Archiv pro rubriku: Nemovitosti

Občanské právo / Nemovitosti

Nelegální čerpání vody v bytovém domě

Otázka:

Chtěla bych se zeptat, jak postupovat při zjištění, že jeden z vlastníků SVJ čerpá vodu z vodovodního řádu na černo. Přečerpané kubíky vody se dělí mezi ostatní vlastníky, kteří na tento odběr doplácí. Před nedávnem jsme zjistili, jak k tomu dochází. K vodovodnímu řádu jsou připojeny stoupačky ještě před vodoměrem. Jak to můžeme dokázat? Dotyční, kteří vodu tímto způsobem čerpají, jsou hrubí, agresivní a odmítají se k tomu vyjádřit.

Odpověď:

Prokázat to můžete samozřejmě tím, že je viditelné, že jsou stoupačky připojeny před vodoměrem. Nyní záleží na tom, kde konkrétně je tento spoj proveden – zda ve společných prostorách nebo bytové jednotce dotyčného vlastníka. Pokud ve společných prostorách, jednoduše objednejte příslušného řemeslníka (instalatéra) a nechte to opravit tak, aby byl přívod napojen za vodoměrem. Jestliže je tato úprava udělána v nepřístupném místě – bytě vlastníka, pak to bude složitější. Je třeba, aby předseda SVJ vyzval (nejlépe písemně) dotyčného k tomu, aby v nějaké určené lhůtě zjednal nápravu. Pokud tak neučiní, tak podejte trestní oznámení a rovněž se obraťte na soud. Doporučuji k těmto krokům přizvat advokáta.

Věcné břemeno doživotního užívání

Otázka:

Spolu se svým partnerem jsme spoluvlastníky rodinného domu, každý vlastníme 1/2. Oba máme z předchozího manželství jedno dospělé dítě, a proto jsme chtěli posílit právní jistotu každého z nás vzájemným vložením věcného břemene doživotního užívání do katastru nemovitostí. Návrh na vklad nám byl zamítnut s odůvodněním:
„Vzhledem k tomu, že účastníci mají zatěžované nemovitosti v podílovém vlastnictví, nemůže jeden druhému zřizovat věcné břemeno užívání těchto nemovitostí. Oba účastníci mají právo nemovitosti užívat na základě práva vlastnického. Věcné břemeno je věcné právo k věci cizí, a proto ho nelze zřídit osobě, která vlastní ideální podíl na zatěžovaných nemovitostech. Ideální podíl znamená podíl na právech a povinnostech spojených s vlastnictvím nemovitosti a nikoliv reálně vymezenou část nemovitosti“.
Prosím o radu jak nejlépe zabezpečit doživotní užívání i pro druhého vlastníka ideální poloviny nemovitosti, uvažujeme i o uzavření sňatku, který by pro pozůstalého snad představoval větší právní ochranu.

Odpověď:

Návrh na vklad věcného břemene do KN katastrální úřad zamítl zcela správně – to, co jste navrhovali zapsat, není z právního hlediska možné. Pokud by jeden z vás nyní zemřel, pak by celý podíl na domě zemřelého získalo jeho dítě. Uzavřením manželství samozřejmě zvyšujete své šance, neboť pak po zemřelém by dědil vedle dítěte i pozůstalý manžel. Pak by došlo k tomu, že po vypořádání dědictví by pozůstalý manžel byl vlastníkem celkem 3/4 nemovitosti a dítě 1/4. Tudíž je větší šance na možnost např. tento podíl od dítěte vykoupit apod. Každopádně i toto může přinést určité problémy – záleží na tom, jak s dětmi navzájem vycházíte.

Náklady za topení bez měřáků

Otázka:

Bydlím v přízemí bytového domu. Když jsem nemovitost kupoval nebyly v bytě měřáky na topení, avšak ostatní vlastníci měřáky měli. Na tuto skutečnost jsem byl upozorněn až po 3 letech. Bohužel jsem doplácím více než byt který je od 100% větší, jelikož jsem vyměřován koeficientem a to i na společné prostory domu. Moje otázka spočívá, zda mám nárok na nějaké úlevy, když vlastním byt v přízemí?Popř.zda je možné se proti takto vysokým poplatkům nějak ohradit?ročně při dálkovém ústředním vytápění platím více než 25 tis na 43 m2 bytové plochy.

Odpověď:

V tomto případě záleží na tom, jak je tato věc řešena ve stanovách společenství vlastníků – jakým způsobem je topení účtováno. Je samozřejmě logické, že jestliže všichni ostatní měřáky mají, tak se jim topení vypočte na základě těchto údajů, nicméně ve vašem případě není z „čeho“ počítat, tudíž je nutné postupovat podle obecných principů výpočtu. Řešení je jednoduché – nechat si měřáky si do bytu nainstalovat. Co se týče úhrady za ně – záleží na tom, jak byly financovány měřáky ostatním bytovým jednotkám. Jestliže si je hradili všichni sami, budete si je muset uhradit i vy sám. Pokud byly ale hrazeny z prostředků společenství, domáhejte se proplacení také.

Spolumajitelé činžovního domu

Otázka:

Vlastním 9/16 činžovního domu a bydlím i v jednom z bytů(mám smlouvu a platím nájem).Nyní máme spory s vlastníkem 1/12 tohoto domu a žádá si také byt.Já s tím ovšem nesouhlasím.Všechny byty jsou pronajmuty a nájemní smlouvy jsem nyní prodloužila o další rok.Může se nějak soudně bránit a domáhat se pro sebe bytu?

Odpověď:

V tomto případě je rozhodující rozhodná většina spoluvlastníků, počítaná podle velikosti spoluvlastnického podílu. To platí i pro vaši situaci, tedy o užívání bytu jedním ze spoluvlastníků ve společném domě. Vzhledem k tomu, že většinovým vlastníkem jste vy, tak také pouze vy rozhodujete o hospodaření se společnou věcí. Doporučuji vám zvážit vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti, neboť je pravděpodobné, že nějaké problémy s ostatními spoluvlastníky budete mít stále.

Prodej bytu se zástavou

Otázka:

Vlastním byt v celkové ceně cca 6 mil. Kč. Vázne na něm zástava – hypotéka banky cca 1,000 Kč, je možné takovýto byt prodat??? Na co je třeba dát si pozor, na koho se obrátit??

Odpověď:

Samozřejmě lze i takový byt prodat. Je několik možností – nový kupující může namísto vás vstoupit do vaší úvěrové smlouvy, nebo lze stávající úvěr přefinancovat. Doporučuji tyto záležitosti řešit přímo s bankou, která vám doporučí nejvhodnější řešení pro vás i pro kupujícího s ohledem na jeho bonitu a množství hotovostních peněz. Jakmile tedy získáte potenciálního kupce, dojděte s ním do banky a tam to vyřešte. Případně pokud budete byt prodávat přes RK, mohla by vám s tím přímo pomoci ona sama.

Koupě bytu za společné peníze a uvedení pouze jednoho jako vlastníka

Otázka:

Se svým přítelem jsme koupili byt ze společných naspořených peněz + přítel má na byt hypotéku. Byt je tedy psaný na něho a já na něj nemám žádné právo, jelikož nejsme manželé.
Rádi bychom uzavřeli smlouvu, která bude jasně říkat, jakou míru svých financí jsem do koupi bytu vložila a nadále vkládám – co se týče vybavení atd, placení složenek atd.
Můžete mi napsat vzor takové smlouvy?

Odpověď:

Moc nerozumím tomu, proč když jste byt koupili ze společných peněz, proč je jako vlastník uveden pouze váš přítel a neuzavřeli jste kupní smlouvu oba jako podíloví spoluvlastníci. To považuji za velkou škodu a to samozřejmě pro vás. Nicméně, takovou smlouvu si samozřejmě můžete nechat sepsat a to doplnit ji např. formou smlouvy o půjčce s tím, že datum splatnosti nebude uveden a splatnost tak nastane poté, co jej k úhradě vyzvete. Zde vám smlouvu ani její „vzor“ nesepíši. Můžete využít mých služeb na www.pravnik.org, kde se zaregistujete a vložíte svůj případ s přesným popisem toho, co od smlouvy očekáváte.

Chybný údaj v kupní smlouvě

Otázka:

Mám dotaz: zakoupil jsem byt do OV a nedávno jsem zjistil, že v kupní smlouvě je překlep v mém rodném čísle, po kontrole všech dokumentů jsem zjistil, že na všech ostatních dokumentech je r.č. v pořádku a to včetně listu vlastníka na katastru nemovitostí, chci se tedy zeptat je -li kupní smlouva platná a jakým způsobem mám docílit nápravy dané chyby.

Odpověď:

Kupní smlouva platná je – jestliže je z ostatních iniciálů zřejmé, že jde očividně jen o chybu v psaní, a např. správné rodné číslo máte uvedeno u ověřovací doložky k podpisu, pak se nic neděje. Chyba v rodném čísle tak neplatnost kupní smlouvy nezpůsobí. Je především zásadní, že veškeré podstatné listiny (jako LV na katastru apod) to mají uvedeno správně. Pak není toto nutné řešit.

Rozchod a hypotéka na byt

Otázka:

Máme s přítelem hypotéku na půl a já chci od něj odejít, ale on si nechce byt s hypotékou vzít já na to nemám finance.Odešla bych i bez toho ale on to nebude určitě platit protože bude mít vztek a rád hraje hazard už to v minulosti udělal málem jsme o byt přišli.Nesvolí ani prodej ani přepis je nějaká jiná možnost jak od něj odejít nebo jsem vězněm ve vlastním bytě na 30let!Prosím poradtě mi hypotéka je na 1,4mil.

Odpověď:

V dotaze hovoříte pouze o hypotéce, ale již neuvádíte, jak je to s vlastnictvím bytu a to je velice důležité. Jestliže je to byt v osobním vlastnictví a máte jej tedy v podílovém spoluvlastnictví, je nutné toto spoluvlastnictví vypořádat. Jestliže vypořádání nebude chtít, nezbyde vám asi nic jiného než se obrátit na soud a řešit to soudní cestou. Možnosti jste již sama uvedla – můžete byt společně prodat, nebo si jej může nechat jeden z vás po vyplacení druhého a převzetí hypotéky. Doporučuji vám sdělit příteli, že prostě jeden způsob nastane a má na výběr buď se s vámi dohodnout nebo se s ním budete soudit. Upozorněte jej, že pokud to ale půjde přes soud, tak ho to bude stát dost peněz, neboť k takovému soudnímu sporu vám vřele doporučuji vzít si advokáta. Ten vám může pomoci i nyní s přesvědčením vašeho přítele před podáním žaloby. Doporučuji vám tedy nějakého si ve vašem okolí najít.

Trafostanice u pozemku

Otázka:

Máme zájem o pozemek na vesnici, který má však v těsné blízkosti, na hranici pozemku, elektrickou stanici vysokého napětí s označením 22/04kv.Vím že existuje nějaké ochranné pásmo (7 metrů)avšak mi není úplně jasné, jestli v tomto ochranném pásmu nesmí být postaveno vůbec nic tzn. ani plot s podezdívkou nebo zda se to týka pouze stavby samotné.pak by mě taky zajímalo jestli dotyčná společnost měla vůbec právo tam tuto stanici v takové blizkosti umístit.

Odpověď:

Tuto problematiku upravuje zákon č. 458/2000 Sb. a to konkrétně § 46, který přesně podle napětí stanoví velikost ochranného pásma. Pro váš případ přichází v úvahu jeho odst. 3 písm. a) u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně
1. pro vodiče bez izolace 7 m,
2. pro vodiče s izolací základní 2 m,
3. pro závěsná kabelová vedení 1 m,
Dále pak odst. 6 uvedeného §46 stanoví:
6) Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti
a) u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva,
b) u stožárových elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m,
c) u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m,
d) u vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění.
Bohužel, nevím přesně, co je váš případ.
Každopádně v ochranném pásmu je zakázáno stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení atd.
Doporučila bych vám tedy kontaktovat majitele a konkrétně se jej zeptat na možnost výstavby na tomto pozemku.

Darování nemovitosti

Otázka:

Bydlím s přítelem více jako tři roky.Je majitelem bytu. Protože je dosti nemocný, tak by chtěl tento byt převést na katastrálním úřadě na mne,abych v případě smutné události nemusela z bytu odejít. Protože nejsem majetná, chtěli bychom vědět , jestli je to možné. Slyšeli jsme, že se zaplatí pouze správní poplatek 500Kč a už se neplatí žádná daň státu.

Odpověď:

Co máte na mysli tím „převést“? Mluvíte o darování nemovitosti? Pokud ano, pak je třeba sepsat darovací smlouvu (doporučuji nechat ji sepsat právníkem), a tu spolu s návrhem na vklad a kolkem 500 Kč vložit do katastru nemovitostí. Od darovací daně budete osvobozeni, neboť vedete déle než 1 rok společnou domácnost.