Archiv pro měsíc: Září 2009

Planost nájemní smlouvy a dlužné nájemné

Otázka:

Dne 12.8.2009 jsem uzavřel nájemní smlouvu s nájemnicí na dobu určitou a to jeden rok. Ke dni podpisu nájemnice neměla finanční prostředky a slíbila, že kauci a nájemné zaplatí do konce měsíce, jinak se smlouva stane neplatnou. Tato skutečnost je zahrnuta v nájemní smlouvě. Byl jsem bláhový a dovolil jsem jí odložit platbu. Vzniklo z toho následující. Ke dni 25.9. jsem žádné peníze neobdržel a když jsem nájemnici kontaktoval s tím, že nesplnila závazek a bude vystěhována, tak se vystěhovala. Bohužel nájemné za oba měsíce stále nebylo uhrazeno. Teď stojím před problémem, že se vystěhovala aniž podepsala ukončení nájemní smlouvy. Je v takovém případě smlouva stále platná? Mohu po ní požadovat peníze za další měsíce, protože smlouva nebyla ukončena? Je možné z ní nějakým způsobem dostat peníze za dobu, co byla v nájmu?

Odpověď:

Je zcela logické, že platnost smlouvy nelze posuzovat bez její znalosti. Tudíž bude nutné, abyste si nechal smlouvu zrevidovat u právníka. Podle toho, co píšete, se však domnívám, že smlouva byla uzavřena a je platná bez ohledu na to, že byl sjednán zánik platnosti pro nezaplacení nájmu a kauce (jestli tedy její neplatnost nebude vyplývat z něčeho jiného). Nájemní smlouva totiž může být skončena jen zákonem stanoveným důvodem (zejména tedy dohodou nebo výpovědí) a taková dohoda o zneplatnění zákonu neodpovídá. Jelikož tedy smlouva nebyla ukončena odpovídajícím způsobem, pak stále platí a to bez ohledu na to, že se nájemce odstěhoval. Měl by tedy nájem řádně ukončit, ale především má stále povinnost hradit pronajímateli platby plynoucí z nájmu. To, že byt neužívá, ač má na něj smlouvu, je pouze jeho problém. Doporučuji tedy, abyste zašel za advokátem a začal s jeho pomocí vymáhat dlužné platby. Je však možné, že bude problém s tím, kde nájemce najít, jestliže neznáte jeho pobyt, zvláště pokud se jedná o cizince, což může vymáhání velmi komplikovat (dokud nebude nájemce dostižen, nelze na něm fakticky nic vymáhat, přestože na něj bude vydán např. rozsudek o zaplacení).

Výživné na manželku po rozvodu

Otázka:

BUDU SE S MANŽELKOU ROZVÁDĚT A CHTĚL BYCH VĚDĚT JESTLI JSEM JÍ POVINEN DO ROZVODU ŽIVIT A PLATIT VEŠKERÉ VÝDAJE NA BYDLENÍ. ONA MÁ Z PŘEDCHOZÍHO MANŽELSTVÍ NEZLETILÉNO SYNA A JE DLOUHODOBĚ NEZAMĚSTNANÁ. UDRŽUJE DLOUHODOBÝ INTIMNÍ VZTAH SE SVÝM PŘÍTELEM.

Odpověď:

Žádnou takovou povinnost nemáte. Není sice vyloučeno, že se manželka bude domáhat výživného na svou osobu podle § 92 zákona o rodině, který v odstavci prvním stanoví, že „Rozvedený manžel, který není schopen sám se živit, může žádat od bývalého manžela, aby mu přispíval na přiměřenou výživu podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Nedohodnou-li se, rozhodne soud o výživném na návrh některého z nich.“. Ale to by manželka musela být skutečně neschopná samostatné obživy z objektivních důvodů (např. špatný zdravotní stav, nemožnost nalézt zaměstnání z důvodu dlouhotrvající péče o potomky apod.). Z Vašeho dotazu žádný takový důvod, který by jí zakládal právo na výživné, nevyplývá. To, že je nezaměstnaná, protože nemůže sehnat práci nebo ji neshání vůbec, samo o sobě důvodem pro výživné na (ex)manželku není.

Správní řízení o přestupku

Otázka:

Mám nějakou šanci u správního řízení co se týče věci podané žaloby o údajném ohrožení při předjíždění osobního auta kamionem, řidič OA tvrdí že jsem ho ohrozil (natlačením na krajnici, z mé strany to tak není), on má svědka já ne. Po této žalobě mi hrozí 5-12 měsíců bez řidičské průkazu a 5-10.000kč pokuta mám nějakou šanci když jsem sám?

Odpověď:

Hodnotit šance v probíhajícím řízení bez znalosti konkrétních podrobností není možné, v tomto ohledu Vám tedy žádné jednoznačné stanovisko nedáme. K věci samé uvádím, že ve Vašem případě se nejedná o žádnou „žalobu“ ani „trestní oznámení“, ale o řízení o přestupku prováděné správním orgánem, což je situace zcela odlišná od soudního řízení. I v tomto řízení ovšem platí, že vina musí být obviněnému nepochybně prokázána. Ve Vašem případě jde o tvrzení proti tvrzení. Druhá strana má sice svědka, ale jestli jde např. o spolujezdce, pak lze namítat, že je svědek neobjektivní, jeho svědectví nemá dostatečnou hodnotu a že pouhé tvrzení řidiče OA nemůže nade vší pochybnost prokázat, že jste se přestupku dopustil. V řízení se můžete obhajovat sám, jestliže si však nejste jistý jak, nic Vám nebrání sjednat si právního zástupce.

Dohoda o rozvázání pracovního poměru nebo výpověď

Otázka:

Potřebuji poradit ohledně ukončení pracovního poměru s naším zaměstnancem, jenž je celoživotně v plném invalidním důchodu s průkazkou ZTPP a nyní již rok v důchodovém věku. O starobní důchod ale nepožádal, protože plný invalidní je pro něj zatím výhodnější.
V naší firmě je zaměstnán od roku 1993 jako seřizovač a nyní už je zaměstnán spíše ze setrvačnosti. Naše firma nakoupila nové strojní vybavení, které tu údržbu,kterou po léta vykonával náš zaměstnanec, nevyžaduje. Předpokládali jsme, že ho necháme ve firmě do důchodového věku a slušně se rozloučíme. Nevíme si rady, jak se zaměstnancem, přijatelným způsobem, rozvázat pracovní poměr.

Odpověď:

Současný zákoník práce zaměstnance s omezenou zdravotní způsobilostí před skončením pracovního poměru nijak speciálně nechrání. Takže můžete využít veškeré způsoby, které stanoví zákoník práce. Chcete-li ukončit poměr přijatelným způsobem, pak nabídněte zaměstnanci dohodu o rozvázání pracovního poměru, ve které si sjednáte termín skončení zaměstnání tak, jak to bude vyhovovat oběma stranám. Kromě toho můžete zaměstnanci nabídnout „odchodné“ jako kompenzaci za odchod nebo jako ocenění jeho práce apod. Buď situaci pochopí a dohodu přijme nebo se bude ztrátě zaměstnání bránit. V takovém případě Vám nezbývá jiná možnost, než najít odpovídající výpovědní důvod. Jestliže již jeho práce není potřebná, pak je reálná např. nadbytečnost podle § 52 písm. c) ZP. Bude mu náležet odstupné ve výši 3 mezd (viz § 67 ZP) a poběží 2-měsíční výpovědní doba. Tu si buď řádně odpracuje a nebudete-li již pro něj mít žádnou práci k přidělení, pak mu budete muset proplatit náhradu mzdy v plné výši. Z tohoto hlediska by tedy byla nejvýhodnější již zmiňovaná dohoda.

Odvolání proti rozsudku o manželství

Otázka:

CO PLYNE PRO JEDNOTLIVÉ ÚČASTNÍKY POKUD JEDEN Z NICH PODÁ ODVOLÁNÍ PROTI ROZSUDKU O ROZVEDENÍ MANŽELSTVÍ? POKUD JEDEN NEPŘEVEZME OBSÍLKU OD SOUDU O ROZVODU MANŽELSTVÍ? KTERÝ DEN SE POČÍTÁ ZA DORUČENÝ? KDY MOHU VYMĚNIT DOMOVNÍ ZÁMKY, OD KDY? OBJASNĚNÍ: 25.9.09 jsme s manželem uzavřeli dohodu o vypořádání vz.maj. vztahů pro dobu po rozvodu manželství. Jsme manželství bez dětí. dohod zní: část movitých a všechny nemovité věci po rozvodu připadnou mně, ode dne právní moci. část movitých věcí manželovi, ode dne právní moci, kterému je musím vydat do konce měsíce října. manžel se vzdal všech práv na bydlení v domě, který bude v mém výlučném vlastnictví. Dům je zatížen zástavním právem /úvěry/. Musí jej do 15 dnů po rozvodu manželství vyklidit, vzdal se práva na zajištění bytové náhrady, a vypořádání jiným způsobem. V ten samý den byla podána žaloba na rozvod manželství a manžel žalobu přijal, podmínky pro rozvod manželství jsou naplněny. Manžel od soboty je s osobními věcmi odstěhovaný u své nové přítelkyně. Tak jaké mám povinnosti jej dále do domu pouštět? Pochopitelně po domluvě termínu mu musím v daný den vydat věci jak uvádí dohoda.

Odpověď:

Odvolání způsobilo, že manželství zatím není pravomocně rozvedeno, jelikož rozsudek nenabyl právní moc. Tudíž nenabyla účinnosti ani vaše dohoda o vypořádání. Manžel tak má stále právo nemovitost užívat. Pokud by ji hodlal užívat i nadále a Vy mu v tom budete bránit, pak by se mohl bránit právní cestou. Takže s výměnou domovních zámků byste měla počkat anebo je sice vyměnit, ale počítat s tím, že pokud si to manžel vyžádá, přístup mu stejně budete muset umožnit (pokud se již odstěhoval na stálo a nebude se přístupu dožadovat, pak se v této věci již nic řešit nemusí). Jinak při nevyzvednutí obsílky /do vlastních rukou) platí § 49 občanského soudního řádu:
„1) Do vlastních rukou se doručují písemnosti, u nichž tak stanoví zákon nebo nařídí-li tak soud.
2) Nezastihl-li doručující orgán adresáta písemnosti, písemnost uloží a adresátu zanechá vhodným způsobem písemnou výzvu, aby si písemnost vyzvedl. Nelze-li zanechat výzvu v místě doručování, vrátí doručující orgán písemnost odesílajícímu soudu a uvede, ve který den nebyl adresát zastižen. Odesílající soud vyvěsí na úřední desce výzvu k vyzvednutí písemnosti u soudu.
3) Písemnost se ukládá
a) v provozovně provozovatele poštovních služeb, jestliže se písemnost doručuje jeho prostřednictvím,
b) u soudu, jemuž byla písemnost vrácena z důvodu nemožnosti zanechat výzvu,
c) v ostatních případech u okresního soudu, v jehož obvodu je místo doručení.
4) Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu.
5) U písemností, u nichž to stanoví zákon, nebo u nichž to nařídil předseda senátu, je vyloučeno doručení podle odstavce 4. Doručující orgán v takovém případě vrátí písemnost odesílajícímu soudu po marném uplynutí lhůty 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí.
6) Doručení písemnosti prostřednictvím veřejné datové sítě se považuje za doručení do vlastních rukou adresáta.
7) Zjistí-li doručující orgán, že adresát zemřel, písemnost vrátí se zprávou odesílajícímu soudu.“.

Průměrný měsíční výdělek

Otázka:

Nenašel jsem nikde definici průměrného měsíčního výdělku, podle kterého se počítá náhrada způsobené škody mnou: zaměstnancem. Je to čistý měsíční příjem, hrubý tento nebo jinak definovaný příjem?

Odpověď:

Podle § 352 zákoníku práce č. 262/2006 Sb. platí, že „Průměrným výdělkem zaměstnance se rozumí průměrný hrubý výdělek, nestanoví-li pracovněprávní předpisy jinak.“. Podrobnější definici pak obsahuje navazující § 353 odst. 1 ZP „Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období.“. Rozhodné období upravuje § 354 odst. 1 ZP „Není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí.“.

Věcné břemeno na přeložení přípojky plynu

Otázka:

V roce 1996 se v naší obci zaváděl plyn, přípojky plynu jsou všechny na obecních pozemcích a nikdo nemá zřízené věcné břemeno s JMP. My museli letos přeložit kiosek a tudíž i přípojku plynu. Přípojka zasahuje tak 1 m do obecního pozemku.Vše bylo na stavební povolení a přeložení provedla firma, která má k tomu oprávnění.Přišel mi ale dopis z JMP, že musím na své náklady zřídit na novou přípojku věcné břemeno mezi obcí a JMP. Doručili mi smlouvu s názvem: Smlouva o zajištění úhrady přeložky plynárenského zařízení a úhradě nákladů s ní související. V této smlouvě je kromě povinnosti výše popisovaného zřízení věc. břemene mezi obcí a JMP je uvedena cena, za kterou mi to provedou: geometrický plán 1600 ,–/m2 bez DPH, přičemž minimální cena geom. plánu je 2690 bez DPH. a cena za zpracování smlouvy o zřízení věcného břemene 3300,– bez DPH. Moc tedy prosím,o vyjádření jak mám postupovat a zda tohle břemeno musím zřídít. V případě, že ano tak poraďte, zda si mohu a zvládnu věcné břemeno zprostředkovat sama a jak postupovat. Cena se mi zdá moc vysoká. Jen to této doby jsem zaplatila již bezmála 30 000,– za přeloží kiosku o ani ne 1 metr a to manžel musel provést výkop staré a výkop nové přípojky. Jen ještě v uplynulých asi 3 letech se v obci dělaly nové přípojky plynu a ani jeden domek nemá věcné břemeno, stejně tak všech 60 dalších domů v obci a všichni je mají na oecním pozemku.Zdá se mi to velmi nelogické, proč já jako jediná při přeložce přípojky musím mít věcné břemeno na necelý 1m.

Odpověď:

Neznám podrobnosti případu, avšak u těchto technických síti často dochází ke vzniku věcného břemene přímo ze zákona, aniž by se uzavírali jakékoliv smlouvy anebo se břemena zapisovaly do katastru nemovitostí. Tudíž informaci o tom, proč po Vás úhradu těchto nákladů požadují si musíte vyžádat u plynárny (jestli tedy budou ochotni Vám podat nějaké srozumitelné vyjádření). Navíc nejde o věcné břemeno, které se týká Vás, ale jde o vztah plynárny a obce, po Vás pouze chtějí, abyste uhradila související náklady (mohla byste se sice pokusit nechat si podklady vypracovat jinde, ale pochybuji, že byste se dostala na nějakou výrazně nižší částku). Takže plynárnám namítněte, proč jim máte hradit náklady spojené s věcným břemenem, když nikde jinde v obci k tomu nedošlo, a nijak se Vás tato záležitost netýká, byť k přeložení došlo z důvodů na Vaší straně.

Hypotéka a zúžení SJM

Otázka:

Chceme si vzít s manželem hypotéku,ale ja jsem ještě před manželstvím podepsala spoludluznictvi k hypotece na spolecnem dome,co mam s mamkou a bratrem. Mesicni splatka (plati si ji mamka) je ovsem tak vysoka,ze pak nedosahneme na nasi hypoteku – myslim tim, že všude před bank.institucemi mam na hlave tu velkou splatku. Lze to vyresit tak,ze zuzime SJM,nejak se vyradi tato nemovitost ze SMJ (pokud tedy vubec ta nemovitost a dluh jsou v SJM) a manzel bude moct o hypoteku zadat sam beze me? Nebo to lze vyresit jen SMJ na budouci majetek,to by taky mohl jit zadat sam a nemel by „na hlave“ tu moji splatku?

Odpověď:

Rozhodnutí o tom, jestli si u notáře zúžíte SJM je pouze na vás. Vše záleží na uvážení poskytovatele úvěru a nikde nemáte žádnou záruku, že hypotéka bude manželovi po úpravě rozsahu SJM přiznána. Pokud by byl manžel uznán bankou jako dostatečně bonitní klient, pak by mu již hypotéku přiznali bez ohledu na Vaše závazky na jiné hypotéce, k čemuž ale nedošlo. Takže i když bude manžel žádat bez „zatížení“ Vaším spoludlužnictvím, stejně banka bude žádat dostatečné příjmy, zástavu nemovitosti a velmi pravděpodobně i jinou osobu, která poslouží k zajištění návratnosti půjčky (např. jiný přistupitel, zástavce, ručitel). Než se tedy rozhodnete pro zúžení SJM, musíte si u banky zjistit, jestli to bude mít vůbec nějaký efekt. Za notářský zápis smlouvy o zúžení totiž budete muset notáři zaplatit nemalý poplatek, je tedy nutné zvážit, jestli to nebude zbytečná investice. Kromě toho se zúžení dotkne i Vás a to tak, že nebudete mít k nemovitosti žádná vlastnická práva.

Odebrání řidičského oprávnění

Otázka:

Mému bratrovi byl odebrán řidičský průkaz po dosažení 12 bodů,po dobu jednoho roku,je řidič z povolání a brání mu to ve výkonu zaměstnání, jelikož je v našem okrese velká nezaměstnanost a ted musí být evidován na ÚP.Můj dotaz je takový,je možné po půl roce zažádat na obecním úřadě s rozšířenou působností o zkrácení doby,popř.existuje ještě nějaká možnost?

Odpověď:

Upuštění od výkonu zbytku trestu či sankce zákazu činnosti je sice možné a soud nebo správní orgán, který trest či sankci zákazu řízení uložil, lze po uplynutí poloviny trestu požádat o upuštění jeho zbytku. Jestliže soud nebo úřad vyhoví, může si dotyčná osoba požádat o vrácení řidičského oprávnění. U Vašeho bratra ovšem nedošlo k uložení žádného trestu nebo sankce zákazu činnosti, ale k pozbytí řidičského oprávnění pro dosažení 12 bodů podle § 123c zákona o silničním provozu č. 361/2000 Sb. V takovém případě o žádné upuštění od zbytku trestu nebo sankce zákazu řízení žádat nelze a o vrácení řidičského oprávnění lze požádat nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne pozbytí oprávnění. K tomu navíc bude muset podstoupit přezkoušení odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a osvědčení o zkoušce doložit k žádosti o vrácení oprávnění. Může se také informovat u příslušného úřadu, ale podle mého názoru mu úřad pouze potvrdí, že o vrácení si může požádat až po uplynutí 1 roku. Negativní dopad na profesní život bratra a jeho nedobrá sociální situace s tím nemá nic společného a nijak neodůvodňuje, aby bylo oprávnění bratrovi vráceno předčasně (navíc tuto možnost při ztrátě 12 bodů zákon ani nestanoví).

Převod garáže v SJM

Otázka:

Můj bratr zakoupil nedávno garáž a na katastru ji se souhlasem manželky nechal zapsat pouze na sebe. Manželka toto odsouhlasila, protože celou částku našetřil bratr díky práci o sobotách a nedělích. Nyní ale pravděpodobně dojde k rozvodu jejich manželství. Myslím, že pro případ vypořádání majetku po rozvodu se bude garáž posuzovat jako společný majetek, bez ohledu na zápis v katastru. Může nyní bratr darovat garáž svému otci bez souhlasu manželky? A pokud ano, nemusel by i tak při rozvodovém vypořádání vyplatit polovinu hodnoty garáže manželce? Ještě se chci zeptat, co se konkrétně považuje za porušení dobrých mravů v paragrafu 630 občanského zákoníku. Byt, který bratr s manželkou vlastní jim totiž daroval náš otec do společného vlastnictví, ale samozřejmě rozvod, který navrhuje manželka bratra se mu nelíbí a neví, jestli by nemohl požadovat vrácení daru. Rozvodem například přijde o styk se svým vnukem.

Odpověď:

Přestože je jako vlastník napsán jen bratr, spadá garáž do společného jmění manželů (SJM), protože byla zakoupena z peněz, které spadají do SJM (to jsou veškeré příjmy ze zaměstnání nebo podnikání, kterých manželé dosáhli v době manželství a to včetně mimořádných odměn za práci o víkendech). Tudíž možnost, že manželka darování napadne pro neplatnost, je poměrně reálné. Podle § 145 odst. 2 občanského zákoníku platí, že „Obvyklou správu majetku náležejícího do společného jmění manželů může vykonávat každý z manželů. V ostatních záležitostech je třeba souhlasu obou manželů; jinak je právní úkon neplatný.“. Darování nemovitosti rozhodně není obvyklou správou společné věci, tudíž by manželka měla s darováním souhlasit a uzavřít darovací smlouvu společně s manželem anebo ho k tomu alespoň zmocnit. Garáž tedy bude součástí vypořádání SJM a jejím darováním se tomu bratr nijak nevyhne. Ohledně „dobrých mravů“ platí, že tento pojem nemá žádnou legální definici. Jeho obsah se tak odvíjí od soudní judikatury a právní praxe. Závěr o tom, jestli došlo k hrubému porušení mravů ve smyslu § 630 obč.zák., může vyslovit výhradně soud. Zkoumá se, jestli chování obdarovaného překračuje hranice dobrých mravů natolik závažným nebo opakujícím se jednáním, že soud vrácení daru přizná. Jde např. o fyzické násilí proti dárci, opakované hrubé slovní napadání, odmítnutí pomoci v nemoci a stáří atd. Značnému počtu dárců se však hrubé porušení mravů nepodaří prokázat a vráceno se nedomohou. Rozvod manželství obdarovaných a s tím související odstěhování vnuka se za takové porušení považovat nedá, to vrácení daru nijak neodůvodňuje požadavek otce na vrácení daru. Prarodič se ovšem styku s vnukem může domáhat postupem podle zákona o rodině.