Exekuce na nepeněžité plnění – obecně, vyklizení

 

Níže naznačenými způsoby se tak budou vykonávat veškerá rozhodnutí, která ukládají jinou povinnost než zaplacení peněžité částky. V této první části si povšimneme především výkonu rozhodnutí vyklizením. V tomto obecném úvodu ještě uveďme, že je možné žádat o výkon rozhodnutí na nepeněžité plnění a zároveň uplatňovat určitou peněžitou částku v rozhodnutí mu přiznanou. Navrhuje-li tak oprávněný výkon rozhodnutí též pro náklady, které mu byly rozhodnutím přiznány, jakož i pro náklady výkonu rozhodnutí, uvede v návrhu na výkon rozhodnutí, jakým způsobem má být jeho pohledávka na nákladech uspokojena.

 
Ukládá-li rozhodnutí, jehož výkon se navrhuje, aby povinný vyklidil nemovitost, stavbu, byt nebo místnost, u nichž není třeba zajistit přiměřený náhradní byt, náhradní byt, náhradní ubytování nebo přístřeší, soud nařídí výkon rozhodnutí a po právní moci tohoto usnesení výkon rozhodnutí provede. Soud vyrozumí povinného nejméně pět dnů předem, kdy bude vyklizení provedeno. Vyrozumí o tom rovněž oprávněného a příslušný orgán obce.
 
Samotný výkon rozhodnutí probíhá poměrně očekávatelným způsobem. Soud učiní opatření, aby z vyklizovaného objektu
 
a) byly odstraněny věci patřící povinnému a příslušníkům jeho domácnosti, jakož i věci, které sice patří někomu jinému, ale jsou se souhlasem povinného umístěny ve vyklizovaném nebo na vyklizovaném objektu,
 
b) byli vykázáni povinný a všichni, kdo se tam zdržují na základě práva povinného.
 
Věci odstraněné z vyklizovaného objektu se odevzdají povinnému nebo některému ze zletilých příslušníků jeho domácnosti. Dochází k situacím, kdy vyklizení není oprávněná osoba z nejrůznějších důvodů přítomna. Není-li tak přítomen vyklizení nikdo, kdo by mohl věci převzít, nebo je-li převzetí věcí odmítnuto, sepíší se věci a dají se na náklady povinného do úschovy obci nebo jinému vhodnému schovatel. Jen v případě, kdy není možné věci dát do úschovy, výkon rozhodnutí nelze provést. To bude jistě spíše krajní případ. Jinak platí, že soud vyrozumí povinného o tom, komu jeho věci byly dány do úschovy.
 
Věci však nemohou zůstat v úschově neomezenou dobu. Předpokládá se, že pokud v určité době povinný o tyto své věci neprojeví zájem, nemá smysl je dlouhodobě skladovat. Nevyzvedl-li si tak povinný věci u obce nebo schovatele do šesti měsíců ode dne, kdy byly uschovány, budou prodány na návrh obce (popř. jiného schovatele) podle ustanovení o prodeji movitých věcí. Výtěžek prodeje vyplatí soud povinnému po srážce nákladů úschovy a nákladů prodeje. Jestliže povinný odmítne zbytek výtěžku převzít nebo jeho pobyt není znám, postupuje soud přiměřeně podle řízení o úschově. Lhůta zde počíná běžet ode dne, kdy povinný odmítl zbytek výtěžku převzít nebo kdy se zbytek výtěžku soudu vrátil jako nedoručitelný. Věci, které se nepodaří prodat, soud nabídne obci nebo schovateli na úhradu nákladů úschovy za dvě třetiny odhadní ceny; odmítnou-li věci převzít, připadají státu. Náklady úschovy, které nebudou uhrazeny z výtěžku prodeje ani převzatými věcmi, je povinen nahradit obci (schovateli) povinný. O této povinnosti soud rozhodne na návrh obce (schovatele).
 
Některá rozhodnutí jsou podmíněna tím, že povinného nelze vystěhovat (prostor vyklidit) aniž by mu byla poskytnuta příslušná náhrada (ta je specifikována zákonem nebo v rozhodnutí). Ukládá-li tedy rozhodnutí, jehož výkon se navrhuje, aby povinný vyklidil byt nebo místnost, za které je nutno zajistit přiměřený náhradní byt, náhradní byt, náhradní ubytování nebo přístřeší, soud nařídí výkon rozhodnutí jen tehdy, jestliže bude prokázáno, že povinnému je zajištěna taková bytová náhrada, jaká byla určena ve vykonávaném rozhodnutí, nebo že povinnému je zajištěno přístřeší, stanoví-li vykonávané rozhodnutí, že mu při vyklizení bytu náleží přístřeší. Po právní moci tohoto usnesení soud výkon rozhodnutí provede.
 
Důležité je, že zajištění bytové náhrady nebo přístřeší pro povinného je povinen prokázat oprávněný, a to listinou vydanou státním orgánem nebo orgánem obce anebo notářským zápisem. Nebude-li prokázáno, že bytová náhrada byla pro povinného zajištěna a že odpovídá vykonávanému rozhodnutí, popřípadě že pro povinného bylo zajištěno přístřeší, nařídí soud před rozhodnutím o nařízení výkonu rozhodnutí jednání. Při zjišťování, zda bytová náhrada byla pro povinného zajištěna a zda odpovídá vykonávanému rozhodnutí, popřípadě zda bylo pro povinného zajištěno přístřeší, soud provede i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, než byly účastníky navrhovány.
 
Lhůta pro obeslání povinného, oprávněného i orgánu obce je stejná jako u vyklizení bez náhrady. Výkon rozhodnutí se provede rovněž způsobem uvedeným výše s tím, že odstraněné věci se přestěhují do určené bytové náhrady (do přístřeší). Zjistí-li soud po nařízení výkonu rozhodnutí, popřípadě až při jeho provedení, že pro povinného ve skutečnosti nebyla určená bytová náhrada (přístřeší) zajištěna, výkon rozhodnutí zastaví.
 
Po přestěhování vykonavatel provádějící vyklizení předá určenou bytovou náhradu povinnému nebo některému ze zletilých příslušníků jeho domácnosti; odmítnou-li bytovou náhradu převzít, uloží klíče u soudu nebo orgánu obce a povinného o tom vyrozumí. Nezačne-li povinný bytovou náhradu bez vážného důvodu do šesti měsíců od uložení užívat, práva povinného k bytové náhradě uplynutím této lhůty zanikají.
 
I v případě, kdy je poskytnuta přiměřená bytová náhrada nebo přístřeší, může být někdy obtížné tam věci povinného přestěhovat. Není-li tedy možné věci nebo některé z nich přestěhovat do určené bytové náhrady (do přístřeší), postupuje se obdobně jako u vyklizení bez bytové náhrady.

 

 

 

 

 

 

3 komentáře u „Exekuce na nepeněžité plnění – obecně, vyklizení

  1. Jan Janík

    Článek je velice zajímavý, jen by bylo třeba ještě otázku rozdílu placení nájemného, např. když rozsudkem soud přivolil k výpovědi z nájmu bytu a nájemce je povinen byt vyklidit a řádně vyklizený předat do 15 dnů poté, co bude přidělen přiměřený náhradní byt, (rozsudek je starý 10 let). Nájemce platil nájemné do jednoho tisíce Kč měsíčně. Zajímalo by mě, v případě, že bude dán náhradní byt a věc dána exekutorovi, ten provede vyklizení, zda je povinností doplácet rozdíl mezi nájmem, který byl placen a nájmem novým v náhradním bytě. V případě, že ano, jak se k tomu přistupuje a jak se rozdíl mezi placení nájmu počítá. Existují k dané věci nějaká stanoviska Nejvyššího soudu? V případě, že ano, jaká?

  2. Adam Biňovec

    Je zajímavé, jaká formulace se v tomto ustanovení vyskytla. "…povinný a všichni, kdo se tam zdržují na základě práva povinného." Jako by nebylo v dané situaci obvyklé, že povinný se v dané stavbě, místnosti etc. zdržuje právě sine lege. Prakticky ovšem jen malý lapsus, v porovnání s jinými legislativními kotrmelci :-)

  3. Jaroslav Cibulka

    Pane Bouda, můžete doporučit na který státní orgán nebo orgán obce se lze obrátit se žádosti o vydání listiny, která má prokazovat, že náhradní ubytování bylo zajištěno, resp. co by měl obsahovat notářský zápis, když povinný byt odmítne a nájemní smlouvu k zajištěnému bytu nepodepíše?

    V případě nedodání listiny soud nařídí jednání – v konkrétním případu nenařídil a zamítl žalobu na vyklizení z důvodu, že byt nebyl právně ani fakticky volný v době rozhodování soudu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>