Archiv pro měsíc: Červenec 2009

Zrušení poměru ve zkušební době

Otázka:

Jsem v PN /16.den PN ale první den jsem ještě celý odpracovala/ a současně ve zkuš.době. Zaměstnavatel chtěl tento den telefonicky ukončit PP ve zkušební době v době trvání PN. Je to dovoleno?

Odpověď:

Skončení pracovního poměru ve zkušební době může nastat i v době pracovní neschopnosti zaměstnance. Musí být ovšem respektován § 66 odst. 1 zákoníku práce, který stanoví, že „Zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zaměstnavatel však nemůže ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance.“. Po uplynutí této lhůty (ve které musí zaměstnavatel proplácet zaměstnanci v době nemoci náhradu mzdy po dobu 14 dnů, neboť nemocenské dávky nastupují až od 15. dne PN) však může poměr ve zkušební době zrušit bez jakýchkoliv potíží. Znění odstavce druhého sice uvádí, že písemné oznámení o zrušení poměru má být zaměstnanci doručeno zpravidla alespoň 3 dny předem, ale nedodržení písemnosti a/nebo uvedené lhůty k neplatnosti zrušení poměru nevede. Takže v praxi (i v rozhodování soudů) se za účinné zrušení poměru ve zkušební době považuje i pouhé ústní sdělení účastníka poměru o tom, že poměr ruší. Tudíž postup zaměstnavatele (podle toho, co uvádíte) netrpí takovou vadou, aby byl neplatný. Váš pracovní poměr tedy skončil.

SVJ

Otázka:

Jsme SVJ . Na shromáždění se rozhodlo, že se provede zateplení domu, včetně lodžií. Rozhodlo 79 procent ze všech vlastníku to jest více jak 3/4 dle zákona 72. Nyní jeden vlastník neustále blokuje zateplení obvodové zdi v lodžii připadající dle smlouvy o převodu bytu. Dle prohlášení vlastníka domu jjsou obvodové zdi společeným prostorem, ale současně patří lodžie příslušnému vlastníku. Má na tuto blokaci vlbec právo? Jak jej lze k ptovedení zateplení obvodové zdi v lodžii donutit?

Odpověď:

Pokud je z právních podkladů jasně patrné, že pro zateplení společných částí domu je nutný přístup z lodžie, který patří výhradně vlastníkovi bytové jednotky, pak je takový vlastník povinen umožnit přístup k provedení výkonů na společných částech domu. Jestliže přístup blokuje a odmítá vpustit řemeslníky, pak to celou situaci komplikuje. Odmítá-li se rozumně dohodnout na tom, aby bylo provedeno zateplení z jeho prostorů, ač je to řádně odsouhlaseno 3/4 vlastníků, pak se SVJ bude muset obrátit na soud, aby vlastníkovi povinnost takový zásah strpět uložil soud, což je samozřejmě řešení poněkud zdlouhavé. Bez tohoto autoritativního rozhodnutí se budete přístupu domáhat těžko, protože takovou záležitost není možné řešit svépomocí.

Změna jména otce v dokladech

Otázka:

Jak postupovat v případě, že chci změnit jméno otce v rodném listu a dalších dokladech. Nynější jméno otce není biologický otec a ráda bych tam měla jeho. Muž, který je nyní zapsán v rodném listě je bývalý manžel matky a již nežije. Co vše je potřeba k této změně?

Odpověď:

Pokud chcete do rodného listu zapsat biologického otce, pak nejprve musí být popřeno otcovství muže, který uznal své rodičovství a je zapsán jako otec v RL. Ovšem lhůta pro popření otcovství činí jen 6 měsíců od narození dítěte. Jestliže se někdo domáhá zrušení otcovství již po této lhůtě, nemůže návrh podávat sám, ale je nutné kontaktovat státní zastupitelství. Jediný, kdo může návrh po uplynutí lhůty podat, je totiž nejvyšší státní zástupce a to pouze v případě, že je to v zájmu dítěte. Vzhledem k Vaší situaci se domnívám, že by státní zástupce Vašemu podnětu mohl vyhovět, přestože takovým podnětům na podání návrhu na popření otcovství se vyhovuje málokdy. Zesnulému ex-manželovi bude muset být ustanoven opatrovník, který bude v řízení vystupovat za zemřelého. Pokud pak biologický otec před soudem společně s Vámi učiní souhlasné prohlášení o rodičovství, věc to poněkud urychlí. Teprve až budete mít v ruce pravomocný rozsudek, může dojít k zápisu pravého otce do RL. Celou záležitost můžete konzultovat na oddělení sociálně právní ochrany dětí na městském úřadu.

Zvýšení výživného pro zletilé dítě

Otázka:

Jsem studentkou vysoké školy již 4 rokem, sama si přivydělávám brigádou ale mám vysoké náklady na bydlení a živobytí neboť škola se nachází v jiném městě, než je moje trvalé bydliště. Nyní jsem po velmi závažné operaci, neboť jsem utrpěla velmi vážné zranění ne trvalého charakteru ale díky tomuto zákroku nemohu v současné době plně vykonávat brigádu. Můj otec přispíval do mých 20 let částkou 600 Kč měsíčně a od 20 let mi posílá nepravielně( pokud ho nevyzvu -sms-nekomunikuje se mou a já nemám jinou možnost jak se s ním domluvit) odesílám mu vždy sms bez jeho odezvy )a posílá mi různé částky od 2500 – 3000 Kč měsíčně.Jeho sociální zázemí je velmi nadstandartní a jsem si jista, že jeho příjmy neodpovídají částce 2500 Kč za měsíc,které mi zasílá. Chci se zeptat zda mám nárok na zvýšení výživného, které mi zasílá, zda je možné i žádat zpětně, neboť jsem v tíživé situaci a s ním se nedá jakkoli domluvit.

Odpověď:

Pokud se dosud připravujete studiem na budoucí povolání, pak je možné Vás posoudit jako potomka, který ještě není schopen samostatné obživy a tudíž by rodič i nadále měl plnit svou vyživovací povinnost. Právo požádat si o zvýšení výživného samozřejmě máte, ale o tom, jestli návrhu soud vyhoví nebo ne, rozhodne soudce sám na základě důkazů, které si vyhodnotí podle svého uvážení. V návrhu je přitom možné požádat i o výživné zpětně a to až za dobu 3 let. Soud si od otce vyžádá doložení příjmů, aby měl přehled o jeho životní úrovni. Vy můžete soudu předložit rámcový přehled Vašich nákladů. Protože se každý případ posuzuje individuálně a podle konkrétních okolností, není možné předjímat, jestli soud výživné zvýší. Ovšem pokud má otec nadstandardní příjmy, pak je možné očekávat, že soud s ohledem na Vaše studium i zdravotní stav, na zvýšení alimentů přistoupí. Na rozdíl od pouhé dohody s otcem pak budete mít v rukou pravomocný rozsudek, na jehož základě je možné výživné vymáhat, jestliže nastanou potíže s jeho výplatou od otce.

Problém se spoluvlastnictvím

Otázka:

Bydlíme v domě který vlastníme my a ještě jedna rodina, bohužel vztahy jsou dosti špatně a sousedi naši rodinu non stop potahují po soudech ohledně podílu a dalších věcí. Nemohu si dovolit platit právníka, ale přeje jen bych ráda něco věděla. Mám asi dva dotazy: My jsme vlastníky asi 52% nemovitosti dále vlastníme společnou zahradu kterou máme neoficiálně rozdělenou. Naši sousede si chtějí postavit dosti velkou terasu a bohužel nám uplně zakryjí okna do sklepa a my s tím nesouhlasíme. Podali si návrh k soudu o rozhodnutí o výstavbě terasy. Vzhledem k tomu že zahradu vlastníme dohromady je nějaká možnost jak výstavbě zabránit v tom rozsahu ve kterém ji oni chtějí? Můj druhý dotaz se týče prodeje poloviny domu tedy našich 52%. V případě že se rozhodneme naši polovinu prodat, mají sousedé čili spolumajitelé nemovitostí nějaké právo kdy jim musíme nabídnou nemovitost k prodeji jako prvním? A pokud ano, je zde nějaký zákon který by určoval za jakou cenu jim to musíme prodat nebo si můžeme určit cenu jakou bychom chtěli?

Odpověď:

Podílový spoluvlastníci se na nakládání se společnou věcí musí dohodnout. Nejsou-li toho schopní, pak ve vymezených případech může rozhodovat soud. Je nutné rozlišit mezi hospodařením s věcí podle § 139 odst. občanského zákoníku (ObčZ), kde rozhoduje většinový spoluvlastník a ten, kdo má menšinový podíl, musí taková rozhodnutí respektovat. Jde např. o správu, opravy, údržbu, investice, užívání věci apod. Jiné je to u důležité změny věci v § 139 odst. 3 ObčZ, kde se může menšinový spoluvlastník bránit a obrátit se s požadavkem o rozhodnutí o změně na soudu. Na nemovitosti většinu máte, jestli i na pozemku, to není zřejmé. Pokud chcete terase zabránit, pak by jako argument mohly posloužit technické aspekty, kdy např. zastavění oken terasou povede k nižšímu odvětrávání sklepa a k jeho větší vlhkosti, což může mít negativní dopad na dům a jeho zdivo (základy). K tomu by se lépe vyjádřil odborník z oboru stavebnictví. Případně též, že terasa Vám ztíží výkon vlastnických práv na zahradě apod. Musíte vycházet z místních okolností a hledat účinné argumenty, proč by terasa neměla být postavena v takových rozměrech. Co se týká prodeje, pak spoluvlastník má předkupní právo podle § 140 ObčZ. Cena, která musí být uvedena v předkupní nabídce, musí podle § 606 ObčZ (předkupní práva upravuje § 602 a násl.) odpovídat ceně, kterou nabídla jiná osoba. Může tedy jít o cenu, která je předjednána s nějakým zájemcem, a není-li takový zájemce, pak by to měla být cena obvyklá (tržní), která odpovídá tomu, za kolik se taková věc v daném místě a čase obchoduje. Při stanovení ceny je tedy nutné vycházet z reálně dosažitelné ceny. Kdyby byla nabídka zjevně nadsazená, pak by jí mohl spoluvlastník účinně napadnout.

Právní zatížení bytu

Otázka:

Byla mě nabídnuta nemovitost s věcným břemenem /byt-podnájemník/. Chtěla bych vědět.
1.jak ošetřit,aby mě v budoucnu, do bytu nikoho trvale nepřihlásil /věcné břemeno může/
2.v případě, že si vezme úvěr, který nebude splácet, ale má u mě trvalý pobyt jak zamezím exekurovi odebrání mého majetku.
3 v případě, že se ožení, bude mít jeho partner nárok na věcné břemeno, které on k bytu má.
4.můžu mu dát jiný trvalý pobyt, něž kde má břemeno.

Odpověď:

Dotaz není příliš srozumitelný. Podnájem vůbec není věcným břemenem (většina břemen se zapisuje do katastru), co přesně tedy máte na mysli nelze rozpoznat (nájem, podnájem nebo věcné břemeno užívání?). Není ani zřejmé, čeho se má nabídka týkat, jestli koupě bytu nebo jeho nájmu. Podnájem je totiž možný jen v bytě, který je v nájmu.
1) Má-li jít např. o koupi bytu, na kterém vázne nájemní smlouva, pak nájemce se může podle zákona o evidenci obyvatel přihlásit k TP na základě nájemní smlouvy, i když některé matriky navíc vyžadují doložení výslovného souhlasu pronajímatele. Záleží tedy na přístupu místně příslušného obecního (městského) úřadu. Pokud byt koupíte, přejdou na Vás práva a povinnosti z nájemního vztahu. Budete pronajímatelem.
2) Odebrání Vašeho majetku v případné exekuci na nájemce (podnájemce) nezabráníte. Exekutorovi (resp. jeho vykonavateli), který přijde zabavit věci, sice můžete tvrdit, že zde dlužník žádné věci nemá, ale záleží jen na rozhodnutí exekutora. Pokud nějaké Vaše věci zabaví, budete si muset podat žalobu o vyloučení věcí z exekuce.
3) Ožení-li se, nevznikne manželce žádné věcné břemeno, ale odvozené užívací právo k bydlení v bytě, ke kterému má manžel sjednanou řádnou nájemní nebo podnájemní smlouvu.
4) Vy mu žádný trvalý pobyt „nedáváte“. Můžete mu dát souhlas k nahlášení údaje o místu TP v bytě, který je Váš a Vy mu jej pronajímáte, ale nemůžete mu určovat, že bude mít TP jinde. K úplnému posouzení výhodnosti transakce je tedy nutné, abyste se seznámila se smlouvou, na základě které je byt užíván třetí osobou. Teprve pak budete vědět, jaká práva a povinnosti na Vás přejdou.

Nárok na dovolenou po mateřské

Otázka:

Dne 9.2.09 jsem nastoupila na materskou dovolenou (pred tim jsem byla na nemocenske od 21.8.08 z duvodu rizikoveho tehotenstvi). Nevycerpana dovolena za rok 2008 mi jiz byla proplacena (17 dni cerpano, 8 dni proplaceno) a po ukonceni materske v srpnu bych chtela cerpat dovolenou za rok 2009. Dle smlouvy mam narok na rok 25 dni, na kolik dni budu mit narok letos a dle jakeho zakona (muj zamestnavatel mi ji chce kratit)? O rodicovskou mam zazadat az po ukonceni dovolene? Musim nekde oznamovat, ze po ukonceni materske budu cerpat dovolenou?

Odpověď:

K nároku na dovolenou po mateřské uvádím, že podle § 212 odst. 1 zákoníku práce č. 262/2006 Sb. („ZP“) vzniká zaměstnanci nárok na dovolenou za kalendářní rok, jestliže odpracuje alespoň 60 dnů. Přitom je podstatné, že podle § 216 odst. 3 ZP platí, že čerpání mateřské dovolené se považuje za dobu výkonu práce. Doba MD se tedy započítá do výpočtu dovolené. Pokud se čerpáním MD dosáhne 60 dnů, pak vzniká nárok na celou dovolenou (do „odpracované“ doby se zahrnuje také doba pracovní neschopnosti a zbylé dovolené). Podle toho, co uvádíte, Vám nárok na dovolenou za kalendářní rok vznikl v plné výši. § 217 odst. 5 ZP stanoví, že požádá-li zaměstnankyně o čerpání dovolené bezprostředně po MD (a před nástupem na RD), musí jí zaměstnavatel vyhovět. A konečně platí i § 223 odst. 1 ZP, který zakazuje krácení této dovolené: „…Dovolenou vyčerpanou podle § 217 odst. 5 před nástupem rodičovské dovolené není možné z důvodu následného čerpání rodičovské dovolené krátit.“. To, kdy si zažádáte o RD, je pouze na Vás. Samozřejmě to musí být před nástupem. Čerpání dovolené mezi MD a RD úřadům oznamovat nemusíte.

Skončení pracovního poměru na dobu určitou

Otázka:

Chtěla bych se informovat o výpovědi která mi přišla. Jsem nyní na neschopence s rizikovým těhotenstvím a 8.8. přecházím na mateřskou. pracuji jako Zdravotnický asistent ve FN Motol, nyní přišla výpověď ke dni 30.9.2009 kdy mi také končí smlouva na dobu určitou. Chtěla bych vědět zda mají na to právo, když v tu dobu budu na mateřské dovolené. také bych se chtěla zeptat kdo mi bude platit mateřskou, když mi jí měl 6 měsíců platit zaměstnavatel. Také by mě zajmalo kolik dní má socialní úřad na vydání peněz v době neschopnosti, jelikož jsem na neschopence již od 5.5. 2009 a stále mi nic nepřišlo.

Odpověď:

Ve Vašem případě nejde o žádnou výpověď. Máte pracovní poměr na dobu určitou a pokud Vám nebude prodloužena pracovní smlouva, pak poměr skončí sám o sobě uplynutím sjednané doby a to bez ohledu na to, je-li zaměstnanec na nemocenské nebo na mateřské či rodičovské dovolené. Žádná ochranná doba zde neplatí a zaměstnavatel zaměstnanci výpověď dávat nemusí, pouze by ho měl informovat o tom, že poměr nebude prodloužen a skončí. Pokud jde o peněžitou pomoc v mateřství, pak ji vůbec nevyplácí zaměstnavatel (tomu jen předáte příslušné podklady), ale správa sociálního zabezpečení. Jde totiž o dávku z nemocenského pojištění, kterou vyplácí stát. Výplata nemocenských dávek se řídí § 110 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb. „Dávky se vyplácejí nejpozději ve lhůtě do 1 měsíce následujícího po dni, v němž byl stanovený doklad pro nárok na výplatu dávky doručen okresní správě sociálního zabezpečení, je-li plátcem dávek okresní správa sociálního zabezpečení.“. Proč jste dosud nic neobdržela, to si musíte zjistit na příslušné OSSZ. Je možné, že jste zaměstnavateli nepředala potřebné doklady, chyba může být i u zaměstnavatele nebo na straně úřadu.

Proplacení přesčasových hodin

Otázka:

Dal jsem výpoveď z pracovního poměru (2 měsíční výpovědní lhůta). Jedná se mi o proplacení přesčasových hodin. Můj poměr začal 1.6.2008 a končí 31.8.2009. Celkem mám 330 přesčasových hodin. Ve smlouvě mám klauzuli, že mzda je již kalkulována s přihlédnutím ke 150 hodinám přesčas. Dle mojí metodiky výpočtu by mi firma měla zaplatit:
2008 – poměrná část ze 150 hodin je 87,5 (150 hodin/12=12,5×7 měsiců prac. poměru)
2009 – poměrná část ze 150 hodin je 100 hodin ( 150/12=12,5×8)
celkem 330-87,5-100=142,5 hodiny k proplacení.
Názor firmy:
150 hodin za 2008, 150 hodin za 2009, celkem 300 hodin, zaplatíme Vám 30 hodin. Která metodika je správně?

Odpověď:

Z právního hlediska mohu uvést, že od účinnosti nového zákoníku práce (01.01.2007)není možné sjednat mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas. Ač starý ZP takové řešení umožňoval, nový zákoník práce s ním již nepočítá. Zaměstnanci tedy vždy za práci přesčas náleží dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, nedohodne-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku (§ 114 ZP). Není vyloučeno, aby došlo k paušalizaci příplatku za přesčas, ale tím nelze rozumět zahrnutí přesčasů do mzdy, jelikož paušál musí být sjednán jako samostatná složka mzdy, což není Váš případ. Jestliže smlouva obsahuje takové ujednání o zahrnutí odměny za práci přesčas přímo do základní mzdy, je tato doložka neplatná. Pravdu tak nemá nikdo, protože přesčasy Vám musejí být proplaceny v plné výši. Žádné „poměrné“ výpočty se neuplatní, protože s ohledem na zákonnou úpravu nejsou opodstatněné.

Právo zvýšit nájem

Otázka:

Před rokem jsem pronajala dům v Praze a podepsala s majitelkou smlouvu na 5 let. Dům je starý v hrozném stavu. Majitelka se o nic nezajímá, místo ní jedná její matka, která do všeho šťourá a nenechá nás zde bydlet v klidu. Nelíbí se jí, kam si dáváme boty, atd atd. Vždy si něco najde. Nyní si majitelky matka vymyslela, že zde bude dělat novou střechu. A na základě toho, že budou prý výdaje na údržbu domu (a to jsme zde letos svépomocí postavili novou koupelnu, kdy majitelka hradila pouze materiál), budto navýší nájem, a nebo, protože je v důchodu a bude muset pronajmout svůj byt, se sem nastěhuje, musíme jí uvolnit pokoj, a my zde budem bydlet pouze v podnájmu. Což si nedovedu představit. Majitelka je její dcera a vše jí odsouhlasí. Má na něco takového právo? Má majitelka právo zvýšit nájem, když ve smlouvě jsme podepsaly částku, se kterou jsme obě souhlasily?

Odpověď:

Zvýšení nájmu je možné jen po předchozí dohodě stran. Jednostranně lze nájem zvýšit pouze v případě, že je tak sjednáno přímo ve smlouvě (např. inflační doložka, kdy se nájem zvyšuje o míru roční inflace) anebo to vyplývá ze zákona (např. zákonné zvyšování regulovaných nájmů, což se Vás netýká, máte nájem tržní). Je však možné, že pokud pronajímatelka bude byt potřebovat pro sebe, může Vám dát výpověď z nájmu podle § 711a odst. 1 písm. a) občanského zákona („ObčZ“). U této výpovědi je ovšem nutné přivolení soudu, takže soud bude zjišťovat, jestli je výpovědní důvod opodstatněný nebo ne. I když soud výpověď potvrdí, nastoupí § 712 ObčZ, který pronajímateli stanoví povinnost, aby nájemcům při takové výpovědi zajistil náhradní byt, který musí být rovnocenný bytu, který mají opustit (viz § 712 odst. 2 ObčZ). Takže pronajímatelka prohlašuje něco, co se nezakládá na pravdě. Žádný pokoj ji uvolňovat nemusíte. K tomu, aby mohl užívat byt nebo jeho část, musí nejprve platně skončit nájemní vztah. Svévolně se do pronajatého bytu nastěhovat nemůže. Šlo by o porušení zásadní povinnosti pronajímatele zajistit nájemcům plný a nerušený výkon nájmu (§ 687 odst. 1 ObčZ). Také není možné, aby Vás nutila k podnájmu. Nájem se totiž na podnájem bez souhlasu nájemců přechýlit nemůže. Oprava střechy je opravou v takovém rozsahu, že se dá předpokládat s dostatečným předstihem. Pronajímatelka si tuto skutečnost měla promítnout do výše nájemného ještě před tím, než bylo sjednáno. Nyní jde z její strany pouze o neodůvodněná a zákonem nepodložená prohlášení. Co se však týká nepříjemných projevů její osobnosti, s tím nic zásadního nesvedete.