Archiv pro měsíc: Listopad 2010

Doba výmazu rejstříku trestů

Otázka:

K 1.11.2010 mně skončil trest.Byl jsem odsouzen na podmíněný trest odnětí svobody v délce 7 měsíců s 18 měsíci podmínky za ohrožení pod vlivem návykové látky (§ 201).Zajímalo by mě tedy když jsem k 1.11.2010 vykonal trest, kdy mohu zažádat o výmaz, vím jen že se musí podat žádost, ale za jakou dobu, kdy je to v mém případě nejdříve možné a obecně za jakou dobu je možné o výmaz zažádat.

Odpověď:

V případě podmíněného trestu, kde nedošlo k přeměně trestu na trest nepodmíněný a bylo tedy soudním rozhodnutím rozhodnuto o osvědčení se, se na odsouzeného hledí, jako by nebyl odsouzen a odsouzení se pak ani neuvádí ve výpisu z rejstříku trestů.
Obecnou lhůtu k podání žádosti o výmaz z rejstříku trestů zde sdělit nelze, neboť rozhodující je druh uloženého trestu, příp. jeho sazba.

Výpověď smlouvy o obch. zastoupení

Otázka:

Pracuji na smlouvu o obch.zastoupení-OSVČ.Dnes pošlu výpověď.Budu muset plnit úkoly ještě v 12/2010? OSVČ si zruším 1.12.2010 nebo 1.1.2011?
Mají 1 měsíční výpověď.V dodatku:3měsíční podporu,kterou budu muset vrátit.Smlouva od 10/2010

Odpověď:

V tomto případě je rozhodující znění uzavřené smlouvy. Pokud tedy uvádíte, že ve smlouvě je sjednaná výpovědní lhůta jeden měsíc, tak jste povinen po vypovězení této smlouvy tuto výpovědní dobu dodržet. Tedy lze předpokládat, že OSVČ byste měl „zrušit“ až po uplynutí výpovědní doby.

výživné na děti – dohoda

Otázka:

Mám dotaz, který se týká výživného na dvě děti. Manžel souhlasil s výživném 10.000 korun měsíčně na obě dvě děti. Je živnostník a minulé období neměl přiznaný výdělek ani 120.000 kč za rok. Od tohoto měsíce má nové zaměstnání, kde by měl mít zhruba 70.000 kč za měsíc hrubého, ale opět jako živnostník – rozšířil si živnost. Byla jsem s ním u jeho právničky a ta mi zdělila, že ikdyž jsme se na výživném dohodli a manžel souhlasí, že soud výši výživného nepřizná, protože bude zkoumat jeho výděleky a bude se ptát, kde na to vezme, když nemá ani 120.000 za rok. Ráda bych se zeptala, jestli je to pravda, slyšela jsem totiž, že soud nezkoumá okolnosti, když se dva dohodnou.

Odpověď:

Moc nerozumím tomu, proč když uvádíte, že jste se na výživném dohodli, proč řešíte soud. Řešení výživného soudní cestou přichází v úvahu obvykle až v momentě, kdy se rodiče dítěte nejsou schopni sami dohodnout. Pokud je tedy ochoten platit 10000 Kč měsíčně na obě děti, nechala bych na vašem místě sepsat dohodu o této výši a soud bych rozhodně neřešila. Ledaže vám jde o situaci, kdy se má jednat teprve o svěření dětí do péče příp. o rozvod manželství. Pak samozřejmě dohodu o nezletilých dětech soud musí schválit. Nicméně, soud schválí pouze takovou dohodu rodičů, která podle jeho závěru zajistí podmínky pro řádný vývoj dítěte. Tedy, soud by dohodu, resp. podmínky jejího uzavření v každém případě zkoumal, neboť např. by řešil, zda by otec neměl platit vyšší částku apod. Nadruhou stranu co se týče výdělků u podnikatelů – zde soudy již nevychází z částky, kterou podnikatel přizná, ale kterou fakticky dle účetních knih dosahuje. Každopádně nevím, o jaké řízení konkrétně vám jde a proto bych vám doporučila, abyste si také našla právního zástupce – tím spíše když ho má váš manžel.

Dovolená při zkráceném úvazku

Otázka:

Pracuji v nemocnici jako lékařka na plný úvazek 8hodin denně + služby cca 80hodin/měsíc. Z důvodu péče o malé předškolní děti, potřebuji zkrátit úvazek na 0,8. Lze si zvolit den, kdy potřebuji volno nebo ho určuje zamněstnavatel ? Vzhledem k službám, které bych nadále plnila ve stejném rozsahu tj. 80hodin/měsíc, jaké mám právo na dovolenou, zohledňuje se celkový počet odpracovaných hodin? Lze postavit smlouvu se zamněstnavatelem tak, aby nárok na dovolenou i vypočítání hodinové mzdy při zkráceném úvazku+služby bylo pro mně výhodnější vzhledem k odpracovaným hodinám vyšším než při plném úvazku.

Odpověď:

V tomto případě bude záležet na znění nové pracovní smlouvě (příp. na dodatku k pracovní smlouvě stávající), přesněji jak v ní bude délka dovolené určena. Obecně pouze lze říci, že není-li zaměstnavatelem určeno jinak (zaměstnavatel může určit délku dovolené ve větším rozsahu), tak nárok na dovolenou se poměrně sníží dle snížení pracovní doby.
Čerpání dovolené dle § 217 odstavec 1 zákoníku práce určuje zaměstnavatel. Avšak Vy jste oprávněna požadovat neplacené volno z důvodů překážky v práci na straně zaměstnance dle § 191 a následující zákoníku práce, kdy v § 191 zákoníku práce je stanoveno: „Zaměstnavatel omluví nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu jeho dočasné pracovní neschopnosti …, po dobu karantény …, po dobu mateřské nebo rodičovské dovolené, po dobu ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti …“

Dar od rodičů a vypořádání se sourozencem

Otázka:

Před časem mi rodiče darovali chatu, která byla znalcem odhadnutá na 600 000 Kč.Jelikož jsem si dobře neprostudovala zákony dědictví , vyplatila jsem bratrovi ( žíjícímu na trvalo v zahraničí ) 300 000 Kč ( bez notáře). Hlavně pro to , že jsem chtěla být vůči němu v pořádku.
Teď jsem se dozvěděla, že on stejně v dědickém řízení ty peníze “ dostane“ v navýšení děictví o darovanou částku.
Jakým způsobem zohlednit, že 300 000 už dostal?

Odpověď:

Měla byste s bratrem dodatečně uzavřít dohodu nebo alespoň by měl podepsat nějaké prohlášení o tom, že jste mu vyplatila částku 300tis Kč, jako polovinu odhadní hodnoty chaty, kterou vám darovali rodiče. Po smrti rodičů byste pak v rámci dědického řízení mohla s tímto jeho prohlášením doložit, že sice vy jste obdržela jako dar chatu a ta by tak normálně měla být započtena na váš podíl v dědickém řízení, ale díky tomuto „vypořádání“ by tomu tak být nemuselo. Vřele doporučuji nechat takové prohlášení sepsat u notáře.

Započtení daru při dědictví

Otázka:

Rodiče mi před lety darovali 1/2 nemovitosti (podíl v hodnotě 600tis.Kč)Následně začala rekonstrukce celé stavby, kterou jsem hradila já(zapůjčila jsem tedy rodičům na rekonstrukci 700tis.Kč). Dále jsem jim půjčila peníze na koupi bytu (celou částku), ten mi po letech darovali(jeho hodnota ale byla dvojnásobná od doby pořízení. Jak bude vypadat započtení darů při dědictví druhé poloviny domu(dnes hodnota cca 2mil.), mám 1 sestru, budou se na druhou stranu odečítat od započtení daru mnou zapůjčené peníze mým rodičům na rekonstrukci a pořízení bytu?

Odpověď:

Při započtení daru se obvykle vychází z hodnoty daru v době darování, pokud tedy toto neodporuje dobrým mravům. Hodnota dědictví by pak o hodnotu daru byla navýšena a Váš dědický podíl by byl o hodnotu daru snížen.
Uvádíte, že jste rodičům peníze půjčila. Pokud Vám tedy tyto peníze nevrátili, můžete je přihlásit jako svou pohledávku po rodičích do dědického řízení. V takovém případě však budete muset prokázat, že skutečně byla smlouva uzavřena. Tyto peněžní prostředky by Vám pak byly vyplaceny (pokud by hodnota dědictví byla dostatečná).

Přivýdělek při hlavní pracovní činnosti

Otázka:

K svému hlavnímu prac. poměru jsem si našel brigádu, kterou vykonávám na dohodu o provedení práci. Tato druhá práce je stejného druhu jako má práce na hpp. Uhodila na mě naše nadřízená, že mi tuto práci nepovolila a že jí bez jejího souhlasu nemohu vykonávat.
Dodržuji loajálnost a nevynáším informace ani žádný jiný předmět práce i když práce jsou totožné a za druhé tento přivýdělek k HPP potřebuji z existenčních důvodů, protože jsem se dostal do fin. potíží a tímto kryji další případné fin. problémy.

Odpověď:

V § 304 odstavec 1 zákoníku práce je stanoveno: „Zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem.“ Tedy Vaše zaměstnavatelka má pravdu v tom, že k výkonu této práce potřebujete její souhlas. Doporučuji Vám proto ji o tento souhlas požádat. Nicméně, pokud Vám nebude dán, nesmíte tuto práci dále vykonávat.

Skrytá vada- prasklina na stěně

Otázka:

Přes realitní kancelář, jsme zakoupili byt. Při předání nebyl přítomen realitní agent, z důvodu, že kupující jsou z jiného města a nebyli jsme schopni sladit termín . Veškerá komunikace s realitní kanceláří probíhala telefonicky, tudíž nemáme podklady emailem. Nicméně v době předání jsme si nepředali a nepodepsali předávácí protokol( ani kupující ani prodávají ho od realitního makléře nedostali ani nevěděli, že to tak má být). K předání bytu došlo 22.11. ještě ten den jsme zjistilii prasklinu ve zdi ( cca. 20 cm)volali jsme to majitelce i realitní agentovi. Majitelka potvrdila, že o díře ví, prý nejde spravit. Realitní agent tvrdí, že ho o ní majitelé neinformovali a on to nevěděl. Prasklina byla přikryta ozdobnou rohoží na zdi, sundali jsme ji až po koupi , protože se nám nelíbila.
Pozvali jsme si technika, který nám potvrdil, že prasklina již několikrát byla spravována, že oprava povrchová nemá cenu, je nutná nákladnější oprava ( cca.10 000) proto jsme se rozhodli vymáhat tuto částku na prodávajících. Prodávající nám tvrdí, že o vadě věděli, tudíž to není skrytá vada ! Realitní agent nám sdělil, že je naší chybou, že nemáme předávací protokol a dal od celé záležitosti ruce pryč.
Nyní nám prodávající nabídli, že nám to opraví jakýmsi norským tmelem( o kterém máme zjištěno, že takto velkou prasklinu nespraví). Jak máme postupovat. Máme zájem o finanční kompenzaci a opravu si udělat přes firmu sami, abychom mohli požadovat v případě znovuprasknutí po firmě reklamaci.
Na co máme nárok?

Odpověď:

Jestliže prodávající tvrdí, že o vadě věděli, měli dle zákona povinnost vás na tuto vadu při sjednávání smlouvy upozornit (§ 596 občanského zákoníku). Jestliže jste na tuto vadu nebyli upozorněni, máte právo na přiměřenou slevu z ceny (§ 597 občanského zákoníku). Charakter této vady však neumožňuje odstoupit od smlouvy. Tedy, požadujte po prodávajících přiměřenou slevu z kupní ceny. Jestliže vám nevyhoví, obraťte se na advokáta v místě vašeho bydliště, který prodávající k tomuto sám vyzve, případně po nich následně bude slevu vyžadovat či vám doporučí další nutné kroky. Záleží totiž i na ujednání samotné kupní smlouvy, zda a jak tuto problematiku řeší. Co se týče té RK, ani přítomnost realitního agenta by vám moc nepomohla – velmi pochybuji, že by k objevení závady došlo či že by mu toto prodávající řekli, když o tom mlčeli do té doby.

Sousedské vztahy

Otázka:

Před 15 lety jsme se s manželem nastěhovali do panelového domu o 24 bytech.Prvních cca5 let bylo vše bez problémů,ale pak začal manžel podnikat(v pronajatých prostorách cca 4 km od bydliště) a od té doby nás sousedka o patro níže terorizuje.Vzala si do hlavy,že jsme si udělali z bytu dílnu a že tu neustále řežeme,hoblujeme,brousíme a další nesmysli…..Nabídli jsme jí,ať se k nám do bytu podívá,že tu žádnou dílnu nemáme a žijeme jako každý slušný člověk,ale nebylo to nic platné.Ať už kdokoliv cokoliv v domě dělá (vrtá,tluče…)vše je jejím jménem házeno na nás.Došlo to až tak daleko,že na nás podala trestní oznámení.Vše se řešilo u přestupkové komise.Žádný přestupek z naší strany nebyl zjištěn a sousedka musela uhradit správní poplatek.Od té doby nám dělá ze života ještě větší peklo.Hází nám výhružné dopisy do schrány.Slovně a nevybíravým způsobem napadá manžela mě i naší osmiletou dceru.Nemůžu už ani prát,luxovat nebo naklepat maso,okamžitě na nás zvoní,kope do dveří nebo volá policii.Snažili jsme si s ní několikrát rozumě promluvit,ale není to možné paní M jen křičí je vulgární a agresivní.Vyhrožuje nám fyzickým násilím,pomlouvá nás a tím špiní naše dobré jméno i jméno naší firmy.Prosím ,poraďte mi co máme dělat,už jsme z toho s manželem nešťastní a psychicky vyřízení.Nevidím žádné jiné rozumné východisko jak se tomuto terorizování bránit,než na ní podat žalobu.

Odpověď:

V tomto případě se můžete obrátit na Policii ČR či na přestupkové oddělení na obecním úřadě a podat stížnost, neboť dle Vašich informací lze dovodit, že by se ze strany sousedky mohlo jednat o přestupek dle § 49 zákona o přestupcích (Přestupek proti občanskému soužití). Další možností je podat občanskoprávní žalobu dle § 127 občanského zákona a požadovat, aby sousedce bylo soudně uloženo zdržet se tohoto jednání.
Další možností pak je, pokud se jedná o družstevní byt, obrátit se na družstvo a požadovat, aby sousedce vypovědělo nájemní smlouvu (zde je však nutné rozhodnutí představenstva družstva, tedy je nutné, aby v domě převládat negativní názor na tuto sousedku). Pokud máte zřízené společenství vlastníků jednotek, je možné soudní cestou požadovat prodej jednotky, v níž sousedka bydlí (§ 14 zákona o vlastnictví bytu), pokud jsou tedy splněny zákonné podmínky.

Věcné břemeno

Otázka:

V darovací smlouvě mi můj otec daroval do vlastnictví před deseti lety rodinný dům (dům č.1)s věcným břemenem spočívajícím v:

doživotním bezplatném bydlení v objektu bydlení, s výlučným užíváním celé nemovitosti , všech vedlejších staveb, zarady, studny, s právem na úrodu ovoce a zeleniny, s právem příchodu, odchodu, příjezdu, odjezdu a pobytu

mého otce v tomto domě č. 1(otec v tomto odmě však nikdy ani nebydlel). Já s otcem bydlíme ve druhém rodinném domě(č.2), který otec daroval mé sestře rovněž s věcným břemenem spočívající doživotním bezplatném bydlení mého otce v domě č.2.
V domě č.1 jsou od roku 2009 podnájemníci, nájemní smlouva je sepsána, že majitelem je otec(což není pravda, jelikož jsem já majitel)a nájemné si otec nechává. Já se chci nyní osamostatnit ale nechci bydlet v domě č.1 a požaduji po otci, aby nájemné náleželo mě. S tím otec nesouhlasí. Prosím poraďtě, jestli nájemné náleží dle zákona mě jako majiteli, nebo otci, který tam má věcné břemeno k užívání (avšak tam nebydlí a bydlet tam nechce).
Za odpověď Vám budu mooc vděčný.
(darovací smlouva byla soudně uznána a jsem zapsán jako majitel v katastru nemovitostí.)

Odpověď:

Především uzavřená nájemní smlouva není platná, protože není uzavřena s vlastníkem nemovitosti, tj. s vámi. Pronajímat nemovitosti či věci movité mohou pouze vlastníci těchto věcí. Tedy, bez ohledu na vašeho otce kontaktujte nájemce, sdělte jim, že nemají platnou smlouvu, protože otec není vlastníkem nemovitosti a pokud chtějí zůstat, tak že musí uzavřít smlouvu s vámi jako s vlastníkem. Do smlouvy pak samozřejmě uvedete i vaše číslo účtu, na které vám budou hradit nájemné atd. Jeho oprávnění z věcného břemene se týká pouze oprávnění dům užívat, nicméně rozhodně s ním nesmí nijak nakládat (pronajímat ho, opravovat bez vašeho souhlasu, atd.)