Archiv pro rubriku: Občanské právo

Občanské právo

Lhůta k vyřízení dědictví

Otázka:

Chtela bych se zeptat jakou cekaci lhutu ma notar na vyrizeni dedictvi? Od zari do ted porad cekam na ukonceni dedictvi po otci, v prosinci jsem dolozila posledni informace plus ucty z bank, ktere jsem jeste nasla, a bylo mi receno, ze je nemuzou najit takze zas se to prodlouzi, jenomze tata umrel v cervnu a dluh na byt mi roste. Ma notar na to nejakou urcitou dobu na vyrizeni tohoto dedictvi ?

Odpověď:

Notář žádnou lhůtu k vyřízení dědictví nemá. Některá řízení jsou skončena během pár měsíců, někdy to trvá i několik let – záleží na tom, jak s notářem spolupracují všichni dědicové, jak se podaří sepsat všechen majetek, kdy udělá znalec znalecký posudek např. na nemovitost atd. Podle toho, co píšete, je vše zcela v normě ..

Pokuta za jizdu načerno v MHD

Otázka:

Mám dotaz týkající se pokuty za jízdu na černo našim synem,který je nezletilý.Přestupek ze dne 6.12.2010 nám doma neoznámil a tento týden nám přišel platební rozkaz od soudu na častku 9460Kč.Dotaz je-dopravní podnik nebo soud nás jako zákonné zastupce nemusí kontaktovat o přestuku našeho dítěte a rovnou od nás mohou požadovat uhrdit celou částku ,když nás nekontaktovali ,že byl spáchán přestupek.Co se s tím dá ještě dělat.

Odpověď:

Jediná věc, kterou s tím nyní ještě můžete udělat, je částku zaplatit. Bohužel pro vás – bylo na vašem synovi, aby vám celou věc oznámil, dopravní podnik rozhodně takovou povinnost nemá. Záleží pak na přepravních podmínkách jednotlivých dopravních podniků, jak tam vymáhání mají upraveno a jak mají určeny lhůty pro zaplacení a jaké přirážky. Obvykle ale jako jakýkoli jiný věřitel rozhodně nemá povinnost vás předem ještě informovat o tom, že máte zaplatit. Zvláště ve větších městech nezaplacené pokuty předávají rovnou soudu nebo inkasní společnosti, na což mají samozřejmě právo. Jen upozorním, že nebudete-li hradit, pak věc předají rovnou exekutorovi a částka se vám min. zdvojnásobí. Doporučuji spojit se tedy s dopravním podnikem resp. s jejich právním zástupcem uvedeným v platebním rozkazu a požádat je třeba o splátkový kalendář apod.

Nelegální čerpání vody v bytovém domě

Otázka:

Chtěla bych se zeptat, jak postupovat při zjištění, že jeden z vlastníků SVJ čerpá vodu z vodovodního řádu na černo. Přečerpané kubíky vody se dělí mezi ostatní vlastníky, kteří na tento odběr doplácí. Před nedávnem jsme zjistili, jak k tomu dochází. K vodovodnímu řádu jsou připojeny stoupačky ještě před vodoměrem. Jak to můžeme dokázat? Dotyční, kteří vodu tímto způsobem čerpají, jsou hrubí, agresivní a odmítají se k tomu vyjádřit.

Odpověď:

Prokázat to můžete samozřejmě tím, že je viditelné, že jsou stoupačky připojeny před vodoměrem. Nyní záleží na tom, kde konkrétně je tento spoj proveden – zda ve společných prostorách nebo bytové jednotce dotyčného vlastníka. Pokud ve společných prostorách, jednoduše objednejte příslušného řemeslníka (instalatéra) a nechte to opravit tak, aby byl přívod napojen za vodoměrem. Jestliže je tato úprava udělána v nepřístupném místě – bytě vlastníka, pak to bude složitější. Je třeba, aby předseda SVJ vyzval (nejlépe písemně) dotyčného k tomu, aby v nějaké určené lhůtě zjednal nápravu. Pokud tak neučiní, tak podejte trestní oznámení a rovněž se obraťte na soud. Doporučuji k těmto krokům přizvat advokáta.

Věcné břemeno doživotního užívání

Otázka:

Spolu se svým partnerem jsme spoluvlastníky rodinného domu, každý vlastníme 1/2. Oba máme z předchozího manželství jedno dospělé dítě, a proto jsme chtěli posílit právní jistotu každého z nás vzájemným vložením věcného břemene doživotního užívání do katastru nemovitostí. Návrh na vklad nám byl zamítnut s odůvodněním:
„Vzhledem k tomu, že účastníci mají zatěžované nemovitosti v podílovém vlastnictví, nemůže jeden druhému zřizovat věcné břemeno užívání těchto nemovitostí. Oba účastníci mají právo nemovitosti užívat na základě práva vlastnického. Věcné břemeno je věcné právo k věci cizí, a proto ho nelze zřídit osobě, která vlastní ideální podíl na zatěžovaných nemovitostech. Ideální podíl znamená podíl na právech a povinnostech spojených s vlastnictvím nemovitosti a nikoliv reálně vymezenou část nemovitosti“.
Prosím o radu jak nejlépe zabezpečit doživotní užívání i pro druhého vlastníka ideální poloviny nemovitosti, uvažujeme i o uzavření sňatku, který by pro pozůstalého snad představoval větší právní ochranu.

Odpověď:

Návrh na vklad věcného břemene do KN katastrální úřad zamítl zcela správně – to, co jste navrhovali zapsat, není z právního hlediska možné. Pokud by jeden z vás nyní zemřel, pak by celý podíl na domě zemřelého získalo jeho dítě. Uzavřením manželství samozřejmě zvyšujete své šance, neboť pak po zemřelém by dědil vedle dítěte i pozůstalý manžel. Pak by došlo k tomu, že po vypořádání dědictví by pozůstalý manžel byl vlastníkem celkem 3/4 nemovitosti a dítě 1/4. Tudíž je větší šance na možnost např. tento podíl od dítěte vykoupit apod. Každopádně i toto může přinést určité problémy – záleží na tom, jak s dětmi navzájem vycházíte.

Revolvingový úvěr po rozvodu

Otázka:

Od října 2010 jsem rozvedená. Ve smlouvě o vypořádání SJM jsme se s manželem dohodli, že já splatím veškeré úvěry kromě manželovo revolvingového úvěru ve výši 40.000 Kč, ten že si manžel uhradí sám. O této výši jsem se dozvěděla až při jednání o vypořádání SJM. Původně jsem v roce 2002 (v době trvání manželství) podepsala společnosti CETELEM totiž jako manželka prohlášení partnera, kde prohlašuji, že souhlasím s výše uvedenou žádostí partnera a že společně a nerozdílně s partnerem uhradím závazky ze smlouvy. V této smlouvě však byla uvedena částka 10.000 Kč. V průběhu let si manžel bez mého vědomí navýšil částku na 40.000 Kč. Nyní jsem docela nešťastná, minulý měsíc bývalý manžel neuhradil včas splátku a okamžitě mě společnost kontaktovala ohledně úhrady dluhu. Jak mám postupovat, když jsem již mnohokrát dluh splácela, avšak manžel si formou karty může okamžitě vložené peníze vybrat (což také dělá). Má společnost právo po mně chtít celých 40.000 Kč, když jsem souhlasila jen s 10.000 Kč? Za tyto peníze nebyl nikdy nakoupen žádný majetek, vždy to bylo na manželovo osobní spotřebu. Moc Vám děkuji za radu. Jsem totiž na rodičovské dovolené a jako matka tří dětiček doopravdy nevím jak tuto situaci řešit. Bývalý manžel totiž ani nehradí výživné.

Odpověď:

Vzhledem k tomu, že jste v době trvání manželství neměli s manželem zúžené společné jmění manželů (SJM), pak jste odpovědná i za dluhy manžela, které udělal on sám za doby trvání manželství, s výjimkou dluhů, jejichž výše by přesahovala přiměřenou míru poměrů vás jako manželů. Toto je vždy nutné posuzovat individuálně, nicméně domnívám se, že částka 40tis Kč přiměřenou částkou je a tudíž byste byla odpovědna i za dluh v této výši. Samozřejmě po vás může chtít věřitel pouze dluhy vzniklé za dobu trvání manželství, tedy nikoli již za výběry po rozvodu. Jestliže máte ve smlouvě o vypořádání SJM uvedeno, že tento dluh je povinen uhradit váš exmanžel, můžete na základě této dohody poté po něm domáhat zaplacení toho, co jste za něho věřiteli uhradila. V tuto chvíli tak doporučuji věřiteli poslat dopis s vysvětlením situace a žádostí o umožnění splátek.

Půjčka bez písemné smlouvy

Otázka:

Před časem jsem své známé půjčil 50 tisíc. Na slovo, bez smlouvy. Ano, vím… :-) Bylo to v říjnu 2009 s tím, že do konce roku 2009 nebudeme řešit splátky. A začneme od ledna 2010. Během minulého roku jsem asi v půlce obdržel dvě splátky, nicméně od té doby již nic. Jelikož známá dlouhodobě nereaguje, občas ano, občas ne, kontaktoval jsem emailem jejího manžela s žádostí o schůzku z důvodu splátkového kalendáře. Ten mi odepsal, že nevidí důvod ke schůzce, a že „splácí, nesplácí, a že mi nemůžou teď řict, kdy a kolik, podle možností“ Tato odpověď mne samozřejmě neuspokojila, vzhledem ke skutečnosti, že podobné sliby jsem již v minulosti obdržel. Otázka z ní, mám doklad z banky, když jsem peníze převáděl na účet jeji matky (chtěla to tak), pak mám od dotyčné dvě bankovní splátky, jedna z účtu matky, jedna z jejího účtu. Plus několik emailů a smsek, kde dotyčná slibuje (neustále),že dluh uznává a že bude splácet. Dájí se tyto data považovat za náhradu smlouvy a jakou mám šanci uspět u soudu v případě podání žaloby. Chci to řešit soudně, neboť již nevěřím, že to dotyčná je schopna splnit pouze na základě domluvy.

Odpověď:

Smlouva o půjčce nevyžaduje ze zákona písemnou formu a pro její platnost stačí uzavření ústně, což je váš případ. Je však problém s určením data splatnosti, neboť žalovat můžete až poté, co uplyne termín splatnosti. Nebyl-li termín splatnosti při sjednávání půjčky stanoven, má se za to, že splatnost nastane poté, co dlužníka vyzvete k úhradě. Pokud by byla smlouva sjednána se splátkami, pak lze žalovat pouze jednotlivé neuhrazené splátky ve splatnosti příp. počkat, až uplyne termín splatnosti poslední splátky. Doporučila bych vám písemně zaslat dlužnici výzvu k zaplacení celé dlužné částky s uvedením data splatnosti s tím, že neuhradí-li, podáte žalobu soudu. Doporučuji nechat si min. žalobní návrh sepsat právníkem. Jako důkaz může sloužit vše, co jste uvedl, tzn. jak doklad o převedení peněz, tak jejich e-maily či SMSky o tom, že budou platit – vše si tedy důkladně uschovejte.

Trvalý pobyt a exekuce

Otázka:

Mám pohledávky u banky, které normálně splácím. Má dnes již bývalá družka se semnou rozešla a v současné době mi ruší trvalý pobyt u ní doma. Můj dotaz spočívá v tom, pokud bych se dnes hlásil k trvalému pobytu někde jinde, mám obavy, v momentě, kdy bych se dostal do platební neschopnosti k mým finančním závazkům u banky a dostal bych se do exekučního řízení, aby nezabavili majetek, který v daném bytě není můj. Jak se dá toto správně právnicky ošetřit, aby k tomu nedošlo. Pravděpodobně bude potřeba nějaké smlouvy nebo bych rád věděl co vše je nutné pořídit před nahlášením k novému trvalému pobytu.

Odpověď:

Tomu zabránit nelze, resp. jedinou obranou je to, že nebudete nikde dlužit a tudíž k vám nebude muset přijít exekutor. Jakmile se do této situace ale dostanete, pak nelze zabránit tomu, aby přišel exekutor do bytu, kde se budete zdržovat, příp. kde budete mít trvalé bydliště. Pak je na vás, zda exekutora přesvědčíte, že věci, které v bytě jsou, nejsou vaše. I kdybyste měl nějakou smlouvu či prohlášení vlastníka těch věcí, že nejde o váš majetek, nemusí tomu exekutor uvěřit. Pro někoho to sice může být dostačují, ale nelze na to v žádném případě spoléhat. Nehledě k tomu, že exekutoři dost často do bytu přijdou záměrně v době, kdy tam nikdo není a pak mu těžko budete předkládat nějakou smlouvu apod.
Tedy, dostanete-li se do takové situace, tak problémům, které můžou vzniknout třetím osobám, zabráníte pouze a jen uhrazením dluhu. Jiná rada zde není.

Odhad nemovitosti v dědickém řízení

Otázka:

Dědickým řízením mi připadla jedna šestina rodinného domu. Jelikož se záležitost protahuje několik let, chci se zeptat:
1. Je možné vycházet z odhadu nemovitosti, starého několik let nebo je nutný aktuální odhad k datu vypořádání?
2. Je možné vycházet při vypořádání z tržní ceny nemovitosti?
3. Mohu si v případě pochybností nechat udělat vlastní odhad nemovitosti a ke kterému odhadu bude přihlédnuto?

Odpověď:

Odhad nemovitosti je třeba k datu úmrtí, neboť se v dědickém řízení vychází z hodnoty majetku ke dni smrti zůstavitele. Tedy, jestliže již odhad nemovitosti máte, je zcela zbytečné pořizovat nyní nový.

Exekuce VZP

Otázka:

Prosím Vás o radu , přišla mě exekuce na plat od VZP – jedná se o penále za 10 let mého podnikání a to poměrně vysoká částka 55000. Zákonné pojištění už mám doplacené- tam byl také dluh. Jsem samoživitelka a mám v péči syna, je to pro mě likvidační , aby mě ještě strhávaly další tisíce z platu.
Nevím , jak v této situaci postupovat a zda mohu požádat o pro minutí penále- aspoň o půlku soud nebo VZP.

Odpověď:

Jestliže má věc již exekutor, pak s vámi VZP možnost splátkového kalendáře zřejmě již řešit nebude – nicméně zkusit to samozřejmě můžete (škoda jen, že jste návrh na umožnění splátek či o prominutí dluhu neřešila dříve). Soudu tento návrh dávat je zbytečné. Zkuste se domluvit na splátkách s exekutorem. Prominutí penále nebo jeho části může rozhodnout pouze věřitel, tj. VZP.

Zkrácení neopomenutelného dědice

Otázka:

Nemohu nikde dohledat vysvětlení – jestliže v závěti mohu zkrátit neopomenutelného dědice o polovinu (zletilé dítě) počítá se to z části, kterou by dědil bez závěti i když tam by bylo více dědiců než v závěti?
Nemovitost v mém vlastnictví by ze zákona dědil manžel a dva synové, každý 1/3. Mám v úmyslu v závěti odkázat jen synům a maximálně zvětšit podíl jednoho. Může to tedy být 5/6 : 1/6, nebo 3/4 : 1/4 jako kdyby se zvažoval podíl jen dvou?

Odpověď:

Ustanovení § 479 občanského zákoníku hovoří zcela jasně: zletilému potomkovi se musí dostat aspoň tolik, kolik činí 1/2 jeho dědického podílu ze zákona. Tedy, pokud by předmětem dědictví byla jen nemovitost (je totiž nutné počítat s celým dědictvím), tak ve vašem případě by se vycházelo z toho, že každý ze synů by měl dostat min. polovinu z té 1/3 domu. Pokud v rámci závěti toto dodržíte a odkážete jednomu ze synů větší podíl, bude závěť platná.