Archiv pro měsíc: Březen 2009

Zdravotní pojištění

Otázka:

Již několik let jsem OSVČ a až do dne 12.3.2008 jsem nebyla nemocná. Od tohoto dne, kdy mi byla diagnostikována rakovina mi byla lékařem vystavena neschopenka a následovala operace a léčba. Jako OSVČ jsem byla ještě vedena do 30.6.2008,platila si důchodové a zdravotní pojištění. Účastníkem nemocenského pojištění jsem nebyla ( to je dobrovolné), neboť mám sjednáno pojištění denní dávky při pracovní neschopnosti u České pojišťovny. Od 1.7.2008 jsem přerušila živnost,a tuto skutečnost nahlásila na OSSZ, ČNZP a finanční úřad. Zároveň jsem zašla na pracovní úřad, tam mi bylo sděleno, že nemohu být uchazečem o zaměstnání, protože mám neschopenku a je za mne plátcem pojistného stát. Dále jsem se podrobila další léčbě, chemoterapii a ozařování. V lednu 2009 jsem požádala o invalidní důchod, který mi byl přiznán. Rozhodnutí ještě nedošlo ( trvá to prý 3 měsíce. Nyní jsem podávala DAP a přehledy OSVČ za rok 2008 a na zdravotní pojišťovně nastal problém. Paní mi sdělila, že mám zaplatit celý půl rok od 1.7.2008 až dosud, protože jsem nebyla vedena na úřadu práce. Tam mě ale nevzali, protože jsem měla neschopenku. Pracovnice na zdravotní pojišťovně mi sdělila, že bohužel v zákoně není pamatováno na OSVČ, kteří v době podnikání vážně onemocní. Co se s tím dá dělat?

Odpověď:

V této věci Vám musím sdělit, že oblast veřejného zdravotního pojištění v této poradně neřešíme, jak vyplývá z pravidel poradny (VZP nespadá do oblasti občanského práva). Přesto uvádím, že podle znění § 7 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění („zákon“), skutečně nespadáte do žádné ze 16 kategorií, kdy jako plátce pojistného za pojištěnce nastupuje stát. Po dobu nemoci OSVČ nevzniká státu žádná povinnost odvádět za ni zdravotní pojištění. Vy jste však činnost OSVČ přerušila, mohl se tedy aplikovat § 7 odst. 1 písm. j) zákona: „Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za osoby uvedené v § 5 písm. c), které jsou příjemci dávek nemocenského pojištění.“. Jestliže jste byla práce neschopná z důvodu nemoci a přerušila jste i činnost OSVČ, pak byste nespadala do skupiny podle § 5 písm. a) (zaměstnanci), ani pod písm. b) (OSVČ), ale právě pod písm. c) „Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud má na území ČR trvalý pobyt, avšak není uveden pod předchozími písmeny a není za něj plátcem pojistného stát, pokud uvedené skutečnosti trvají po celý kalendářní měsíc.“. Za tuto osobu přebírá v době nemoci odvod pojistného stát, ale pouze v případě, že je tato osoba PŘÍJEMCEM NEMOCENSKÝCH DÁVEK. Vy jste však nemocenského pojištění dobrovolně účastna nebyla, tudíž jste nesplnila předpoklady pro to, aby za Vás ZP platil stát. K tomu lze dodat, že jste si měla důsledky neúčasti na nemocenském pojištění důkladně zjistit před tím, než jste se rozhodla si ho neplatit, jelikož neznalost zákona neomlouvá a nemůžete nyní vinit žádný jiný subjekt z toho, že jste se dobrovolně zbavila možnosti čerpat výhody z nemocenského pojištění v době nemoci (ve Vašem případě především to, že by Vám náležely nemocenské dávky a hlavně by za Vás po dobu nemoci platil ZP stát). Domnívám se tedy, že se Vám nepodaří prokázat, že Vám vznikl nárok na placení ZP státem. Bohužel pro Vás tak budete muset nedoplatek uhradit. Legislativní úpravu v této věci zde hodnotit nebudu, to je otázka pro ty, kteří se zabývají legislativním procesem a tvorbou a přijímáním právních norem.

Spoluvlastnictví a prodej nemovitosti

Otázka:

Jsme tři sourozenci a stali jsme se spoluvlastníky dvou nemovitostí – zahrady a domku. Obě nemovitosti jsou na sobě nezávislé – domek stojí na jiném pozemku. Zahrada není rozdělena na základě geometrického plánu na 3 části. Dva z nás by tyto nemovitosti chtěli prodat, ale třetí s tím nesouhlasí a není s ním žádná domluva. Jak bychom v tomto případě měli postupovat, abychom mohli nemovitosti prodat?

Odpověď:

Můžete své ideální 1/3 podíly prodat sami, ovšem musíte nejprve dodržet předkupní právo spoluvlastníka a učinit mu nabídku k jejich odkoupení. Jestliže prodávat nechce, ať si nemovitost koupí sám, pokud na to ovšem má. Nemá-li prostředky, pak předkupní právo těžko využije a Vy budete moci nabídnout nemovitost komukoliv dalšímu. I když prodej 2/3 podílu s vidinou dalšího 1/3 spoluvlastníka bude mít negativní dopad na prodejní cenu.
Dále je možné se dohodnout na zrušení a vypořádání vlastnictví, kde byste si sjednali, jak se vše vypořádá. U pozemku není problém nechat si jej reálně rozdělit, pak budete každý z vás výlučným vlastníkem odděleného pozemku, u domu je to však obtížnější. Pokud není dohoda možná, pak se může podat návrh na zrušení a vypořádání k soudu, který rozhodne místo spoluvlastníků, kteří nejsou schopni dohody. Postupuje se pak podle § 142 občanského zákoníku:
„Nedojde-li k dohodě, zruší spoluvlastnictví a provede vypořádání na návrh některého spoluvlastníka soud. Přihlédne přitom k velikosti podílů a k účelnému využití věci. Není-li rozdělení věci dobře možné, přikáže soud věc za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům; přihlédne přitom k tomu, aby věc mohla být účelně využita. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud její prodej a výtěžek rozdělí podle podílů.“.

Darovací a kupní smlouva

Otázka:

Jakou nebo z čeho budu platit daň z převodu nemovitosti. Situace je taková, že otec mi bude z části darovat a z části prodávat nemovitost. Odhadce odhadne dům na např.6 mil. a kupní cena bude 1,5 mil.(tzn. 1/4 odhadu). Daruje mi tedy 3/4 a 1/4 prodá. Otázka zní: daň budu platit z celého odhadu nemovitosti(6 mil.) nebo pouze z kupní ceny (1,5 mil.).A potažmo mohu tyto obě smlouvy vložit současně na katastr nemovitostí?

Odpověď:

Bohužel pro Vás jste se neseznámil s podmínkami poradny, kde je zcela jednoznačně uvedeno, že „Poradna rovněž není určena pro zodpovídání dotazů na téma DANÍ…“ (viz http://www.pravnik.cz/poradna/poradna.html). Daňové poradenství zde neposkytujeme.
Z právního hlediska si otec může sám rozhodovat o tom, jak s nemovitostí naloží, tudíž může její část prodat a část darovat. Jaké budou daňové dopady se však informujte na finančním úřadu (nebo u daňového specialisty). Jde o to, aby takový rozdělený převod neposoudil FÚ jako obcházení zákona, kdy se vlastně jde o prodej celé nemovitosti, ovšem za 1/4 cenu. Pak by doměřili daně podle ceny určené znalcem. Obecně platí, že od darovací daně budete osvobozeni, od daně z převodu nemovitosti (kupní smlouva) však nikoliv. Navíc bude nutné zjistit, jestli otec splní některou z podmínek pro osvobození od daně z příjmů. Jestli ne, pak bude muset zaplatit i tuto daň. Jestli FÚ proti převodu v této formě nebude nic namítat, můžete darování i koupi nemovitosti můžete sepsat i v rámci jedné smlouvy a katastru předložit jeden návrh na vklad, který podložíte touto smlouvou, ze které bude zřejmé, že na Vás přechází vlastnictví.

Věcné břemeno v darovací smlouvě

Otázka:

Chci darovat synovi nemovitost a chci si zřídit zde věcné břemeno.Nevím zda musím mít odhad nemovitosti.Dále by mne zajímalo jaké daně a poplatky musím zaplatit.

Odpověď:

Darovací daň platit nebudete, protože jde o darovaní mezi přímými příbuznými, kteří jsou v I. skupině osob pro účely výpočtu daní. Tato skupina je od daně osvobozena. Zdanění jinak podléhá rovněž i zřízení věcného břemene, v tomto případě však platí § 6 odst. 1 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí: „Bylo-li současně s bezúplatným převodem nemovitosti též bezúplatně zřízeno právo odpovídající věcnému břemeni nebo právo, jehož obsahem je opětující se plnění obdobné věcnému břemeni, je takto zřízené právo předmětem daně darovací.“. Žádnou daň byste tedy platit neměli a tudíž nepotřebujete ani znalecký posudek. Podrobnosti si můžete ověřit na finančním úřadu a příště si prosím důkladněji projděte podmínky poradny, kde je jasně uvedeno, že „Poradna rovněž není určena pro zodpovídání dotazů na téma DANÍ…“.
Postačí tedy uzavření darovací smlouvy a podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí, kde obdarovaného syna zapíší jako nového vlastníka.

Darování nemovitosti sourozenci

Otázka:

Moje matka se rozhodla darovat(převést) její dům na mého bratra a mě z podílu na tomto domě vynechat. Vydědit mě v úmyslu nemá. Mohu nějak toto rozhodnutí zvrátit.

Odpověď:

S tímto rozhodnutím své matky nemůžete nic udělat. Jestliže je matka výlučným vlastníkem tohoto domu, je pouze její svobodné rozhodnutí, s tímto svým majetkem nakládat dle svého uvážení a v tomto směru jej darovat, prodat apod. komukoli. Pouze vykonává své vlastnické právo.
Jediné, co můžete udělat, je po její smrti v rámci dědického řízení tento dar namítat a požadovat, aby jeho hodnota byla započtena do dědictví a Váš bratr aby tak získal menší podíl z tohoto dědictví.
Nic jiného dělat nelze – tedy pokud je matka způsobilá k právním úkonům.

Hmotná odpovědnost zaměstnance

Otázka:

Pracovala jsem na exekutorském úřadě, kde byl ředitel zasedlý vždy na jistou osobu a té se poté zbavil.Účetní přede mnou (měla hmot.zodpovědnost) obvinil,že mu ukradla z trezoru 10.000Kč a potom,že 70.000Kč poslala na jiný účet.Odešla raději na mateřskou,protože na to měla nervy.Nakonec 70.000Kč bylo na jiném účtě,špatně posláno,10.000Kč nechali plavat.Na její místo jsem nastoupila já.Sepsala jsem hmotnou odpovědnost,vedla jsem pokladnu,která účetní přede mnou málokdy seděla,pořád se jí ztrácely peníze,nebo přebývaly, říkala,že tomu sama nerozumí.Pokladna mi vycházela,občas něco nesedlo,ale vždy jsem dohledala chyby.Poté nastoupily postupně 3 kolegyně,všechny měly hmotnou zodpovědnost, zaučila jsem si je, všechny měly přístup do kasy i do trezoru. Klíče jsme si půjčovaly,jak kdo měl čas,tak vybíral na přepážce peníze,1xměsíčně se udělala inventura a sedělo vše. Bohužel šéf mi řekl,že musím stíhat termín a tak jsem měla měsíčně i 130hodin přesčasů,odnesla jsem to zdravotními problémy a hlavně psychickými problémy.Beru antidepresiva. Nakonec jsme tam zůstaly dvě, další dvě účetní byly na jiné budově. Kasa fungovala tak,že ji jedna měla u sebe v šuplíku,jedna vedla peněžní deník,pokud zrovna měla práci ta druhá ji od povinného částku přebrala, dala do kasy a papír hodila do krabičky.Podotýkám, že přístup do účtárny měl KDOKOLIV,ředitel si myslel,že nikdo neví,že jsou všude stejné klíče,ale všichni to věděli.V době oběda tam mohl kdokoliv vlézt.Teď je z toho to,že po mém odchodu-rok a půl poté – ředitel přišel na to,že mu chybí 50.000Kč v jednom spise. Našli pokladní doklad,kde je můj podpis,že jsem to převzala a chce to po mě zaplatit.To jsem samozřejmě odmítla,nyní přišla žaloba od okresního soudu uhradit danou částku + úrok z prodlení. Žádné peníze jsem neodcizila, nemám na to ani povahu, ale to nikomu nedokážu. Ale vím,že si tam ty peníze mohl vzít kdokoliv i doklady se ztratily, ale po teď už dvou letech nevím jak někomu dokázat co se tam dělo. Ředitel si pomohl i k nemovitostem z dražby, psal si na firmu dveře z masivu apod…Ale jak jsem psala,nemám ani chuť něco takového řešit, o je jeho svědomí. Je něco čím bych se mohla ohánět? Nechci strávit 3roky tahanicemi po soudech aby mi pak řekli, že je tam stejně můj podpis a platila bych 3xvíc. Ještě bych uvedla to, že to že jsem peníze převzala neznamená, že jsem je měla zanést do spisu a do programu. V té době s účtováním pomáhaly i asistentky exekutora, protože se nestíhalo.

Odpověď:

Řízení proti Vám bylo zahájeno, pak se tedy dostavte k soudu a vypovězte vše, co o věci víte, včetně podrobného vylíčení praxe na úřadu při vybírání, uschovávání a vyúčtování peněz. Kromě toho navrhněte důkazy na podporu Vašich tvrzení, které Vás napadnou, jako např. výslech svědků, které určíte. Jste sice v nevýhodě, že se údajně jedná o případ, který jste měla na starosti a že jste měla uzavřenou hmotnou odpovědnost. To ale neznamená, že by byla absolutní. Podle § 252 odst. 4 zákoníku práce č. 262/2006 Sb. platí, že „Zaměstnanec se zprostí odpovědnosti zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, zejména, že mu bylo zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat.“.
Není samozřejmě možné zaručit, že se žalobě ubráníte, ale pokud se Vám podaří prokázat, jaký chaos v těchto záležitostech na úřadu panoval, kolik lidí se na zvládání administrativních a účetních operací zabývalo (aniž by třeba byly školenými účetními), a že přístup k hotovosti měla řada osob, pak by zde jisté šance být mohly. Přesto by bylo vhodné, konzultovat celý případ s advokátem a eventuálně se jím nechat zastoupit před soudem. Přece jen stojíte proti exekutorovi a bylo by dobré zvolit adekvátní obranu i na Vaší straně.

Promlčení výkonu trestu

Otázka:

Za zranění při dopravní nehodě soud vynesl rozsudek na 20 měsíců. Pokud odsouzený nenastoupí do výkonu trestu, existuje nějaká promlčecí lhůta, po jejímž uplynutí se trest zruší a nebude obnoven proces ani nástup trestu?

Odpověď:

Promlčení trestu je řešeno v § 68 trestního zákona č. 140/1961 Sb.:
„1) Uložený trest nelze vykonat po uplynutí promlčecí doby, jež činí
a) dvacet let, jde-li o odsouzení k výjimečnému trestu,
b) patnáct let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu deset let,
c) deset let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody nejméně na pět let,
d) pět let při odsouzení k jinému trestu.
2) Promlčecí doba počíná právní mocí rozsudku a při podmíněném odsouzení nebo podmíněném propuštění právní mocí rozhodnutí, že se trest vykoná. Do promlčecí doby se nezapočítává doba, po kterou nebylo možno trest vykonat proto, že se odsouzený zdržoval v cizině, nebo byl na něm vykonáván jiný trest odnětí svobody. Pokud jde o zákaz činnosti, peněžitý trest, trest zákazu pobytu a vyhoštění, do promlčecí doby se nezapočítává též doba, po kterou byl na odsouzeném vykonáván trest odnětí svobody.
3) Promlčení výkonu trestu se přerušuje,
a) učinil-li soud opatření směřující k výkonu trestu, o jehož promlčení jde, nebo
b) spáchal-li odsouzený v promlčecí době trestný čin nový, na který tento zákon stanoví trest stejný nebo přísnější.
4) Přerušením promlčení počíná nová promlčecí doba.“.

Přechod práv a povinností na nového zaměstnavatele

Otázka:

Pracuji v manazerske pozici casopisu a zamestanavatel-vydavatel casopisu mi oznamil, ze prodal licenci na casopis jine firme s tim, ze se moje pracovni misto i zarazeni a „podminky mzdove“ se v nicem nezmeni, jen budu pod jinou firmou a na druhem konci mesta. Ke smluvni mzde zde mam urcite benefity, ktere nejsou dany ve smlouve , ale jen ustni dohodou jako např. pružnou pracovni dobu, honorare za clanky nad ramec me povinnosti pracovni apod. Krome toho mam k dispozici firemni osobni vuz i pro osobni ucely s prispevkem na palivo. Firma, ktera casopis koupila nebo resp. chce koupit i se mnou (neb je uzce specializovany a najit pro dany ucel redaktory a managery je tezke) mi ale nic nad ramec stavajici smlouvy asi neda nebo mozna az bude na tom lepe financne (jak se vyjadrila). Prosim radu jaka prava mam jako zamestnanec v dane situaci jak smerem ke stavajicimu zamestnavateli, tak k event. budoucimu. Musim sepsat novou smlouvu? Budu ve zkusebni dobe (mam za sebou u jedna firmy ve stejne pozici 9 let praxe)?

Odpověď:

Přechod zaměstnanců pod nového zaměstnavatele se řídí § 338 a násl. zákoníku práce č. 262/2006 Sb. V § 338 odst. 2 je stanoveno, že „Dochází-li k převodu činnosti zaměstnavatele nebo části činnosti zaměstnavatele nebo k převodu úkolů zaměstnavatele anebo jejich části k jinému zaměstnavateli, přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů v plném rozsahu na přejímajícího zaměstnavatele…“. Takže Vaše pracovní smlouva bude platit u nového zaměstnavatele beze změny, postačí pouze úprava dodatkem, kde se uvede změna v subjektu zaměstnavatele. Tudíž zde nenastupuje žádná nová smlouva, zkušební doba apod. Ke změně smlouvy a podmínek výkonu práce sice dojít může, ale jen pokud s tím zaměstnanec souhlasí. Jestliže se změnami nesouhlasí, nucen k nim být nesmí! V praxi je však časté, že se tímhle zaměstnavatelé nijak nezabývají a automaticky předkládají lidem nové smlouvy (zpravidla s méně výhodnými podmínkami, např. se zkušební dobou, s trvání na dobu určitou, přičemž u předchozího zaměstnavatele byla neurčitá, za nižší odměny apod.). Takže trvejte na tom, že bez Vašeho souhlasu smlouvu měnit nemohou. Ovšem co se týká benefitů, které jste dostávala ke smluvní odměně, na ty nárok mít nebudete, protože nejsou nikde výslovně sjednány. Šlo o „tichou“ dohodou mezi Vámi a předchozím zaměstnavatelem, kterou ovšem nový zaměstnavatel respektovat nemusí. Takže je možné, že Vám tyto benefity poskytovat odmítne.

Vrácení řidičského průkazu

Otázka:

Dne 3.12 2007 mě byl odebrán okresním soudem v Jihlavě řidičský průkaz na délku 36měsícu.3.6 2009 to bude polovina trestu.jak a kdy nejpozději mám poslat žádost o vracení na takzvanou „půlku“.

Odpověď:

K okresnímu soudu, jehož rozsudkem (nebo trestním příkazem) Vám byl uložen trest zákazu činnosti (tedy řízení), můžete podat žádost o podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu a to podle § 61 odst. 2 trestního řádu č. 140/1961 Sb.: „Po výkonu poloviny trestu zákazu činnosti nebo zákazu pobytu může soud podmíněně upustit od výkonu jeho zbytku, jestliže odsouzený v době výkonu trestu způsobem svého života prokázal, že dalšího výkonu tohoto trestu není třeba, anebo jestliže soud přijme záruku za dovršení nápravy odsouzeného.“. Soud si prověří, jestli skutečně vedete řádný život (kontrola trestního rejstříku, zprávy z bydliště a zaměstnání odsouzeného apod.) a pak nařídí jednání, kde rozhodne o tom, jestli žádosti vyhoví nebo ne.
Vy nemáte žádnou lhůtu do kdy máte žádost podat, je to jen na Vás. V žádosti uvedete o jakou věc se jedná, na základě jakého rozhodnutí a odůvodníte svou žádost (potřeba ŘP pro rodinné nebo pracovní záležitosti apod.) Ovšem ani soud není vázán žádnou konkrétní lhůtou do kdy má rozhodnout, takže bude záležet hlavně na jeho vytíženosti.

Zdravotni pojisteni

Otázka:

V roce 1997, kdy mě bylo 26 let, jsem studovala na vysoké škole. Dotazovala jsem se tehdy, jak je to se zdravotním pojištěním a dozvěděla jsem se, že ho platí stát. Tím to pro bylo vyřízené. Poslední dobou se množí exekuce na neplatiče pojištění. Znám toto: Student starší 26 let není od 1. 1. 1999 nezaopatřeným dítětem, za které platí pojistné stát. Mam to chápat tak, že v roce 1997 jsem skutečně byla nezaopatřeným dítětem a stát za mě pojištění zaplatil?

Odpověď:

Ano, v přechodných ustanoveních zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v § 56 odst. 1 je výslovně uvedeno, že „Za nezaopatřené děti podle § 7 odst. 1 písm. a) se považují do 31. prosince 1998 i studenti vysokých škol starší 26 let. Toto ustanovení se nevztahuje ode dne přerušení studia na studenty, kteří studium na vysoké škole přerušili.“. Takže odpověď je jasná.