Archiv pro měsíc: Červen 2009

Proplácení svátků

Otázka:

Pracuji na 8.hodin směnu. Jednou za měsíc pracuji v sobotu a v neděli. V pátek a v pondělí mám volno za tyto dny. Když mi na státní svátek odpadne směna z důvodu snížení počtů pracovníků, musím si hodiny za svátek odpracovat v sobotu. Z důvodu, že mám pracovní týden od pondělí do neděle. Je to tak správně.

Odpověď:

Pokud máte směnu stanovenou podle rozvrhu směn a připadne na ní státní svátek, pak jde o den státem nařízeného pracovního klidu. Zaměstnavateli nevzniká nárok na to, aby si zaměstnanci toto volno jakkoliv napracovávali. Za den státního svátku zaměstnanci náleží náhrada mzdy v plné výši, jelikož se tato doba posuzuje jako doba výkonu práce. To, že je u zaměstnavatele nižší stav zaměstnanců, na tom nic nemění. Není ovšem vyloučeno, aby se zaměstnanec se zaměstnavatelem na nahrazení takové směny dohodli s tím, že zaměstnanec za to bude samozřejmě řádně zaplacen a to včetně příslušných odměn např. za práci o víkendu. Jde o dohodou, tedy o dobrovolnou akceptaci napracování směny, přikazovat mu to zaměstnavatele nemůže. V praxi ale řada zaměstnavatelů na něco takového nehledí a nutí zaměstnance k nahrazování směn, aniž na to mají právo. To, že zaměstnavatelé nerespektují nebo obcházejí zákoník práce, však není nic neobvyklého, je to celkem běžný jev.

PID a pracovní poměr

Otázka:

Pracovník v zaměstnaneckém poměru onemocněl. Jeho doba v pracovní neschopnosti se protáhla na plnou podpůrčí dobu, tj. 380 dní. Nyní ke konci této doby mu byl přiznám plný invalidní důchod a jeho nemocenská mu musí být ukončena téměř shodně s koncem podpůrčí doby. Nicméně jeho pracovní poměr stále trvá. Jak to bude dál s jeho pracovním poměrem? Měl by nastoupit do zaměstnání, i když je v podstatě PID? Nebo jeho zaměstnanecký poměr automaticky končí s ukončením neschopenky? Má nárok na dvouměsíční odstupné či pětiměsíční, když by mu byl pracovní poměr ukončen s tím, že pro něho dále ve firmě není uplatnění? Co se vlastně nyní bude dít, např. 17.7, když mu končí neschopenka, např. k 16.7 a on je PID a je v zaměstnaneckém poměru?

Odpověď:

Pracovní poměr přiznáním ID automaticky nekončí. Ten trvá i nadále a je na zaměstnanci a zaměstnavateli, jak celou záležitost vyřeší. Do úvahy např. přichází výpověď podle § 52 písm. e) zákoníku práce, kdy zaměstnanec ztratí zdravotní způsobilost k práci. Tento výpovědní důvod nezakládá právo na odstupné, ovšem 2-měsíční výpovědní doba běží. Buď ho v té době převedete na jinou pro něj vhodnou práci nebo mu práci nepřidělíte, ale musí dostat náhradu mzdy. Jiným způsobem je postup, kdy v souladu s § 41 ZP splníte svou povinnost a převedete zaměstnance na jinou práci. Nový druh práce by sice měl odpovídat pracovní smlouvě, nemáte-li však pro něj takovou práci, může to být i práce jiná. Pokud s tím nebude souhlasit, pak může podat výpověď sám nebo se na rozvázání poměru dohodnout. Při převedení na jinou práci je však nutné zohlednit jeho zdravotní stav. Jestliže mu má být přiznán PID, pak je zřejmé, že jeho pracovní kapacita je snížena o více než 66% (podle lékařského posudku) a tudíž není možné jej zaměstnávat prací na plný úvazek nebo prací, která neodpovídá jeho pracovnímu stavu. Tyto záležitosti by si měl zaměstnavatel projednat na Okresní správě sociálního zabezpečení, jelikož téma sociálního zabezpečení není tématem této poradny, to je v kompetenci právě OSSZ. Je zde i možnost se na rozvázání pracovního poměru společně dohodnout, což by bylo nejméně náročné řešení. Můžete zaměstnanci učinit pobídku, že při uzavření dohody o rozvázání poměru mu vyplatíte určité odchodné. Není vyloučeno ani to, že o skončení poměru požádá sám zaměstnanec. Uvedené platí v případě, že nejde o invaliditu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. To by pak byla situace zcela odlišná a pokud byste mu dávali výpověď ze zdravotních důvodů, nejednalo by se o § 52 písm e) ZP, ale o písm. d) a u toho zaměstnanci náleží 12-násobné odstupné. Kromě toho by měl zaměstnanec nárok i na další kompenzace spojené se zhoršením zdravotního stavu v důsledku výkonu zaměstnání.

Zrušení spoluvlastnictví

Otázka:

Vlastním ideální polovinu nemovistosti se svým bratrem,Žádné dohody s ním nejsou možné,nemovitost chátrá.Reálně rozdělit nemovistost nelze.Uvažuji tedy o zrušení spoluvlastnictví soudem.Ptám se,zda mohu navrhnout koupi poloviny od bratra a soud přihlédne k tomu, že on to koupit nemůže (není solventní).Je možné,abych mohla odkoupit bratrovu polovinu soudně spolu se svými 2 dcerami?Pokud soud rozhodne o prodeji,za jakou cenu se prodává?Kdo ji stanoví,jde nemovitost do aukce?Nevím,zda jsem se zeptala přesně,nerada bych pochybila už při podání žaloby.

Odpověď:

Máte-li pochybnosti o tom, jak správně sepsat žalobu, pak zajděte za advokátem. Jinak o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, v případě, že není možná dohoda, rozhodne soud na základě žaloby. Postupuje při tom v souladu s § 142 odst. 1 občanského zákoníku „Nedojde-li k dohodě, zruší spoluvlastnictví a provede vypořádání na návrh některého spoluvlastníka soud. Přihlédne přitom k velikosti podílů a účelnému využití věci. Není-li rozdělení věci dobře možné, přikáže soud věc za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům; přihlédne přitom k tomu, aby věc mohla být účelně využita. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud její prodej a výtěžek rozdělí podle podílů.“. Způsoby vypořádání není možné volit předem, soud sám postupuje od prvního způsobu vypořádání (rozdělení věci) k dalším a není při tom vázán návrhem účastníka. Jestliže soud vyhodnotí, že není možné nemovitost rozdělit, pak přistoupí ke druhému způsobu, kterým je přikázání věci do vlastnictví některého nebo některých spoluvlastníků. Ten spoluvlastník, kterému je nemovitost přikázána, pak musí ostatním vyplatit stanovenou kompenzaci. Soud při rozhodování zohledňuje řadu faktorů, např. kdo bude lépe a účelněji nemovitost využívat, kdo o její přikázání projevuje zájem, kdo vynakládal větší péči, více se o nemovitost staral, opravoval ji, zajišťoval investice do ní, posuzuje se samozřejmě i solventnost spoluvlastníka, kterému má být věc přikázána, schopnost vyplatit kompenzace je dokonce jednou ze zásadních podmínek pro přikázání. Kompenzace se odvíjí od obvyklé ceny nemovitosti v místě a čase, ve kterém soud rozhoduje. Z této celkové ceny se pak kompenzace určí poměrem k velikosti podílu spoluvlastníka, kterému se podíl odnímá. Cenu stanoví znalec, aukce se nekoná. Podíl může být přikázán jen spoluvlastníkovi. Jste-li spoluvlastníky jen Vy a bratr, pak dcerám nemůže být přikázáno nic. Na ty můžete nějaký podíl na nemovitosti převést např. poté, co bude nemovitost Vaše.

Zkrácená pracovní doba a dovolená

Otázka:

Na jakou délku dovolené mám nárok? Ve smlouvě mám 5 týdnů. Po nástupu z rodičovské dovolené (1. září 2008) pracuji na zkrácený úvazek 25 hodin týdně (4 dny v týdnu).

Odpověď:

Dovolená je stanovena u Vašeho zaměstnavatele na 5 týdnů (5týdnů x 5 pracovních dnů, celkem tedy 25 dnů), ale vzhledem k tomu, že budete pracovat jen 4 dny v týdnů, není pro Vás týdnem dovolené 5 dnů, ale jen 4 dny. Takže celková dovolená by měla činit 20 dnů ročně (5 týdnů x 4 dny). Tento počet dnů ovšem nedostanete celý. Nárok na dovolenou za kalendářní rok Vám sice vznikne (po odpracování 60 dnů), protože jste však nedopracovala celý rok (doba rodičovské není považována za dobu výkonu práce), bude se Vám počet dnů dovolené poměrně krátit. Kolik dnů Vám ovšem bude přiznáno, to si musíte zjistit u mzdové účetní. Jak totiž vyplývá z pravidel poradny na http://www.pravnik.cz/poradna/poradna.html, takovými výpočty se zde nezabýváme.

Nemocenská

Otázka:

Přítelkyně pracovala do 31.10.2008 u nejmenovaného zaměstnavatele. Poté od 1.11.2008 změnila zaměstnavatele. 24.11.2008 odešla z vážných zdravotních důvodů na nemocenskou – 10.12.2008 dostala výpověď – zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Stále byla na nemocenské, poté otěhotněla, ale z důvodů rizikového těhotenství je na nemocenské stále. Zajímalo by mne, až do kdy má nárok pobírat nemocenskou. Koncem července nastupuje již na mateřskou. Potřeboval bych vědět jak dlouhou dobu má nárok na výplatu nemocenské vzhlede k ochranné době – zda jí to vyjde až do doby kdy nastoupí na mateřskou. (Zda může trvat v jejím případě nemocenská půl roku či 1 rok).

Odpověď:

Téma nemocenského pojištění nespadá do této poradny (viz pravidla na webu), přesto stručně uvádím, že podpůrčí doba, po kterou se poskytuje nemocenská, dnes činí maximálně 380 kalendářních dnů podle § 26 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb. (účinnost od 01.01.2009). Jelikož však přítelkyně nastoupila na nemocenskou ještě v době účinnosti starého zákona o nemocenském pojištění (č. 54/1956 Sb.), posuzují se její nároky na nemocenskou podle předchozí právní úpravy, kde byla maximální podpůrčí doba 1 rok. Pokud však jde o peněžitou pomoc v mateřství (PPM), nárok na ní se již bude posuzovat podle nových předpisů. Do 31.12.2008 platilo, že pokud těhotná žena plynule přešla z nemocenské na mateřskou dovolenou, vznikl jí nárok na PPM (pokud tedy splnila i další podmínky). V současné době však tato úprava již neplatí. Podle toho, co uvádíte, patrně na PPM nedosáhne. Bude tak dostávat nemocenskou do porodu a od porodu jí bude přiznán rovnou rodičovský příspěvek. Více podrobností si může zjistit na Okresní správě sociálního zabezpečení.

Jak se zbavit bilogickeho otce

Otázka:

Pritelkyne je v rozvodovem rizeni s manzelem cizi statni prislusnosti. Tento o dite nikdy nejevil zajem, neuctastnil se jeho vychovy a neposkytoval zadne prostedky k jeho zabezpeceni (tim mene pak jeho matky). Nyni vyuziva skutecnosti bilogickeho otcovstvi jako vstupenky do zemi EU. Bez existence ditete by byl vyhosten. Na odboru socialni pece samozrejme tvrdi, ze dite je jedinym duvodem, proc chce v CR natrvalo zustat. Zoufale hledame zpusob, jak prokazat skutecny stav veci, pricemz ze strany uradu stale narazime na uminene preferovani prav otce pred jeho povinnostmi, z kterych ne(s)plnil nikdy zadnou.

Odpověď:

O právech otce také nerozhoduje žádný úřad, ale soud. Musela by se uvážit možnost podání návrhu na zbavení rodičovské zodpovědnosti otce a v řízení by se prokazovalo, že otec své rodičovské povinnosti vůbec neplní a závažným způsobem zanedbává jejich výkon. Ovšem prokazování nebude jednoduché, půjde především o svědecké výpovědi. To, že je otec cizinec, ještě celou věc komplikuje, už jen s ohledem na doručování písemností od soudu. Jinou variantou by bylo osvojení (adopce) dítěte partnerem nebo novým manželem matky. Tím by došlo ke zrušení veškerých právních vazeb na otce, který se o dítě nezajímá, a nemohl by tak nadále argumentovat svým otcovstvím. Jestliže vám jde o řešení natolik zásadním způsobem, jak popisujete, pak předejte celou věc advokátovi.

Dědictví ze zákona

Otázka:

Můj dotaz se týká dědictví ze zákona po manželovi, se kterým jsem žila ve společné domácnosti devět let, ale vzali jsme se teprve až loni v říjnu 2008. Před čtyřmi lety si vzal manžel, v té době ještě pouze můj druh, hypotéku na rekonstrukci jeho domu. Další půjčku si pak ještě vzal u komerční banky před dvěma lety v roce 2007. Celý dům byl výhradně v jeho vlastnictví, zatížený hypotékou, ještě dříve než jsme se vzali. Můj dotaz tedy spočívá v tom, zda mám nárok na dědictví v druhé dědické skupině, jelikož jsme děti neměli a jeho rodiče ještě žijí, i když jsou sice rozvedení.a v jakém procentuelním podílu bychom eventuelně všichni dědili.

Odpověď:

Jestliže manžel nezanechal závěť a nemá potomky, pak skutečně nastoupí dědění ze zákona a to v druhé dědické skupině. Odpověď na Vaši otázku pak obsahuje přímo § 474 občanského zákoníku, který stanoví, že
„1) Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé skupině manžel nebo partner, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.
2) Dědici druhé skupiny dědí stejným dílem, manžel nebo partner však vždy nejméně polovinu dědictví.“.
Z toho jasně vyplývá, že rodiče dědit budou a je zcela nerozhodné, že jsou rozvedeni. To na jejich rodičovství vůbec nic nemění. Majetek, ale i dluhy zemřelého manžela, budete podle odst. 2 dědit v podílu o velikosti 1/2 a každý z rodičů získá 1/4, protože si rovným dílem rozdělí druhou 1/2 dědictví.

Hypotéka mezi partnery

Otázka:

Chceme si vzít s přítelem na půl hypotéku na byt. Jelikož nejsme manželé komu připadne nemovitost po jejím doplacení? Bude nám náležet každému rovným dílem? A ještě jeden dotaz: Jak by to bylo v případě úmrtí jednoho z nás, přechází půlka hypotéky dotyčného na jeho děti?

Odpověď:

Vlastníkem nemovitosti bude ten, kdo uzavře smlouvu o koupi bytu. S nabytím vlastnického práva nemá hypotéka nic společného. Hypoteční úvěr je částka, kterou Vám (popř. přímo prodávajícímu nebo do úschovy) vyplatí banka jednorázově a vy ji pak budete splácet. Vlastnictví přejde na nového vlastníka podle kupní smlouvy a nikoliv podle toho, kdy bude splacen úvěr (to byste po celou dobu splácení vůbec nebyly vlastníky). Chcete-li být tedy podílovými spoluvlastníky bytu, musíte smlouvu uzavřít oba tak, aby na každého z vás přešla ideální polovina bytu. Pokud jde o úmrtí jednoho z Vás, pak tato událost nemá vliv na splácení hypotéky. Splátky poběží dál, musí se splácet bez ohledu na dědické řízení a odpovědnost za splácení ponese druhý dlužník, který zůstane naživu. Ten se tak může ocitnout ve svízelné situaci. Tomu lze předejít např. uzavřením životního pojištění pro případ smrti, kdy by hypoteční úvěr zčásti nebo celý pokryla pojistka a pojistné plnění by se vyplatilo na hypotéku. Jinak po úmrtí je nutné neprodleně kontaktovat banku, doložit úmrtní list a dojednat další postup. Jestliže by po zemřelém zůstaly děti, pak by dědily. A to nejen aktiva (byt), ale i pasiva (hypoteční úvěr). Na dědice by tak v poměru k jejich podílům přešla i povinnost splácet hypotéku. Vše pak bude záležet na tom, jak se potomci (dědici) dohodnou. Ti totiž nastoupí na místo zůstavitele a budou spoluvlastníky poloviny bytu. O užívání a hospodaření s bytem se pak budou muset všichni spoluvlastníci dohodnout, např. tak, že se podílové spoluvlastnictví zruší a vypořádá. Pro dědění bude také důležité, jestli půjde o dědění ze zákona, ze závěti nebo v kombinaci obou způsobů.

Odcizení vozidla na leasing

Otázka:

Na leasing jsme koupili auto,bylo ale záhy odcizeno,je to nahlášeno Policii,auto je v pátrání a je předmětem vyšetřování. Leasing předčasně splatíme celý,tomu se nevyhneme. Jak mám a jestli musím přepsat auto na mě,když ho nemám. Musím zaplatit penále leasingové společnosti za nepřepsání auta?

Odpověď:

K úplnému posouzení Vaší otázky by bylo nutné nahlédnout do smlouvy, kterou jste uzavřela s leasingovou společností. Věc jste řádně nahlásili policii. Ta provede pátrání, ovšem velmi pravděpodobně vozidlo nenalezne. Věc bude usnesením odložena a pojišťovna, u které měla leasingovka vůz pojištěný, bude moci vyplatit vlastníkovi vozidla (leasingovce) pojistné plnění ve výši, která vyplyne z pojistné smlouvy (za předpokladu, že společnost měla auto skutečně pojištěné i na případ odcizení). Leasingová společnost by pak měla provést zúčtování pojistného plnění. Od pojistného plnění by se měly odečíst dosud nesplacené splátky a poplatky spojené s leasingem (např. za předčasné ukončení leasingové smlouvy). Tím by spolu s dosud zaplacenými splátkami měla mít leasingovka platby za vozidlo uzavřené a Vám by měla poukázat částku, která po zúčtování zůstane na pojistném plnění. Vozidlo byste tedy na sebe přepisovat neměla, za což by Vám penále účtovat neměli, ale to se dozvíte od pronajímatele. Celou záležitost samozřejmě musíte řešit přímo s leasingovou společností, která určitě bude mít vypracovaný postup pro případ krádeží pronajatých vozidel.

Skončení dohody o provedení práce

Otázka:

Pokud je sjednaná Dohoda o provedení práce a následně běžný pracovní poměr na podobnou činnost, je potřeba Dohodu o provedení práce ukončit nebo postačí, když na ni od data vzniku trvalého pracovního poměru nebude vykazována žádná činnost ani vyplácena mzda?

Odpověď:

O souběhu dohody o provedení práce a pracovního poměru se stejným druhem práce platí § 13 odst. 4 zákoníku práce, který stanový, že „Zaměstnanec v dalším pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr u téhož zaměstnavatele nemůže vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny.“. To znamená, že má-li být vše v souladu se zákoníkem práce, měla by být dohoda skončena tak, aby neběžela současně s nově sjednaným pracovním poměrem.