Archiv pro měsíc: Listopad 2009

Pracovní volno k vyšetření

Otázka:

Byl jsem na vyšetření které trvalo 4 hod.+2hodiny cesty tam i zpět,zaměstnavatel mi mi řekl že mám nárok max.na proplacení 1 hodiny.Má na to právo? V bližším okolí se toto vyšetření neprovádí.

Odpověď:

Tuto záležitost upravuje nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. V bodu 1. přílohy uvedeného nařízení je ohledně vyšetření nebo ošetření stanoveno:
„a) Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout (dále jen „nejbližší zdravotnické zařízení“), pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu.
b) Bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se pracovní volno na nezbytně nutnou dobu; náhrada mzdy nebo platu však přísluší nejvýše za dobu podle písmene a).“. Takže prohlášení zaměstnavatele, že přísluší náhrada mzdy pouze za 1 hodinu, není pravdivé. Jestliže Vám placené volno neuzná, můžete se obrátit na oblastní inspektorát práce (www.suip.cz).

Prodej motocyklu

Otázka:

V roce 2007 jsem koupila ojetý motocykl.Užívala a za rok prodala.Kupující si týden před koupí detailně prohlédl motocykl a opsal si identifikační znaky s tím,že si je nechá prověřit.Sám si též vypracoval kup.smlouvu/standartní k.s. na motorové vozidlo/,provedl evidenční prohlídku na stk a přihlásil.Po 9 měsících od převzetí motocyklu/uvedeno v kup. sml./ se mi ozval s tím,že motocykl je osazen jiným typem motoru,který musel opravit a identif. znaky jsou přebroušeny.Nyní se domáhá zaplacení opravy/40000 kč/a rozdílu v typu motoru nebo úplné navrácení ceny,opravy a dalších nákladů a vyhrožuje soudem.Opírá se o neplatnost kupní smlouvy,obohacení.Já jsem o vadách nevěděla,měla jsem svoji motorku za bezvadnou.Podle obč. zák. by měl vady vytknout co nejdříve ,nejpozději do 6 ti měsíců od převzetí věci aby se daly vymáhat soudně a nebo má pravdu s neplatností smlouvy.

Odpověď:

Bez znalosti smlouvy nelze posuzovat její platnost, takovou revizi Vám v této poradně nezajistíme. Pokud by smlouva byla platná, pak by o odpovědnosti za škody skutečně platilo to, co uvádíte, a kupující by se kvůli pozdnímu uplatnění vady ničeho nedomohl. Toho si je patrně vědom a proto své požadavky opírá o neplatnost smlouvy, z čehož by mu již určitá práva vyplývala (např. právě vydání bezdůvodného obohacení). Obecně však platí, že faktické i právní vady, které se na věci vyskytnou, spadají pod režim odpovědnosti za vady, přičemž samy o sobě ovšem nejsou důvodem pro neplatnost smlouvy (to je odlišná právní záležitost). Pokud se domnívá, že je v právu a smlouva je neplatná, pak mu nijak nezabráníte v tom, aby si podal žalobu (ledaže jeho požadavkům vyhovíte). Jestli ovšem uspěje, to předvídat nelze. K právnímu posouzení platnosti smlouvy ji musíte předložit právníkovi, jelikož jedině tak zjistíte, jestli Vás může případná žaloba kupujícího ohrozit.

Zrušení trvalého pobytu

Otázka:

Jsem přítelkyně muže se kterým žiji ve společné domácnosti.V létě příteli umřela maminka a dům ve kterém žijeme je v dědictví,ještě z jeho třemi sourozenci.Přítel má dceru s dítětem,která bydlela v domku,který postavil.Poněvadž jeho dcera,dělala dluhy na elektrice a dům vědomě ničila,přestěhoval ji do přízemí po babičce,poněvadž má v tomto domě trvalé bydliště.Dcera se ovšem začala mstít volat policii,samozdřejmě neúspěšně.Nepřispívá nám na plyn,vodu ani elektřinu.Schválně nechává otevřené okno celou noc a hlavice od topení má naplno.Teplou vodu schválně vypouští,abychom se nemohli ani osprchovat.Když jí něco řekne tak mu nadává do hajzlů a že bude mít ještě více dluhů,navádí dcerku,aby mu taky nadávala.Nadává mu do vrahů a pomlouvá nás po celé vesnici.vymýšlí si,že ji krademe peníze a že ji bije.Přítel byl na sociálce,ale tam mu řekli,že stím nic neudělá.Strašně se trápí a je zoufalý.Mám o něho strach.Prosím neexistuje nějaká pomoc,jak ji odhlásit z trvalého bydliště?

Odpověď:

Vlastník nemovitosti (nebo osoba oprávněná k jejímu užívání) může na matrice podat návrh na úřední zrušení údaje o místu trvalého pobytu u osoby, která měla v objektu nahlášený TP. K tomu ovšem musí matrice osvědčit, že této osobě zanikl právní důvod k užívání objektu (osobě skončila nájemní smlouva, byla soudně vystěhována atp.), a že tato osoba se v objektu nadále fakticky nezdržuje. Dokud tedy bude dcera v domě bydlet, pak jí žádná matrika TP nezruší. To nejdříve dceři musí být odejmut souhlas vlastníka s užíváním domu a musí dům opustit. Neopustí-li dům dobrovolně nebo se nezačne podílet na nákladech, pak ať přítel vyhledá advokáta a požádá ho o právní pomoc např. o podání žaloby o vyklizení nemovitosti vůči dceři. Dá se však reálně očekávat, že s ohledem na vnučku, soud příteli uloží povinnost, aby jim zajistil náhradní bydlení. Také by se po ní dala vymáhat náhrada škod, které způsobila.

Majetkové vyrovnání

Otázka:

Manželka, která se nedávno po 13letém manželství nově zamilovala do svého dobře společensky situovaného nadřízeného a odešla od rodiny, s níž mám dvě děti a na jejichž výchově se v rámci střídavé péče chci nadále podílet, se chce před rozvodem majetkově vypořádat. Problém je s bytem, kvůli kterému jsme se zadlužili, krátce před tím, než žena opustila rodinu. V rámci privatizace jsme si poměrně výhodně koupili byt ( za 650 tis.), v němž jsme žili (pořizovali jsme jej v době, kdy mi už žena byla nevěrná, což jsem tehdy ještě nevěděl), je na něj hypotéka, dluh ve výši 550 tis. Kč. Manželka chce, abych si byt nechala (její nový přítel má dům), převzal dluh 550 tis. Kč a jí dal v rámci majetkového vyrovnání 300 tis.Kč s tím, že mi ten byt přece nemůže tak levně přenechat, neboť jeho tržní hodnota je vyšší. Peníze na vyplacení manželky nemám, navíc samotným splácením hypotéky se dostávám do slušných finančních problémů (z měsíční výplaty mi po zaplacení inkasa a hypotéky zůstane necelých 6 tis. Kč, což není mnoho, navíc potřebuji peníze pro děti, jež mám 14 dní v měsíci). Může nám soud přikázat, když se nějak nedohodneme, abychom byt prodali, já neměl pak kde bydlet a mít solidní zázemí pro výchovu dětí (z prodeje bytu bych nezískal víc než 500 tis., za což si s bídou mohu sotva sehnat malou garsonku, v níž si neumí představit výchovu 8 a 10letých dcery a syna)? Může manželka chtít po mně tolik peněz, když byt ještě ani není splacený? Jak mám vlastně v této situaci postupovat?

Odpověď:

Při rozvodu je skutečně žádoucí vypořádat si společné majetkové vztahy a bydlení. Jestliže jste vlastníky bytu v rámci společného jmění manželů (SJM), pak bude předmětem vypořádání nejen tento byt, ale také závazky, které jsou s ním spojené, zejména tedy hypoteční úvěr. U vypořádání úvěru ovšem nezáleží jen na dohodě (ex)manželů, ale rozhodující slovo má věřitel (např. banka). Jedině při splnění podmínek banky může dojít k tomu, že bude hypotéka upravena tak, že jediným dlužníkem zůstane jeden z manželů a druhý z ní bude vyvázán. Variant je více, je možné např. hypotéku přeúvěrovat, přičemž z úvěrových prostředků bude vyplacena zbývající část předchozí hypotéky a vypořádací podíl odcházejícího manžela (tj. polovina rozdílu mezi cenou bytu a nesplacenou částí úvěru). Hypotéka pak bude splácet jen ten, komu byt zůstane. V první řadě tedy začněte řešit možnosti vypořádání hypotéky u banky. Banka si důsledně ohlídá, jestli zůstávající manžel je dostatečně bonitní a je-li úvěr vhodně zajištěn (např. zástavou na nemovitosti), což v mnoha případech vyvázání spoludlužníka znemožní, ale ve Vašem případě s ohledem na výši úvěru v řádech statisíců (nikoliv tedy milionů), by banka k úpravě hypotéky přistoupit mohla. Stanovisko si však musíte vyžádat přímo u věřitele. K Vaší obavě o vystěhování na „ulici“ uvádím, že v případech, kdy se věc dotýká nezletilých dětí, soudy berou do úvahy jejich potřeby a dbají na to, aby byly dostatečně zajištěny jejich bytové potřeby. Něco takového by Vás tedy potkat nemělo.

Ochranná lhůta a PPM

Otázka:

K 31.7.2009 jsem ukončila dohodou dle §49 svůj pracovní poměr a zaevidovala se na Úřad práce. Poté jsem však zjistila, že jsem těhotná. Prokazatelně jsem byla těhotná ještě když jsem byla zaměstnaná. Jelikož je nyní problém sehnat práci a termín porodu mám 29.4.2010, bylo mi řečeno, že nemám nárok na peněžitou pomoc v mateřství, ale rovnou budu dostávat rodičovský příspěvek, a to po dobu 4 let. Samozřejmě za předpokladu, že nenastoupím do porodu do jiného zaměstnání. Ráda bych však byla na mateřské pouze 3 roky a brala peněžitou pomoc v mateřství. Je nějaká možnost, jak toho docílit? Moje lékařka mi také doporučuje rizikové těhotenství, tedy neschopenku, což ale zatím odmítám, protože si myslím, že to pro mě nemá smysl, jelikož jsem na úřadu práce. Neměla bych pak ale nárok na pěněžitou pomoc, jelikož jsem stále ještě ve 180i denní ochranné lhůtě po ukončení zaměstnání?

Odpověď:

Pravidla poradny zveřejněná na webu stanoví, že tématem takových dávek se zde nezabýváme. Uvádím však, že od začátku letošního roku platí nová právní úprava nemocenského pojištění podle zákona č. 187/2006 Sb., který v § 15 stanoví: „Peněžitá pomoc v mateřství náleží též, jestliže po zániku pojištění došlo k nástupu na peněžitou pomoc v mateřství (§ 34 odst. 1) v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí u žen, jejichž pojištění zaniklo v době těhotenství, 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění; ustanovení odstavce 1 části věty druhé za středníkem platí zde obdobně. Vznikne-li ženě v ochranné lhůtě uvedené ve větě druhé znovu pojištění, ochranná lhůta po dobu tohoto nového pojištění neběží a nevyčerpaná ochranná lhůta z dřívějšího pojištění se připočítává k ochranné lhůtě získané na základě tohoto nového pojištění, a to nejvýše do celkové výměry 180 kalendářních dnů. Nestanoví-li se ochranná lhůta podle věty druhé, činí ochranná lhůta 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění; ustanovení odstavce 1 části věty druhé za středníkem platí zde obdobně.“. Budete-li tedy ke dni nástupu na PPM ještě v ochranné lhůtě, PPM dostanete. Variantu délky čerpání následného rodičovského příspěvku si však volit nebudete. To ovšem nevylučuje, abyste nastoupila do zaměstnání i po 3 letech. Příspěvek se totiž (při splnění podmínek) vyplácí souběžně s příjmem ze zaměstnání.

Dědické řízení

Otázka:

Moje matka zemřela v květnu 2008. Před tím, než onemocněla, jsem se dozvěděla, že svůj byt v osobním vlastnictví (dvougarsoniéra v Praze 4) darovala bratrovi. Jsme jen 2 sourozenci, já jsem nedostala nic. K žádnému dědickému řízení jsem přizvána nebyla, nábytek a ostatní zařízení zůstalo v jejím bytě. Zajímalo by mne, jestli a do kdy mám nárok na uplatnění dědictví.

Odpověď:

Vaše matka si se svým majetkem mohla nakládat za svého života dle svého uvážení a bylo jejím právem darovat byt Vašemu bratrovi. V dědickém řízení by však měl být tento dar započten na dědický podíl bratra a ponížen o tuto hodnotu jeho dědický podíl. U okresního soudu, v jehož obvodu matka bydlela, si zjistěte, který notář dědické řízení vede a dotažte se ho na průběh řízení.

PPM a RP

Otázka:

Od 04/09 jsem zaměstnaná ve firmě,která v měsíci prosinec nahlásí bankrot.Jelikož jsem 4.týden těhotná a čekám dvojčata,zajímalo by mně,zda mám nárok na odstupné a později na MD s RP,když bych během 6-ti měs.ochranné lhůty po PP nastoupila na MD.A kdybych nahlásila rizik.těhot.ještě před podpisem výpovědi,bych měla jaké nároky?

Odpověď:

Pokud se ruší zaměstnavatel, pak je nutné vypořádat pracovněprávní vztahy se zaměstnanci. Ty lze ukončit buď výpovědí nebo dohodou, v obou případech náleží 3-násobné odstupné. Jestli budete na nemocenské, pak jste v ochranně době, kdy nelze dát výpověď, ale při zániku zaměstnavatele je stanovena výjimka, kdy lze poměr skončit i se zaměstnancem v pracovní neschopnosti. Nemocenskými dávkami se zde nezabýváme, přesto uvádím, že na nemocenskou budete mít nárok i po skončení poměru (ochranná lhůta v délce 180 dnů). U PPM je nutno splnit více podmínek, jednou z nich je, že ke dni nástupu na PPM je zaměstnankyně účastna nemocenského pojištění. Jestliže nebudete zaměstnaná z důvodu skončení zaměstnání, pak účastníkem pojištění nebudete a nárok na PPM nevznikne. Konkrétní podrobnosti o této dávce si můžete zjistit na České správě sociálního zabezpečení, která tyto dávky přiznává a vyplácí.

S.r.o. úmrtí společníka

Otázka:

Manželovi rodiče, občané Německa, založili v ČR spol.s r.o., za účelem koupě rekreační chaty, která se stala majetkem společnosti. Jednatelem společnosti je občan ČR. V říjnu letošního roku zemřel jeden ze společníků. Jakým způsobem a kam je potřeba tuto skutečnost ohlásit, případně jaké další úkony je potřeba udělat a zda může toto vyřizovat vdova po zemřelém- společník, případně někdo jiný nebo toto oznámení musí provést pouze jednatel společnosti, který s vdovou ovšem nechce komunikovat. Také se chci zeptat, zda vdova nepřijde o chatu.

Odpověď:

Především je třeba podívat se do společenské smlouvy, protože ta může dědění obchodního podílu vyloučit. Pokud by k dědění došlo, je otázkou, jak by tento dědic se svým podílem naložil. Každopádně je nutné prostudovat společenskou smlouvu. Následnou změnu (tj. výmaz společníka) je pak samozřejmě nutné příslušným způsobem ohlásit na obchodní rejstřík.

Změna pronajímatele

Otázka:

Novy majitel koupil byt, na ktery ma pritelkyne najemni smlouvu na dobu neurcitou a jsem v nem hlasen, mam zde trvaly pobyt. Byt byl prodan v drazbe jako byt s najemnikem na dobu neurcitou. Novy majitel me oslovil a pisemne vyzval k zaslani najemni smlouvy. Odkazal jsem ho na puvodniho majitele (podnik v konkurzu). Nejsem ani najemnik, jen hlaseny spolubydlici. Smlouvu chce dle meho zpochybnit a zrejme nema druhou kopii. Jsem ja jako jen hlaseny mu povinnen takoveto dokumenty predkladt? Pritelkyne je cizinka a je mimo CR pracovne, na ni je najemni smlouva jiz 12 let. Musim mu na takoveto dopisy odpovidat? Dale pak prosim o radu, kam platit najem za dalsi ctvrtleti, kdyz nemam jinou smlouvu nez tu puvodni s cislem uctu na puvodniho vlastnika, i kdyz noveho majitele znam a i jeho adresu.

Odpověď:

Právní vztah existuje mezi nájemcem a pronajímatelem. Vy jako (řádné nahlášená) spolubydlící osoba nejste v přímém vztahu k pronajímateli a záležitosti týkající se smlouvy s ním tedy řešit nemůžete (ledaže byste jednal jako osoba zmocněná nájemcem). Smlouvu byste mu tak mohl poskytnout z dobré vůle, ale domnívám se, že povinnost mu jí vydat, nemáte. Je zřejmé, že nový vlastník ji chce napadnout za účelem jejího zneplatnění, jelikož by tím přestal existovat právní vztah z nájmu a pronajímatel by mohl po původním nájemci (přítelkyni) požadovat uzavření nové smlouvy s vyšším nájemným anebo byt pronajmout jinému nájemci, aniž by musel nájem zdlouhavě vypovídat podle občanského zákoníku. Není ovšem vyloučeno, že k takové výpovědi nakonec stejně přistoupí. Ohledně plateb spojených s nájmem byste po něm (jako osoba zmocněná k tomu nájemcem) mohl požadovat sdělení aktuálních platebních údajů, případně mu platby zasílejte poštovní poukázkou na adresu jeho bydliště. Kdyby Vám odmítl sdělit potřebné údaje, mohly by být nájemné a služby placeny také formou soudní úschovy. Podstatné je, aby pronajímateli nebyla dána příčina k výpovědi nájmu pro neplacení nájemních závazků.

Smlouva na dobu určitou a těhotenství

Otázka:

Moje dcera má uzavřenou pracovní smlouvu na dobu určitou, která končí 31.3.2010 Nyní je ve druhém měsíci těhotenství a lékař jí vystavil pracovní neschopnost pro rizikovou graviditu, pravděpodobně na delší dobu, ne-li do porodu. Ráda bych věděla, co teď s mojí dcerou bude, protože by se ráda (pokud jí to zdravotní stav dovolí)do zaměstnání vrátila.

Odpověď:

Gravidita Vaší dcery ani její pracovní neschopnost nemá žádný vliv na to, že pracovní poměr skončí uplynutím sjednané doby určité. Dcera poté bude v ochranné době a bude mít nárok na nemocenskou i po skončení poměru a splní-li pro to podmínky pak i na peněžitou pomoc v mateřství a následně na rodičovský příspěvek, ale pracovní poměr uplynutím března skončí. Na tom, aby poměr trval i dál (a po skončení rodičovské dovolené by se dcera vrátila do této práce), by se musela dohodnout se zaměstnavatelem. Je však téměř jisté, že zaměstnavatel nebude mít zájem na sjednání pracovního poměru se zaměstnankyní, které skončil poměr na dobu určitou a ona bude dlouhodobě mimo pracovní proces z důvodu péče o dítě. Jinak do doby skončení pracovního poměru jí samozřejmě nic nebrání v tom, aby se po zlepšení zdravotního stavu do práce ještě vrátila.