Archiv pro měsíc: Srpen 2010

dar

Otázka:

Může mi manžel darem převést nemovitost,která je v jeho vyhradním vlastnictví.Může být součástí smlouvy podmínka,aby mohl v nemovitosti dožít,tzv.věcné břemeno,nebo nějaký jiný název.

Odpověď:

Pokud je nemovitost v jeho výlučném vlastnictví, tak Vám ji darovat může. V tomto případě bych doporučovala uzavřít darovací smlouvu se zřízením věcného břemene dožití. Ve smlouvě pak bude vlastnické právo převedeno na Vás a Vašemu manželovi vznikne právo nemovitost (příp. ve smlouvě vymezenou část) užívat.
V případě uzavření této smlouvy je pak nutné ji spolu s návrhem na vklad vlastnického práva a práva odpovídajícího věcnému břemeni předložit na příslušném katastrálním úřadě.

výpověď dohodou uzavřena pod nátlakem

Otázka:

Byla jsem zaměstnaná u telefonní společnosti. Absolutně spokojené obě strany. Po druhém dítěti jsem se vrátila hned po mateřské dovolené. Bohužel zhruba po roce (stále ještě při MD) mě jedno z oddělení „donutilo“ přistoupit dohodou na rozvázání PP z důvodu úniku informací o 3. osobě (jinak by mi dali paragraf – hrubé porušení pracovní kázně). Šlo o to, že jsem se dívala na manželův účet – výpis o tom kam volal nebo psal. On sám o tom věděl a souhlasil s tím. Jejich odůvodnění bylo, prý kdyby si manžel přišel stěžovat, zaplatil by zaměstnavatel 10.000.000 Kč pokutu. Což sice chápu, ale můj manžel s tím souhlasil. Moje oddůvodnění zaměstnavatele nezajímalo. Dostane se mi odpovědi, zda byl zaměstnavatel v právu ? Udělám s tímto něco ? Má si jít nyní manžel stěžovat na ČTU ? Myslíte, že je to takto v pořádku ? Co si o tomto myslíte ?

Odpověď:

Jelikož byl pracovní poměr ukončen dohodou, tak již nelze bez souhlasu zaměstnavatele tuto dohodu zrušit.
Jelikož neuvádíte, na jaké pozici jste byla zaměstnána a jelikož neznám ani interní směrnice, nelze odpovědět, zda-li vzniklo Vašemu zaměstnavateli právo s Vámi ukončit pracovní poměr výpovědí dle § 52 písm. g), příp. okamžitě zrušit pracovní poměr dle § 55 zákoníku práce, či nikoli. Obecně však lze říci, že Váš manžel Vám měl udělit písemný souhlas, příp. plnou moc k nahlížení do jeho výpisu. Jelikož předpokládám, že jste měla pouze souhlas ústní, tak jste dle mého názoru jednala v rozporu s interními směrnicemi, příp. se zákonem, čímž zaměstnavateli vznikl nárok Vás na možnost výpovědi písemně upozornit či s Vámi pracovní poměr ukončit

převedení do jiného místa výkonu zaměstnání

Otázka:

Má zaměstnavatel právo a za jakých podmínek může převést svého zaměstnance na jinou práci do jiného místa. Jak dlouho dopředu musí zaměstnavatel tuto změnu ohlásit? Může to učinit bez souhlasu zaměstnance? Má zaměstnavatel právo, pokud zaměstnanec nebude souhlasit s výkonem zaměstnání v jiném místě a jinou činností než je uvedeno v pracovní smlouvě, s ním rozvázat pracovní poměr? Může v tomto případě po zaměstnvateli požadovat náhradu fin. výdajů za dopavu do nového místa zaměstnání?

Odpověď:

Za jakých okolností může být zaměstnanec převeden na jinou práci upravuje § 41 zákoníku práce, kde je stanoveno, v jakých případech je nutný souhlas zaměstnance. Přeložení do jiného místa pak upravuje § 43 zákoníku práce – kde v odstavci 1 je stanoveno: „Přeložit zaměstnance k výkonu práce do jiného místa, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě, je možné pouze s jeho souhlasem a v rámci zaměstnavatele, pokud to nezbytně vyžaduje jeho provozní potřeba. Náhrady při přeložení upravuje § 165 zákoníku práce – je-li zaměstnanec přeložen do jiného místa výkonu práce, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě, které je současně odlišné od bydliště zaměstnance, poskytne mu zaměstnavatel náhradu jízdních výdajů, příp. další náhrady, jsou-li k jejich poskytnutí splněny podmínky (např. stravné).
Je-li tedy nutný souhlas zaměstnance a tento souhlasit s přeložením nebo převedením nebude, nevzniká zaměstnavateli právo s ním pouze z tohoto důvodu ukončit pracovní poměr. Zaměstnavatel může pracovní poměr ukončit výpovědí pouze z důvodů, které stanovuje zákoník práce v § 52.

škoda na služebním vozidle

Otázka:

Můj syn naboural firemní auto.Podle policie škoda asi 90 000,-Kč.Auto bylo opraveno svépomocí za údajnou částku 178 000.-Kč.Pojišťovna uhradila 96 000 Kč z mé pojistky odpovědnosti za škody způsobené zaměstnavateli. Může zaměstnavatel ještě požadovat další platbu na úhradu škody?

Odpověď:

V tomto případě je rozhodující, zda-li byla uzavřena se zaměstnavatelem smlouvu o hmotné odpovědnosti. Rovněž pak záleží, jak k dopravní nehodě došlo, zda-li byla způsobena z nedbalosti, úmyslně či zda byla způsobena jiným účastníkem silničního provozu. Rovněž pak je rozhodující, zda-li byl automobil zaměstnavatelem pojištěn.
Dle § 443 občanského zákona se při určení výše škody na věci vychází z ceny v době poškození. V případě dopravních nehod je tedy nutné si uvědomit, že výše škody není odvozená od ceny opravy, ale musí být zjištěna skutečná škoda, která je posuzována dle amortizace vozidla. Pokud by tedy zaměstnavatel požadoval, aby mu rozdíl mezi náklady na opravu a úhradou od pojišťovny byl vyplacen, doporučuji Vám se obrátit na advokáta ve Vašem okolí a dále postupovat s jeho součinností.

výživné na zletilé dítě

Otázka:

S přítelkyní, se kterou mám dceru, se rozcházím. Jak má být stanoveno výživné? Jak má smlouva vypadat, předpokládám, že je lepší, aby smlouva byla uzavřena před notářem, aby v budoucnu nemohla tvrdit, že smlouvu uzavřela pod nátlakem… A alimenty se počítají z příjmu z poslední výplaty nebo jak?

Odpověď:

Výše vyživovací povinnosti je upravena v zákoně o rodině jen obecně, neboť každý případ je individuální. Výše vyživovací povinnosti se určuje podle odůvodněných potřeb oprávněného a možností, schopností a majetkových poměrů povinného s přihlédnutím k dobrým mravům. Výše příjmů povinného je tedy pouze jedním (nikoli jediným) hlediskem, na jehož základě se výše vyživovací povinnosti stanoví.
Dohoda mezi rodiči o výši vyživovací povinnosti nemá zákonem stanovenou formu. Tedy je pouze na uvážení rodičů, zda-li bude dohoda písemná, příp. budou-li podpisy na ní úředně ověřeny.
Pokud k dohodě mezi rodiči nedojde, rozhodne o výši vyživovací povinnosti soud. Soud pak rozhodne, jaké konkrétní podklady bude pro rozhodování požadovat – to záleží pouze na uvážení soudce. Obvykle se však dokládají příjmy za období posledního roku, příp. posledních šesti měsíců.

Výpověď a odstupné

Otázka:

Zaměstnavatel ruší dopravu a propouští řidiče. Řekl, že jim dá odstupné ve výši tříměsíčního paltu. Teď změnil názor, řekl, že si je nechá a přeřadí je na podřadnou práci za poloviční plat. Pak je propustí a dá jim odstupné. Samozřejmě počítá s tím, že pak bude o polovnu nižší. Může to takto zaměstnavatel udělat. Jak mají zaměstnanci dále postupovat.

Odpověď:

Podmínky převedení na jinou práci jsou stanoveny v § 41 zákoníku práce. V tomto případě se však domnívám, že pokud zaměstnanec nebude s převedením souhlasit, tak zaměstnavatel nemá právo zaměstnance převést – ovšem rozhodující je znění uzavřené pracovní smlouvy.
Pokud tedy zaměstnavatel převede zaměstnance bez jeho souhlasu na jinou práci, než je uvedeno v pracovní smlouvě, a nejsou-li ani splněny podmínky dle § 41 zákoníku práce, doporučuji Vám se obrátit na oblastní inspektorát práce.

Dědictví po otci

Otázka:

Můj otec je asi 2 roky po smrti,jsem jeho jedinná dcera,byl po druhé ženatý,ale žádné děti neměl,vyděděná jsem nebyla,alespoň jsem nic neobdržela,vím,že prodal rodinný dům po jeho rodičích a pak byt,ve kterém jsem bydlela do rozvodu mých rodičů,jen bych chtěla vědět,jestli mám nějaké dědické právo a jak poístupovat dál?

Odpověď:

Jako potomek zůstavitele, který nebyl vyděděný, máte právo na dědický podíl dle § 473 občanského zákona, nebyla-li sepsána závěť. Pokud byla závěť sepsána, máte jako neopomenutelný dědic právo dostat alespoň tolik, kolik činí Váš dědický podíl ze zákona, jste-li nezletilá, příp. alespoň tolik, kolik činí 1/2 dědického podílu ze zákona (jste-li zletilá). Zákonné dědické podíly jsou upraveny v občanském zákoně v §473 a následující. Vy patříte do první dědické skupiny dle § 473, kde je stanoveno: „V první dědické skupině dědí zůstavitelovi děti a manžel nebo partner, každý z nich stejným dílem“.
Do dědického řízení však patří pouze majetek a závazky, který měl zůstavitel v době úmrtí. Pokud byl ženatý, tak nejprve bude nutné vypořádat společné jmění manželů a poté majetek, který ze společného jmění manželů byl určen do jeho vlastnictví, a majetek, který měl ve svém výlučném vlastnictví, bude předmětem dědictví.
Dědické řízení probíhá před notářem, který k tomuto byl soudem pověřen. Pokud jste tedy doposud nebyla obeslána, abyste se k notáři dostavila, doporučuji Vám se na něj sama obrátit – který notář byl pověřen Vám sdělí u soudu, v jehož obvodu měl Váš otec bydliště.

ústní uzavření smlouvy o půjčce

Otázka:

Je možné z někoho vymoci dluh, když nemám žádnej doklad. Jednomu člověku jsem půjčil peníze a nechce mě je již přes 3 roky vbrátit, bohužel od toho nemám žádnej doklad. Mám nějakou možnost jak se ke svím penězům ještě dostat?

Odpověď:

Smlouva o půjčce nemusí mít písemnou formu. Tedy i v případě, že došlo k ústnímu uzavření smlouvy o půjčce je smlouva platná a účinná a její účastníci jsou povinni jednat v souladu s touto smlouvou. Ovšem v případě ústní formy je stížená možnost prokázat konkrétní znění práv a povinností ve smlouvě upravených. Tedy ve Vašem případě Vám doporučuji dlužníka písemně vyzvat k zaplacení dlužné částky. Pokud dlužník odmítne svůj dluh včas a řádně splatit, tak se můžete obrátit na soud a požadovat, aby povinnost dlužnou částku zaplatit, byla dlužníkovi stanovena soudním rozhodnutím. Ovšem k podané žalobě je nutno doložit důkazy, které prokáží, že skutečně k uzavření smlouvy o půjčce došlo – tedy např. svědecká výpověď, výpis z bankovního účtu, kde je prokazatelné, že tato částka byla převedena na účet dlužníka atd.

rodinný dům – výlučné vlastnictví či SJM

Otázka:

Moje manželka zdědila polovinu rodinného domu druhou polovinu zdědily její sestřenice .
Mě by zajímalo,druhou polovinu jsme odkoupily z prodeje družstevních práv -bytu,jestli mi vnikne právní nárok na část domu nebo jestli je potřeba sepsat s manželkou nějakou smlouvu.

Odpověď:

Podíl, který Vaše manželka zdědila je v jejím výlučném vlastnictví a Vám na tento podíl žádný nárok nevzniká. Avšak je možné, abyste sepsali formou notářského zápisu smlouvu o rozšíření společného jmění manželů, v níž bude společné jmění manželů právě o tento podíl na nemovitosti rozšířeno. V takovém případě by Vám pak právní nárok vznikl.
Podíl, který jste s manželkou společně koupili, je ve společném jmění manželů a máte k němu tedy stejná práva (ale i povinnosti) jako Vaše manželka.

tichý společník

Otázka:

S přítelem otevíráme fitness a chtěli bychom nějak právně ošetřit situaci, že je vše napsáno na mě jako OSVČ – plátce DPH, ale finančně to založil on. Zatím to máme podloženo smlouvou o půjčce (na poloviny peněz). Potřebovali bychom, aby byl regulérní partner- společník. Zároveň aby nemusel odvádět daň z příjmů (je zaměstnán na HPP). Je nějaká smouva typu např. tichý společník?

Odpověď:

Smlouva o tichém společenství je upravena v obchodním zákoníku, § 673 – § 681. Smlouvou o tichém společenství se zavazuje tichý společník poskytnout podnikateli určitý vklad a podílet se jím na jeho podnikání a podnikatel se zavazuje k placení části čistého zisku – smlouva musí být písemná a musí v ní být dohodnutý rozsah účasti tichého společníka na zisku a ztrátě (rozsah účasti na zisku a ztrátě musí být stejný). Pro konkrétní daňové následky Vám doporučuji se obrátit na daňového poradce. Nicméně obecně lze říci, že Váš přítel bude povinen výši příjmů, které získá jako tichý společník, uvést do daňového přiznání.