Archiv pro měsíc: Srpen 2009

Převzetí leasingu

Otázka:

Popis situace: Majitel Vozidla Právnická osoba – Leasing společnost. Nájemce vozidla splácí vozidlo Leasingové společnosti. Nájemce chce uvedené vozidlo prodat s tím, že chce přenechat leasing kupujícímu. Kupec zaplatí nájemci vozidlo a přebere zbytek splátek (leasingová společnost je o všem seznámena). Servis na uvedeném vozidle zjišťuje nesrovnalost jak v malém, tak i ve velkém technickém průkazu. Vozidlo dle autorizovaného servisu odpovídá typu vozidla o užitkové hmotnosti 3T dle technických průkazů užitkové hmotnost 5T. Já – kupující chce z tohoto důvodu peníze zpět (odstoupit od smlouvy). Mám právo na vracení peněz? Po kom mám chtít peníze? Auto má hodnotu 250 000,-Kč. Leasing již splácím. Nájemce už auto nechce. Tvrdí,že je to věc leasingové společnosti.
Leasingová společnost mlží.

Odpověď:

Podle toho, co uvádíte, se nejedná o koupi vozidla, ale o přenechání (a převzetí) leasingu. Nájemce nebyl vlastník, nemohl Vám tedy vozidlo prodat. Vy jste se tak rovněž nestal vlastníkem vozidla, pouze jste vstoupil do právní pozice předchozího nájemce včetně veškerých práv a povinností, které z nájmu věci plynou. Nepaltitl jste mu kupní cenu, nýbrž sjednané odstupné. Vlastníkem se tak stanete až po zaplacení všech splátek a splnění dalších podmínek leasingové společnosti. Vlastníkem vozidla je tedy podle všeho i nadále leasingovka a pokud chcete uplatňovat nějaké vady, pak u ní. To, že faktický stav neodpovídá stavu zápisů v TP, vadou jistě je. Leasingová společnost jako pronajímatel je povinna zajistit bezvadnost předmětu leasingu včetně opravy nebo nápravy vad. Vzhledem k tomu, že se nejedná o kupní smlouvu, nenastupují se příslušná ustanovení o odpovědnosti za vady z kupní smlouvy (právo na odstoupení, vrácení peněz a další). Taková práva z odpovědnosti by se dala uplatnit teprve v případě, že byste nebyl nájemcem, ale předmět nájmu byste již odkoupil. K vyvození odpovědnosti pronajímatele je ovšem nutné důkladně zrevidovat smlouvu i všeobecné podmínky leasingu. Teprve pak bude zřejmé, jaký je rozsah odpovědnosti pronajímatele. Jestliže s Vámi odmítají věc řešit nebo jsou jejich stanoviska nejasná, doporučuji, abyste je opětovně vyzval k mimosoudnímu vyřešení celé situaci s tím, že jinak budete věc řešit soudní cestou. Nebudou-li dostatečně reagovat ani pak, zvažte, jestli celou záležitost nepředat advokátovi.

Reálné rozdělení budovy nebo vymezení jednotek

Otázka:

Dostal jsem darem půlku nemovitosti i s polovinou zahrady. Je to přízemní dům kde je 2x 3+kk rozdělené průchozí chodbou (dva vchody). Tudíž jsem dostal 1x 3+kk. Půlku obdarované časti jsem dostal od strýce a půlku od tety.Chtěl jsem se zeptat, jak nyní postupovat při přepisu na mě s tím, že dům chceme znova zaměřit a rozdělit na dvě popisná čísla. Jedna polovina bude zapsána na mne a druhá na tetu.

Odpověď:

V tom případě Vám nebyl darován byt jako takový, ale pouze ideální podíl na nemovitostech (budova a pozemek). To, že je s tímto podílem spojeno právo užívat konkrétní prostory v domě pak vyplývá z dohody spoluvlastníků. K tomu, abyste se Vy a příbuzná stali výlučnými vlastníky reálně vymezené části nemovitostí lze zvolit několik způsobů. Jedním z nich je zjištění možnosti, jde-li nemovitosti reálně oddělit. To není problémem u pozemků, ale u staveb je to velmi obtížné a v mnoha případech dokonce nemožné. Dům lze totiž rozdělit pouze vertikálně (nikoliv tedy po patrech) a navíc musí dojít k takovým stavebním úpravám, aby oddělené části budovy splňovaly podmínky, za kterých by se z hlediska stavebních předpisů jednalo o samostatné budovy (byť se styčnou plochou, např. společnou dělící zdí). Takže rozdělení budovy je opravdu náročné a to zejména po technické stránce. Ve většině případů tak bude vhodnější, aby v domě došlo k vymezení samostatných bytových jednotek a společných částí domu. Takové vymezení lze uskutečnit v domě­, kde existují dva samostatné užitkové prostory ve smyslu zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů. S příbuznou uzavřete dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, kde si rozdělíte bytové jednotky a stanovíte podíl na společných částech domu (poměrem podlahové plochy bytu k celkové podlahové ploše obou jednotek v budově). Tato smlouva se předloží spolu s návrhem na katastr a to včetně nákresu půdorysu bytů, schématu a určení polohy bytů a společných částí domu. Vlastnictví k bytové jednotce (a spoluvlastnictví ke společným částem) pak vznikne vkladem do katastru nemovitostí. Po právní a administrativní stránce nejde o jednoduchý proces, tudíž byste měly zvážit, jestli si příslušnou dokumentaci nenecháte vyhotovit u právníka. Nesprávná nebo nedostatečná dokumentace totiž povede k tomu, že katastr návrh na vklad nepovolí. Totéž platí i v případě, že se rozhodnete pro reálné rozdělení budovy, kdy si budete muset navíc přizvat také odborníka z oblasti stavebnictví.

Svěření dítěte do péče rodiče z ciziny

Otázka:

Budou v případě řízení o navrácení dítěte do Auatrálie( otec je australan, matka ceska a dite se narodilo a zilo do 8 mesicu v Australii) soudy zkoumat do jakych podminek se dite navraci, zejmena, kdo bude fakticky vykonavat peci o dite? Ci zda soud pouze prilhlizi k obvyklemu bydlisti ditete? Jedna se o 10ti mesicni miminko, ktere k obvyklemu bydlisti navic nema vytvorenou zadnou vazbu ani k zadnym jinym osobam nez je matka. Otec je natolik pracovne vytizen, ze vesekry cas s miminkem travi prevazne pouze matka.

Odpověď:

V opatrovnických věcech se přihlíží především k zájmům a potřebám dítěte a s tím souvisí i zkoumání mnoha okolností jako je dosavadní péče každého z rodičů, vhodnost výchovného prostředí, schopnosti a možnosti rodičů k péči o dítě, materiální poměry a bytové zázemí atd. Záleží také na věku dítěte a na jeho vztahu k rodičům, sourozencům i jiným blízkým příbuzným, na možnosti druhého rodiče ke kontaktu s dítětem, schopnost (či neschopnost) rodičů spolu nadále komunikovat o výchovných a dalších otázkách spojených s dítětem a řadě dalších faktorů. U kojence či batolete je také zřejmá velká fixace na matku a uspokojování potřeb, které např. otec zajistit nemůže nebo ne v dostatečném rozsahu (kojení, celodenní úzký kontakt s dítětem, který pracující otec nabídnout nemůže apod.). Pokud se chcete dozvědět více o průběhu opatrovnického řízení, kdy jeden z rodičů je cizinec, můžete požádat o konzultaci úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně, který se zabývá přesně takovými případy (kontakt na www.umpod.cz).

Náhrada škody od servisu

Otázka:

Dala jsem do opravy hodinky, titanove s automatickým dobíjením při pohybu, které byli staré cca 10let, hodinky byli plně funkční, oprava byla pouze drobného rázu. Bohužel při vyzvednutí zakázky mi bylo sděleno, že provozovna byla vykradena a moje zakázka byla mezi ukradeným zbožím. Hodinky jsem dostala jako dárek a měli pro mne dost velkou osobní hodnotu, v době nákupu stály cca 20TKč, nyní mi prodejna nabídla pouze zboží v hodnotě cca 7TKč s tím, že není možné vybrat si hotovost když se mi žádné jiné zboží nelíbí. Mohli byste mi prosím sdělit jaký je správný postup při určení škody (účet nemám jednalo se o dar) a prokázání výše náhrady škody? Mám nárok pouze na jiné zboží v hodnotě určené provozovnou?

Odpověď:

Tvrzení servisu není pravdivé, jelikož ten odpovídá za škodu na základě zvláštní odpovědnosti podle § 421 občanského zákoníku „Každý, kdo od jiného převzal věc, jež má být předmětem jeho závazku, odpovídá za její poškození, ztrátu nebo zničení, ledaže by ke škodě došlo i jinak.“. Krádež není žádným důvodem pro to, aby se servis této odpovědnost jakkoliv zprostil. Škodu by Vám tedy měl nahradit a nehledat výmluvy, proč to není možné anebo se odkazovat na nějaké čekání na výsledky šetření policie. Navíc je jasně dáno, že škodu Vám musí uhradit v penězích a nikoliv náhradním zbožím (ledaže byste s takovou formou náhrady souhlasila). Trváte-li na náhradě škody v penězích, musí tak učinit. Pokud jde o stanovení hodnoty věci, která byla odcizena, pak je nutné zohlednit její pořizovací cenu, opotřebení a celkový stav. Bez existence např. konkrétní fotodokumentace to však bude poměrně nesnadné a doporučuji, abyste se obrátila na znalce z oboru hodinářství a klenotnictví, byť „citovou“ hodnotu věci jako památky uplatníte těžko. Poté vyzvěte servis k zaplacení částky, ke které znalec dospěje, a stanovte mu lhůtu s tím, že po jejím nedodržení budete věc řešit soudní cestou. Jestli si pro tento účel sjednáte advokáta, záleží jen na Vašem uvážení.

Stanovení výživného dohodou

Otázka:

Mám s přítelkyní 2 děti ve věku 4 a 0 let. Zijeme ve stejné domácnosti asi 6-7 let. Nyní jsem zjistil, že mě několik let podváděla. Právě jsme se na čas rozešli. Mám vysoké příjmy a obávám se aby mě nezažalovala o placení výživného. Lze se mimosoudně dohodnout na výši výživného? Jestli ano jakou formou?

Odpověď:

Mimosoudně se na výživném samozřejmě dohodnout můžete, ale i tak je nutné, aby dohodu schválil soud. Vyplývá to z § 86 odst. 1 zákona o rodině č. 94/1963 Sb., kde se stanoví, že „Nežijí-li rodiče nezletilého dítěte spolu, upraví soud rozsah jejich vyživovací povinnosti nebo schválí jejich dohodu o výši výživného (§ 50)“. Pokud nežijete spolu, pak bude nutné také upravit, kterému z rodičů budou děti svěřeny do péče. Soudem schválenou dohodu pak budete muset plnit, ovšem není tím vůbec vyloučeno, že matka dětí v budoucnu po Vás nebude požadovat změnu dohody za účelem zvýšení výživného anebo nepodá návrh na zvýšení výživného. Tomu nijak preventivně zabránit nelze. Optimální bude, pokud se s matkou dohodnete na úpravě poměrů nezletilých dětí a podáte k soudu návrh na schválení dohody rodičů o těchto záležitostech. To, na čem jste se dohodli, pak stačí uvést do petitu žaloby, tedy do závěrečné části návrhu, ve kterém je uvedeno, čeho se účastníci domáhají. V tomto případě tedy půjde o požadavek na schválení dohody o tom, kdo bude mít děti v péči a jaká výše výživného a platební podmínky byly sjednány u druhého rodiče.

Smlouva uzavřená na ulici

Otázka:

Minulý čtvrtek mě oslovili na ulici obchodníci od telefonního operátora a nabídli mně dle nich výhodnou smlouvu pro mladé lidi. Bohužel jsem se nechala ovlivnit a smlouvu na 2 roky s nimi na ulici podepsala. Už ted samozřejmě vím, že to byla pitomost a smlouva je nevýhodná. Je možné ještě smlouvu zrušit? A jaký budu mít důkaz na to, že smlouva byla skutečně uzavřená na ulici? Ve smlouvě chybí např. upozornění na právo o odstoupení.

Odpověď:

Neznám znění smlouvy, kterou jste uzavřela, ani všeobecné podmínky operátora, na které smlouva jistě odkazuje. Teoreticky by však mohla do úvahy přicházet úprava o spotřebitelských smlouvách podle občanského zákoníku, který v § 57 mimo jiné stanoví, že: „Odst. (1) Byla-li spotřebitelská smlouva uzavřena mimo prostory obvyklé k podnikání dodavatele nebo nemá-li dodavatel žádné stálé místo k podnikání, může spotřebitel od smlouvy písemně odstoupit do 14 dnů od jejího uzavření; nedošlo-li dosud ke splnění dodávky zboží či služeb dodavatelem, může od smlouvy odstoupit bez uvedení důvodů a bez jakékoliv sankce do 1 měsíce. To neplatí ohledně smluv, u nichž si spotřebitel výslovně sjednal návštěvu dodavatele za účelem objednávky. Dodavatel je zároveň povinen vrátit spotřebiteli zaplacené finanční částky do 30 dnů od odstoupení od smlouvy.
Odst. (2) Dodavatel musí spotřebitele písemně upozornit na právo odstoupit od smlouvy nejpozději při uzavření smlouvy; písemné upozornění musí obsahovat i označení osoby, u níž je třeba toto právo uplatnit, včetně bydliště či sídla takové osoby.
Odst. (3) Při porušení povinnosti stanovené v předchozím odstavci má spotřebitel právo odstoupit od smlouvy do 1 roku od jejího uzavření.“. Smlouva uzavřená na ulici je smlouvou uzavřenou mimo prostory operátora obvyklé k podnikání a podle toho, co uvádíte, by odstoupení mělo být možné (dodržíte-li stanovené lhůty pro doručení oznámení o odstoupení).

Dluh v cizině

Otázka:

Zil jsem v Kanade a moje byvala pritelkyne nadelala dluhy v Kanade na mych kreditnich kartach a tez privedla me bankovni konto do dluhu na ktere mela podpisove pravo. Vim ze to ted se budou asi snazit to vymahat na me,jelikoz je vse vedene jen na me jmeno. Chci zjistit jaky to muze mit vliv na me zde v Ceske republice a zda se musim obavat exekuce v Ceske republice,kdyz tento problem se tyka problemu v Kanade.Meli by jste nejake doporuceni?

Odpověď:

Tato poradna se zabývá výhradně českým právem. Nelze tedy komentovat postup věřitele podle jiného právního řádu, zvláště pokud se velmi odlišného angloamerického práva týká. V právní oblasti však existují i normy o mezinárodním právu soukromém, které takové záležitosti řeší a záleží také na mezinárodních smlouvách uzavřených mezi ČR a cizími zeměmi (např. o právní pomoci). Není tedy možné vyloučit, že by se kanadský věřitel začal dluhů domáhat přímo u českého soudu, popřípadě u kanadského s tím, že by si nechal rozsudek uznat v ČR, kde by se následně na Vás domáhal plnění. Potencionální riziko exekuce tedy existuje. Jak moc však bude věřitel z cizího státu důsledný a rozhodne-li se absolvovat poměrně náročný a zdlouhavý proces o vymáhání dluhu v zahraničí, nelze předjímat. Svoji roli sehraje i výše dluhu, kdy bude muset věřitel uvážit, jestli se mu nemalé úsilí vynaložené na vymáhání pohledávky vůbec vyplatí nebo ji nakonec odepíše do ztráty. Před vymáhacími úkony Vás však preventivně nic neochrání a to až do doby, kdy své dluhy dobrovolně zaplatíte (bez ohledu na to, že vznikly díky ex-přítelkyni) anebo dojde k promlčení práva na jejich vymáhání. Ovšem jak je upraven institut promlčení v kanadském právu Vám zde nesdělím.

Převzetí závazků

Otázka:

Jak napsat listinu která by měla obsahovat, že ja jako fyzická osoba OSVČ, předávám odpovědnost za zaplacení sociálního a zdravotního pojištění plus finance spojené s firmou. Přebírá odpovědnost za vzniklé budoucí dluhy. Pokud to samozřejmě jde napsat na papír který si nechám ověřit notářem.

Odpověď:

Z dotazu není příliš zřejmé, kdo by měl takovou odpovědnost přebírat a proč, jelikož problém je popsán poměrně nesrozumitelně. Pokud jste za placení pojištění odpovědný Vy, pak žádnou pojišťovnu ani úřad (OSSZ) nebude v případě potíží s platbami pojistného zajímat nějaká dohoda s třetí osobou o tom, že odpovědnost za odvody pojistného má ona. Povinnost řádně a včas hradit pojistné je pouze na Vás. Po osobě, která by měla plnění těchto povinností převzít, byste sice mohl následně vymáhat škodu, kterou Vám neplněním jejích závazků způsobí, ale problémy spojené s pojistným bude správa sociálního zabezpečení i zdravotní pojišťovna řešit výhradně s Vámi, ledaže byste třetí osobu zmocnil k úkonům v těchto záležitostech a takové zmocnění by bylo předloženo pojišťovně či úřadu. Ani u „předání“ firemních financí není jasné, oč se má jednat. Správu financí samozřejmě převzít lze, ale aby se třetí osoba předem zavázala k nějaké odpovědnosti za Vaše dluhy, které mají eventuálně vzniknout, to pro ni není příliš optimální. Za závazky, které Vám vzniknou, si ručíte jen Vy. K dluhu pak může přistoupit další osoba, která se zaváže, že věřiteli splní za dlužníka (přistupitel podle § 533 a 534 občanského zákoníku) a dlužníky jsou pak oba anebo se může zavázat přímo k převzetí dluhu jako takového, s čímž ovšem musí výslovně souhlasit sám věřitel (převzetí dluhu podle § 531 a 532 občanského zákoníku). Jestliže máte v úmyslu navštívit notáře, pak s ním celou záležitost rovnou osobně projednejte a jasně mu sdělte, o co přesně se má jednat a co vlastně chcete sepsat.

Zrušení probíhajícího řízení

Otázka:

Manželé žijí s dětmi ve společné domácnosti a manželka požádá o stanovení výživného na děti kterým není více jak 15let. oba rodičové se starají o své děti společně. děti mají standartní nebo i v některých věcech možná nadstandartní zabezpečení. navrh podaný manželkou na stanovení výše výživného před a po rozvodu podle toho jak to vypadá apod. není z důvodu že by se otec nestaral a nepříspíval na děti,ale z důvodu finančních problémů do kterých se dostal. Rodina má i nějaké půjčky. mezi manžel došlo před několika lety k menší krizi ve vztahu což se projevilo i teď. manžel přišel v minulém roce o zaměstnaní a vzniklo několik finančních problémů, má nějaký příjem a snaží se vyřešit tuto situaci. od doby kdy přišel o práci se stará o děti a je v posledních několika měsících něco jako muž v domáctnosti který pracuje doma, manželka má má stálé zaměstnání. Řízení o stanovení výše výživného už začalo a je odročeno z důvodu dodání některých dokumentů. dá se v tomto případě ještě za průběhu řízení požádat soud ze strany otce o zrušení žádosti na stanovení výživného nebo nějakým způsobem zvrátit tento proces. připadá mi že v tomhle případě nejde tak o děti a zabezpečení ale jen o nástroj který se může do budoucna použít.

Odpověď:

Opatrovnické řízení o návrhu na stanovení výživného je v první řadě řízením o zájmech a potřebách dětí. Osobní zájmy a pocity rodičů ani jejich vzájemné vztahy v tomto ohledu žádnou zásadní roli nehrají. Návrh podala matka a ta jediná s ním může disponovat. Otec (jako protistrana) s návrhem neučiní vůbec nic a nemá žádnou pravomoc k tomu, aby soud požádal o zpětvzetí podání. Jestliže tedy návrh nestáhne sama matka, pak řízení doběhne v souladu s procesním postupem a skončí rozhodnutím soudu bez ohledu na dojmy otce o tom, že jde o návrh účelový a neodůvodněný. Jedinou možností otce by bylo vystoupit v průběhu řízení s návrhem na smírné řešení a nabídnout matce dohodu o výživném, kterou posléze soud schválí. Jinak soud rozhodne sám podle svého uvážení. Výživné bude stanoveno tak jako tak, přestože je otec v současnosti nezaměstnaný. Kromě stanovení výživného by se také mělo upravit, kterému z rodičů budou děti svěřeny do péče.

Účast manželů na společných nákladech

Otázka:

Manželka se chce nechat rozvést. Trvá na tom už 3/4 roku, ale stále nepodala žádost o rozvod. Máme poměrně vysoké dluhy za stavbu rodinného domu. Ještě donedávna jsme měli společný účet, avšak teď si manželka zařídila vlastní účet a přestala dávat peníze na společnou domácnost. Moje výplata tak tak pokryje splátky a další poplatky. Manželka stále žije ve společné domácnosti a chce se zřejmě odstěhovat. Jak se můžu bránit, aby přispívala na společné dluhy do té doby, než budeme majetkoprávně rozděleni?

Odpověď:

Není-li v této záležitosti mezi vámi možná dohoda, může se uplatnit § 19 odst. 3 zákona o rodině č. 94/1963 Sb., který stanoví, že „Neplní-li jeden z manželů svoji povinnost hradit náklady společné domácnosti, rozhodne na návrh druhého manžela ve věci soud.“. Manželé mají povinnost podílet se na společných nákladech podle svých možností, schopností, příjmových a majetkových poměrů. Jestliže některý z nich odmítá dostát tomuto závazku, pak se lze obrátit na soud, aby mu plnění takové povinnosti stanovil v rozsudku. Nebude-li žalovaná strana respektovat ani pravomocné soudní rozhodnutí, lze se jejího splnění domáhat v rámci nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce). Navrhněte tedy manželce nejprve dohodu o úpravě společných výdajů a pokud ji nepřijme, pak uvažte, jestli přistoupíte k řešení soudní cestou.