Archiv pro měsíc: Prosinec 2009

Ukončení pracovního poměru v době nemoci

Otázka:

Chtěla bych se zeptat – měla jsem podepsat svému zaměstnavateli dohodu o ukončení pracovního poměru, což jsem neudělala a jsem stále zaměstnancem s pracovním poměrem na dobu neurčitou. A jsem od 1.12. na nemocenské a ještě na ní dlouho budu, protože se budu snažit přes lékaře otěhotnět.

Chci se zeptat, zda v době nemoci mohu dostat výpověď, jak dlouho mě nemoc před výpovědí „chrání“ a také po jak dlouhé době může zaměstnavatel „moje“ místo obsadit.

Odpověď:

Pokud jste uznána dočasně práce neschopnou, nesmí Vám zaměstnavatel dát výpověď do doby, kdy budete uschopněna. Pokud se Vám povede v této době otěhotnět, pak rovněž nemůžete dostat výpověď ze strany zaměstnavatele. Tento zákaz se pak přenáší i na dobu, kdy budete čerpat mateřskou a rodičovskou dovolenou. Po jejich ukončení, Vám musí zaměstnavatel umožnit práci na pozici dle pracovní smlouvy.
Vaše místo může zaměstnavatel dočasně obsadit na dobu určitou – od nástupu na mateřskou dovolenou až po skončení rodičovské dovolené.

osobní závazek

Otázka:

Tchýně chce převézt nemovitost na manželku,ale chce být chráněna v budoucnu a to formou osobního závazku. Můžete mi zaslat vzor takového závazku k dožití maminky v této nemovitosti?

Odpověď:

V tomto případě bych doporučila darovací smlouvu, a následně smlouvu o zřízení věcného břemene bydlení a užívání nemovitosti.
Náležitosti darovací smlouvy:
– označení dárce a obdarovaného
– označení nemovitosti dle údajů v katastru nemovitostí (lze použít odkaz na znalecký posudek)
– prohlášení dárce, že na darované nemovitosti neváznou dluhy ani jiné právní povinnosti
– prohlášení obdarovaného, že si nemovitost prohlédl
– obdarovaný nabude vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí
– podpisy účastníků
Náležitosti smlouvy o zřízení věcného břemene:
– označení účastníků
– popis nemovitosti, kdo je jejím vlastníkem, a z jakého titulu (na základě jaké smlouvy)
– prohlášení vlastníka, že nabyvatel právo věcného břemene přijímá a vlastník nemovitosti je povinen tato práva trpět.
– prohlášení o bezplatnosti
– podpisy účastníků
Nezapomeňte na návrhy vkladů do katastru nemovitosti!

Pokud budete mít zájem, zaregistrujte se na www.pravnik.org, kde po zaplacení odměny, Vám tyto smlouvy vypracujeme.

Omezení v užívání vodního zdroje

Otázka:

Vlastním stejně tak jako mých 11 sousedů rodinný řadový domek. Ty byly postaveny jako služební domky pro novou rozlehlou společnost, která zde v místě vznikla. V roce 1996 nám byly tyto domky prodány, společnost změnila svého majitele a v roce 1998 byla opětovně společnost prodána a to současnému majiteli. Domky včetně společnosti jsou zásobovány vodou z jednoho vodojemu. Vodojem měl do roku 2006 tento majitel pronajatý od pozemkového fondu a následně v tomto roce jej formou privatizace získal do svého vlastnictví.
Až donedávna nebyl se zásobováním domků vodou z uvedeného vodojemu žádný problém. Pouze ústně jsme se cca před deseti lety dohodli, že si budeme každý z nás zajišťovat odvoz odpadní vody na čističku vod a místo ,,vodného“ si budeme zajišťovat opravy, které budou nezbytně nutné pro zajištění vody do domků a budeme se také částečně podílet na případných opravách vodojemu.
Před cca 14 dny došlo k poruše čerpadla, tak jsme my majitelé řadových domků zakoupili nové čerpadlo a zajistili namontování. Následně však přišel tento majitel, čerpadlo vypnul a sdělil nám, že dokud nebudeme platit za odběr vody, voda nepoteče. Po několika denním naléhání, nám vodu pustil s tím, že budeme za vodu platit a také že mu zaplatíme za odběr od doby, od kdy měl vodojem pronajatý až do současnosti. Podotýkám, že každý má svůj vodoměr, a do doby kdy domky patřily společnosti, vodu jsme vždy platili. Také nám sdělil, že pokud přistoupíme na jeho podmínky které nám začátkem nového roku sdělí, bude nám poskytovat vodu pouze užitkovou, neboť s vodou pitnou je spojeno spousty problémů.
Proto bych se chtěl zeptat, zda má tento majitel právo nám vypnout, odpojit přívod této vody, která je jediný zdroj vody pro naše domky? A dále zda může uplatňovat zpětně platbu za odběr této vody cca 10let na zpět, když s námi nikdy předtím neuzavřel žádnou smlouvu ani dohodu o poskytování této služby? Také jaké vyplývají povinnosti pro tohoto poskytovatele této služby.

Odpověď:

Z toho, co uvádíte usuzuji, že platby za odběr vody po Vás může žádat pouze 2 roky zpětně, neboť s Vámi neuzavřel žádnou smlouvu, která by mu zaručovala platby od doby, kdy měl vodojem pronajatý. Platby může žádat z titulu bezdůvodného obohacení, kde promlčecí doba je právě 2 roky.
Ohledně Vaší další otázky, ano majitel vodojemu má právo za určitých okolností odpojit přívod vody, proto Vám doporučuji se s ním domluvit na podmínkách odběru vody, kvalitě odebírané vody a na ceně za toto, popř. zvážit jiný způsob odběru vody, např. napojení na vodovodní a kanalizační síť, či si zřídit vlastní zdroj vody.

odhlaseni z registru vozidel

Otázka:

V roce 1998 jsem koupila os.automobil ktery mi byl v roce 1999 zabaven i s prislusnymi doklady jako kradeny.Tudiz jsem nemela moznost automobil odhlasit z evidence.Nyni po 10 letech mi prisla vyzva k uhrade zak.pris.nepojistenych.Bohuzel nemam doklad o zabaveni vozu a na policii mi bylo receno ze po 10 letech je vse skartovano a ze mi nemuzou vystavit doklad o zabaveni.A ze je vuz stale psany na me.Poradite co v tomto pripade delat?Cestne prohlaseni pry nestaci.

Odpověď:

V tomto případě Vám doporučuji naléhat na Policii ČR, aby Vám alespoň sdělila, jak pokračovalo řízení, na jehož základě Vám byl automobil zabaven. S těmito informacemi pak zajděte na státní zastupitelství, popř. na soud a žádejte vystavení dokladu o tom, že v tomto řízení Vám byl zabaven automobil.

Hledaná osoba

Otázka:

Letos v květnu přišel mému muži,se kterým už několik let žijeme v zahraničí,mail od Policie ČR,že již od r.2006 je hledanou osobou.Měl se dopustit jakéhosi podvodu,i když v té době už v ČR dávno nebyl.Nejprve byl spis předán od Policie na Obvodní zastupitelsví Praha 2 dle § 302 trestního řádu a dále pak byl tento čin posuzován jako
trestný čin podvodu dle ust. § 250 odst. 1, 2 tr. zákona,dílem dokonaným,dílem ve stádiu pokusu.
První soud se konal začátkem srpna a manželovi bylo jeho obhájkyní řečeno,že u něj být nemusí,že ona tam pouze vznese námitky,že vůbec nebyl tento čin vyšetřován.Další soud měl být v říjnu, ale neproběhl z důvodu nemoci soudce.A od té doby se nic neděje.Manžel je stále v zahraničí a zpátky do ČR nemůžeme,protože by ho okamžitě zatkli.Je nějaká šance zbavit se toho,aby byl hledanou osobou?Protože on se neskrývá,na policii jeho nynější adresu znají.A je možné vůbec dělat něco „navíc“,aby už ten soud konečně proběhl?Nebo prostě jen čekat?

Odpověď:

Urychlit soudní jednání bohužel nelze. A ohledně dalšího dotazu, z Vámi popsané skutečnosti soudím, že nejsou splněny důvody vazby. Policie ČR by tedy Vašeho muže jen zadržela, zjistila místo, kde se skutečně nachází (i když jak tvrdíte, toto již zná).

Úvěrový podvod

Otázka:

Pracuji jako finanční poradce, a mám několik pracovníků. Jeden můj pracovník uzavřel stavební spoření svým rodičům s úmyslem vzít si úvěr ve výši 200 000 Kč. Chtěl ode mě kontakt na firmu, která by vystavila zálohové faktury na stavební práce, aby prokázali účelovost. Sehnal jsem mu kontakt na jednu slečnu, která faktury sehnala. Já jsem ji předal kopie faktury když jsem já sám byt rekonstruoval. Po chvíli se zjistilo, že slečna faktury okopírovala a zfalšovala. Jakmile jsme to zjistili úvěr jsme stornovali. V tuto chvíli věc řeší policie jako trestný čin úvěrového podvodu. Může mi hrozit nějaký trest, případně jak vysoký, případně bude řízení vedeno, pokud úvěr nebyl kompletně vyřízen, nedošlo tedy k čerpání prostředků ? Byla tedy naplněna skutková podstata trestného činu ?

Odpověď:

Jelikož neznám obsah spisového materiálu, nejsem schopna Vám na tento dotaz odpovědět. Podle informací, které jste mi sdělil, se subjektivně domnívám, že odsouzen nebudete, ale samozřejmě neznám podrobnosti případu, takže jde jen o můj odhad.

Zajištění úvěru

Otázka:

Chtěl bych si vzít bezhotovostní úvěr za svou přítelkyni, která se dostala do finační tísně. Ona bohužel díky vzniklé situaci je v registru dlužníků, nemá tedy na žádný rozumný úvěr nárok. A u společností typu Providnet atd. to nemá význam z hlediska nákladů na úroky. Mělo by se jednat o částku cca 100 – 200 tisíc. Přítelkyně je zaměstnaná jako vedoucí pracovník s platem cca 35 000,- brutto, není ve zkušební době a pracovní smlouvu má na dobu neurčitou. Bydlí v domě kde jeho 1/4 je napsána na ní a zbývající 3/4 na její babičku. Penize s úvěru bych jí tedy chtěl postoupit s tím, že samotný úvěr bych splácel já a ona mi posílala peníze na účet. Vzhledem k situaci ve které je bych viděl na zajištění skrz nemovitost. Tam předpokládám, že zástava nemovitosti musí být provedena se souhlasem i druhého spoluvlastníka (babičky, která má 3/4 domu). Asi není možné zastavit jen 1/4, kterou má přítelkyně bez vědomí nebo souhlasu spoluvlastníka ? Vzhledem k tomu, že u ní probíhají někde i exekuce jsem jí připraven sice půjčit ale chtěl bych pokud možno co nejlepší zajištění úvěru s co nejmenším rizikem. Uvědomuji si, že to asi nejde uplně dokonale. Nicméně příjde mi třeba podepsaní směnky poměrně málo bezpečné. Byl jsem současně informován, že všechny exekuce přeskakují v pořadí zástavu nemovitosti je to pravda ? Tedy když to shrnu mám zájem s morálního hlediska jí pomoci a s materiálního se nechci vystavovat zbytečně velkému riziku.

Odpověď:

V tomto případě bych doporučovala uzavřít s Vaší přítelkyní smlouvu o půjčce, kterou můžete zajistit zástavní smlouvou. Bude-li se zástava vztahovat jen na 1/4, kterou vlastní Vaše přítelkyně, podpis její babičky být nemusí. Toho by bylo třeba, kdyby zástava zněla na celý dům.
Co se týče dotazu na exekuce jako takové, je na rozvážení věřitelů, kterou exekuci zvolí, zpravidla se nejprve „přikáže pohledávka“ do banky, má-li tam tedy veden účet, pak následují srážky ze mzdy, prodej movitých věcí a nakonec prodej nemovitosti. Ale záleží pouze na věřiteli, jakým způsobem bude vymáhat svou pohledávku.
A měl-li jste na mysli rozdělení výnosu z prodeje nemovitosti zajištěné zástavním právem, pak nejprve se hradí náklady dražby, pak pohledávky z hypotečních úvěrů a zbylý výnos se rozdělí mezi věřitele, kteří mají své pohledávky zajištěny právě zástavním právem k této nemovitosti, pokud stále ještě není zbývá nějaký výnos, tak další kategorii tvoří pohledávky nedoplatků výživného, další kategorii představují pohledávky daní, poplatků a pojistného a v poslední kategorii jsou ostatní věřitelé, kteří nemají svou pohledávku zajištěnou.

Podani odporu proti platebnimu rozkazu

Otázka:

Dostala jsem platebni rozkaz o nezaplacené pokutě od dopravních podniků. Pokuta je oprávněná.Byla jsem vyzvána abych částku zaplatila do 15 dnů nebo proti rozhodnutí podala odpor.
Problém je,že do 15dnů nejsem schopna danou částku zaplatit.
Je možné žádat o splátkový kalendář s možnostmi rozvržení např. 3splátek? A jak dopis napsat?

Odpověď:

Podávat odpor Vám nedoporučuji, neboť by se tím zvýšily náklady řízení.
Nyní byste tedy měla co nejrychleji se spojit s žalobcem (dopravním podnikem) a požádala ho o umožnění splátek. Forma dopisu není stanovena, je jen důležité, abyste uvedla, že chcete svůj dluh splatit, s tím, že jednorázovou částkou Vám to současná finanční situace nedovoluje, proto žádáte o rozdělení do tří splátek.
Zároveň Vás ale musím upozornit, že dopravní podnik k této Vaší žádosti nemusí přistoupit.

smlouva o rozšíření společného jmění manželů

Otázka:

Manžel za manželství získal rodiný domek darováním od tchána .V katastru nemovitostí je zapsán jako vlastník nemovitosti zjištovala jsem že pro to ,abych byla v katastru nemovitosti zapsána také jako SJM tak musíme u notáře sepsat smlouvu o rozšíření společného jmění manželů což bude obnášed dost značný finanční obnos částka se vypočítává s ceny nemovitosti.Nedalo by se to nějak obejít právně a sepsat nějaký doklad ,že v případě rozvodu budu mít nárok na polovinu majetku nebo to nejde a musí to být ošetřeno touto smlouvou.

Odpověď:

Chcete-li, aby rodinný domek byl součástí SJM, musíte formou notářského zápisu uzavřít smlouvu o rozšíření SJM. Jde-li Vám však jen o to, aby byl domek částečně Váš, nechť Váš manžel sepíše darovací smlouvu, na základě které se po vkladu do katastru nemovitostí stanete samostatným vlastníkem darovaného podílu.

Koupě bytu od nevlastníka

Otázka:

V roce 1999 jsem koupil bytovou jednotku, která vznikla dle zákona 72/1994 vkladem prohlášení vlastníka budovy do katastru nemovitostí v roce 1998. V roce 2000 byla podána určovací žaloba na určení vlastníka budovy pro chybu při převodu z roku 1992 a skutečně osoba, které byl povolen vklad prohlášení zřejmě nebyla vlastník (obec jednající v dobré víře)a bude se jednat o neplatný právní úkon. Pokud je způsob nabytí vlastnictví vkladem prohlášení originární (ze zákona), tedy není odvozený od předchozího vlastnictví, může být má bytová jednotka zrušena (byť to zákon 72/1994 takto neumožňuje), obnoveno vlastnictví k budově a jako vlastník určena žalující osoba nebo mne prohlášení vlastníka z roku 1998 a tím zrušení vlastnictví k budově chrání?

Odpověď:

Pokud soud pravomocně určil, že vlastníkem je někdo jiný, než-li osoba, s kterou jste uzavřel kupní smlouvu (či předchůdce této osoby), pak ani Vy jste se nikdy nestal vlastníkem. Zápis v KN v tomto případě není podstatný. V tomto případě tedy můžete žádat navrácení kupní ceny od prodávajícího, a pokud jste tuto bytovou jednotku renovoval či modernizoval nad rámec běžného užívání, můžete tyto účelně vynaložené náklady žádat od současného vlastníka, kterého určil svým rozsudkem soud. Oba tyto nároky žádejte z titulu bezdůvodného obohacení.