Archiv pro měsíc: Květen 2009

Prodej parcely a chyba při vkladu do katastru

Otázka:

Před 11ti lety jsem prodával chatu s parcelou a zhruba před měsícem jsem se dozvěděl formou exekuce, že tuto parcelu stále vlastním. Chatu jsem prodával přes realitní kancelář, která udělala chybu a nedala parcelu do katastru nemovitostí. Mám tedy nárok na zpětné nájemné anebo jestli mohu žádat majitele chaty o podnájem.

Odpověď:

Právo na nájemné nemáte, s vlastníkem chaty jste neměl uzavřenou žádnou nájemní smlouvu, ale smlouvu kupní, nemáte tedy žádný právní základ pro to, abyste se domáhal plnění z nájemního vztahu (který nikdy neexistoval). Je s podivem, že si nový vlastník za celou dobu nezjistil, jestli na něj přešla veškerá vlastnická práva k chatě a pozemku. Celá situace je nyní díky pochybení při podání návrhu na vklad vlastnického práva velmi komplikovaná. Nabyvatel i Vy jako převodce jste zcela zřejmě měli záměr prodat a koupit chatu i s pozemkem. Díky diletantismu realitní kanceláře však k převodu vlastnického práva k pozemku nikdy nedošlo, jelikož u nemovitostí (tedy i u pozemků) dojde k nabytí vlastnického práva teprve vkladem do katastru nemovitostí, který se však nikdy neuskutečnil. Nabyvatel se tak z právního hlediska nikdy nestal vlastníkem a ještě po něm chcete platit nájemné, ačkoliv jste za pozemek od něj obdržel kupní cenu, aniž se stal jeho vlastníkem. Bylo by tedy spíše logické, aby se obrany proti Vám domáhal sám nabyvatel, protože jste mu prodal nemovitost, za kterou jste inkasoval peníze, ale nakonec jste nikdy skutečně nezajistil, aby se stal po právní stránce vlastníkem. Také by se mohl domáhat, aby soud určil, že vlastnické právo k pozemku vydržel jeho užíváním po dobu 10 let, ale je otázka, jestli by dostatečně obhájil, že se po celou dobu mohl domnívat, že je skutečně oprávněným držitelem, když si v katastru nemovitostí zcela triviálním způsobem nebyl schopen zjistit, že na něj pozemek nikdy nepřešel. Navíc zde došlo k exekuci, která postihla pozemek, který měl být dávno přepsán na jinou osobu, což však exekutora zajímat nebude. Důsledky neschopnosti realitních „odborníků“ jsou tedy značné. Vlastník chaty bude muset ve chvíli, kdy se o celém problému dozví, začít uvažovat, na kom se bude domáhat náhrady škody, přičemž je třeba vzít do úvahy i případné promlčení nároků.

Omezení nebo zákaz styku otce se synem

Otázka:

Chtela bych vedet co mam udelat abych nemusela davat sveho syna(2 roky) jeho otci(nebyli jsme manzele),nechci aby byl v prostredi jeho alkoholicke rodiny, ziju ted s pritelem ktery ma rad me i meho syna a jsem spokojena, jsem rozhodnuta ze nechci aby si ho bral klidne se vzdam alimentu a nebudu po nem nic chtit. co pro to muzu udelat?

Odpověď:

To, že se Vám nelíbí, v jakém prostředí se nachází syn v době, kdy je u otce, samo o sobě nestačí. A vzdání se výživného je z právního hlediska nemožné, s něčím takovým argumentovat ani nemůžete. Otec dítěte má ze zákona právo na kontakt se svým dítětem a omezení nebo přímo zákaz styku s otcem je možný pouze ve výjimečných případech. Pouhé přání matky na to nestačí. Jestliže máte oprávněné obavy, že se dítě, když je u otce, nachází v nevhodném výchovném prostředí, bude nutné postupovat v souladu s § 27 odst. 3 zákona o rodině č. 94/1963 Sb., kde je stanoveno: „Jestliže je to nutné v zájmu dítěte, soud styk dítěte s rodičem omezí nebo jej i zakáže.“. O takovém omezení nebo zákazu však nerozhodují rodiče dítěte, kteří si kontakt nepřejí, ale musí o něm rozhodnout soud. A ten před vydáním rozsudku důkladně prověří, jestli zde existují takové okolnosti, pro které bude moci odůvodněně omezit nebo zakázat styk druhého rodiče s dítětem. Jde totiž o jeden z nejzávažnějších zásahů do rodičovských práv a soud velmi pečlivě zvažuje, je-li situace natolik závažná, že je takové opatření na místě. Opatrovnické řízení se zahajuje na základě návrhu na omezení nebo zákaz styku druhého rodiče s dítětem. K tomu si soud vyžádá také stanovisko od orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), který po prošetření věci svým zaměstnancem soudu sdělí, jestli jsou zájmy dítěte natolik ohroženy stykem s druhým rodičem, že lze doporučit, aby byl tento styk omezen nebo dokonce úplně zakázán. Ještě než ve věci učiníte nějaké kroky, můžete se obrátit na OSPOD (při městském úřadu) a požádat o konzultaci celé záležitosti. Tam Vám sdělí, jestli podle jejich zkušeností z praxe a s ohledem na skutečnosti, které uvádíte, máte šanci s takovým návrhem u soudu uspět.

Vystěhování z garáže

Otázka:

V roce 2008 jsem pronajal družstevní garáž panu A. Poslední platbu jsem dostal za měsíc březen 2009. Od té doby se snažím podnájemce kontaktovat a to bezúspěšně. Posílal jsem mu doporučeně výpověď a ta se mi vrátila (odstěhoval se). V garáži má auto a spoustu drogistického zboží. Podle značky toho zboží se mi podařilo kontaktovat majitele české firmy (pan B), která zboží vyrábí a zjistil jsem, že toto zboží si od něho pan A vzal na komisní prodej asi před půl rokem, měl ho dávno zaplatit, nezaplatil a pan B ho nemůže rovněž delší dobu sehnat. Chtěl bych se zeptat, jestli zboží můžu majiteli firmy vydat třeba oproti jakému si předávacímu protokolu. Jestli by se to nemohlo otočit nakonec proti mně. Pan B tvrdí, že tím že je zboží v komisním prodeji a fakturu mu pan A nezaplatil je zboží stále pana B. Zboží je v hodnotě asi 8tis, a pan B nebude podávat na pan A kvůli této částce žalobu. Jak mám postupovat , abych dostal auto a ostatní věci z garáže. Žalobou na vystěhování? Jak dlouho by proces trval a kdo to zaplatí. Asi mu nemůžu auto jen tak odtáhnout na ulici i když je v mé garáži teď už neoprávněně. S podnájemcem mám sepsanou smlouvu (ne ale přes právníka). Tam je vše co se týká neplacení, výpovědi, vystěhování apod. Ještě bych podotkl, že mi nejde o několik tisícovek co mi dluží na podnájmu ale dostat ho z garáže ven.

Odpověď:

Vyklizení jeho věcí z garáže svépomocí by se skutečně mohlo obrátit proti Vám, už jen tím, že by se podnájemník začal domáhat údajné škody na věcech, které mu byly na vyklizených věcech způsobeny (poškození, ztráta, zničení). Ani k tomu, abyste mu z prostoru odnesl věci a vrátil je domnělému majiteli, který je dal dotyčnému do komise, nejste oprávněn. Vy nejste účastníkem jejich vztahu, k nakládání s věcmi nemáte žádná dispoziční práva a každé takové jednání je pohybem na tenkém ledě. V krajních případech se pronajímatelé dočkali i trestního oznámení od nájemců. U auta je riziko ještě vyšší, jelikož na ulici může velmi snadno dojít k jeho poškození nebo krádeži (či vykradení). Pak bude odpovědnost na Vás a budete hradit vzniklé škody. K tomu, abyste mohl podat žalobu o zaplacení, musí být nejprve platně ukončen podnájem. a to např. uplynutím sjednané doby podnájmu nebo výpovědí. Výpověď je ovšem účinná až poté, co je doručena podnájemci. Jestliže se nepodařilo mu ji doručit, pak není účinná a podnájem tedy neskončil. Tudíž nebudete mít právní podklad pro to, abyste podával žalobu o vyklizení a její podání bude neúčinné. Navíc se celá situace komplikuje tím, že podnájemce je neznámého pobytu. Pokud by jeho pobyt nezjistil ani soud, pak mu bude ustanoven opatrovník a celá věc se protáhne. Délka soudního řízení velmi závisí na tom, kde je věc souzena. Tam kde soudy pracují rychle a nejsou zavaleny dosud nevyřešenými případy z minulosti, je to záležitost na týdny či měsíce. Jinde však může jít o záležitost na dlouhé roky (např. Severní Čechy). Jinak náklady na soud, vyklizení a uskladnění vyklizených věcí nese pronajímatel. Zvláště jsou-li věci uskladněny v prostorách, za které se platí a nájemce si je dlouhodobě nevyzvedne, může částka za uskladnění dosáhnout značné výše. Pronajímatel se sice může nákladů domáhat na nájemci (soudní výlohy mu přisoudí soud v rozsudku), ale je otázka, jestli z nájemce takové náklady dostane. Pokud je nájemce nezaplatí dobrovolně, pak nastává samostatná etapa vymáhání dlužných plnění (nájemné, přisouzené soudní výlohy, náklady na vyklizení a uskladnění věcí). Chcete-li se pokusit najít nějaké právně odpovídající řešení, doporučuji, abyste kontaktoval některou advokátní, popřípadě exekutorskou kancelář ve Vašem okolí.

Výživné po ukončení školy

Otázka:

Dcera mého muže končí v červnu VŠ – jedná se o 3leté bakalářské studium ukončené státnicí bez možnosti dalšího přímého navazujícího studia magisterského. Pokud by dcera chtěla studovat dál, bylo nám na studijním oddělení řečeno, že už by se jednalo o podání nové přihlášky ke studiu na jiné VŠ, protože její studium, které teď končí nemá přímé pokračování až k magisterskému titulu a je pouze tříleté. Předpokládáme, že samozřejmě půjde studovat dál, pracovat se ji nechce, ale v jejím případě by to už byla třetí vysoká škola, na kterou by šla – po skončení střední školy totiž nastoupila na první VŠ, po roce ji však vyhodili, jelikož tam nechodila. Pak byla rok doma, nepracovala.. A po roce nicnedělání nastoupila na druhou VŠ, kterou teď končí státnicí a titulem Bc. Máme dotaz: pokud by nastoupila na další VŠ (na magisterské studium), musí ji manžel platit dál výživné kdysi určené soudem i když by vlastně šla studovat už třetí VŠ v pořadí? Takhle to může být do nekonečna – je jí 25 let, s otcem nekomunikuje, doklady o studiu nedodává, vše o ní se dovíme jen okrajově a od známých, nebo prostřednictvím její advokátky a pak u soudu (loni si podala žádost o zvýšení výživného na soud..). Anebo ji máme platit ještě teď dva měsíce o prázdninách po státnicích a pak od září už ne? Koneckonců, studia končí v červnu státnicí a nabude tak schopnosti se sama živit. Ale co dělat v situaci, když nastoupí ne tu další VŠ?

Odpověď:

Soustavná příprava na budoucí povolání je dobou, kdy soudy dítěti bez větších potíží výživné přiznávají. Závěry o studiu ovšem nelze nijak paušalizovat, vždy je nutné vycházet z konkrétních okolností v daném případě. Při posuzování nároku na výživné v době studia se posuzuje, jde-li o takové studium, které lze považovat za studium, které navazuje na předchozí ukončené vzdělání, je-li obsahově shodné a směřuje k přípravě na budoucí povolání v určitém konkrétním oboru. Jestliže tedy např. vystuduje dítě bakalářské studium v oboru stavebním a bude pokračovat v inženýrské nástavbě ve stejném oboru, lze to považovat za odpovídající přípravu, kdy ještě dítěti přetrvává nárok na výživné, jelikož v důsledku studia ještě není naplněna podmínka, že je schopné samostatné obživy (jedná se o situaci, kdy dítě studuje úspěšně). Jestliže však dítě vystuduje obor stavební, ale hodlá pokračovat v nástavbovém studiu, které s tímto původním oborem nijak nesouvisí (např. zdravotní obor, cestovní ruch apod.), pak již nelze spravedlivě trvat na dalším plnění alimentační povinnosti. To by skutečně vedlo až k situacím, kdy by si „věčný student“ neustále nárokoval výživné bez ohledu na svůj věk (byť zákon o rodině nikde žádnou věkovou hranici výslovně nestanoví, existuje dokonce možnost, že se alimenty přeruší, dítě se např. nedostane jeden rok na VŠ, ale po nástupu dítěte do školy se vyživovací povinnost opět obnoví), což nelze akceptovat. Ve Vašem případě by bylo právně nejjistější řešit skončení vyživovací povinnosti soudní cestou (návrh na zrušení vyživovací povinnosti). Jinak hrozí, že přestane-li otec platit jen na základě svého uvážení, bude se dcera výživného domáhat soudně. Rozsudek soudu o tom, že otec není povinen nadále platit výživné, je tedy optimální. Ale v případě, že její magisterské studium bude navazovat na to dosavadní, se obávám, že by soud vyživovací povinnost prozatím zachoval.

Exekuce věcí v trvalém bydlišti povinného

Otázka:

Přítelkyně žije s babičkou v domě který je napsaný na babičku a je jediným vlastníkem. Asi před 10 lety se od nich odstěhovala máma která ale žije v Praze. Trvalé bydliště má ale přihlášené stále tam. Ted prisel exekutor že nám chce zabavit věci pokud nezaplatí. Ovšem jde o to že by na to neměl mít právo ne? Protože podle otevřeného dopisu ex. komory, jestli to dobře chápu musí důvodný předpoklad že tam kde věci zabavuje je dům povinného což lze velmi snadno vyvrátit výpovědí sousedů ale hlavně faktem že pracuje v Praze a je invalidnim duchodu, a problémy s chozením takže je naprosto nemožné aby dojížděla, nemůže jezdit v podstatě ani metrem a žije jen v určité části města a auto nevlastní. Podle jakých konkrétních zákonů by mohl přijít do našeho bytu? Co se stane když mu ukážeme učtenky popřípadě kupní smlouvy. Na internetu je to napsané různě. Změní na tom něco nový zákon, po podpisu prezidenta, který právě schválil senát? Všude píší že by zde mělo být omezeno právo exekutora k třetím osobám, ale nic takového jsem tam nenašel.

Odpověď:

O omezení pravomocí exekutorů a zvýšené ochraně třetích osob při provádění exekucí se diskutuje již řadu let, nyní vše vyvrcholilo novelami předpisů o exekucích, kde by se postup exekutorů měl poněkud umírnit. Ovšem podrobnou analýzu funkčnosti těchto změn Vám v této rámcové poradně neposkytneme, vše se ukáže teprve v praxi až vstoupí změny do účinnosti. Pokud jde o současný stav, pak je v § 325a občanského soudního řádu stanoveno, že „Vyžaduje-li to účel výkonu rozhodnutí, je ten, kdo provádí výkon, oprávněn učinit osobní prohlídku povinného a prohlídku bytu (sídla, místa podnikání) a jiných místností povinného, jakož i jeho skříní nebo jiných schránek v nich umístěných, kde má povinný svůj majetek; za tím účelem je oprávněn zjednat si do bytu nebo do jiné místnosti povinného přístup, popřípadě uzavřené skříně nebo jiné schránky otevřít.“. Exekutor tak může přijít všude tam, kde by se podle jeho zjištění mohl nacházet majetek dlužníka. Hlavním vodítkem pak samozřejmě je údaj o místu trvalého pobytu. To, že se tam povinný nezdržuje, exekutor předem vědět nemůže. Jestliže exekutor, tedy spíše jeho vykonavatel, přijde, pak mu sice můžete celou situaci popsat a uvést, že dlužník se v nemovitosti již celé roky nezdržuje a žádné jeho věci se tam tudíž nenacházejí. Závěry ovšem budou záležet na úvaze exekutora (vykonavatele). Může se nechat přesvědčit a od zabavování věcí upustit. Ale může se také rozhodnout, že k námitkám osob přítomných u provádění exekuce nebude přihlížet (což nemusí) a věci zahrne do exekučního soupisu zabaveného majetku a oblepí je. Osoby, kterým věci patří, pak pouze odkáže na soud, kde si budou muset podat žalobu o vyloučení věcí z exekuce (excindační žalobu). U soudu se bude prokazovat, jestli věci, které byly exekučně zabaveny, skutečně nemohou být postiženy exekucí, jelikož nepatří dlužníkovi, ale vlastníkem je zcela jiná osoba. Vlastnictví věci se prokazuje mnoha způsoby, např. účtenkou, kupní smlouvu, fakturou, svědeckou výpovědí apod.

Koupě nemovitosti a pozemku v 80. letech

Otázka:

Koupil jsem v 1985 od družstva nemovitost /kupní smlouvu vlastním/ a pozemek /byl v majetku družstva/ mi stát /Národní výbor/ sebral a nedal mi ho do osobního užívání. Pozemek jsem zaplatil Národnímu výboru, kupní smlouvu nemám, mám na pozemek nárok?

Odpověď:

Není zřejmé, jestli jste koupil pouze nemovitost samotnou nebo i s pozemkem. Pak by ale musela existovat písemná kupní smlouva o převodu vlastnického práva k pozemku. Jestliže pozemek patřil družstvu i poté, co jste si koupil nemovitost, pak Vám nikdo žádný pozemek vzít nemohl, jelikož jste ho nikdy nevlastnil. Jestliže by zde platně existovalo Vaše vlastnické právo k pozemku, pak jste měl věc začít řešit již mnohem dříve a to např. v rámci restitučních nároků. Okolnosti celého případu však nelze z dotazu zjistit, tudíž k nároku na pozemek je možné pouze konstatovat, že ten by existoval pouze v případě, kdybyste byl schopen náležitě prokázat, že k převodu pozemku na Vaši osobu mělo dojít. K podrobnému posouzení případu musíte navštívit advokáta ve Vašem okolí, v této poradně se analýzou předpisů z 80. let nezabýváme. Pouze dodávám, že v občanském zákoníku č. 40/1964 Sb. již v roce 1985 platil § 46 odst. 1, který výslovně stanoví, že „Písemnou formu musí mít smlouvy o převodech nemovitostí, jakož i jiné smlouvy, pro něž to vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků.“. Toto ustanovení platí beze změny do současné doby. Nebyla-li tedy k převodu pozemku sepsána písemná kupní smlouva, nemohl být převod pozemku nikdy platný a účinný. A částky, kterou jste údajně za pozemek zaplatil, se dnes domůžete jen stěží, jelikož je již dávno promlčená.

Podnájem vozidla na leasing

Otázka:

Dobrý den,chtěla bych pronajmout vozidlo druhé osobě.Já sama auto splácím u ČSOB a bohužel už nejsem schopná splácet splátky,proto jsem se rozhodla ho alespoň pronajmout.Už mám zájemce který má zájem,ale nechce ho přepsat na sebe u leasingové společnosti a chtěl by smlouvu pouze mezi námi.Pro mne to bude vysvobození,protože by mi jinak auto sebrali.Já s tím samozřejmě souhlasím a od Vás bych potřebovala vyhotovit smlouvu o pronájmu vozidla.Toho člověka neznám,ozval se mi na inzerát na internetu a nechci se spálit,kdyby mi náhodou později přestal platit a poté nechtěl auto vrátit.Chtěla bych mít tu smlouvu řádně ošetřenou i kdyby s autem havaroval,chtěl si udělat na své náklady opravu atd..,podobné věci i se sankcemi za nedodřžení smlouvy.

Odpověď:

Zde je pouze rámcová právní poradna, kde poskytujeme základní právní poradenství. Ovšem žádné právní služby, tudíž ani vyhotovování smluv, zde neprovádíme. Chcete-li sepsat smlouvu, obraťte se na advokáta ve Vašem okolí, seznam advokátů naleznete na www.cak.cz. Uvádím však, že v případě jakýchkoliv potíží s vozidlem, to budete stejně Vy, kdo bude muset řešit věc s leasingovou společností. To, že chcete uzavřít nějakou soukromou smlouvu s další osobou, není pro leasingovku nijak závazné, protože nájemcem vozidla jste Vy a nikoliv třetí osoba. Je dokonce možné, že se můžete dopustit porušení smlouvy, protože v mnoha leasingových smlouvách bývá výslovně stanoveno, že nájemce není oprávněn podnajímat předmět nájmu jiným osobám. Chcete-li mít vše po právní stránce v pořádku, měla byste v součinnosti s pronajímatelem a zájemcem o vůz, převést leasing na tohoto zájemce. Každý jiný způsob pro Vás bude právně nejistý a rizikový, ať uzavřete jakoukoliv smlouvu. Vy navíc ani nejste vlastníkem vozidla, tím je a nadále bude pronajímatel. Bez jeho souhlasu předmět leasingu do podnájmu ani dát nemůžete. Abyste se vyhnula nepříjemnostem v budoucnu, doporučuji celou záležitost projednat předem s pronajímatelem. Pak budete vědět, za jakých podmínek můžete k takovému leasingovému podnájmu přistoupit.

Nehoda zaviněná zvířetem

Otázka:

Můj pes, který utekl nedopatřením při procházení brankou od zahrady, napadl sousedova psa, s nímž šla majitelka a měla ho řádně na vodítku. Po vzájemné kolizi psů se sousedův pes vymkl z vodítka a utekl na silnici, kde porazil cyklistu. Svého psa jsem odvolala a zajistila dříve, než k silnici doběhl. Kdo bude hradit případné náklady na léčení cyklisty a opravu kola?

Odpověď:

Jediný, kdo tento právní problém může autoritativně rozhodnout je soud v případě, že nedojde k nějakému mimosoudnímu vyřízení záležitosti. Při náhradách škody se musí zkoumat celá řada okolností a faktorů, které předcházeli vzniku škody. K nejtěžším otázkám patří zjištění subjektu odpovědného za škodu. Na počátku celé škodní události stojí porušení povinnosti řádné si zajistit psa proti volnému pobíhání. Ve Vašem případě jde o souhrn událostí, kdy na počátku stojí únik Vašeho psa, který napadl jiného psa a ten se v důsledku útoku vysmekl z vodítka a teprve poté došlo ke střetu s cyklistou, tedy ke škodní události. Mimo jiné by se dalo posuzovat, jak dalece byl schopen soused psa udržet, ale domnívám se, že při bezprostředním útoku na jeho psa neměl příliš prostoru pro to, aby zabránil vysmeknutí psa z obojku a jeho útěku do silnice. Vzhledem k tomu, že Váš pes utekl „nedopatřením“, by se dalo zavinění za vznik celé situace připsat Vám, jako vlastníkovi psa. Nedbalost při zabezpečení psa je nepochybná. Soused by se při případném nároku cyklisty na náhradu škody, podle mého názoru mohl odpovědnosti za škodu zprostit, prokáže-li, že ani při vynaložení veškeré snahy nebyl schopen s ohledem na průběh události (např. rychlost útoku, vysmeknutí psa, útěk do silnice) škodě zabránit, i když ke škodě samotné došlo útěkem jeho psa.

Pracovní úraz a plnění pojišťovny

Otázka:

V červenci 08 jsem v práci zakopla a letěla jsem hlavou a ramenem na zeď. Pracovní úraz byl zapsán, zaměstnavatelem uznán. Do března tr. pojišťovna Kooperativa vyplácela plnění /dorovnání platu/.Od dubna plnění neposkytuje, zaslala dopis a musela jsem vyplnit formulář, kde jsem měla uvést kontakty na lékaře /praktického i odborného/ a souhlas s tím, že můj zdravotní stav bude přezkoumávat jejich smluvní lékař na pracovní úrazy a nemoci z povolání. Na mzdové účtárně mi bylo sděleno, že když tento lékař neuzná mé zdravotní potíže, nebude mi již dorovnání do průměrného platu poskytováno. Chci se tedy zeptat jak to ve skutečnosti je? Pracuji jako pokojská, ale od úrazu mám omezenou hybnost LHK.

Odpověď:

Zaměstnavatelé jsou ze zákona povinni zajistit si pojištění pro případ úrazů zaměstnanců. Jestliže si pak taková pojišťovna hodlá ověřit skutečnosti, na základě kterých vyplácí náhrady z pracovního úrazu, pak podle současné právní úpravy může. Od 1.1.2010 vstoupí do účinnosti většina ustanovení nového zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců, kde je úprava na rozdíl od té stávající odlišná, ale zatím se vychází z úpravy platné v současné době, např. tedy z vyhlášky min. financí č.125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Konkrétní podmínky pojištění a výplaty pojistného plnění pak vyplývají z pojistných podmínek dané pojišťovny. Jestliže však Vaše zdravotní potíže objektivně přetrvávají, pak by smluvní lékař pojišťovny měl potvrdit, že nárok na výplatu náhrady za ztrátu na výdělku je dostatečně odůvodněný i nadále. Nebudete-li souhlasit se závěry lékaře o Vašem zdravotním stavu, budete mít možnost požádat o přezkoumání závěru lékaře. Na další podrobnosti se můžete informovat u České správy sociálního zabezpečení.

Poškození cizí věci

Otázka:

Mám byt v osobním vlastnictví, který jsem pronajal, s nájemníkem jsem rozvázal smlouvu z důvodu opětovného nedodržení termínu platby nájmu. Nájemník se vystěhoval bez zaplacení nájmu, tyto náklady pokryla kauce. Bohužel v bytě zůstala dosti poškozená vana a bývalý nájemník se nemá k náhradě škody. Jaké mám možnosti, nebo na koho se můžu obrátit.

Odpověď:

Buď se s nájemcem dohodnete na mimosoudním řešení škody, což ovšem vzhledem k nezájmu nájemce není příliš reálné anebo se budete náhrady škody domáhat u soudu. Soud je jediná státní autorita, která může nájemci (žalovanému) autoritativně a závazně uložit povinnost, aby škodu nahradil. K tomu bude nutné podat žalobu o náhradu škody, kterou byste měl podložit důkazy o výši a rozsahu škody. Např. fotodokumentací, svědeckou výpovědí, fakturou na částku, kterou si vyžádalo odstranění škody atd. Soud bude zjišťovat k jaké škodě došlo, jak dalece je za ni nájemce odpovědný a lze-li mezi vznikem škody a jednáním nájemce dovodit tzv. příčinnou souvislost. Shledá-li žalobu oprávněnou, vydá rozsudek, kde bude nájemci uložena povinnost škodu nahradit a to spolu s výlohami, které vynaložíte na soudní řízení. Jestliže jej nebude dobrovolně respektovat, lze podat návrh na nařízení exekuce a domáhat se dlužné částky za pomoci exekutora. Nevíte-li jak sepsat a podat žalobu, obraťte se na advokáta ve Vašem okolí. Dalším řešením je, že si škody odstraníte sám a rozhodnete se po nájemci nic nevymáhat, což ale není ve Vašem zájmu.