Mezinárodní pomoc při správě daní

Před vstupem České republiky do Evropské unie byla úprava mezinárodní spolupráce v tomto odvětví realizována pouze na základě mezinárodních smluv, a to převážně smluv o zamezení dvojího zdanění. Se vstupem České republiky do Evropské unie se spolupráce v oblasti mezinárodní správy daní rozšířila, a dochází tak k usnadnění práce při zjišťovaní velkého množství údajů o daňových subjektech.


O mezinárodní pomoci při správě daní můžeme hovořit v několika směrech. Jednak tuto problematiku nalezneme v předpisech Evropských společenství, jednak v úpravě vnitrostátní. Mezinárodní pomocí při správě daní se taktéž zabývají některé mezinárodní organizace.

Právo Evropských společenství upravuje mezinárodní spolupráci při správě daní zejména směrnicí Rady 77/799/EHS ze dne 19. prosince 1977 o vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých a nepřímých daní. Uvedená směrnice byla přijata za účelem zamezení daňovým únikům, které přesahují teritoriální působnost jednotlivých zemí a přispívají ke značným rozpočtovým ztrátám, k popření zásady daňové spravedlnosti a mohou narušit pohyb kapitálu a podmínky hospodářské soutěže. Důvodem zdůrazňujícím potřebu sjednocující regulace byla také skutečnost, že spolupráce mezi daňovými správami pouze na základě dvoustranných smluv již nedostačuje pro odhalování nových forem daňových deliktů.1)


Další významnou směrnicí je směrnice Rady 76/308/EHS ze dne 15. března 1976 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z některých dávek, cel, daní a jiných opatření. Stejně jako směrnice předchozí, i tato byla implementována do našeho právního řádu.


Problematika mezinárodní správy daní a potírání daňových úniků je v naší vnitrostátní právní úpravě zakotvena jednak v zákoně č. 253/2000 Sb., o mezinárodní pomoci při správě daní, jednak v zákoně č. 191/2004 Sb., o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek.


Nyní blíže k zákonu o mezinárodní pomoci při správě daní. Tento zákon se vztahuje na daně přímé (daně z příjmů, daně z nemovitostí, daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí, v ostatních státech stejných nebo podobných daní, které mají charakter daně z příjmu nebo daně z majetku), ale taktéž na daně z pojistného. Daně z pojistného byly do zákona včleněny po novelizaci. Česká právní úprava ovšem řeší daně z pojistného v rámci úpravy daně z příjmů. Jménem České republiky pak ve věcech zákonem stanovených jedná Ministerstvo financí, popř. jím pověřený správce daně (podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů).

Zákon tak upravuje spolupráci v oblasti výše zmíněných daní, a to :
– na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, ve vztahu ke státu, který je stranou této mezinárodní smlouvy,
– v souladu s právem Evropských společenství ve vztahu k členským státům Evropské unie.
 

Oblast výměny informací s daňovými správami v zahraničí je rozlišována na tři druhy:
   1 ) výměna informací na dožádání (výměna informací se týká vždy konkrétního daňového případu),
   2)  pravidelná výměna informací (průběžné, systematické poskytování informací),
  3) poskytování informací z vlastního podnětu (tyto informace jsou zasílány bez předchozích dohod či dožádání; uplatňuje se zde vzájemná reciprocita mezi státy – příslušný orgán tak poskytne informaci, o níž se domnívá, že by mohla být zajímavá pro druhý smluvní stát).

K zajištění účinné spolupráce je kromě výměny informací důležité umožnit přítomnost úředníkům daňové správy jednoho státu na území státu druhého, pokud to oba zúčastněné státy považují za žádoucí. V tomto případě se jedná o přímou spolupráci pracovníků daňových správ, která se může uskutečnit různými způsoby. Pracovníci zahraniční daňové správy mohou být např. pozváni na českou daňovou správu za účelem vysvětlení dožádání nebo při výpovědi daňového subjektu, která se týká předmětu výměny. Pravomoc povolit přítomnost pracovníků zahraničních daňových správ u správců daně v ČR má přitom Ministerstvo financí, které ve svém rozhodnutí o povolení vymezí rozsah postavení zahraničních úředníků.2)


Na informace sdělené příslušnému orgánu příslušným úřadem smluvního státu se vztahuje povinnost zachovávat mlčenlivost stanovená zákonem č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (ust. § 24 a násl.). Ustanovením § 8 zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní se povinnost mlčenlivosti podle zákona č. 337/1192 Sb. dále rozšiřuje. 3)

 

 

1) Mrkývka P. a kol. Finanční právo a finanční správa – 2.díl. Brno: Masarykova univerzita, 2004, s. 113.

 

2) Mrkývka P. a kol. Finanční právo a finanční správa – 2.díl. Brno: Masarykova univerzita, 2004, s. 117.

3) Tamtéž. s.118.

1 komentář u „Mezinárodní pomoc při správě daní

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>