Archiv pro rubriku: Procesní právo

Občanské právo / Procesní právo

Žaloba o zaplacení škody

Otázka:

Prosím zdali byste mi mohli zaslat vzor žaloby, popř.odkaz kde tuto žalobu naleznu.Náš zaměstnance při výkonu povolání jel služebně s kamionem, byl nabourán.S viníkem sepsal záznam o d.nehodě,policii nevolali.Poté proběhl klasický proces pojišťovnou, vozidlo bylo opraveno ve značkovém servisu.Faktura byla vystavena na cca 60 tis.bez DPH.Pojištovna viníka mi však zaplatila jen 40.tis.bez DPH, pro tzv.amortizaci dílů.Já byl nucen zaplatit ze svého zbívající částku, cca 20tis.plus DPH servisu.Další krok předemnou je podání žaloby o zaplacení škody na viníka nehody.

Odpověď:

Vzor žaloby vám nezašlu. Tudíž jen stručně, co by měla žaloba obsahovat:
– Okresní soud v …. (dle bydliště žalovaného)
– přesně identifikovat žalobce i žalovaného
– Žaloba pro zaplacení …. Kč z titulu náhrady škody
– soudu se posílá dvojmo
– přesně vylíčit podstatné skutečnosti (co se kdy stalo, jaká byla škoda, kolik zaplatila pojišťovna atd.) + doplnit o důkazy (kopie záznamu o nehodě, faktura, vyjádření pojišťovny o výši plnění ….
– čeho se domáháte: Navrhuji, aby soud vydal tento rozsudek:
1. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku … Kč a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
2. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobci náklady soudního řízení a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

V ….dne … + váš podpis

Každopádně vždy doporučuji vzít si k soudnímu řízení na pomoc advokáta.

Chci koupit dům v exekuci – můžu obyvatele vystěhovat?

Otázka:

Chci v dražbě po exekuci zakoupit rodiný domek v kterém bydlí 2 osoby. Je možno po koupi je z domu vystěhovat bez náhrad apod.. mám na to právo?

Odpověď:

Po koupi domu je vyzvěte k dobrovolnému opuštění domu v nějakém reálném termínu. Pokud ale nevyhoví, budete muset podat žalobní návrh na vyklizení a domáhat se svého práva soudní cestou. V tomto soudním řízení je možné, že vám soud uloží povinnost zajistit jim náhradní bydlení (s tím jsem se již setkala) – to ale spočívá pouze v tom, sehnat jim pronajímatele. Je ale také možné, že soud tuto povinnost neuloží – bude záležet na jejich situaci. Pokud nebudou chtít dům dobrovolně opustit, doporučuji vám navštívit advokáta a nechat se jím v této věci právně zastoupit.

Změna osoby oprávněné u exekučního řízení

Otázka:

Jak je to se změnou osoby oprávněné u exekuce.
Odkoupila jsem pohledávku. Tuto smlouvu s ověřenými podpisy jsem zaslala EÚ, ten vyzval původní oprávněné, aby podali návrh na vstup nabyvatele práva. Pokud tak neučiní, bude exekuce zastavena. Znamená to tedy, když tak neučinili, že se nezměnil oprávněný? Tudíž pokud bych chtěla v exekuci proti povinnému pokračovat musím podat nový návrh?

Odpověď:

Pokud smlouva mezi Vámi a původním věřitelem má všechny náležitosti, je platná a účinná a Vy jste na jejím základě oprávněným věřitelem. Nicméně exekuční řízení bylo zahájeno původním věřitelem, který v průběhu řízení ztratil svou způsobilost být účastníkem řízení (na základě uzavřené smlouvy již není věřitelem a nemá tedy právní důvod). Občanský soudní řád pak v těchto případech postupuje dle § 107a, kde je v odstavci 1 stanoveno: „Má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka.“ Rovněž pak je dle odstavce 2 požadován souhlas toho, kdo má na místo žalobce vstoupit. Pokud toto není splněno, vzniknou překážky postupu řízení a řízení může být soudem zastaveno.
Bude-li řízení zastaveno, můžete následně podat nový návrh, kde již budete navrhovatelem Vy.

Náhrada soudních výloh

Otázka:

Můj syn je žalován jeho otcem. Pokud syn soudní spor prohraje, bude muset platit soudní výlohy, i když studuje vyšší odbornou školu a není výdělečně činný?

Odpověď:

Pokud se jeho otec práva na náhradu soudních nákladů nevzdá, pak mu tato povinnost vznikne, a to i v případě, že není výdělečně činný.

Exekuce za neuhrazené školné

Otázka:

Dostal jsem se do řízení o exekuci kvůli pozdě zaplacenému školnému. Řízení o exekuci bylo zahájeno 14.6.2010 dnem podání návrhu přímo exekutorovi. Exekutor pak podal návrh k soudu až 30.8.2010. Soud vydal usnesení 31.8.2010. Já ale školné uhradil již dne 18.6.2010 (dobrovolně, ale pozdě – splatnost byla v lednu, žádná upomínka mi nebyla zaslána, ale to prý VŠ zasílat nemusí.) 30.9.2010 jsem obdržel výzvu od exekutora k zaplacení pohledávky 2941,-, náklady oprávněného (za advokáta) 9120,-, náklady exekuce 7800,-. Celkem 19861,-. Jsem povinen platit vše či vůbec něco? Jak mám dále postupovat?

Odpověď:

Nezmínil jste tu nejpodstatnější věc a to kdy a jak proběhlo soudní řízení, jímž bylo vůbec o pohledávce rozhodnuto, příp. zda jste podepisoval svolení k vykonatelnosti u notáře či exekutora. Jestliže něco z toho proběhlo, tak samotná exekuce byla v pořádku nařízena. Exekuční řízení bylo zahájeno dnem, kdy návrh na její nařízení došel exekutorovi, tj. ve vašem případě 14.6.2010 a protože jste zaplatil až o 4 dny později, má exekutor i oprávněný nárok na veškeré finanční částky, které jste uvedl. Co se týče vůbec vzniku dluhu – věřitel opravdu nemusí dlužníka upomínat či opakovaně vyzývat k zaplacení. Stačí, aby byl dluh splatný a je ihned možné jej soudní cestou vymáhat. Jestliže tedy byla exekuce nařízena v souladu se zákonem (neznám exekuční titul, tj. důvod exekuce), pak jste povinen uhradit celou částku.

Místní příslušnost soudu a rozhodce; exekuce

Otázka:

Zajímalo by mě, zda se musí dodržet místní příslušnost soudu nebo rozhodce. Myslím tím zda se to řídí např. trvalým bydlištěm žalovaného.
Co znamená zástavní právo exekutorské a je toto nějaký další krok k prodeji nemovitosti?
Je možné podle nového exekučního řádu obstavit nemovitost v hodnotě 4.000.000 kvůli částce 16.000 (včetně exekutorských výloh).

Odpověď:

Směšujete několik věcí dohromady a navíc o těchto všech problémech lze sepsat několikastránkové pojednání, což zde nelze, tudíž budu velmi stručná. Místní příslušnost soudu se řídí § 84 an. občanského soudního řádu, tzn. obvykle jím je bydliště (a nemusí jít o trvalé) žalovaného, jde-li o nemovitost pak dle této nemovitosti atd. atd. V rozhodčím řízení se žádná takováto místní příslušnost samozřejmě neuplatňuje – rozhodce si strany již předem zvolí a to obvykle v tzv. rozhodčí doložce, která může být součástí nějaké jimi uzavřené smlouvy.
Zástavní právo na nemovitost nechá exekutor zapsat jakmile vydá exekuční příkaz prodejem této nemovitosti a má tak přednost před dalšími pohledávkami při uspokojení z výtěžku dražby. V současné době je platný exekuční řád č. 120/2001 Sb. a tam je uvedeno v ust. § 47 odst. 1, že nesmí být způsob exekuce zřejmě nevhodný a v nepoměru k výši exekuované částky. Je pak otázka přiměřenosti vámi uvedeného případu a toho, zda se lze uspokojit z jiných zdrojů – to by musel posoudit soud.

Role trvalého bydliště ve styku s úřady a soudy

Otázka:

Před lety jsem prodal práva k družtevnímu bytu a odstěhoval se pryč z města. Na mém novém bydlišti však z nejrůznějších důvodů nejsem přihlášen k trvalému pobytu a tento mám stále v tom družstevním bytě. Snažím se mít všechny věci v pořádku tak, aby novým majitelům nevznikala žádná újma (zejména platby za komunální odpad mám ošetřené – komunikují se mnou na mé nové adrese). Můj dotaz ale zní: hrozí mi
nebezpečí, že na moje trvalé bydliště, aniž bych o tom věděl, budou doručovány nějaké – zejména soudní – písemnosti, obsílky atp., které se mi tak nedostanou do rukou a já se tak dostanu do problému kvůli „fikci doručení“ nebo jak se jmenuje to ustanovení zákona, že když si zásilku nevyzvednu do určité doby, bude se považovat za doručenou? Případně jaké další problémy můžou z tohoto stavu pro mě plynout? Dá se nějak tato situace řešit bez přepsání trvalého bydliště? (třeba někde nahlásit, že bydlím jinde, aby mě žádný úřad v místě trvalého bydliště nehledal?)

Odpověď:

Poměrně přesně jste vystihl všechny možné problémy, které vám v tuto chvíli reálně hrozí právě tím, že se nedostanete zejm. k doručované poště. Lze to řešit tím, že na poště požádáte o přeposílání zásilek na jinou adresu. Můžete se problémům také částečně vyhnout zřízením datové schránky pro sebe jako fyzickou osobu nepodnikatele. Především změnu kontaktní adresy nahlašte na úřady jako OSSZ, zdravotní pojišťovně apod. Jen uvádím, že pokud se na adrese trvalého bydliště nezdržujete, můžete být z této adresy „proti své vůli“ odhlášen a neuvedete-li jinou adresu, bude vám přidělena na místní obecní úřad. Jen dodám, že bych velice pochybovala, že novým nájemcům bytu ani bytovému družstvu tento fakt nevadí – spíše bych myslela, že jej budou chtít řešit.

neplatnost usnesení o nařízení exekuce

Otázka:

Pro pokutu 200kč z r.1998 byl na mě vydán v r. 2002 rozsudek soudu (dodnes jsem ho neviděl).
Potažmo pak v r. 2007 bylo na základě „Návrhu na exekuci“ proti mně vydáno „Usnesení“ soudu.
Od r. 2006 mám provedenu změnu příjmení, avšak v zmiňovaných soudních aktech z r. 2007 jsem uváděn pod původním příjmením a neplatnou adresou z r.1998 (nynější adresu bydliště mám v OP od r.1999).
Jelikož mně byly zřejmě veškeré soudní obsílky posílány na jinou adresu i příjmení, než jsem měl v té době uvedené v OP, logicky jsem na ně nijak nereagoval, neboť jsem nic netušil.
Nyní mně došla „Výzva exekutora“ (na správnou adresu i příjmení) a teprve až z této výzvy jsem se fakticky dozvěděl, co jí předcházelo, resp. „co se dělo“ v předešlých letech.
Chtěl bych vědět, jestli se mohu proti této Exekuci, soudnímu Usnesení atd. nějak bránit.

Odpověď:

O skutečnosti, že jste změnil adresu trvalého bydliště jste měl informovat příslušnou poštovní pobočku, aby Vám byla korespondence alespoň po přechodné období zasílána na novou adresu. Jelikož jste tak neučinil, tak nastala tzv. fikce doručení.
V tomto případě lze rovněž říci, že nejspíše byly splněny i všechny podmínky řízení a usnesení soudu by tak mělo být platné a účinné. Tudíž Vám vznikla povinnost dlužnou částku uhradit.

Omluvenka ze soudního jednání a její neakceptování soudcem

Otázka:

Dne 17/6/2010 jsem řádně faxem a posléze poštou zaslala na KS omluvenku k jednání z důvodu nemoci dítěte s tím, že nesouhlasím aby bylo ve věci rozhodnuto a jednáno bez mé přítomnosti.K mému údivu jenáno bylo.O tom, že jsem se řádně omluvila je něco i v Odůvodnění Rozsudku, ale s tím že bylo doručeno k soudu kanceláří až po vynešení rozsudku , což je divné.Domnívám se a cítím totot počínání jako zásah do mých práv na obranu a spravedlivý proces, co múžu podniknout vůči tomuto počinu KS, jak se bránit?

Odpověď:

Předpokládám, že jde o řízení před soudem prvého stupně. Pokud ano, můžete podat odvolání proti rozhodnutí soudu a bránit se právě tím, že vám nebylo umožněno účastnit se soudního řízení a to přesto, že jste soudu zaslala omluvenku z jednání a rovněž soud požádala o odročení.
Nicméně, je na soudci, aby zvážil, zda je taková omluvenka akceptovatelná, či zda se domnívá, že jde jen o průtahy v řízení. V rozsudku by ale měl toto své rozhodnutí odůvodnit. Jakmile vám přijde poštou vyhotovený rozsudek, okamžitě s ním dojděte za advokátem a požadujte po něm sepsání odvolání. Jednalo-li se o řízení před soudem odvolacím, pak přichází v úvahu jedině dovolání Nejvyššímu soudu a zde je třeba zhodnotit, zda je pro to nějaký zákonný důvod.

Neúčast u soudu – neschopenka

Otázka:

Uplatňuji formou občansko právní své finanční požadavky vůči bývalému příteli.Ten , aby jse vyhnul soudnímu jednání je již 2 měsícem „vypsán“ na neschopenku od své obvodní lékařky.Jednak s tím vychytrale vyřešil přísun peněz, činil tak těsně před oznámením o ukončení pracovního poměru na dobu určitou a jednak používá to k průtahům ohledně žalob a řízení proti němu vedeným mojí osobou.Jak postupovat v tomto případě,aby došlo ke skrácení doby vymožení mých pohledávek vůči němu?Jak dlouho může být na neschopence?

Odpověď:

Toto je problematické – zde by měl zasáhnout spíše soud. Jestliže víte, že nemocný fakticky není, doporučuji poslat na soud dopis, v němž soudce požádáte o to, aby se lékařky dotázal, zda je žalovaný schopen účasti u soudního jednání. Tento dopis odůvodněte tím, že víte o tom, že jeho „neschopenka“ je účelová a je jen ve snaze vyhnout se soudnímu řízení a věc protahovat. Pokud pak lékařka sdělí, že schopen jednání je a přesto nepřijde, mohla byste požádat soud, aby ve věci rozhodnul rozsudkem pro zmeškání. Navíc, fakt, že k soudu pak nepřijde neznamená, že by soud bez něho nemohl rozhodnout. Vydat rozsudek může i v jeho nepřítomnosti a je jen jeho chyba, že takto přijde o možnost obrany. Poté můžete dlužnou částku vymáhat exekučně.