s tím, že mi firma naúčtovala přes 800 kč za manipulační poplatek, "techn analýzu", a dopravné. Když nic jiného tak mi připadá zvláštní platit dopravné, když jsem zboží dovezl na prodejnu kde jsem ho koupil a zase si ho tam mám vyzvednout. Může prodejce něco takového chtít, aniž by mě alespoň pčedem upozornil na podobný náklad? Díky mnohokrát

  11. Michal Patera

    Dobrý den,

    2.října jsem přes aukro.cz zakoupil použitý notebook v hodnove 4000,- , bohužel po 2 měsících přestal fungovat a při zapnutí pouze bliknul a tím to končilo. Prodávající se nyní hájí tím, že jsem promeškal lhůtu k reklamaci v podmínkách aukru. Zde jsou lhůty nastaveny – 30 dní na žádost přihlášení do programu ochrany kupujících a 60 dní na zažádání o začátek sporu. Po promeškaných lhůtách nyní asi nemám žádný nárok na odškodnění. Děkuji za odpověď

  12. Mgr. Oldřich Topka

    Dobrý den, vymáhat můžete a to co nejdříve. To, jaké razítko Vám na potvrzení dal, není až tak zásadní. On se sice za tohle razítko chce "schovat", ale to jen svědčí o jeho naivitě. Ještě by se dalo zvážit trestní oznámení, protože tohle již vykazuje naplnění znaků skutkové podstaty podvodu. Takže jděte za advokátem, osobně to projednejte a nechte si od něj vyhotovit příslušná podání.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>