Chtela bych se zeptat jakou cekaci lhutu ma notar na vyrizeni dedictvi? Od zari do ted porad cekam na ukonceni dedictvi po otci, v prosinci jsem dolozila posledni informace plus ucty z bank, ktere jsem jeste nasla, a bylo mi receno, ze je nemuzou najit takze zas se to prodlouzi, jenomze tata umrel v cervnu a dluh na byt mi roste. Ma notar na to nejakou urcitou dobu na vyrizeni tohoto dedictvi ?

Notář žádnou lhůtu k vyřízení dědictví nemá. Některá řízení jsou skončena během pár měsíců, někdy to trvá i několik let – záleží na tom, jak s notářem spolupracují všichni dědicové, jak se podaří sepsat všechen majetek, kdy udělá znalec znalecký posudek např. na nemovitost atd. Podle toho, co píšete, je vše zcela v normě ..

Dědickým řízením mi připadla jedna šestina rodinného domu. Jelikož se záležitost protahuje několik let, chci se zeptat:
1. Je možné vycházet z odhadu nemovitosti, starého několik let nebo je nutný aktuální odhad k datu vypořádání?
2. Je možné vycházet při vypořádání z tržní ceny nemovitosti?
3. Mohu si v případě pochybností nechat udělat vlastní odhad nemovitosti a ke kterému odhadu bude přihlédnuto?

Odhad nemovitosti je třeba k datu úmrtí, neboť se v dědickém řízení vychází z hodnoty majetku ke dni smrti zůstavitele. Tedy, jestliže již odhad nemovitosti máte, je zcela zbytečné pořizovat nyní nový.

Nemohu nikde dohledat vysvětlení – jestliže v závěti mohu zkrátit neopomenutelného dědice o polovinu (zletilé dítě) počítá se to z části, kterou by dědil bez závěti i když tam by bylo více dědiců než v závěti?
Nemovitost v mém vlastnictví by ze zákona dědil manžel a dva synové, každý 1/3. Mám v úmyslu v závěti odkázat jen synům a maximálně zvětšit podíl jednoho. Může to tedy být 5/6 : 1/6, nebo 3/4 : 1/4 jako kdyby se zvažoval podíl jen dvou?

Ustanovení § 479 občanského zákoníku hovoří zcela jasně: zletilému potomkovi se musí dostat aspoň tolik, kolik činí 1/2 jeho dědického podílu ze zákona. Tedy, pokud by předmětem dědictví byla jen nemovitost (je totiž nutné počítat s celým dědictvím), tak ve vašem případě by se vycházelo z toho, že každý ze synů by měl dostat min. polovinu z té 1/3 domu. Pokud v rámci závěti toto dodržíte a odkážete jednomu ze synů větší podíl, bude závěť platná.

Byla jsem kontaktována z Úřadu městského obvodu – správní matriky, že máme v Německu dědictví po vzdálených příbuzných. Kontaktována byla původně jako dědic moje matka. Moje matka, přestože se ve svém bydlišti zdržuje a přebírá tam poštu, tak nereaguje. Z tohoto důvodu jsem byla kontaktována já, jako její dcera. Mohu toto dědictví získat, když má matka není nezvěstná, ale jen nekomunikuje? (důvod proč nekomunikuje neznám). Co mohu udělat pro to, abych dědictví získala? Mám německému notáři doložit důkazní prostředky o tom, že moje matka nekomunikovala ani se svými rodiči – dědictví se týká linie po jejím otci. Důkazní prostředky mám, že její otec již za života převedl část majetku na mě, aby neměla co zdědit a její matka (moje babička) sepsala závěť s vyděděním – matka byla vyděděna.Budou mít pro německou stranu tyto listiny nějakou právní váhu? Může německá strana moji matku za této situace opominout? Co mohu udělat pro to, aby dědictví nepropadlo Německu? Domluvu s mojí matkou vylučuji.

Bohužel německé právo neznám a nevím, podle jakých zásad se při dědickém řízení postupuje. Nicméně, jestliže chcete získat dědictví, jednoduše s tím notářem komunikujte a předložte mu vše, co požaduje. Jak si s předloženými listinami naloží, bohužel nevím, ale jistě je vezme v úvahu při svém postupu ve vyřizování dědického řízení. Předložte mu vše, co vás může při získání dědictví zvýhodnit – tzn. jak závěť s vyděděním, tak i darovací smlouvu od vašeho dědy a vše vysvětlete. Jestliže si po vás notář toto vyžádal, máte velkou šanci dědictví získat.

Tatínek zemřel před 5.lety. Já jsem žil na Slovensku. Před rokem jsem se vrátil.Tatínek nenechal žádnou závěť. Probíhá po každém zesnulém dědičské konání? Jestli áno ,měl jsem se jako syn zůčastnit tohoto konání? Nebo všechno přešlo na maminku a ta mě nemusela o tom informovat? Tatínek měl velkou zbírku známek :Komu po jeho smrti tato zbírka patří? Maminka zemřela minulý rokv listopadu a vše závětí darovala bratrovi .Mě v závěti požádala ,abych tuto závět přijal za jedinou a pravou.Já jsem ji nepřijal ,protože mám podezření ,že ze strany bratra došlo před smrtí maminky k nátlaku a ta ji musela proti svoji vůli podepsat. Maminka byla společnící v 5.bratrových firmách. Chci se zeptat taky na dědění podílu po mamince v těchto firmách . Mám na tento podíl právní nárok?
Otázky : 1/ komu patří zbírka známek po otci?
2/ Mám nárok po smrti maminky na její podíl ve firmách bratra?

Po každém zemřelém probíhá dědické řízení a jestliže jste nebyl vyděděn, měl jste dědit a to společně s matkou a případnými sourozenci (dětmi vašeho otce). Informovat vás o dědickém řízení neměla ani tak maminka, jako notář – je však otázka, zda jste byl k zastižení. Je nutné, abyste si dojel (nebo si zkusil zatelefonovat) na okresní soud, v jehož obvodu váš otec žil před smrtí. Tam jim sdělte, že před 5 lety tam probíhalo dědické řízení po vašem otci a protože jste to zjistil až nyní a nikdo vás neinformoval, že byste potřebovat znát jméno notáře, který to vyřizoval. Nejlepší by ale bylo na soud dojet a rovnou se podívat do spisu. Z toho zjistíte, co se vůbec v dědickém řízení dělo.
K vašim dotazům:
ad 1) to nemohu říci, protože neznám ostatní majetek ani vypořádání dědictví
ad 2) po smrti matky jste spolu s bratrem dědicem a každý z vás má nárok na 1/2 majetku. Závěť vaší matky toto omezit nemůže a je v této části neplatná. Co se však týče obchodního podílu ve společnostech – záleží na tom, zda-li dědění podílu připouští společenská smlouva této společnosti nebo ne.

Rádi bychom se zeptali jak je to v případě, kdy jsou dva sourozenci – první sourozenec je již ženatý a zaopatřený(starší), druhý (mladší) žije s otcem v domě.Otec by rád přepsal svoji nemovitost mladšímu synovi a staršímu by chtěl darovat nějaký finanční obnos nižší než je odhadnutá cena nemovitosti.Z finančních důvodů není možné vyplatit staršího bratra částkou, která by odpovídala polovině hodnoty nemovitosti.Rádi bychom se vyvarovali po případné smrti otce rodinným roztržkám a tahanicím.

To ale záleží pouze na vás, zda po smrti otce se budete s bratrem dohadovat nebo ne. Váš otec si samozřejmě může se svým majetkem nakládat za života dle svého uvážení, jestliže chce dům darovat jednomu synovi, může tak učinit. V takovém případě ale po smrti otce může druhý neobdarovaný sourozenec tento dar namítnout a požadovat, aby byla hodnota daru (v době darování) započtena na dědický podíl obdarovaného bratra = o to se mu dědictví ponížilo. Byť to vůbec není nutné, lze takovému zápočtu předejít tím, že i druhému synovi něco daruje – jestliže mu daruje peníze v nižší hodnotě než je dům, tak se stejně nemusíte vyhnout tomu, že méně obdarovaný syn tento „nepoměr“ v dědickém řízení namítne a opět bude muset být započteno na jejich dědické podíly dary a tudíž ten rozdíl mezi hodnotou domu a finanční částkou bude opět zřejmý. Žádný konkrétní návod co máte dělat, není. Záleží především na vašich vzájemných vztazích – tam, kde jsou vztahy v pořádku, nenastanou žádné roztržky ani pokud by daroval dům jen jednomu a druhému nedal nic. V rodině, kde problémy jsou, nepomůže před roztržkami ani snaha druhému dát alespoň nějaké peníze. Nehledě k tomu že nikdy není jisté, kdo a kdy zemře dříve. Tudíž žádnou konkrétní radu vám nedám – žádné univerzální řešení není. Je to pouze věc otce.

Obracím se na Vás s následujícím dotazem: rodiče před časem sestru vydědily – listinou o vydědění sepsanou u notáře, po 3 letech u stejného notáře toto vydědění zrušili. Nyní tatínek zemřel a mě by zajímalo, zda je nutné v následujícím dědickém řízení informovat všechny dědice, že sestra byla vyděděna a následně tento právní úkon zrušen.

To opravdu není nutné – k tomu nemá notář žádný důvod, proč by o takové skutečnosti měl kohokoli informovat a to ani žádného z dědiců.

Mám dotaz ohledně dědictví. Zemřela mi babička. Byla 2 x rozvedená (žádný exmanžel již nežije), dále měla tři děti – z toho už jen jeden žije (z prvního manželství) a po dvou dalších synech (z druhého manželství) jsou vždy dvě děti (já, má sestra,bratranec a sestřenice). Moje maminka resp. manželka od jednoho z jejích synů, který již zemřel, tedy její snacha se o ní nějaký čas starala a žila s nima i ve společné domacnosti před jejím umístěním do domova důchodců (vzhledm k nezvádání již péče o ní). Babička byla imobilní a se stařeckou demencí. Tedy moje maminka (její snacha) byla určena jako její opatrovník v komunikaci s úřady. Starala se o veškerý její majetek, platby, komunikaci s úřady, domovem důchodců,atd. po dobu cca tři roky. Jak bude v tomto případě rozděleno dědictví. Myslím, že bude dědit její syn z prvního manželství, dále děti jejích synů z druhého manželství? Je to tak a v jakém podílu? Dále má moje maminka (její snacha) nárok také na dědictví popř. nějakou odměnu, když byla babičky opatrovník? Když po babičce zůstal nějaký majtetek kdo ho oceňuje (byt s vybavením, peníze na účtu, atd.)? Je to určené notářem? V případě bytu bere se tržní cena a nebo odhadní soudním odhadcem? Dále koho a kdy notář kntaktuje.

Dědici ze zákona budou pouze její 3 děti, každý dostane 1/3 majetku z dědictví a po zemřelých dětech tuto 1/3 zdědí jejich potomci. Vy tedy např. získáte polovinu z této 1/3, stejně jako vaše sestra … Vaše matka nic dědit nebude, nezíská ani žádnou „odměnu“. To by musela babička sepsat závěť a něco jí odkázat; jestliže to neučinila, pak se dědí ze zákona a pak dědicem není.
Po smrti babičky pověří soud, v jehož obvodu babička žila, nějakého notáře vyřízením dědictví. Až se tak stane (nějakou dobu to ale trvá), bude notář kontaktovat všechny dědice a vyzve je, aby mu řekli o všem majetku po zemřelé. Něco si zjistí sám, něco musíte oznámit. Cena majetku se bere cena obvyklá – pro její určení slouží buď znalecké posudky, nebo souhlasí-li s tím všichni dědicové, již jsem se setkala s tím, že notářce postačovalo vyjádření realitní kanceláře o hodnotě nemovitosti (za kolik by ji prodala). Záleží na tom, jak se s notářem domluvíte.

Žiji s přítelem ve společné domácnosti.On má z předchozího manželství jednu dceru, já mám také syna z před.manž. a spolu máme syna Michala.Přítel má hypotéku na byt na 25 let 2.600.000,- Dědil by se byt v hodnotě 3.000.000,- a musela se dořešit ta hypotéka. Dle zákona by dědila jeho dcera a náš společný syn.Změnil by něco sňatek? Abych mohla bydlet v bytě se svými dětmi musel by napsat závět a uvést mě jako jediného dědice na byt?

Pokud by přítel zemřel a nebyli byste manželé, tak jedinými dědici by byla jeho dcera a váš společný syn. Pokud byste se vzali, tak byste dědila ještě i vy a to všichni 3 každý 1/3 majetku. Dědic rovněž za dluhy zemřelého odpovídá do výše hodnoty nabytého dědictví, tzn. zdědíte-li podíl na domě v hodnotě 200tis Kč = odpovídáte za dluhy do této výše. Co se týče hypotéky, zde by byla jistě možnost se s bankou domluvit na převzetí hypotéky na některého z dědiců.
Poslední dotaz ale moc nechápu – myslíte pokud byste nebyli manželé? Je samozřejmě možné, aby váš přítel sepsal závěť, v níž vám byt odkáže, nicméně pokud pominu fakt, že nevím, proč by to dělal, tak stejně v dědickém řízení se na nezletilým dětem musí dostat to, co by získali, kdyby se dědilo ze zákona; pokud by byli zletilí, tak alespoň polovinu – v této části by tak závěť byla neplatná a vy byste stejně byt nezdědila, nebo pouze jen jeho část.

V říjnu zemřel v USA, Kalifornia můj vlastní otec. V USA zanechal jak movitý tak nemovitý majetek. Otec měl dvojí občanství, jak USA tak ČR. V ČR měl uvedené bydliště na mé adrese. S otcem jsem byl v trvalém styku, kažýdý rok mne navštěvoval a byl jsem u něj v USA když zemřel. bohužel již nebyl při vědomí aby mne sdělil podrobnosti o jeho poslední vůli.Po své smrti zanechal manželku (mojí nevlastní matku), rovněž občanku USA i ČR a mne jako jediného syna a dědice v první vlně.
Jeho manželka potvrdila, že otec zanechal dokument, kterým stanovil jak má být s jeho pozůstalostí naloženo. Jeho manželka mi však odmítá i po opakovaných urgencích vydat opis jeho závěti i sdělit obsah, případně sdělit kontaktní údaje notáře, který byl sepsání přítomen. Jsem jediným synem a krom výše uvedené manželky jediným dědicem ze zákona.
Dosud mne nikdo ze strany úřadů USA nekontaktoval v této věci, a tak mám oprávněné obavy, abych v dědickém řízení nebyl opomenut.
Moje otázky jsou následující:
1. Je jednání manželky protiprávní, případně jakého přestupku se dopouští?
2. Jak dále postupovat, abych nebyl jako oprávněný dědic v dědickém řízení opomenut.
3. Pokud by kupříkladu otec stanovil univerzálním dědicem někoho jiného,jsem jako dědic ze zákona z dědického řízení vyloučen?

Bohužel neznám americké právo, tudíž vám konkrétně neporadím. Záleží zde na právu konkrétního am. státu. Jestliže má závěť všechny náležitosti stanovené tamním právem, je opravdu možné, že nic nezdědíte – v amerických státech (až na výjimku tuším v Luisianě) totiž neexistuje náš institut tzv. neopomenutelného dědice (což znamená, že není-li potomek vyděděn, musí vždy něco zdědit) a pak by opravdu mohl platně vše odkázat pouze své manželce. Doporučila bych vám (a zřejmě vám nic jiného nezbyde) asi nejlépe do USA zajet, vše si zjistit a případně se obrátit na tamního advokáta – je škoda, že jste to neučinil již když jste tam byl v době jeho smrti.
K vašim jednotlivým dotazům:
ad 1) takové jednání není protiprávní ani u nás, tudíž velmi pochybuji, že by to tak bylo tam
ad 2) viz doporučení výše
ad 3) viz výše – ano, mohl byste být vyloučen z dědictví.