Archiv pro měsíc: Leden 2010

sousedské spory

Otázka:

Bydlím v paneláku ve SVJ.Každé patro má ještě chodbové dveře,které oddělují schody od 4 bytů.U nás se dveře víceméně nezavíraly,začala jsem je zavírat asi před třema lety co se mi narodila první dcera,je dost znát teplo,hlavně v zimních měsících,to se znelíbilo sousedce a chodí ihned po mě dveře otvírat.Tenkrát i odmontovali kliku,byli jsme ještě pod“městem“,takže se to vyřešilo,museli kliku dát zpět.Teď bohužel manžel dotyčné sousedky se dostal na místo zástupce ve SVJ(nikdo to u nás nechtěl dělat,tak se to dalo tomu,kdo chtěl).Tak problémy začaly nanovo,jestli prý budu zavírat tak dveře odveze do šrotu s poznámkou,že teď už si nemůžu stěžovat(asi myslel,“když má tu funkci“),důvod má,že „nebude čuchat ten smrad z bytů“,to že je na patře zima a dvě malé děti bezohledně opomíjeno.Je z našich čtyřech partají jediný kdo zavírat nechce.Cíleně zneužívá toho,že je v čele SVJ,nevím si rady a hlavně jestli by mi někdo mohl pomoci a na koho se obrátit.Jsou tam i menší problémy,např.že vytírám Savem,kočárek na chodbě,když druhá dcerka dospává procházku…Dcerka se bojí na chodbu chodit,jednou něco upustila a sousedka začala křičet…to mi vadilo nejvíc.Sousedka se mnou nekomunikuje,naposledy jsem se jí zeptala,jestli jsou nutné tyto naschvály,začala hystericky ječet at vypadnu..Pak na mě poslala manžela s tím,že jí napadám.Když to někomu vyprávím,tak mi buď nevěří nebo se směje.V paneláku s ním nechce nikdo nic mít,je hulvát,hned na každého řve.Byt jsme zrekonstruovali,bydlíme tu s manželem(dokonce oba) od narození.a teď uvažujeme o výměně,hlavně kvůli dětem a bojíme se,že jeho“šikana“ se bude stupňovat.Samozřejmě až bude schůze,tak se o problému zmíním,pochybuji,že někdo půjde proti němu,lidé se ho bojí,můžu navrhnou jako řadový člen jeho odvolání?Má on ze své funkce nějaké povinosti?Kam se můžu obrátit?Jak se můžu bránit?

Odpověď:

Jaké jsou možnosti odvolání je určeno ve stanovách Společenství. Domnívám se však, že k jeho odvolání bude nutná nadpoloviční většina hlasů všech členů. Následně byste museli zvolit nového vlastníka jednotek pověřeného shromážděním výkonem funkce výboru. Tento „pověřený vlastník“ by pak musel tyto situace řešit.
Samozřejmě, že další Vaší možností je podat k soudu žalobu, nicméně se domnívám, že by rozhodnutí soudu tuto situaci nevyřešilo. Pokud tedy takovéto chování souseda bude pokračovat i nadále a ani opatření, která učiní nový „pověřený vlastník“, nebudou situaci řešit, nezbude Vám než-li byt vyměnit.

Vlastnictví budovy na státním pozemku

Otázka:

20.12.1993 jsem koupil od ZDK dům (obchod), včetně příslušenství. V kupní smlouvě je uvedeno, že nemovitost stojí na státním pozemku 461, ke kterému má ZDK právo trvalého, bezplatného užívání.
Před uzavřením smlouvy 5.11.1993 žádá ZKD Okresní úřad Plzeň o souhlas s prodejem nemovitosti na pozemku 461 pod budovou a 9.2.1994 Okresní úřad Plzeň-.jih souhlasí s prodejem s tím, že nabyvatel po vkladu do katastru požádá Okrasní úřad Plzeň- jih finanční referát o vypořádání vztahu k pozemku 461 (pod budovou) formou, jakou umožní současná legislativa .
11.3.1994 žádá ZKD Okresní úřad o zrušení práva užívat pozemek 461 a 1683/76 (a zde se objevuje ještě nové číslo pozemku ve vlastnictví státu).
17.3.1994 Žádáme Okresní úřad o vyrovnání vztahu k pozemku 461 jak si Okresní úřad ve svém souhlasu z 9.2.94 podmínil. Zároveň uvádíme i číslo okolního pozemku 1683/76, který bychom do budoucna chtěli odkoupit.
13.4.1994 nám píše Okresní úřad ve věci vypořádání obou pozemků, že vede naši žádost v patrnosti.
30.8.1995 nám byla Okresním úřadem předána nájemní smlouva na dobu neurčitou, kde nám byl vyměřen nájem za oba pozemky (pozemek pod budovou i pozemek kolem budovy). Z důvodu, že nám bylo podmíněno vyrovnání vztahu jen k pozemku pod budovou, jsme s nájmem obou pozemků najednou nesouhlasili a 4.9.1995 jsme poslali na Okresní úřad nesouhlas s nájmem obou pozemků a zároveň žádost o jejich odprodej.
25.10.1995 nám Okresní úřad nutnost nájmu i pozemku 1683/76 obklopujícího stavební parcelu 461 zdůvodnil tím, že je zde umístěna příjezdová komunikace, venkovní úpravy a inženýrské sítě.
Z důvodu, že pozemek není v mém vlastnictví, nemohu nikomu bránit v jeho užívání, není oplocen, je využíván hlavně jako veřejné prostranství, místní občané zde mají malé dětské hřiště, pěšinku pro chodce mezi dvěma ulicemi, obec zde má umístěné kontejnery na tříděný odpad a veřejnou vývěsku, spol. tel.O2 zde má umístěnou telefonní budku. Parkují zde osobní i nákladní vozy, které často brání k mému vstupu do nemovitosti. Užívám jen zanedbatelnou části zmíněného okolního pozemku 1683/76. Na pozemku se starám o úklid, sečení trávy, a úklid sněhu v zimě, protože stát se o pozemek nestará.
Nikdo mi při koupi na nutnost společného nájmu obou pozemků předem neupozornil. Nikdy jsem proto žádnou smlouvu nepodepsal.
Do 9.5.2005 se nikdo z úřadu neozval a tak osobně navštěvuji Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a zde znovu vyplňuji formulář na žádost o odprodej obou pozemků.
24.6.2005 mi úřad sděluje ve věci (žádost o odprodej parcely a zastav.parcely), že objednal aktuální výpis z katastru nemovitostí a že po obdržení dokladům bychom mohli v řízení dále pokračovat.
Do 5.6.2006 se nikdo neozval a tak znovu žádám písemně o odprodej obou pozemků.a nabízím svou pomoc k úspěšnému vyřízení.
12.10.2006 zasílá ÚPZSVVM další sdělení ve věci odprodeje pozemků, že vzhledem k výpisu z pozemkové knihy kdy z pozemku 1683/57 vzniky z této parcely námi požadované 461 a 1683/76, byla vypracována žádost na Okresní soud o vyhotovení listin dle spisu stát.notář. Po obdržení spisů, bychom zase prý mohli v řízení pokračovat.
18.1.2008 telefonuji na ÚPZSVVM s dotazem, jak se ve věci pokračuje. Bylo mi řečeno, že záplavy zničily doklady, musí to řešit právníci a do týdne se prý ozvou.
31.1.2008 nikdo se mi neozval a tak znovu telefonuji. Je mi sděleno: pozemky nepatří státu, ale budou se vracet obci jako historický majetek, protože v pozemkové knize poslední zápis 3.3.1880, vše do roku 1949.
Od té doby opět žádná správa z ÚPZSVVM.
Nyní nás 22.1.2010 ÚPZSVVM kontaktoval s tím, že po nás vyžaduje částku za bezesmluvní užívání pozemků, zpětně za 15 let.
Je možné, aby stát žádal nájemné zpětně za 15 let, za pozemek pod mým domem a za pozemek, který neužívám celý a užívají jej i jiné subjekty.
Nijak jsem se bezdůvodně neobohatil, pouze jsem zakoupil dům.
Musím s nájmem souhlasit na pozemku pod domem a na okolním pozemku.
Dospějeme-li někdy k prodeji nějakého z pozemků, mohu požadovat odkoupení za cenu v daném čase obvyklou k podání první žádosti o odprodej.
Mohu žádat ÚPZSVVM o úhradu udržování majetku.

Odpověď:

Nájemní smlouvu na pozemek, který je pod Vaší nemovitostí uzavřít musíte. Na pozemek vedlejší, nájemní smlouvu uzavírat nemusíte s tím, že zde došlo k vydržení práva odpovídajícího věcnému břemenu.
Stejně tak musíte i zpětně zaplatit za užívání pozemku pod nemovitostí, nikoli však za posledních 15 let, ale z důvodu promlčení, které můžete namítat, za posledních 10 let (popř. za poslední 3 roky, zde by záleželo na rozhodnutí příslušného orgánu, zda-li bylo bezdůvodné obohacení získáno úmyslně či neúmyslně).

idealní polovina RD

Otázka:

Jde v manželství sepsat smlouva,ve které by bylý napsány podmínky příjmaní daru,které se vkladají do nemovitostiKaždý máme idealní polovinu,sme manžele,ale dům není v sjm.Např.jaký koliv dar vložený do nemovitosti bez písemného souhlasu toho druhého je automaticky obou a ten druhý v případě vypořádani podilu ho nemuže nárokovat?Jestli to jde kdo nám to může napsat

Odpověď:

Smlouva, kterou byste se vzdávala svého práva do budoucna je neplatná. O hospodaření s nemovitostí rozhodují spoluvlastníci společně dle výše podílů. Pokud tedy v tomto případě jeden se spoluvlastníků nebude souhlasit s úkonem, který se týká hospodaření s nemovitosti, nemůže ho druhý provést (leda by podal k soudu návrh, aby o této věci rozhodl soud) – o hospodaření se společnou věcí rozhodují spoluvlastníci většinou, počítanou podle velikosti podílů; při rovnosti hlasů, nebo nedosáhne-li se většiny anebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoliv spoluvlastníka soud § 139 odstavec 2 občanský zákoník.

Nepravdivé údaje o bytě

Otázka:

Koupili jsme družstevní práva na byt, který byl realitní kanceláří inzerován jako cihlový. Podepsali jsme smlouvu o převodu družstevních práv i protokol o převzetí bytu, ale teprve na členské schůzi družstva jsme se dozvěděli, že byt má cihlové (resp. tvárnicové) pouze obvodové zdi a že všechny příčky včetně příček mezi byty jsou panelové. Domnváme se, že byt měl být levnější. Převádějící dále nepřiznal, že elektroinstalace vyžaduje kompletní rekomstrukci. Prosíme Vás o radu, zda případný soudní spor by měl naději na úspěch.

Odpověď:

Jelikož předmět kupní smlouvy trpí vadami, na které jste nebyli prodávajícím upozorněni, popř. předmět kupní smlouvy nemá vlastnosti, o nichž jste byli prodávajícím ujištěny, že je má, máte právo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Tyto vady však musíte u prodávajícího uplatnit bez zbytečného odkladu. U soudu se práva z odpovědnosti za vadu můžete domáhat, jen jestliže jste vady vytkli nejpozději do šesti měsíců. Právo na náhradu nutných nákladů můžete rovněž uplatnit u soudu, jestliže náklady oznámíte prodávajícímu ve lhůtě šesti měsíců.

Pokud tedy ještě neuběhla lhůta 6 měsíců, můžete prodávajícímu zaslat výzvu s tím, že byt trpí vadami a že žádáte slevu z kupní ceny. Pokud prodávající nebude ochoten na slevu z kupní ceny přistoupit, můžete celou věc řešit soudně. Konečné rozhodnutí soudu pak bude záležet na důkazech, které k podpoře svých tvrzení soudu předložíte. Konečné rozhodnutí soudního sporu však předjímat nelze.

Reklamace

Otázka:

„Koupil jsem před 2 roky nový notebook za 27 tis. Rok jsem ho užíval a poté prodal přes inzerát za 10 tis. spolu se záručním listem a kupními doklady. Notebook kupujícímu fungoval asi půl roku a pak se na něm začaly objevovat vady, kvůli kterým byl notebook již 4x v reklamaci (byly vyřizovány normálně). Při poslední reklamaci už ale kupující chtěl vrácení peněz. Společnost to odmítla s tím, že mu notebook neprodali, a že peníze mohou vyplatit pouze mě, jakožto původnímu vlastníkovi.
Dohodli jsme se tedy s kupujícím, že s ním do společmosti zajdu a společně to vyřídíme.
Pak mi ale začalo vrtat hlavou, jak to bude s těmi penězi? Dostane on celých 27 tisíc? Nebo má nárok pouze na těch jeho 10 tisíc, za které ode mě notebook koupil a já dostanu 17 tisíc?
Volal jsem už třem právníků, ale ani oni se neshodnou. Jeden mi sdelil, že bych měl všech 27.000,- předat kupujícímu. Další dva pak tvrdili, že kupující by měl reklamaci vrácení peněz vymáhat na mě (takže bych mu vyplatil 10.000,- a převzal od něj notebook a následně vše řešil s Mironetem už bez zásahů kupujícího).
Jak to tedy vlastně je? Selským rozumem bych se přikláněl k těm dvěma, ale něco mi říká, že to tak jednoznačné nebude. Na druhou stranu, pokud bych mu měl vyplatit všech 27.000,- asi bych seknul s prací a začal se živit jako reklamační podvodník a skupoval elektroniku z druhé ruky ve velkém.

Odpověď:

Podle soudní praxe může práva z odpovědnosti za vady uplatňovat pouze kupující, a to i tehdy, jestliže již není vlastníkem koupené věci. Nový vlastník se proto nemůže sám svým jménem domáhat práv z odpovědnosti za vady (tj. reklamovat). Tento nový vlastník by však mohl při reklamaci vystupovat na základě plné moci jako zástupce kupujícího, ev. také v případě, pokud by kupující pohledávku vzniklou z reklamace postoupil novému vlastníkovi.
Nicméně, pokud se s novým vlastníkem nedohodnete jinak, náleží mu pouze kupní cena, kterou zaplatil on.

Dotaz na exekuci účtu

Otázka:

Babička mé přítelkyně má cca 200 tis dluh za neoprávněný odběr plynu, pokud dluh neuhradí tak hrozí vydání příkazu k exekuci. Smlouva s plynárnami na babičku byla ukončena a přítelkyně (vnučka) podespala uplně novou smlouvu. Na staré smlouvě zůstal ovšem dluh. Jedná se o stejné odběrné místo ovšem je tam jiný plynoměr. Starý si plynárny odvezli s ukončením staré smlouvy. (Byl tam vydán již exekuční příkaz na vydání plynoměru).Teď je instalován nový plynoměr a nová smlouva na mojí přitelkyni. Zajímá mě jestli při vymáhání dluhu plynárnami je ohrožena i přítelkyně, která s dluhem nemá nic společného ? Může veřitel nebo exekutor požadovat zaplacení dluhu po příbuzném ? (Myšleno babička – vnučka) Mzda mě přítelkyně je zasílána na můj účet – pokud by byla vystavena exekuci může exekutor exekuovat i můj učet i když přítelkyně tam nemá žádná práva ? Já jsem majitel účtu a žádného disponenta nemám. Hrozí mi nějaké nebezpečí – když tam chodí výplata někoho kdo má na sebe uvalenou exekuci ?

Odpověď:

Dlužníkem plynáren je babička, nikoli její vnučka. Čili veškeré exekuce budou směřovat pouze vůči majetku babičky, její vnučka se nemá čeho obávat. Pokud by se někdy Vaše přítelkyně dostala do platební neschopnosti a bylo-li by proti ní vedeno exekuční řízení, nelze nařídit výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z Vašeho účtu, ačkoli je na tento účet zasílána její výplata.

Odvolání zaměstnance z dovolené

Otázka:

V zákoníku práce se píše „(3) Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že zaměstnavatel změnil jemu určenou dobu čerpání dovolené nebo že ho odvolal z dovolené.“
Nikde jsem na toto téma nenašel nic dalšího. Ale z výše uvedeného by se snad dalo vyvozovat, že zaměstnavatel může zaměstnance odvolat z dovolené.

Mne by zajímalo zda je zaměstnanec povinen zaměstnavateli sdělit, kde se bude o dovolené nacházet nebo dát zaměstnavateli nějaký kontakt (aby ho z dovolené mohl případně odvolat)?

Odpověď:

Zaměstnavatel může po zaměstnanci chtít kontaktní údaje platné po dobu jeho dovolené, ale zaměstnanec nemá povinnost být neustále na příjmu a „čekat“ na telefonát od zaměstnavatele. Konkrétní podmínky a způsob odvolání z dovolené může zaměstnavatel stanovit v pracovním řádu nebo dohodnout se zaměstnancem ještě před jeho odjezdem.

vrácení kauce

Otázka:

Chtěl bych vědět kdo má nárok na vrácení kauce z bytu.
V roce 2003 jsem si pronajal byt od jisté společnosti kde jsem vložil vratnou kauci na mé jméno.Do určité doby jsem tam bydlel sám a v roce 2004 jsem tam nastěhoval družku s jejíma dvěma dětmi.V roce 2005 jsme uzavřeli sňatek.V roce 2008 jsem opustil společnou domácnost s tím že v bytě bude bydlet manželka se svými dcerami.Koncem roka 2008 jsme se rozvedli.Bývala manželka v bytě bydlela do konce roku 2009 a pak byt vrátila společnosti.Společnost mi tvrdí že vrátná kauce patří bývalé manželce.Chtěl bych vědět komu ta kauce má připadnout a jestli společnost jedná správně.

Odpověď:

Jelikož Vaše manželka byt užívala i po Vašem rozvodu, mohla být kauce vrácena i ji. Vzájemné vypořádání společného jmění manželů totiž není pro třetí osoby závazné, a tak mohou svá plnění poskytnout jakémukoli z manželů. Pokud tedy dle vypořádání SJM mělo toto plnění patřit Vám, popř. k vypořádání vůbec nedošlo, můžete vrácení kauce po bývalé manželce požadovat.

Postih na porušení podmínek

Otázka:

Před třemi lety jsme se rozhodli postavit skladovací objekt. Už v té době bylo možné požát o dotaci z evropských fonů na jeho stavbu. V té době bylo ale projktů mnoho a fin. pro podoru málo, tak jsme nepožádali.

Teď je situace přesně opačná, šance dosáhnout na peníze je opravdu reálná. Nicméně v „Podmínkách“ je jasně uvedeno, že stavba se smí realizovat až po podání žádosti…

Chci se zeptat, jaký by mi v případě, že se na to přijde, hrozil trest..

Jednalo by se o totaci cca 300tis a nebo 800 tis..

Odpověď:

V tomto případě byste musela vrátit veškeré finanční prostředky, které Vám byly ve formě dotace poskytnuty. Pak by Vám hrozilo trestní stíhání pro trestný čin dotační podvod, výše trestu se odvozuje dle způsobené škody. Čili za částku 300 tisíc – trest odnětí svobody ve výši jednoho až pěti let nebo peněžitý trest, a za částku 800 tisíc trest odnětí svobody ve výši dvou až osmi let nebo peněžitý trest. Jen pro doplnění, u tohoto trestného činu je trestná i příprava, takže Vám tento způsob získání dotace rozhodně nedoporučuji!

spolecnik

Otázka:

Jak postupovat,kdyz memu nezletielmu synovi,ktery je spolecnikem ve spolecnosti s.r.o.je odmitano nahlizet do ucetnictvi. Jedna se o kontrolu hospodareni z let minulých.Pravni zastupce protistrany tvrdi,ze nemame pravo nahlizet do ucetnictvi starsi ctyr let. Existuje nejaky paragraf nebo jiny postup,ktery prinuti protistranu k predani ucetnictvi starsi ctyr let ? Muj pravni zastupce tvrdi ze nic takoveho neexsistuje.

Odpověď:

Pokud nejde o listiny, které jsou volně dostupné v obchodním rejstříku (zde je možné se soudnímu řízení vyhnout a listiny si stáhnout z internetu), může Váš syn, prostřednictvím zákonného zástupce, podat k soudu žalobu o vydání listin, které požaduje.