Archiv pro měsíc: Únor 2009

Škoda na zdraví

Otázka:

Před pěti lety mne brutálně přepadl v baru herně, kde jsem pracovala, mladík 18let, byl odsouzen podmíněně s ochranným dohledem a nařízeno soudem zaplatit mě 28,000. Prostřednictvím právničky jsem před rokem po skončení soudu podávala žalobu k občanskému soudu o ušlý plat, trvalé následky a újmu na zdraví.

První stání bylo letos 12.01.09, kde zaplatil 28000, které mu byly soudem nařízeny. Byla nám navržena dohoda, na kterou jsme přistoupily, soudkyně se ptala obžalovaného, zda mu stačí dva měsíce, aby sehnal peníze, odpověděl, že ano. Právničky obou stran se tedy sešly cca 20.02.09. Z této schůzky jsem se pouze přes telefon od mé právničky dozvěděla, že otec rozhodl, že mi nedají „ani korunu“. Moje právnička navrhla soudu prozkoumání nezávislým znalcem z oboru psychiatrie, to je vše.

Můj dotaz je, zda je toto přípustné ze strany právničky obžalovaného a jaké kroky mám nyní podniknout já, jelikož nejsem spokojená ani s postupem mé právničky, která mne neinformovala s postupem, který zvolila. Jak se dohodly obě strany, by mělo být oznámeno soudkyni 12.03.09.

Odpověď:

Postup Vaší právní zástupkyně komentovat nemohu. Zadání je příliš stručné a kromě toho i etická pravidla neumožňují vyjadřovat se k postupu ostatních kolegů z oblasti advokacie. Pokud však máte pocit, že jste nebyla dobře zastoupena, pak máte možnost vypovědět právničce smlouvu, na základě které jste si ji sjednala, a obrátit se na jiného advokáta, pokud možno se specializací na náhradu škod. Kromě toho můžete také zvážit podání stížnosti na postup právničky k advokátní komoře, ovšem k tomu, aby byla postižena, by se muselo prokázat, že se skutečně dopustila závažného provinění proti stavovským předpisům.

U soudu patrně došlo k tomu, že bylo dosaženo soudního smíru a strany si měly dojednat podrobnosti, ale věc stále ještě nebyla pravomocně rozhodnuta. Pak můžete kontaktovat soudkyni, oznámit jí, že z dohody sešlo, jelikož návrh nebyl druhou stranou přijat a požádat ji o stanovisko, co musíte učinit dál, eventuálně ji můžete také informovat o změnách ve Vašem zastoupení.

Jestliže nebude uzavřena dohoda, pak o náhradě škody bude muset autoritativně rozhodnout sám soud. Žalovanému uloží povinnost k náhradě, a pokud ji nesplní ani pak, bude možné podat návrh na nařízení exekuce. Pokud se týká jeho otce, ten v celém případu nijak nevystupuje, není účastníkem řízení a vzhledem k tomu, že žalovaný je již dospělý, nemá jeho otec již ani pozici zákonného zástupce. Žaloba nesměřuje proti otci, nýbrž proti synovi. Otec tak nemá žádné pravomoci o tom, aby o případu jakkoliv rozhodoval.

Manželka je Ruska, nevím kde má bydliště

Otázka:

Moje situace je: mám manželku ruské národnosti, oficiálně jsem přijal její dítě za své. To ale je jen úředně. Dítě mé není, já jsem Čech. Nyní bych se chtěl rozvézt, ale nevím kde i s dítětem bydlí. Nevím zda je zde v Čechách nebo v Rusku. Dítě jsem nikdy neviděl a neplatím na něj ani alimenty, manželka je nepožaduje. Máme sepsanou dohodu, že nebude dělat problémy při rozvodu a dítě není mé, mám to od ní podepsané, ale podpis není ověřený. Že dítě není mé mohu doložit testy DNA, ale problém je, že nevím kde ho i s matkou hledat aby se mohly testy provézt. Mohu podat žádost o rozvod a soud si ji najde? Jaká je šance rozvodu pokud ji nenajdu a asi orientačně jak dlouho bude rozvod trvat, samozřejmě pokud nevím kde ji mám najít.

Odpověď:

To, že je manželka neznámého pobytu, není překážkou v podání žaloby o rozvod manželství. Celá věc bude sice komplikovanější, ale řešení existuje. Je-li účastník neznámého pobytu a soudu se žádnými dostupnými prostředky nepodaří účastníka dostihnout, bude mu pro řízení ustanoven opatrovník, který má za úkol dohlížet v řízení nad dodržováním práv účastníka, kterému byl ustanoven. V mnoha případech je ustanovení opatrovníka pouze formálním úkonem, protože řada opatrovníků ve věci příliš účinné kroky nepodniká, ale pro soud je důležité, že je zde osoba, které se pak zasílají soudní písemnosti a to i včetně rozsudku.

Rozsudek o rozvodu tak může nabýt právní moci, přestože se o něm skutečná manželka nedozví nebo se o této skutečnosti dozví až s odstupem času. Každopádně manželství rozvést lze, můžete kontaktovat advokáta a požádat o sepsání rozvodové dokumentace.

Jiným řízením ve věci pak bude ještě řízení o nezletilém dítěti, které sice není biologicky Vaše, ale úředně jste se k otcovství zavázal a máte tak stejná práva a hlavně povinnosti jako každý jiný otec. Zbavit se otcovství je velmi nesnadné, pokud uběhlo půl roku od doby, kdy jste otcovství přijal, nemůžete již ani podat žalobou o popření otcovství. To by za Vás mohl učinit již jen nejvyšší státní zástupce. Ten k tomu však přistupuje velmi zřídka a vyvázat se z otcovství pro Vás bude velmi náročným úkolem, přičemž nikde nemáte záruku, že uspějete.

V této věci bych Vám doporučil návštěvu oddělení sociálně-právní ochrany dětí na obecním (městském) úřadu se žádostí o konzultaci, jak v této věci postupovat. I zde se pro případné řízení o úpravě poměrů k nezletilému dítěti ustanoví matce a dítěti opatrovník.

Dluhy v manželství

Otázka:

Můj přítel se bude rozvádět, s manželkou jim to přestalo klapat asi 2 měsíce po rozvodu, ona si našla jiného přítele, vracela se pozdě domu a přítel hlídal její dítě, které nemá s ní a nakonec ho vyhodila. Rozvod byl nejprve z její hlavy, ovšem poté, co přítel podal žádost o rozvod, začala vyhrožovat s tím, že chce, aby si na sebe přepsal dluhy, které vznikly v době ještě před svatbou, jinak nepodepíše rozvod. Nelíbilo se jí, že přítel napsal do žádosti, že si našla ona někoho jiného. Dále vyhrožuje s dluhy, které vznikly v bytě, ve kterém byli v podnájmu, přitom on tam od listopadu nebydlí. Dále se bojím, že bude požadovat výživné, protože je na úřadu práce a pracuje na černo v nějakém baru.

Chci poradit, jestli za pomoci právnika může jeho manželka uhrát dluhy vzniklé mimo manželství, dluhy na bytě a zda bude mít opravdu nárok na výživné. Něco málo o tom vím a vím, že do společného jmění manželů patří jen to, co nabyli během manželství, a s dluhy je to stejné. U výživného vím, že na něj má nárok pouze tehdy, pokud se jí zhorší živnotní situace, ale když je na úřadu práce, tak by na to neměla mít nárok, protože ona může pracovat, ale nechce. Má sice 6 letou dceru, ale to s tím asi nehraje roli?

Nemají spolu ani žádný majetek, ona chce uplatnit pouze své dluhy, protože se jich chce zbavit a chce je převést na přítele. Přítel půjde k soudu bez právníka a ona vyhrožuje, že tam za sebe pošle pravníka, tak mě zajímá, jestli to právník může uhájit tak ,že přítel z toho vyjde špatně, její dluhy bude nakonec muset splácet on. Chci se zeptat, zda když soud dopadne špatně pro přítele, zda je možnost nějakého odvolání a zda by pak soud ještě mohl proběhnout, aby si případně mohl pak přítel najít právníka?

Odpověď:

V každém případě je mnohem jistější, pokud si ten, kdo jde k soudu, právní zastoupení zajistí. Zvláště to platí v případě, že protistrana právníka, který ji zastupuje, má. Pokud se účastník nenechá zastoupit a stojí ve sporu proti právnímu zástupci se zkušenostmi z oblasti práva a ze soudních jednání, pak je jeho pozice poměrně obtížná.

Pokud jde o vyhrožování ze strany jeho manželky, pak si nemůže podmiňovat podpis rozvodu tím, že přítel převezme její půjčky. Žalobu o rozvod je možné podat pouze jednostranně, žádný souhlas ani podpis druhého manžela není třeba. Pokud však jde o vypořádání, to se nebude odehrávat v řízení o rozvodu, ale musí se zahájit jiné, samostatné řízení o vypořádání společného jmění manželů. Teprve v tomto řízení se vypořádá SJM, jestliže ex-manželé nebyli schopni se dohodnout a jeden (nebo i oba) podal k soudu žalobu o vypořádání. Tam se zjistí, co je skutečně obsahem SJM, ať jde o majetky, ale i závazky. Pokud šlo o dluhy jen na její straně, pak je soud do podstaty SJM nemůže zahrnout, vypořádat ani nařizovat, aby je platila osoba, která z nich není zavázána.

V případě rozsudku v neprospěch přítele je samozřejmě odvolání možné. I zde je však vhodné řešit věc raději s asistencí právníka, aby bylo odvolání dostatečně účinné. Je samozřejmě možné požádat advokáta, aby převzal zastoupení přítele před odvolacím soudem.

Výpověď v době těhotenství

Otázka:

Jsem ve 3. měsíci těhotenství. Na mateřskou bych měla nastoupit 1.8. Pracovní smlouva je na dobu neurčitou. Zaměstnavatel mi oznámil, že se bude rušit nebo přesouvat do SR moje pracovní misto a 1.4. dostanu výpověď.

Má zaměstnavatel právo mi dát výpověď? Podle §52 a) b) asi má, ale rušení nebo přesun pracovního místa dle mého názoru spadá spíše do odstavce c) nadbytečnost, kdy výpověď nemůže dostat těhotná?

Pokud výpověď dostanu, běží mi 2-měsíční výpovědní lhůta a od 1.6. jsem nezaměstnaná. Musím se zaregistrovat na UP a budu pobírat podporu v nezaměstnanosti až do nástupu na mateřskou? Od 1.4. bych měla být v 6-měsíční ochranné lhůtě a o PPM bych přijít neměla? Z čeho se pak PPM počítá, pokud budu registrována na UP?

Odpověď:

Váš názor v této věci není správný. Jestliže se zaměstnavatel skutečně ruší anebo přemísťuje-li se, pak právě proto tu jsou speciální výpovědní důvody podle §52 písm. a) a b) zákoníku práce. Nemůže se tedy v tomto případě uplatňovat písm. c), který má odlišný režim. Ve Vašem případě je tak prolomen zákaz výpovědi dané zaměstnavatelem podle §53 ZP. Jak vyplývá §54 písm. a) ZP v tomto případě výpověď dostat můžete, i když jste těhotná, jelikož zaměstnavatel právo na to mít bude.

Ode dne skončení pracovního poměru Vám poběží 180-denní ochranná lhůta, ve které nastoupíte na mateřskou dovolenou a nárok na PPM Vám tedy vznikne. Do té doby můžete buď jít na ÚP a pobírat podporu, pokud by však těhotenství v pokročilejším stádiu vedlo k pracovní neschopnosti, pak byste pobírala nemocenské dávky.

PPM se počítá z vyměřovacího základu zaměstnance, kterým je úhrn vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce v rozhodném období. Tímto rozhodným obdobím je 12 měsíců před vznikem události, která zakládá nárok na nemocenskou dávku. Takže PPM se bude počítat ze základů, které jste dosahovala v posledním roce před skončením poměru.

Oprava automobilu v záruční lhůtě

Otázka:

Před rokem jsem si nechala opravit spojku na autě, teď se rozbila. V autoopravně mi řekli, že náhradni díl vymění zdarma, ale práci musím opět zaplatit. Mají na to nárok?

Odpověď:

Pokud máte auto ještě v záruční době, pak za náklady opravy odpovídá prodávající, a to za cenu dílů i práce. Pokud jste však koupila starší, ojetý vůz, pak jeho předchozí prodávající za tuto provozní závadu neodpovídá. O výměně spojky pak platí, že je výrobkem jako každý jiný a vztahuje se na ni záruka 2 let. Pokud se tedy v této záruční době porouchá, je možné uplatnit reklamaci a závadu řešit s tím, kdo Vám vadnou spojku dodal. Může Vám být např. právě vyměněna a prodávající si nemůže nárokovat její cenu na Vás.

Jiné je to ovšem u práce. Pokud autoservis opravuje závady, pak na jeho práci běží podle zákona 6-měsíční lhůta, která je zákonem předepsána pro záruku za opravy vozidel. Tato doba již uplynula, tudíž práci samotnou reklamovat nemůžete. A jestliže nemáte auto pod zárukou od prodávajícího (což je obvyklé spíše u koupě nových vozidel), pak tu není žádný jiný subjekt, který by byl odpovědný za to, aby platil náklady výměny spojky, a budete si je muset uhradit sama. Podrobnosti kolem záruky vozu neuvádíte, ale za uvedených okolností je reálné, že servisu nárok na zaplacení prací vznikne.

Darování pozemku, dědictví

Otázka:

V roce 2005 mě prarodiče darovaly rodinný dům a pozemek před domem. Prarodičům ještě patří dvě zahrady za domem, které vlastní. Chci se zeptat, jak by to bylo se zahradami v případě úmrtí jednoho z prarodičů? Prarodiče mají dvě dcery a jedna z nich je moje matka.

Odpověď:

To záleží na tom, jaký právní status budou pozemky mít v době úmrtí. Pokud je někomu darují nebo prodají ještě za života, pak pozemky do dědického řízení nepůjdou. Jestli budou jejich i v případě skonu jednoho z nich, pak budou předmětem dědictví. Než ovšem připadnou do dědické podstaty, vypořádá se nejprve společné jmění manželů. Ten z prarodičů, který bude naživu, získá polovinu majetku, který manželé nabyli společně s druhým manželem za dobu manželství.

Druhá polovina majetku pak půjde do dědického řízení. Tam se bude pozůstalost dělit mezi dědice v I. dědické skupině, kam patří manželé a potomci. Bude tedy dědit prarodič, který toho druhého přežije, a s ním dvě dcery (tedy Vaše matka a teta). Každý z dědiců dostává rovný podíl, v tomto případě tedy 1/3 z dědictví.

Jiná by byla situace, kdyby prarodiče měli sepsané závěti. Pak má totiž dědění ze závěti přednost před děděním ze zákona, protože tento způsob dědění nastupuje pouze tehdy, nebyla-li sepsána závěť nebo je-li závěť neplatná. Ze závěti se dědí tak, jak si přál zůstavitel (je-li tedy závěť platná).

Podíl dědiců na pozemcích by se také změnil v případě, že by zahrady nebyly ve společném jmění manželů, ale patřily by jen jednomu z nich (např. pokud je zdědil). Kdyby takový prarodič – vlastník pozemků zemřel, nebylo by nutné vypořádávat společné jmění manželů a pozemky by šly do dědictví celé.

Přístup na soukromý pozemek, věcné břemeno

Otázka:

Jsme majitelé domku, který manžel dostal darem od své matky a babičky a ke kterému má zapsané věcné břemeno na babičku. Letos jí bude 85 let a pokročilý věk se podepsal na psychice.

Matku manžela obvinila, že jí sebrala 20.000K č, ale to samozřejmě není to, proč se na Vás obracím. Má ještě jednu dceru, která bydlí kousek od našeho domu. Její manžel teď tchýni začal „dirigovat“, co musí dělat a jak se bude o babičku pečovat – přitom se o ní celý život nijak výrazně nezajímali. Samozřejmě vím, že mu vstup na pozemek musíme umožnit, jen by mě zajímalo, zda si sem může chodit, jak se mu zamane, nebo zda v tomto případě máme taky svá práva. Každý den je totiž tady x-krát a pořád určuje nějaké podmínky. Tato situace již není únosná, protože nás už svým chováním a rozkazováním úplně psychicky deptá!

Odpověď:

Jestliže je domek a pozemek Váš, pak je pouze na vás, jestli mu umožníte takto časté návštěvy nebo ne. Jako vlastníci si totiž můžete určovat, koho na své pozemky a do svých budov vpustíte. Jinou situací však je, že v domě žije i babička, která je tak oprávněná z věcného břemene k tomu, aby užívala příslušné prostory a dům obývala. Tudíž i ona má svá práva k domu. A pokud by švagr chodil na „návštěvu“ k babičce, pak součástí jejích práv je, aby si do prostor, které obývá, mohla vodit návštěvy, čemuž bránit nemůžete.

Pokud však nejde o návštěvy babičky, ale jen proto, aby s vámi něco rozebíral, pak mu samozřejmě přístup můžete odmítnout. Ovšem to, že vůči vám neustále vznáší nějaké návrh a připomínky, ovlivnit nemůžete. On svá stanoviska může sdělovat komukoliv a kdykoliv a žádným právním postupem mu to nemůžete zakázat. Musíte tedy zvážit, jak s ním co nejvíce omezit kontakt a vyhýbat se tak nepříjemným diskuzím. Ohledně babičky bude vhodné zvážit, jestli její zdravotní stav nevyžaduje odbornou péči.

Stavba na cizím pozemku

Otázka:

V roce 1990 jsem koupil nemovitost od MÚ s tím, že pozemek pod ní se tou dobou údajně nesměl prodávat a věc se bude řešit až to zákony dovolí. Od té doby však už nebyla vůle se tím zabývat. Platil jsem tedy jeho pronájem. Loni jsem dostal z pozemku výpověď s tříměsíční lhůtou. Moje žádost o povolení demolice byla zamítnuta z důvodů památkové ochrany. Vzhledem k tomu, že jsem objekt odmítl prodat předem určené firmě, chce nyní MÚ novou nájemní smlouvu na zastavěnou plochu s výší nájmu vyloženě likvidační. Jsem povinen na ni přistoupit nebo mohu úspěšně požádat soud o určení výše nájmu či zřízení věcného břemene? Nechtěl bych totiž, až budou po volbách noví radní ,stát znovu před týmž problémem.

Odpověď:

Ze strany obce Vám byl učiněn pouze návrh na novou smlouvu a výši nájmu. Optimální by samozřejmě bylo, kdyby Vám pozemek prodali, ale patrně i zde by si obec nastavila takovou cenu, že by pro Vás byla nereálná. Celou věc by bylo vhodné vyřešit dohodou o užívání pozemku s tím, že by obec za užívání (nájem) nastavila reálné nájemné. Přistoupení na novou smlouvu a nájemné, když uvádíte, že předchozí smlouva byla vypovězena, je především na tom, jakou smlouvu si nakonec odsouhlasíte (jestli k tomu tedy vůbec dojde). Povinnost akceptovat vysoké nájemné nemáte, ovšem účelem je, aby vaše právní vztahy byly upraveny, nejlépe písemnou smlouvou. Obci tedy adresujte, že nájemní smlouvu sice podporujete, ale ohledně výše nájemného s návrhem nesouhlasíte, můžete učinit vlastní návrh nájemného, které je pro Vás únosné. Vše by mělo směřovat k tomu, aby smlouva uzavřena byla.

Žaloba, kterou byste se domáhal snížení nájemného, by velmi pravděpodobně neuspěla. Protože by musela následovat až po jejím uzavření a muselo by se pracně dokazovat, že jde o nájemné, které je v rozporu s dobrými mravy, protože základem nájemního vztahu je smlouva a to, co si v ní strany ujednají, tedy i výše odměny za nájem.Obec tedy není limitovaná nějakým konkrétním stropem nájemného, měla by ovšem vycházet z cen, které jsou v daném místě a čase obvyklé.

Pokud by nakonec dohoda možná nebyla, pak by bylo možné zvážit žalobu na soud o zřízení věcného břemene průchodu a průjezdu přes obecní pozemky, které jsou přilehlé k budově, a také za účelem užívání pozemku, na které stavba stojí. Právní vztah z obcí by totiž měl být náležitě právně podložen, ať nájemní smlouvou, smlouvou o věcném břemenu či jinak, jelikož by vztahy byly upraveny i do budoucna a každé příští zastupitelstvo je bude muset respektovat.

Nepodaří-li se Vám z obcí najít kompromis, budete muset zvážit, zda se s požadavky na příslušné právní kroky neobrátíte na advokáta ve Vašem regionu.

Vyloučení věci manželky z exekuce na manžela, když mají zrušeno BSM

Otázka:

Před vlastní otázkou stučný nástin situace: Od roku 1993 zrušeno BSM, v roce 1994 vypořádáno. Nejsme rozvedeni, manžel stále rozvod protahuje, teprve nyní má syn 18 let, a tak snad bude i rozvod. Manžel má nařízenu exekuci, odvolací krajský soud zamítl mou námitku, že žijeme odděleně a máme zrušeno a vypořádáno BSM a uvedl, že mám podat žalobu na vyloučení svých věcí z exekuce.

Chci vědět:

1) Kdo mi opravdu PROFESIONÁLNĚ A KVALITNĚ napíše žalobu (má mzda, má nemovitost, mé úspory, můj movitý majetek)?

2) Kolik bude žaloba + soudní poplatky stát (exekuce je na 200 tis. + příslušenství)?

3) Po kom mám vymáhat náklady na tuto žalobu a na soudní poplatky?

4) Jak dlouho to celé bude trvat?

Odpověď:

1) Se žádostí o sepsání vylučovací se musíte obrátit optimálně na některou advokátní kancelář, např. ve Vašem okolí.

2) Soudní poplatek za podání vylučovací žaloby činí 1.000,-Kč. Spolu s eventuálními náklady na právní zastoupení se však v žalobě požaduje, aby pro případ úspěšného vyloučení věci z exekuční podstaty, náklady soudního řízení nesl žalovaný.

3) Žaloba se podává proti oprávněnému v exekučním řízení, to znamená proti věřiteli, který návrh na nařízení exekuce pro vymožení dluhu od dlužníka. Žaloba se tedy nepodává na samotného exekutora! Žaloba směřuje k soudu, který rozhodl o nařízení exekuce. Žalobcem musí podat osoba, která je vlastníkem věci. Musí z ní být zřejmé, kterého exekučního řízení se žaloba týká a především je podstatné učinit soupis věcí, které mají být z exekuce vyloučeny. S tím úzce souvisí i návrh důkazů, které vlastník hodlá soudu předložit tak, aby prokázal, že on je oprávněným vlastníkem věci (např. tedy smlouvy, účtenky, faktury, výpis z katastru apod.).

4) Délka řízení je závislá především na vytíženosti a rychlosti soudu, který ji řeší. Odhadnout délku řízení předem tedy nemohu. Kromě jiného je také možné podat i návrh na odložení exekuce ohledně věcí, které exekuce postihla. Pokud soud návrhu vyhoví, bude exekuce proti těmto věcem odložena do právní moci rozsudku o vyloučení.

Převedení z dvousměnného provozu na jednosměnný

Otázka:

Pracuji u našeho nejznámějšího leteckého dopravce. Mám zdravotní potíže – deprese, moje lékařka mi napsala doporučení na stálou ranní směnu (pracujeme týden ranní a týden odpolední, bohužel ne pravidelně, jednou za 6 týdnů i víkend). Můj přímý nadřízený mi dělá potíže a nechce mi to povolit. Má na to právo?

Přesný text doporučení lékařky: Z důvodu dlouhodobě nepříznivého psychického stavu,kdy již je pacientka v pořádku,ale riziko zhoršení existuje, DOPORUČUJI z důvodu udržení remise stálou ranní směnu, pravidelnost, režim.

Odpověď:

K tomu, aby zaměstnavatel přijal opatření z důvodů zhoršeného zdravotního stavu zaměstnance, je nutné, aby byl jeho zhoršující se zdravotní stav, eventuálně ohrožení nemocí z povolání, vyplynulo z lékařského posudku. Pouhá lékařská zpráva nebo doporučení lékaře (které nevyplývá z posudku) pro zaměstnavatele žádnou konkrétní závaznost nemá. Podle §103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce č. 262/2006 Sb., sice platí, že zaměstnavatel je povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti, ale tato zdravotní způsobilost musí být jasně podložena lékařským (expertním) stanoviskem. Pokud takový posudek existuje, pak je zaměstnavatel povinen převést zaměstnance na jinou vhodnou práci.

Jestliže však takovou práci nemá nebo ji zaměstnanec nepřijme, může podle §52 písm. e) zákoníku práce dojít dokonce k výpovědi z důvodu, že zaměstnanec pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci. Při této výpovědi, a nejde-li o pracovní úraz nebo nemoc z povolání, ani zaměstnanci nevzniká nárok na odstupné.

Podle mého tedy ve Vaší věci nenastaly takové okolnosti, aby byl zaměstnavatel povinen vyhovět Vašim požadavkům, naopak by mohl dospět k závěru, že nejste schopna vykonávat práci podle jeho potřeb a uvažovat eventuálně o převedení na jinou práci nebo o skončení pracovního poměru. Celou věc můžete ještě konzultovat na inspektorátu práce.