Archiv pro měsíc: Prosinec 2010

Vyprovokoval mě ke rvačce

Otázka:

Muž mě vyprovokoval ke rvačce tím, že urážel mě, manželku a mojí rodinu, přistoupil jsem k němu a fyzicky jsem ho napadl, při rvačce mě kopnul do pravé ruky a zlomil mi jí, v nemocnici jsem uvedl, že jsem upadl a nechal to být, ale ten druhý byl v nemocnici a marodí a je v neschopnosti (úraz zaviněný druhou osobou) svědka k tomu jak mě urážel mám a jak mě kopnul do ruky také, mám čekat až mě osloví policie? Jelikož podal i trestní oznámení a byl hospitalizován v nemocnici cca 3 dny.

Odpověď:

Ale toto záleží pouze na vás, zda na něho budete také podávat trestní oznámení nebo nebudete. Je však otázka, nakolik by to mělo smysl, neboť tak, jak jste to popsal, zdá se být vina na vaší straně, neboť vy jste ho napadl a to bez ohledu na to z jakého důvodu. Urážky vás neopravňují k tomu, abyste kohokoli fyzicky napadnul. Tedy, na vašem místě bych trestní oznámení nepodávala, ale až vás policie vyzve k podání vysvětlení, zdůrazněte důvody, které vás k napadení vedly. Bude záležet na rozsahu zranění dotyčného a na výpovědích svědků a tom, jak to policie nakonec posoudí a kvalifikuje.

Spoluvlastnický podíl – přístavba – souhlas spoluvlastníků

Otázka:

Řešim takový to problém se stavebním úřadem.Rádi bychom v podkrový domu vybudovali jeden pokoj.Ke stavebnímu povolení mam souhlas 70% spoluvlastníků, ovšem na stavebním úřadě mi tvrdí že potřebuji souhlas všech spoluvlastníků 100%.

Odpověď:

Jestliže budete v domě, který je ve vlastnictví více spoluvlastníků, budovat novou bytovou jednotku nebo pokoj na úkor spoluvlastnických podílů všech spoluvlastníků, samozřejmě potřebujete souhlas všech spoluvlastníků. Jde o to, že každý ze spoluvlastníků vlastní nějaký podíl na prostoru, v němž chcete byt (pokoj) vybudovat a nemůžete tak logicky bez jejich souhlasu je připravit o jejich majetek (pokud to napíšu naprosto laicky). Tedy, nejenom stavební úřad bude vyžadovat souhlas všech spoluvlastníků, ale i na katastrální úřad pak musíte dodat smlouvu příp. nové prohlášení vlastníka podepsané všemi spoluvlastníky.

Dovolená při zkráceném pracovním úvazku

Otázka:

Od 1.1.2011 se vracím do práce z rodičovské dovolené. Rodičovský příspěvek budu i nadále pobírat, neboť dítě nebude ve státním zařízením. Se zaměstnavatelem jsem se domluvila na zkrácení úvazku na 80%. K platné pracovní smlouvě jsme uzavřeli dodatek pro rok 2011, kde je řečeno, že úvazek činí 32 hodin rozvržených do čtyřdenního pracovního týdne. Není ani písemně ani ústně stanoveno, které dny musím pracovat a který den budu čerpat volno. Záleží na domluvě. Ráda bych se zeptala, jak je s dny dovolené a s náhradou za dovolenou. Hádám, že mi zůstává plný nárok, tj. 25 pracovních dnů (týden navíc). Vzhledem k tomu, že si mohu sama určit den, kdy pracovat nebudu, není mi jasné, jak se určí, kdy budu a nebudu čerpat dovolenou. Příklad – budu-li chtít prodloužený víkend, nakumuluji si práci na pondělí – čtvrtek a další týden úterý až pátek, pátek a pondělí budu mít volno a dovolenou nečerpám? Pokud budu chtít týden volna, budu čerpat pouze 4 dny? Jak je počítána náhrada? Nechci se dostat do problému a chci, aby bylo vše v pořádku.

Odpověď:

Zákonem stanovená min. výměra dovolené ve výši 20 dnů je určena pro plný úvazek, tzn. 40 hodin týdně při jednosměnné práci. Jestliže tedy budete pracovat na zkrácený úvazek, bude se vám o to poměrně krátit dovolená. Pokud ale ve své pracovní smlouvě (či jejím dodatku) máte uvedeno, že váš úvazek je 32 hodin a že vám náleží dovolená 25 dnů, máte samozřejmě nárok na 25 dnů. Pokud v dodatku o sníženém úvazku není uvedeno nic o dovolené, bude se vám samozřejmě poměrně krátit. Co se týče čerpání dovolené, se zaměstnavatelem byste se měla dohodnout v dostatečném předstihu na tom, kdy budete vykonávat práci. Pokud pak v některém z těchto dnů budete čerpat volno, bude se jednat o dovolenou. Toto byste si měli dohodnout dostatečně dopředu, aby nevznikaly zbytečné spory.

Půjčka na vyřešení exekucí

Otázka:

Obrátila se na mě známá s tím že je jedinou majitelkou rodinného domu. Na tomto domě má v součastné době několik exekucí a to některé jako exekutorské zástavní právo a některé ve fázi nařízení prodeje nemovitosti. A mě jde o to zda i za této situace může moji osobu zapsat jako dalšího zástavního věřitele, chci totiž mít zapsané zástavní právo dřív než ji poskytnu hotovost, a dále zda po zaplacení součastných dluhu budu mít přednost před případnými dalšími exekucemi, které by nastali po mém zápisu?

Odpověď:

Zástavní právo může vzniknout kdykoli. V případě prodeje nemovitosti je pak rozhodující, kdy ke vzniku zástavního práva došlo – tedy pohledávky zajištěné zástavním právem budou v případě prodeje nemovitosti uspokojeny podle jejich pořadí, přičemž pro pořadí je rozhodující dne, kdy právo zajišťující pohledávku vzniklo

Výživné

Otázka:

Musí manžel platit výživné synovi nar. v r. 1985, nyní student vysoké školy. V únoru bude skládat státnice a chce pokračovat na doktor. studiu. Vlastní byt v Praze, který pronajímá a přiznává daň. Myslíme si, že má i příjem jako vyučující, který nám nechce přiznat.

Odpověď:

Dle § 85 zákona o rodině trvá vyživovací povinnost rodičů k dětem do té doby, pokud děti nejsou schopny se samy živit. Jestliže tedy syn Vašeho manžela dosahuje příjmů dostatečné výše, může být vyživovací povinnost zrušena. V tomto případě však doporučuji vyživovací povinnost zrušit soudní cestou.

Manželka zdědila v manželství půl domu

Otázka:

Manželka zdědila v našem manželství půlku domu. Jsme oba rozhodnuti že se rozvedem, ale mám pocit, že se snaží tu svoji polovinu rychle přepsat na svoji matku, aby se se mnou o ni nemusela dělit. Mám vůbec nárok na čvrtinu domu? A kdyby ano, co mám udělat abych o ni nepřišel. (mimochodem je to dům na kterém jsem udělal dost práce).

Odpověď:

Ale vy na tuto zděděnou půlku domu nemáte naprosto žádný nárok. Majetek získaný dědictvím nebo darem nepatří do společného jmění manželů a je tak pouze ve výlučném vlastnictví toho z manželů, který jej takto získal. V rámci majetkového vypořádání společného jmění manželů byste si mohl max. nárokovat 1/2 z toho, co bylo vynaloženo např. na rekonstrukci tohoto jejího majetku ze SJM, příp. celou část, pokud byste tam investoval své peníze získané také např. dědictvím nebo darem, nebo které jste měl ještě před manželstvím.

Výraz „na vlastní nebezpečí“ na sportovišti

Otázka:

Jak správně vysvětlovat výraz „na vlastní nebezpečí“, konkrétně při sportovní činnosti pro veřejnost, kde účastník podepisuje, že se účastní sportování na vlastní nebezpečí.

Odpověď:

Tímto výrazem se veřejnosti dává na vědomí, že provozovatel nenese odpovědnost za úrazy způsobené při činnosti v daném místě. Samozřejmě s výjimkou případů, kdy k úrazu či jiné škodě dojde díky vadnému zařízení provozovatele (např. ve vašem případě špatně připevněným úchytem na horolezecké stěně) apod. Podmínky užívání sportoviště je doporučeno umístit na viditelné místo, kde se s ním mohou účastníci seznámit, příp. jak uvádíte vy, nechat si každým z účastníků individuálně podepsat, že se s tím seznámil.

Odstoupení od smlouvy a vrácení peněz za kurz – nedodržují podmínky

Otázka:

Přes internet jsem si objednala kurz účetnictví. Byl tam uveden obsah, rozsah vyučování – počet hodin, forma studia, termíny a časy jednotlivých vyučovacích hodin.
Vše proběhlo přes internet, odsouhlasila jsem podmínky (fyzicky v ruce žádnou smlouvu nemám, pouze před zaplacením přišla poštou faktura).
Pečlivě jsem vybírala hlavně podle intenzity a termínů výuky, neboť jsem zaměstnaná, mám rodinu a tudíž jsem si vše musela dopředu časově zařídit.
Bohužel, kurz proběhl zatím v řádných termínech pouze 3x – jinak vždy odpadlo- dali mi vědět pár hodin před začátkem výuky. Tudíž vícekrát nebylo než bylo a to dle slov vyučující z organizačních důvodů (nebyla volná učebna).Prostory jsou nevyhovující, hlučné, není k dispozici ani píšící fixa na tabuli. Nyní se máme jako posluchači domlouvat na náhradních termínech. Bohužel mi nevyhovují, tudíž o výuku přijdu. S tím nemohu souhlasit, neboť to není problém na mé straně a řádně jsem zaplatila.
Chci se tedy zeptat jak v takovémto případě postupovat, když chci odstoupit od smlouvy a vrátit peníze. Dle čeho se toto řídí, jak mám postupovat-co napsat, je to vůbec možné?

Odpověď:

V tomto případě záleží na obsahu vlastní smlouvy, zda neupravuje přímo takovou situaci, příp. dalších obchodních podmínkách, kde by toto bylo stanoveno. Jestliže nic takového není, tak pak záleží na tom, zda přesný rozpis hodin byl upraven přímo ve smlouvě nebo zda jste si výslovně objednávala určitá data a hodiny konání, nebo toto bylo předem přesně stanoveno bez možnosti odchýlení. Pak je samozřejmě možné sdělit této společnosti nejlépe písemně, že s ohledem na to, že nebyla dodržena smlouva či podmínky, za nichž byla tato smlouva uzavřena, smlouvu vypovídáte (podle podmínek uvedených ve smlouvě) příp. od smlouvy odstupujete (je-li toto ve smlouvě připuštěno) a požadujete vrácení části peněz za zbývající část kurzu. Co a jak přesně můžete požadovat však nemohu bez důkladného prostudování smlouvy říci. Doporučuji se s nimi pokusit dohodnout. Tyto vztahy se řídí občanským zákoníkem, nicméně tento typ smlouvy zákon konkrétně neupravuje, tudíž je nutné řídit se obecnými zásadami občanského práva. Příp. zákoníkem obchodním, vystupujete-li ve smlouvě jako podnikatel.

Převedení na jinou práci ve výpovědní lhůtě

Otázka:

V lednu se mám vrátit po mateřské do zaměstnání. Zaměstnavatel mi oznámil,že pro mě nebude mít bohužel místo a dá mi výpověď pro nadbytečnost s dvouměsíční výpovědní lhůtou a tříměsíčním odstupným.Sdělil mi že ná základě §46 mě po dobu 21 dnů převede na jinou práci ikdyž s tím nebudu souhlasit. Má na toto nárok i když nebudu s převedením souhlasit?Jak se mohu proti převedení bránit?

Odpověď:

Neuvedla jste, zda tato jiná práce bude pouze jinou pracovní náplní ale v rozsahu pracovní pozice uvedené v pracovní smlouvě, nebo zda se bude jednat o zcela jinou práci, než je uvedena v pracovní smlouvě. Předpokládám však, že se jedná o druhou možnost, tedy o zcela jinou práci. V takovém případě vás za dané situace na jinou práci převést nemůže. Ustanovení § 46 zákoníku práce, jímž to odůvodňuje, pouze upřesňuje podmínky převedení uvedené v § 41 ZP a není tak možné § 46 ZP vykládat samostatně tak, že na jeho základě vás může i bez splnění některého z důvodu uvedeného v § 41 ZP, převést. Jestliže to zaměstnavatel přesto učiní, můžete mu písemně sdělit, že toto převedení je neplatné a že trváte po dobu výpovědní lhůty na práci dle pracovní smlouvy. Této neplatnosti se můžete domáhat i soudní cestou, ale osobně to nedoporučuji. Budete-li takto neplatně převedena, nejste povinna setrvávat na pracovišti – pro toto jednání nemůžete být postižena porušením povinností. Nicméně, zaměstnavatel se pak může rozhodnout nechat vás po dobu výpovědní lhůty jednoduše doma a projedná-li to předem s úřadem práce, tak za 60% vaší mzdy. Tedy, vřele vám doporučuji se se zaměstnavatelem dohodnout.

Smlouva o mzdě a její nahrazení mzdovým výměrem

Otázka:

Můj zaměstnavatel vydal s platností od 1. 1. 2011 nové vnitřní nařízení, že mzdy budou nově stanoveny mzdovým výměrem. Nyní má většina zaměstnanců smlouvy o mzdě. Přímý nadřízený mi následně předložil k podpisu dohodu o zrušení stávající smlouvy o mzdě a nový mzdový výměr. Je na něm sice částka stejná (s jedním rozdílem: 85 % ze stávající mzdy bude fix a 0 % až 30 % pohyblivá částka). Nicméně, po pročtení zákoníku práce a různých článků na internetu vím, že mzdový výměr není dvoustranný dokument, a zaměstnavatel může výši mzdy jednostranně kdykoli změnit. Mzdový výměr je tedy pro zaměstnance velmi nevýhodný a vnímám to jako zásadní změnu podmínek, ve kterých bych měl nadále pracovat. Zaměstnavatel na interním portálu ve vyvolané diskuzi upozornil, že kdo dohodu o zrušení smlouvy o mzdě nepodepíše, bude mu stávající smlouva o mzdě ze strany zaměstnavatele vypovězena. Zmiňoval jakousi neurčitou lhůtu, po níž tak jako tak smlouva o mzdě zanikne a na řadu přijde mzdový výměr. Jinými slovy, že se tomu nedá vyhnout.

Rád bych se nyní dozvěděl, zda a za jakých podmínek je možné jednostranně vypovědět smlouvu o mzdě, aniž by to mělo dopad na pracovní smlouvu? A mohu s tím něco udělat?

Odpověď:

V tomto případě je třeba znát obsah předmětné smlouvy o mzdě a její ustanovení o možnosti jejího skončení; stejně tak záleží na obsahu vlastní pracovní smlouvy a tom, jak je tam ujednání o mzdě upraveno. Pokud samotná smlouva o mzdě ustanovení o možnosti jejího zrušení neupravuje, lze mít za to, že může být měněna pouze dohodou obou smluvních stran. Nicméně, opět je nutné uvést, že je třeba znát obsah jak pracovní smlouvy tak i této dohody o mzdě. Zaměstnanec samozřejmě může odmítnout podepsat dohodu o zrušení této smlouvy a její nahrazení mzdovým výměrem. Máte pravdu v tom, že u mzdového výměru, což je jednostranný akt zaměstnavatele, může tento výši mzdy upravit bez souhlasu zaměstnavatele, ale samozřejmě v mezích zákoníku práce a jeho ustanovení o minimální mzdě atd. Na vašem místě bych se snažila přesvědčit kolegy, ať nikdo z nich toto nepodepisuje. Zaměstnavatel vás sice k podpisu donutit nemůže, nicméně když se vás bude chtít „zbavit“, snadno to kdykoli udělá.