Archiv pro měsíc: Březen 2010

Pronájem 1/3 nemovitosti

Otázka:

Chtěl bych se zeptat, zda když jsem vlastníkem 1/3 nemovitosti, mohu tuto část pronajímat a to i bez soulasu 2/3 vlastníka? Nebo zda je možné tuto 1/3 prodat nebo darovat a také bez souhlasu 2/3 vlastníka?

Odpověď:

Podílové spoluvlastnictví je upraveno v § 137 a následující občanského zákoníku.
O pronájmu nemovitosti (jako i o jiném hospodaření) musí rozhodnout spoluvlastníci většinou počítanou dle velikosti podílu.
Chcete-li svou 1/3 převést (prodat či darovat), tak ji musíte nejprve nabídnout ostatním spoluvlastníkům, ledaže by šlo o převod osobě blízké (osobu blízkou specifikuje § 116 občanského zákoníku jako osobu příbuznou v řadě přímé, sourozence, manžela či partnera).
Pakliže spoluvlastníci prohlásí, že svého předkupního práva nevyužijí, můžete svůj podíl převést jiné osobě.

Evidence písemností a jejich archivace u soukromého lékaře.

Otázka:

Soukromá zubní lékařka provozuje tedy soukromé zdravotnické zařízení.Je to tedy tzv. svobodné povolání, který není živností (§ 3/2 zák. 455/1991 Sb.), je však podnikatelem podle § 2/2 písm. c) obchodního zákoníku. V obchodním rejstříku není tato lékařka zapsána – obecně je známo, že lékaři podnikající provozováním soukromé lékařské praxe nejsou v OR zapsáni, tedy asi se tam nezapisují. Proč se však nezapisují, to nevím, neboť nevím, že by někde bylo zákonem nařízeno, že se do OR zapisovat nemají, naopak podle § 34/1 písm c)by tam měli být zapsány přeci i všechny fyzické osoby co jsou podnikateli podle obchodního zákoníku.
Podle § 3/2 zák. č. 499/2004 Sb., mají podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku povinnost uchovávat dokumenty a umožnit výběr archiválií v rozsahu podle přílohy č. 1 zák. 499/2004 Sb. Podle § 63 zák. č. 499/2004 Sb., nemusí tito podnikatelé provádět spisovou službu ale samozřejmě v návaznosti na § 3/2 zák. č. 499/2004 Sb., nějakou evidenci vést musí. A z toho plyne můj dotaz.
Musí tedy tato soukromá zubní lékařka vést vůbec něhjakou evidenci, deník spisů, zakládat spisy alespoň ty, co jsou v příloze č. 1 zák. 499/2004 Sb. ? A vůbec, když zák. č. 499/2004 Sb., ukládá povinnosti pouze podnikatelům zapsaným v OR (a tato lékařka tam zapsána není a asi být nemusí, vztahuje se vůbec zákon č. 499/2004 Sb., na tuto lékařku?
A mimochodem, to přecí se týká všechn podnikatelů nezapisovaných do OR, tedy i Vás advokátů, ne?

Odpověď:

§ 34/1 písm c) obchodního zákoníku stanoví, že do obchodního rejstříku se zapíší fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud o zápis požádají. Povinnost zápisu je stanovena až v odstavci 3. Čili do obchodního rejstříku se zapisuje fyzická osoba, která je podnikatelem, jestliže výše jejích výnosů nebo příjmů snížených o daň z přidané hodnoty, je-li součástí výnosů nebo příjmů, dosáhla nebo přesáhla za dvě po sobě bezprostředně následující účetní období v průměru částku sto dvacet milionů Kč.
Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, se na soukromou zubní lékařku nevztahuje. Má však povinnost ohledně vedení evidence svých pacientů dle zákona na ochranu osobních údajů.

Nárok na sociální zabezpečení (životní minimum)

Otázka:

Chtěla bych se zeptat zda mám na rok na životní minimum i když jsem vdaná, ale s manželem již nežiji

Odpověď:

Jestliže myslíte nárok na vyplácení částky k dorovnání životního minima, tak v tomto případě se posuzuje nejen Váš příjem, ale i příjem Vašeho manžela, který k Vám má vyživovací povinnost. Pokud tedy má Váš manžel dostatečný příjem, nárok na vyplácení této státní dávky Vám nevzniká. Máte však právo vyžadovat po Vašem manželovi, aby Vám platil vyživovací povinnost, kterou vůči sobě manželé mají (dle § 91 zákona o rodině). Tohoto plnění se můžete po manželovi domáhat i soudní cestou.

prevod části nemovitosti na družku

Otázka:

S majitelem nemovitosti která byla pořízena na Hypotéku(jestě není splacena) žiji ve společné domácnosti a platím 1/3 hypotéky, budu si zde hlásit trvalé bydliště.
Chci se zeptat, jak postupovat při darování části nemovitosti družce (podílové vlastnictví 1/3 z nemovitosti)
Je tento převod vůbec možný když je na nemovitost hypotéka(v hypotéce je zapsan jen pritel a dum je jako zastava)?
Jaké darovací, nebo prodejní Daně budeme platit?

Odpověď:

Skutečnost, že nemovitost je zatížena zástavním právem (hypotékou) neomezuje možnost darování. Musíte tedy sepsat řádnou darovací smlouvu, v níž bude označen dárce, obdarovaný, darovaná část nemovitost a v níž bude rovněž uvedeno, že nemovitost je zatížena zástavním právem, což je obdarovanému známé. Smlouva musí být sepsána písemně. Následně podáte návrh na zápis do katastru nemovitostí. Jestliže ve smlouvě o hypotečním úvěru je stanoveno, že změny vlastnického práva musí být bance oznámeny, pak rovněž musíte splnit i tuto povinnost. Jestliže s přítelem bydlíte ve společné domácnosti alespoň po dobu jednoho roku, budete od daně darovací osvobozena.

Zlomený zub – müsli tyčinka

Otázka:

Zakoupil jsem si ovocnou cereální tyčinku. Při kousání jsem narazil na úlomek skořápky velikosti cca 0,5cm2, který mi způsobil ulomení plomby a následně kolaps celé stoličky. Poškození jsem fotograficky zdokumentoval. Mám uschovaný i kousek skořápky + ulomenou plombu + ulomený zub + doklad o nákupu + obal tyčinky. Při incidentu byla přítomna i moje přítelkyně. Na tyčince je v složení nápis – „může obsahovat stopy lískových ořechů“. Je v tomto případě nějaká šance požadovat po výrobci úhradu opravy zubu?

Odpověď:

Určitá šance získat náhradu tu samozřejmě je. Nicméně pokud Vám zmiňovaná společnost náhradu dobrovolně nezaplatí a dojde k soudnímu řízení, bude nutné prokázat, že tyčinka skutečně obsahovala skořápku, že tato skořápka skutečně způsobila Vámi popsanou škodu a že jen tato skořápka byla jediným faktorem, který poničení zubu způsobil. Osobně se tedy domnívám, že v soudím sporu byste důkazní břemeno neunesl a žaloba by byla zamítnuta.

Pracovní doba a fond pracovní doby

Otázka:

1. Dotaz se týká nejprve pracovní doby. Ve firmě pracujeme od 5:45 do 18:45 tedy 13 hodinové směny. Po odečtení přestávek na odpočinek to dělá však zákonem daných 12 hodin. Je možné mít takové směny?Ve smlouvě mám 40 hodinový uvazek týdně. Nikde však není rozpis pracovní doby. Němělo by se pracovat od 5:45 do 17:45 a ta hodina by měla být placená jako přesčasová?

2. Dotaz. Firma zaměstnává 2 pracovní směny které se střídají na krátký a dlouhý týden. Nyní chce přejít na fond pracovní doby a tu nám rozpočítávat podle toho kolik v měsíci odpracujeme dnů. U každé směny je však tento fond pracovní doby jiný. Např. teď v dubnu bude jedna směna pracovat 192 hodin a druhá 180 hodin, někdy jsou ty rozdíly i větší. Je tento postup možný? Směna na které pracuji má např. tři měsíce po sobě delší fond pracovní doby. Je potom možné aby obě směny měly stejnou mzdu? Nebo je totak že se to během půlroku dorovnává a následující měsíce to bude naopak?

Odpověď:

ad1) délka pracovní směny musí být pouze 12 hodin. Hodinu navíc lze tedy považovat jako práci přesčas. Nicméně v tomto případě zaměstnavatel porušuje své povinnosti. Doporučuji Vám proto se obrátit na odbory a případně i na oblastní inspektorát práce.
ad2) v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpise by mělo být stanoveno tzv. vyrovnávací období. V jeho průběhu by mělo dojít k vyrovnání délky pracovní doby obou směn. Skutečnost, že v jednom měsíci nemají směny odpracovaný stejný počet hodin je tedy nerozhodná, podstatné je srovnání ve vyrovnávacím období.

obnoveni alimentu

Otázka:

Na uvod strucne popisi, co se udalo v minulosti, pro lepsi „pochopeni“ dotazu.
Otec mel vuci mne povinnost platit alimenty, to nedelal a tak jsme se soudili. Po nekolikatem soudu vazne hrozilo, ze by mel jit do vezeni (predtim mel tusim podminku), to uz mi prislo prilis a tak jsem zrusil obvineni (nevim, jestli se tomu tak presne rika), kazdopadne jsem mu pred soudem odpustil vsechny dluhy a vzdal se alimentu.
Mimo soud jsme se domluvili, ze mi bude alimenty dale platit, ale vzhledem k jeho minulemu zivotu, kdy si nadelal hodne dluhu ma uvalenu exekuci na plat, kde mu strhavaji penize snad az do vyse zivotniho minima, z toho duvodu mu nezbyvaji penize na placeni mne.
Soudce u jednoho ze soudu ale rekl, ze alimenty maji prednost predevsim, jenze on uz je ted oficialne neplati.
Chtel bych se tedy zeptat, zda je mozne opet zazadat o alimenty tak, aby se mohl dat prikaz na jeho uctarnu, ktera by mi penize posilala jeste pred exekuci platu?
Paklize to mozne je, tak jakym zpusobem to udelat?

Pro jistotu informace o mne: Je mi 22 let, studuji vysokou skolu, bydlim s matkou. Naposledy mi mel platit 3000kc/mesic a stejnou sumu bych chtel nastavit i ted.

Odpověď:

V tomto případě se můžete na výši alimentů s otcem písemně dohodnout. Na základě této dohody o vyživovací povinnosti sepíšete dohodu o srážkách ze mzdy, což předložíte mzdové účetní otce (či jeho zaměstnavateli). Pokud otec nebude ochoten dohodu o vyživovací povinnosti uzavřít, musíte se obrátit na soud a žádat určení vyživovací povinnosti soudem – na základě soudního rozhodnutí pak můžete požadovat exekuci ve formě srážek ze mzdy.

Vytýkací dopis – šikana

Otázka:

Pracuji jako řešitel reklamací v telekomunikační firmě. Pro každého zaměstnance firmy jsou povinně zavedeny z logických důvodů tzv. dotazníky spokojenosti. Ty se zasílají zákazníkům po vyřešení jejich požadavků. Toto se mi zdá v pořádku na pozicích kdy pracovník řeší pro zákazníka problém, na základě jehož vyřešení může být pracovník přímo zákzníkem ohodnocen. (např. zákazník žádá změnit tarif, to je pracovníkem provedeno a zákazník ve zpětné vazbě ohodnotí jak byl s řešením spokojen.). Bohužel, já pracuji na oddělení reklamací a stížností. Ve výsledku dlouhodobě pozorujeme, že zákazník v dotazníku nehodnotí kvalitu mé skutečné práce, ale téměř vždy je jeho negativní hodnocení mé osoby spojeno se zamítnutím jeho neoprávněné reklamace. (tzn. dle pracovních postupů a všeobecných podmínek, které jsem povina dodržovat, nemá na uznání nárok.) Z toho plyne, že osobně svou prací nemohu ovlivnit zákazníkovu spokojenost a jsem v dotazníku negativně ohodnocena za to, co nemohu ovlivnit. Přestože reklamace řeším se 100% kvalitou (tzn. nedělám chyby a plním veškerá nařízení a postupy společnosti), je mi vyhrožováno, že pokud spokojenost zákazníka nezvýším (což logicky z mé pozice není možné) bude mi zaslán vytýkací dopis za neplnění pracovních povinností. Proběhla mnohá jednání s manažery, ale logika věci jim zjevně (možná záměrně) uniká a na dotaznících ve své krátkozrakosti trvají. Jsem jedna z pracovnic, na kterou jsou předávány ty nejsložitější reklamace a nejvíce rozhněvaní zákazníci, nemohu tedy očekávat jejich kladné hodnocení. Pokud bych se rozhodla i neoprávněné reklamace zákazníkům uznávat, abych uměle zvýšila jejich spokojenost, budu z druhé strany napadána za nedodržení pracovních postupů. Je to patová a paradoxní situace. Bylo mi naznačeno, že vytýkací dopis za neplnění spokojenosti zákazníka obdržím zhruba za měsíc. Prosím poraďte mi, co mohu po doručení dopisu udělat. Pokud ho nepodepíšu, podepisují ho za mne svědci (i pod nátlakem). Je možné se nějak právně proti doručení dopisu nebo proti podstatě dotazníků bránit? Jedná se v tomto případě o šikanu?

Odpověď:

Obdržíte-li vytýkací dopis, můžete zaměstnavateli písemně sdělit, že s výtkami nesouhlasíte a svůj nesouhlas odůvodníte. Rovněž se můžete obrátit na odbory (pokud jsou u zaměstnavatele zavedeny) či na svého vedoucího zaměstnavatele. Další Vaší možností je podat stížnost k oblastnímu inspektorátu práce.

Hmotná odpovědnost

Otázka:

Letos v únoru jsem byl zaměstnán jako řidič dodávky na rozvoz zboží za hotové. Každé úterý jsem měl ještě povinnost odevzdávat na zběrných místech v Bratislavě stravenky. Při jedné úterní cestě na slovensko jsem zjisti defekt pravého zadního kola. Když jsem auto obešel abych defekt zkontroloval,batoh ve kterém byli stravenky v hodnotě cca za 150.000 kč byl odcizen. Přivolaní policisté SK naznali že mi byla pneumatika úmylně propíchnuta.Že to bylo na mě přichystané. Auto jsem neměl uzamknuté. V autě není ani trezor, ani jiné zabezpečení.Batoh jsem měl pod sedadlem. Měl jsem podepsanou hmotnou odpovědnost. Zjistil jsem také že vykradení vozidla v této firmě není ojedinělé, ale už je to třetí případ.
Zaměstnavatel po mě požaduje náhradu celé škody. Má na to právo?
Jak se mohu bránit?
Nesu odpovědnost za ukradené stravenky?

Odpověď:

Váš zaměstnavatel má na toto právo, neboť je-li mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (hmotná odpovědnost), tak dle § 259 zákoníku práce odpovídá zaměstnanec za schodek v plné výši. Jedinou možností obrany je prokázat, že se tak stalo bez Vašeho zavinění. V tomto případě však stačí zavinění z nedbalosti. Čili vzhledem ke skutečnosti, že jste nechal odemčené auto, lze předpokládat, že Vám bude uloženo zaplatit celou výši.

Vymazání rejstříku trestu

Otázka:

V 03/2009 jsem byl potrestán za porušení ust.§5 odst.2 písm. b)zák.č.361/2000 Sb.,tedy z nedbanliv. vykonal …. čímž spáchal trest. čin ohrožení pod … látky podle § 201 odst.1 tr. zákona a odsuzuje se podle §201 odst.1 tr.zák. s přihlédn. k §314e odst. 2 tr. řádu za použití §53 odst.2písm.a) tr zákona k peněž.trestu ve výměře 30000 Kč..Podle §53 odst.4 tr. zák. se stanoví uhrazení v 5-ti po sobě jdoucích měsíčních splátkach – uhrazeno 08/2009. V 03/2010 jsem byl požádat o výpis z rejstříku trestů. Trest tam byl uveden. Musím žádat o výmaz, nebo platí zák. č.140/1961 sb., §54 odst.(4)Na pachatele, kterému byl uložen peněžitý trest za trestný čin spáchaný z nedbalosti, se hledí, jako by nebyl odsouzen, jakmile byl trest vykonán nebo bylo od výkonu trestu nebo jeho zbytku pravomocně upuštěno.V případě že musím požádat o Výmaz z rejstříku trestu,kdy tak můžu učinit.

Odpověď:

Ve tomto případě je rozhodné, zda-li dle soudu došlo k nedbalostně nebo úmyslně spáchanému trestnému činu. Pokud by došlo k nedbalostnímu trestnému činu, tak by se na odsouzeného hledělo, jakoby nebyl odsouzen již od okamžiku zaplacení peněžitého trestu. Ovšem v případě, že by se jednalo o úmyslný trestný čin, musí odsouzený o zahlazení odsouzení podat žádost. Tuto žádost lze podat, jestliže odsouzený vede řádný život po dobu nejméně jednoho roku (dle nového trestního zákona) po zaplacení peněžitého trestu.