Archiv pro měsíc: Leden 2011

Uznání otcovství v případě nerozvedené ženy

Otázka:

Můj bratr má se svou partnerkou, která mu tvrdila, že je rozvedená a se kterou nejsou sezdání dítě. Před narozením dítěte podepsal bratr na matrice žádost o uznání otcovství s tím, že bude mít dítě příjmení po mém bratrovi. Nyní je dítěti jeden rok a můj bratr zjistil, že jeho parnerka není rozvedená, a že mu v tomto případě lhala a v rodném listě ho jako otce dítěte neuvedla. Prosím Vás o informaci jak v takovémto případě postupovat, zda je možné dodatečně v rodném listě změnit údaje o otci a s tím změnit i příjmení dítěte.

Odpověď:

Vzhledem k tomu, že matka dítěte je vdaná, nestačí bratrovo a její souhlasné prohlášení o tom, kdo je otcem dítěte. Za otce je podle zákona uveden v rodném listu manžel matky dítěte. Bohužel si váš bratr vzpomněl dost pozdě, že chce situaci řešit. Matka dítěte i její manžel mohli otcovství manžela popírat pouze do 6ti měsíců od narození dítěte. Nyní již toto právo nemají a mohli by to řešit pouze prostřednictvím nejvyššího státního zástupce, kterému by mohli podat podnět k podání takového návrhu soudu. Nicméně, nejvyšší státní zástupce takový návrh podá pouze tehdy, je-li to v zájmu dítěte, což dost často není. Pouhý fakt, že biologickým otcem je někdo jiný, sám o sobě nestačí. Záleží na majetkových a sociálních poměrech, situaci v rodině atd. Doporučuji obrátit se nejdříve vůbec na matku dítěte, zda s tímto souhlasí a poté kontaktovat právníka k zastoupení v tomto řízení.

Nezletilý a odpovědnost za dluhy

Otázka:

Můj syn (17let) má dluhy u různých osob a také vůči dvěma firmám,kterým poškodil majetek(to má soudně určenu náhradu škody).Jednomu stejně starému kamarádovi vystavil směnku na dlužnou částku.Směnka má všechny náležitosti. Můj dotaz je: Má tato směnka právní váhu,když ji mají mezi sebou dvě nezletilé osoby? Pokud ano,kdo je povinný ji uhradit – nezletilý nebo zákonný zástupce? A ostatní dluhy – jsou dluhy mého syna nebo nám jako jeho rodině hrozí exekuce,když je syn neuhradí? Jsem povinna jeho dluhy hradit já?

Odpověď:

Občanský zákoník tuto situaci upravuje v § 7 až 9. Způsobilost fyzické osoby nabývat vlastními úkony práva a povinnosti nastává v plném rozsahu až zletilostí. Nezletilí mají způsobilost jen k takovým právním úkonům, které jsou svou povahou přiměřené jejich věku. Tedy, to, zda je směnka platná či je absolutně neplatná kvůli vystavení nezletilou osobou, by musel v konečné fázi posoudit až soud. Osobně se domnívám, že byť je 17 rok již blízký dosažení zletilosti, je institut směnky natolik obtížný, že bych zde namítala neplatnost. Co se týče odpovědnosti za škodu, tak dle § 422 občanského zákoníku odpovídá nezletilý jen za škodu, je-li schopen ovládnout své jednání a posoudit následky. Spolu s ním odpovídáte vy jako zákonný zástupce. Máte 2 možnosti – synovi pomoci a dluhy za něho uhradit, nebo to nechat být s tím, že jakmile mu bude 18 let, nese si odpovědnost za všechno sám a vy nebudete muset hradit nic.

Nařízená exekuce na část domu

Otázka:

Před několika lety zemřela manželova matka a polovina jejího domu byla rozdělena mezi několik pozůstalých – manžel (můj tchán), můj manžel, jeho bratr a 3 děti jeho druhého zesnulého bratra. Můj tchán hned převedl svou část domu na mého manžela – takže teď vlastní 3/4 domu. 1/24, kterou zdědila jedna z dcer jeho zesnulého bratra byla okamžitě navržena na exekuci, protože ona si pravděpodobně půjčovala peníze, které nesplácela. Co můžeme v této situaci dělat? Jak zbavit nemovitost návrhu na exekuci?

Odpověď:

Nařízená exekuce se týká pouze jejího podílu o velikosti 1/24 – nicméně i to může být problém při případném prodeji třetí osobě. Jestliže chcete dům tohoto zápisu „zbavit“, lze to pouze uhrazením jejích dluhů nebo lépe koupí tohoto podílu v rámci dražebního jednání. Pokud byste totiž uhradili pouze dluhy, mohla by se situace opakovat. Doporučuji kontaktovat exekutora a domluvit se s ním na postupu, jak tento zastavený podíl 1/24 koupit.

Dědictví z Německa

Otázka:

Byla jsem kontaktována z Úřadu městského obvodu – správní matriky, že máme v Německu dědictví po vzdálených příbuzných. Kontaktována byla původně jako dědic moje matka. Moje matka, přestože se ve svém bydlišti zdržuje a přebírá tam poštu, tak nereaguje. Z tohoto důvodu jsem byla kontaktována já, jako její dcera. Mohu toto dědictví získat, když má matka není nezvěstná, ale jen nekomunikuje? (důvod proč nekomunikuje neznám). Co mohu udělat pro to, abych dědictví získala? Mám německému notáři doložit důkazní prostředky o tom, že moje matka nekomunikovala ani se svými rodiči – dědictví se týká linie po jejím otci. Důkazní prostředky mám, že její otec již za života převedl část majetku na mě, aby neměla co zdědit a její matka (moje babička) sepsala závěť s vyděděním – matka byla vyděděna.Budou mít pro německou stranu tyto listiny nějakou právní váhu? Může německá strana moji matku za této situace opominout? Co mohu udělat pro to, aby dědictví nepropadlo Německu? Domluvu s mojí matkou vylučuji.

Odpověď:

Bohužel německé právo neznám a nevím, podle jakých zásad se při dědickém řízení postupuje. Nicméně, jestliže chcete získat dědictví, jednoduše s tím notářem komunikujte a předložte mu vše, co požaduje. Jak si s předloženými listinami naloží, bohužel nevím, ale jistě je vezme v úvahu při svém postupu ve vyřizování dědického řízení. Předložte mu vše, co vás může při získání dědictví zvýhodnit – tzn. jak závěť s vyděděním, tak i darovací smlouvu od vašeho dědy a vše vysvětlete. Jestliže si po vás notář toto vyžádal, máte velkou šanci dědictví získat.

Dědictví

Otázka:

Tatínek zemřel před 5.lety. Já jsem žil na Slovensku. Před rokem jsem se vrátil.Tatínek nenechal žádnou závěť. Probíhá po každém zesnulém dědičské konání? Jestli áno ,měl jsem se jako syn zůčastnit tohoto konání? Nebo všechno přešlo na maminku a ta mě nemusela o tom informovat? Tatínek měl velkou zbírku známek :Komu po jeho smrti tato zbírka patří? Maminka zemřela minulý rokv listopadu a vše závětí darovala bratrovi .Mě v závěti požádala ,abych tuto závět přijal za jedinou a pravou.Já jsem ji nepřijal ,protože mám podezření ,že ze strany bratra došlo před smrtí maminky k nátlaku a ta ji musela proti svoji vůli podepsat. Maminka byla společnící v 5.bratrových firmách. Chci se zeptat taky na dědění podílu po mamince v těchto firmách . Mám na tento podíl právní nárok?
Otázky : 1/ komu patří zbírka známek po otci?
2/ Mám nárok po smrti maminky na její podíl ve firmách bratra?

Odpověď:

Po každém zemřelém probíhá dědické řízení a jestliže jste nebyl vyděděn, měl jste dědit a to společně s matkou a případnými sourozenci (dětmi vašeho otce). Informovat vás o dědickém řízení neměla ani tak maminka, jako notář – je však otázka, zda jste byl k zastižení. Je nutné, abyste si dojel (nebo si zkusil zatelefonovat) na okresní soud, v jehož obvodu váš otec žil před smrtí. Tam jim sdělte, že před 5 lety tam probíhalo dědické řízení po vašem otci a protože jste to zjistil až nyní a nikdo vás neinformoval, že byste potřebovat znát jméno notáře, který to vyřizoval. Nejlepší by ale bylo na soud dojet a rovnou se podívat do spisu. Z toho zjistíte, co se vůbec v dědickém řízení dělo.
K vašim dotazům:
ad 1) to nemohu říci, protože neznám ostatní majetek ani vypořádání dědictví
ad 2) po smrti matky jste spolu s bratrem dědicem a každý z vás má nárok na 1/2 majetku. Závěť vaší matky toto omezit nemůže a je v této části neplatná. Co se však týče obchodního podílu ve společnostech – záleží na tom, zda-li dědění podílu připouští společenská smlouva této společnosti nebo ne.

Podvod při koupi auta

Otázka:

Dne 25.1. 2011 jsem v autobazaru zakoupil ojeté vozidlo. Bazar inzeroval jak na internetu tak také na cedulce ve vozidle výbavu vč. tempomatu, xenonových světel a natáčecích světlometů. Zkontroloval jsem základní funkce a stav vozu (motor, zvuk motoru, podvozek atd.), avšak již jsem nezkontroloval uváděnou výbavu. Během následujících 5 dnů jsem zjistil, že auto není vybaveno ani tempomatem, ani xenonovými světly ani natačecími světlomety. Vozidlo jsem koupil právě na záladě toho, že byl inzerován tempomat, který je pro mě hodně důležitý.

Můj dotaz zní, zda mám v takovém případě v zákoně nějakou oporu a zda je možné po bazaru chtít např. slevu nebo vrácení vozu (odstoupení od kupní smlouvy). Jelikož jsem auto koupil právě na základě uvedené výbavy, kterou však ve skutečnosti nemá. V případě odstoupení od kupní smlouvy mám však obavu, že si autobazar naúčtuje nepřiměřenou částku za opotřebení vozidla za 7 denní využívání. Lze se i proti tomuto bránit?

Odpověď:

V tomto případě záleží na tom, co je uvedeno v kupní smlouvě resp. nějakém protokolu o převzetí vozidla – zda je tam tato výbava uvedena nebo ne. Pokud ano, pak můžete požadovat slevu z ceny nebo můžete od smlouvy odstoupit dle § 597 odst. 2 občanského zákoníku, tj. z důvodu, že jste byl prodávajícím ujištěn, že auto má nějaké vlastnosti, zejm. vlastnosti vámi vymíněné a toto ujištění se ukáže jako nepravdivé. Odstoupení je třeba učinit písemně a je nutné jej předložit prodávajícímu. Při odstoupení nastává stav, jako by smlouva nebyla uzavřena, tzn. prodávající je povinen vrátit vám celou výši kupní ceny. Nicméně, jestliže tuto výbavu vám prodávající pouze ústně tvrdil, že vozidlo má a k tomuto jeho prohlášení nemáte ani nic písemně ani žádného svědka, těžko se nyní budete čehokoli domáhat. Nicméně zkusit to můžete – uvidíte, jak se k tomu postaví.

SJM a byt koupený po svatbě

Otázka:

Brali jsme se 9.1.,byt se kupoval 6.3.Na kupní smlouvě a jiných dokumentech je jen mé jméno.Je tedy byt jen můj?Jak to bude v případě smrti jednoho z nás?

Odpověď:

V tomto případě záleží na tom, z jakých peněz jste byt kupoval. Je nepodstatné, že na smlouvách i v katastru jste uveden pouze vy jako kupující. Jestliže byl byt pořízen z peněz, které jsou ve společném jmění manželů (SJM), nebo např. na hypotéku, je byt ve společném jmění manželů (termín „bezpodílové vlastnictví“ již několik let neexistuje). Pouze pokud by byl byt pořízen prokazatelně z vašich výlučných peněz (tj. získaných před uzavřením manželství) nebo peněz získaných darem nebo dědictvím, pak byste byl výlučným vlastníkem vy. V případě smrti některého z vás tak záleží na tom, zda je byt ve vašem výlučném vlastnictví nebo v SJM. Pak je také podstatné, zda přichází v úvahu další dědicové (tzn. děti, rodiče, sourozenci). Jestliže vy zemřete, pak byt nebo jeho podíl na něm zdědí dědicové, tj. manželka + případné děti atd.

Promlčecí lhůta „černé“ stavby

Otázka:

V dědictví jsem získal zemědělský pozemek mimo zastavěné území na kterém se nachází obytná, zděná stavba asi 20×20 m. U této stavby nikdy nebyla provedena kolaudace, pravděpodobně kvůli tomu, že se neshodovala s původním stavebním povolením, které bylo na mnohem menší stavbu. Stavba stojí přibližně od roku 1999 (vydání stavebního povolení rok předtím). Rád bych tuto stavbu zlegalizoval. Zatím se místní stavební úřad o tuto stavbu vůbec nezajímal, takže by mne zajímalo jestli se na takovéto černé stavby, kdy stavební úřad nekonal nevztahuje nějaká promlčecí lhůta, která by umožnila rychlou legalizaci. Dodatečné stavební povolení by mi stavební úřad totiž neudělil bez nákladné dokumentace a možných námitek ke stavbě.

Odpověď:

Černou stavbu nelze uplynutím času považovat za povolenou či promlčenou. Chcete-li tedy stavbu „zlegalizovat“ nezbyde vám než se obrátit na příslušný stavební úřad a získat dodatečné stavební povolení. Máte také možnost to neřešit – pro váš klid bych vám to však doporučila.

Pes z útulku a lhůta pro vrácení

Otázka:

Vzala jsem si z útulku psa, kterého tam majitelé přivedli, že se již o něj nechtějí a nemůžou starat. Při převzetí jsem podepsala, že ho přebírám, ale žádnou smlouvu jsem nedostala. Chtěla jsem se zeptat, zda i v tomto případě platí, že pokud se o něj majitelé znovu do půl roku přihlásí, můžou si ho vzít zpět.

Odpověď:

Obecně se situace, o níž hovoříte, vztahuje na nalezené psy – zde je právě ta půlroční lhůta k tomu, aby případný majitel, který psa ztratil, tohoto mohl chtít zpět. Pokud ale majitelé pejska osobně přivedli, předpokládám, že to uvedli do nějakého zápisu v daném útulku a z toho důvodu by tak již možnost žádat psa zpět neměli.

Vypořádání sourozenců – dědictví vs. dar

Otázka:

Rádi bychom se zeptali jak je to v případě, kdy jsou dva sourozenci – první sourozenec je již ženatý a zaopatřený(starší), druhý (mladší) žije s otcem v domě.Otec by rád přepsal svoji nemovitost mladšímu synovi a staršímu by chtěl darovat nějaký finanční obnos nižší než je odhadnutá cena nemovitosti.Z finančních důvodů není možné vyplatit staršího bratra částkou, která by odpovídala polovině hodnoty nemovitosti.Rádi bychom se vyvarovali po případné smrti otce rodinným roztržkám a tahanicím.

Odpověď:

To ale záleží pouze na vás, zda po smrti otce se budete s bratrem dohadovat nebo ne. Váš otec si samozřejmě může se svým majetkem nakládat za života dle svého uvážení, jestliže chce dům darovat jednomu synovi, může tak učinit. V takovém případě ale po smrti otce může druhý neobdarovaný sourozenec tento dar namítnout a požadovat, aby byla hodnota daru (v době darování) započtena na dědický podíl obdarovaného bratra = o to se mu dědictví ponížilo. Byť to vůbec není nutné, lze takovému zápočtu předejít tím, že i druhému synovi něco daruje – jestliže mu daruje peníze v nižší hodnotě než je dům, tak se stejně nemusíte vyhnout tomu, že méně obdarovaný syn tento „nepoměr“ v dědickém řízení namítne a opět bude muset být započteno na jejich dědické podíly dary a tudíž ten rozdíl mezi hodnotou domu a finanční částkou bude opět zřejmý. Žádný konkrétní návod co máte dělat, není. Záleží především na vašich vzájemných vztazích – tam, kde jsou vztahy v pořádku, nenastanou žádné roztržky ani pokud by daroval dům jen jednomu a druhému nedal nic. V rodině, kde problémy jsou, nepomůže před roztržkami ani snaha druhému dát alespoň nějaké peníze. Nehledě k tomu že nikdy není jisté, kdo a kdy zemře dříve. Tudíž žádnou konkrétní radu vám nedám – žádné univerzální řešení není. Je to pouze věc otce.