Archiv pro měsíc: Září 2010

Zbavení způsobilosti k právním úkonům

Otázka:

Chtěla jsem se zeptat: bratr trpí pravděpodobně chorobou hraní na automatech, sázení. Půjčuje si od společností krátkodobé půjčky, které nesplácí. Krade peníze mým rodičům. Na domluvy nedbá. Zatím se léčit nechce. Rodiče mají strach, že se neuvěřitelně zadluží a exekuce přijde na jejich majetek. Je možné se proti tomu nějak bránit. Je možné bratra zbavit svépravnosti ze strany rodičů, aby si nemohl dál půjčovat? Bratr je plnoletý.

Odpověď:

V § 10 občanského zákoníku je stanoveno: „Jestliže fyzická osoba pro duševní poruchu, která není jen přechodná, není vůbec schopna činit právní úkony, soud ji způsobilosti k právním úkonům zbaví. Jestliže fyzická osoba pro duševní poruchu, která není jen přechodná, anebo pro nadměrné požívání alkoholických nápojů nebo omamných prostředků či jedů je schopna činit jen některé právní úkony, soud její způsobilost k právním úkonům omezí a rozsah omezení v rozhodnutí určí. Soud zbavení nebo omezení způsobilosti změní nebo zruší, změní-li se nebo odpadnou-li důvody, které k nim vedly.“
Pokud se tedy domníváte, že jsou splněny podmínky k tomu, aby soud mohl způsobilost k právním úkonům omezit, je nutné podat k soudu návrh. K návrhu je pak nutné přiložit i lékařské vysvědčení. Rozhodne-li soud o omezení způsobilosti k právním úkonům, určí taktéž v jakém rozsahu je tato způsobilost omezena. V tomto rozsahu pak bude za Vašeho bratra jednat opatrovník.

Dědění obchodního podílu

Otázka:

Manžel se synem mají firmu s.r.o. s podíly 50 % každý. V poslední době se nemůžou domluvit a manžel měl s toho i mrtvičku. Říkala jsem mu, ať ten svůj podíl přepíše na mě, protože mám obavy, že kdyby se s manželem něco stalo, tak mě syn tak oškube, že nebudu mít nic.

Odpověď:

Může-li Váš manžel obchodní podíl převést, záleží na znění stanov (stanovy mohou převod obchodního podílu omezit). Taktéž i v případě dědického řízení je rozhodující znění stanov, tedy není-li dědění obchodního podílu ve stanovách vyloučeno. Pokud by tomu tak bylo, tak by do dědického řízení připadl vypořádací podíl, který by byl společně s dalším majetkem zůstavitele rozdělen mezi dědice.
Jestliže Váš manžel nesepsal závěť a nedošlo-li by v dědickém řízení k tzv. dědické dohodě, tak by se dědilo dle § 473 občanského zákona – stejným dílem by dědily zůstavitelovy děti a manžel.

Umísťování dopravních značek v obci

Otázka:

Jestliže město požádá o posouzení k instalaci dopravních značek v obci na obecních, místních a obslužných komunikacích příslušný dopravní inspektorát, jedná se o stanovisko doporučující nebo závazné pro příslušný městský dopravní odbor? Který úřad je rozhodujícím ve věci umísťování dopravních značek v obci na obecních komunikacích?

Odpověď:

Příslušný dopravní inspektorát pouze vydá stanovisko. I když obvykle v praxi se takovým stanoviskem obce řídí, nelze jej považovat za závazné. Rozhodující slovo má vždy až příslušný městský odbor dopravy, pro který je takové stanovisko jen určitým „vodítkem“ apod. Co se týče umisťování značek obcí na obecních komunikacích, o tomto umístění rozhoduje nadřízený samosprávný odbor dopravy.

Bydlení bez možnosti parkování?

Otázka:

V roce 2006 jsme se nastěhovali do nového bytového domu, který je součástí pětice taktéž obytných domů. Vnitroblok domů včetně přilehlých ulic nám však radnice osázela dopravními značkami zakazujícími stání. A nyní jako jediné místo k parkování nám nabízejí soukromé parkoviště jistého podnikatele, který začal patřičně podnikat cenami za parkovné. Jinými slovy, není kde bezplatně parkovat. Bylo tehdy možné kolaudovat tyto domy takto kolaudovat? Jestliže jiné městské části mohou před svými obytnými domy bezplatně parkovat, nejedná se o diskriminaci? Je možné v 21. století v době EU takto šikanovat občany?

Odpověď:

Ani majitel nemovitosti ani obec nejsou povinni zajišťovat obyvatelům parkovací místa. Stejně tak není ani kolaudační rozhodnutí podmíněno zajištěním parkování. Nejedná se ani o diskriminaci, ani o šikanu. Jednoduše jste si koupil byt bez parkovacího stání – o to, zda a jak se bude moci u vašeho domu parkovat, jste se měl zajímat před tím, než jste si byt pořídil.

Darování spoluvlastnického podílu

Otázka:

Rodice vlastni ve spolecnem vlastnictvi byt v osobnim vlastnictvi zapsan v LV na kazdeho zvlast a rad bych, aby jeden sve vlastnictvi daroval na syna.Jak se to dela a je nutne souhlas toho druheho vlastnika nebo ne.Rad bych aby to bylo jednodussi, aby ten souhlas nemusel byt.A kolik bude stat u vas vyrobeni darovaci smlouvy.

Odpověď:

Pokud byt je v podílovém vlastnictví (a ne ve společném jmění manželů), tak každý z manželů může se svým podílem nakládat dle svého uvážení, tedy ho může prodat či darovat. V takovém případě je však nutné dodržet ustanovení občanského zákona – § 140, kde je stanoveno: „Převádí-li se spoluvlastnický podíl, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké (§ 116, 117). Nedohodnou-li se spoluvlastníci o výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.“ Tedy pokud je spoluvlastnický podíl převáděn na syna, není nutné nabízet tento podíl nejprve ostatním spoluvlastníkům.
Odměna za sepsání darovací smlouvy (příp. i návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí) je dle smluvní dohody mezi Vámi a advokátní kanceláří, která Vám bude smlouvu vyhotovovat. Toto je právní poradna, jejímž účelem není vyhotovování smluv. Doporučuji Vám proto se obrátit na advokátní kancelář (např. on-line advokátní kancelář Mgr. Lucie Jindrové – www.pravnik.org), příp. si můžete tuto smlouvu sepsat sám (dle vzorů přístupných na internetu).

Užívací právo k bytu

Otázka:

Žiji ve společné domácnosti v nájemním bytě s družkou se kterou vychovám 2 syny, v bytě nejsem přihlášený k trvalému pobytu a ani nemám podnájemní smlouvu s družkou, která má byt pronajatý. Vzhledem ke sporům ohledně podílu na společných nákladech na domácnost mi družka vyhrožuje, že mi zabrání v přístupu do bytu. Na společných nákladech na bydlení a dalších nákladech spojených s chodem domácnosti (strava, naklady spojené s výchovou dětí,drobné opravy bytu ap.) se podílím cca 50%, družce posílám část peněz ze svého účtu na její a část věcí zařizuji včetně nákladů osobně. Se syny trávím větší část času, protože mi to umožnuje mé povolání učitele a což jsem družce nikdy nevyčítal. Má družka právo zabránit mi přístupu do bytu (například výměnou zámku u vchodových dveří)s odůvodněním, že vůči mě před 2 dny vznesla ústní požadavky ohledně společných nákladů na domáctnost. Jak se mám zachovat v případě, že odejde z bytu se syny v době mé nepřitomnosti a já budu stát u dveří s vyměněným zámkem? Může mě vystěhovat z bytu za asistence policie, s tím že k bytu nemám právní nárok? Tímto krokem mi také již vyhrožovala. Vzhledem k tomu, že má nejbližší rodina je vzdálená cca 200 km ocitl bych se na ulici a musel bych hledat ubytování u známých popř. nějakých ubytovnách.

Odpověď:

Pokud nejste účastníkem nájemního vztahu, tak Vám k bytu nevzniká žádný právní nárok. Pokud tedy se Vaše přítelkyně rozhodne, že již nechce, abyste s ní tento byt užíval, musíte toto respektovat a byt vyklidit. V opačném případě by se Vaše přítelkyně mohla domáhat toho, aby Vám bylo vyklizení nemovitosti např. nařízeno soudní cestou.
V tomto případě Vám tedy doporučuji požadovat, aby byl sepsán doplněk k nájemní smlouvě, na jehož základě budete i Vy nájemcem bytu. Pak by již Vaše přítelkyně nemohla dle svého uvážení zámky vyměnit, příp. Vy byste mohl i přesto do bytu vstoupit (např. se součinností zámečníka) a toto jednání by pak nemohlo být považováno za trestní čin.

Elektrická přípojka na cizím pozemku

Otázka:

Toto léto jsem žádal o zřízení přípojky elektřiny k mému pozemku. Technici umístili bez předchozí domluvy rozvodnou skříňku na sloup elektrického vedení, který se však nacházi na oplocené části sousedního soukromého pozemku. Přípojný kabel vedoucí ke „kapličce“ na mém pozemku, který jsem povinnen zřídit, povede tedy nezbytně cca 1m po pozemku souseda. Ten však se zřízením věcného břemene nesouhlasí. Soused je svolný pouze k ústnímu souhlasu o vedení přípojky. Jaké může mít tato varianta právní důsledky do budoucna – např. prodej pozemku? Jak v tomto případě postupovat?Při eventuálním přeložení připojky na obecní pozemek by byly zajištěné všechny technické práce (výkop, stavba pilíře atd.), ale uhrazení veškerých nákladů, jejichž výše se pohybuje v řádu desítek tisíc, avšak není do ukončení prací známa, bych musel zaplatit já. Tato varianta je pro mě jen těžko akceptovatelná.

Odpověď:

V tomto případě bych doporučovala uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene, neboť věcná břemena se zapisují do katastru nemovitostí. V případě uzavření jiné smlouvy, je pak rozhodující její znění – práva a povinnosti, které budou ve smlouvě zakotveny. Pokud tedy nechcete využít možnosti vedení přes jiný pozemek a přistoupíte-li na nabídku Vašeho souseda tuto situaci neupravit smlouvou o zřízení věcného břemene, doporučuji Vám se obrátit na advokáta ve Vašem okolí a případnou smlouvu si nechat sepsat advokátem či ji alespoň nechat advokátem zkontrolovat. Pouze „ústní souhlas“ rozhodně nedoporučuji, neboť kdyby došlo k případnému sporu, tak by se toto jen velmi obtížně prokazovalo.

Potvrzení o studiu a vyživovací povinnost

Otázka:

Platím výživné na dceru, která studuje VŠ. V loňském roce mi předložila Rozhodnutí o přijetí na VŠ v Pardubicích. Letos mi předložila pouze potvrzení o studiu na VŠ v Praze, kde není ani uvedeno ve kterém ročníku studuje. Chtěl jsem po ní Rozhodnutí o přijetí na VŠ v Praze, kterou má studovat, ale nepředložila mi ho. Mám právo jít do školy, kde studuje a požadovat potvrzení o studiu a od kdy VŠ studuje. Musí mi škola potvrzení vystavit? Mám pochybnosti, že na udané škole nestuduje. A musím do té doby platit výživné?

Odpověď:

Vzhledem k tomu, že je dcera plnoletá a vy již nejste jejím zákonným zástupcem, škola by vám žádné informace poskytnout neměla. Osobně považuji potvrzení o studiu na VŠ za dostatečné prokázání studia. Každopádně jestliže dceři nevěříte, můžete na ni podat žalobu soudu a požadovat, aby soud rozhodl o zániku vaší vyživovací povinnosti – na výzvu soudu bude muset dcera doložit, zda-li je studentkou denního studia VŠ nebo ne. Do té doby doporučuji výživné platit.
Nicméně, zvažte, zda se budete soudit s vlastní dcerou – rozumná domluva by byla jistě vhodnější.

Nekalá soutěž – užívání stejného označení firmy

Otázka:

Zjistili jsme že existuje kamenný obchod se stejným názvem jako náš e-shop, navíc se stejným sortimentem a zhruba stejně krátce (jeden rok). Žádost na registraci ochranné známky máme podanou a zaplacenou, momentálně čekáme na její vyřízení. Známka se vztahuje na několik kategorií výrobků a služeb včetně obchodní činnosti. Existuje nějaká další ochrana názvu obchodu, pokud nevlastníme společnost s tímto názvem, tudíž nejsme ani registrovaní v Obchodním rejstříku? Respektive jak postupovat v takovémto případě? Konkurence tento název zatím neregistrovala ani jako ochrannou známku ani jako společnost.

Odpověď:

V takovém případě můžete tohoto soutěžitele vyzvat, aby nepoužíval shodného označení, neboť tím se dopouští nekalosoutěžního jednání dle § 44 obchodního zákoníku. Pokud nebude na výzvu reagovat a i nadále bude užívat shodného označení, můžete se soudní cestou domáhat nápravy. Konkrétně se pak můžete dle § 53 obchodního zákoníku domáhat, aby takovýto soutěžitel se tohoto jednání zdržel a odstranil závadný stav. Rovněž pak můžete požadovat přiměřené zadostiučinění, které může být poskytnuto i v penězích, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení.
Pokud je Vaše firma chráněna ochrannou známkou, tak tato skutečnost zvyšuje Vaší šanci na úspěch v případném soudním sporu.

Práva spojená s právem užívání nemovitosti

Otázka:

S přítelem jsme si koupili cely rodinný dům od jeho otce. Dům je dvougenerační, ve vrchním patře bydlíme my, ve spodním patře je věcné břemeno užívání bytu – přítelova babička. Otec nám dům prodal za celkem pěknou částku, ale s tím že kdyby se mu stalo ze by nemel kde bydlet vrati se k nam do domu a jeho nárok zní: možnost uzivani 1 pokoje s přístupem na WC a kuchyně, možnost příchodu a odchodu a možnost přijímání návštěv. Samozřejmě ze tato varianta nastala: otec meho pritele se nam vratil do domu a bydli v jednom pokoji s jeho matkou (babickou pritele), v byte na kterym ma ona zrizeno bremeno. Toto je pro me stále v pořádku, ale nyní nastala situace, že otec přítele má ještě jednoho syna (ten je momentalne 2 roky ve vykonu trestu a v listopadu ho maji propustet). Otec přítele ho chce po propuštění nastěhovat do bytu kde již bydlí on se svou matkou. Mají na toto jeden z nich právo? Buď babička – která má na byt břemeno, ale majitelé jsem ja a přítel. Nebo přítelův otec ktery ma možnost užívání 1 pokoje? Vime, ze kdyz mu nedovolime bydleni dole u otce bude tam chodit po tajnu a stejne se koupat, jist, prat a bez toho aby platil. Mame možnost prave s nim podepsat najemni smlouvu, kde by nam dval o neco vic penez nez je realny naklad na chod domacnosti? Máme možnost mu znemožnit bydlení?

Odpověď:

Jelikož právo byt užívat má jak babička Vašeho přítele, tak jeho otec, mohou oba dovolit, aby s nimi bydlel někdo další.
Uzavřít s bratrem Vašeho přítele nájemní smlouvu můžete. Výše nájmu pak bude určena dohodou mezi vámi a jím. Nicméně pokud on s uzavřením nájemní smlouvy souhlasit nebude, nemůžete ho k tomu nutit.
Skutečnost, že se zvýší náklady (vyšší spotřeba energie, vody atd.) pak lze řešit dle toho, jaké je znění smlouvy (dohody), kterou jste uzavřeli s babičkou a otcem Vašeho přítele, příp. je možné uzavřít ke stávajícím smlouvám dodatek či uzavřít novou smlouvu, která toto bude přímo upravovat.