Archiv pro rubriku: Obchodní právo

Obchodní právo

Převod podnikání – fyzická osoba

Otázka:

Chtěl bych se zeptat na převod společnosti. Otec podniká jako fyzická osoba.Společnost vlastní sám. Chystá se odejít do důchodu. Můžete mi prosím poradit jak nejlépe, nejvýhodněji,nejlevněji převést společnost na syna? Syn je ve společnosti v pozici řadového zaměstnance s pracovní smlouvou.

Odpověď:

Sice hovoříte o „společnosti“, ale pakliže nadruhou stranu uvádíte, že otec podniká jako fyzická osoba, pak nelze hovořit o převodu „společnosti“. Je tedy nutné, abyste si nechal vystavit na sebe živnostenský list a s otcem pak můžete uzavřít nějakou smlouvu o koupi movitých či nemovitých věcí, převodu zaměstnanců, atd.

Určení vlastníka nemovitosti

Otázka:

Na našem pozemku stojí ubytovna. Za doby komunismu ji tam postavilo JZD. Po revoluci se JZD snazilo ubytovnu prodat, ale nikdy nedoslo k prodeji ani zapisu do katastru. Nyni je JZD po likvidaci a je vymazano z obchodního rejstriku.

Ubytovna ma z doby komunismu cislo popisne, v soucastnosti odpojenou vodu a elektrinu. V katastru je uvedeno ze ubytovna nema vlastnika – neni zapsana na LV. Chtel jsem pozadat o odstraneni stavby popr. o zruseni trvaleho pobytu pripadnych delniku, ale to muze jen vlastnik.

Na stavebnim urade mi tvrdi, ze urceni vlastníka je prvním krokem – ale už mi nedokáží říct, kam se mám obrátit.

Kdo v těchto případech určuje vlastníka? Případně alternativní dotaz: na základě čeho se dá zrušit trvalé bydliště, které bylo vydáno neoprávněně.

Odpověď:

Toto je poměrně problematické ale především já vám zde moc nepomohu. Doporučuji vám obrátit se osobně na advokáta, protože zřejmě bude zapotřebí dodatečně tento majetek projednat v likvidaci, což může soud učinit na návrh státního orgánu, dlužníka či věřitele; určí likvidátora a tento majetek musí být také zlikvidován. Co se týče zrušení trvalého bydliště – to může příslušný matriční úřad na návrh vlastníka nemovitosti příp. osoby, jíž se tento zápis týká.

Uhrazení zboží před dodáním – prodávající zadržuje zboží i peníze

Otázka:

Jako statutarni zastupce maleho obcanskeho sdruzeni … jsem nakoupil zarizeni v hodnote cca 5000 kc, ktere bylo v eshopu skladem, v ramci urychleni cele akce jsem zbozi zaplatil okamzite po te, co mi dosel email s informacemi o platbe. Druhy den na to me telefonicky kontaktoval pracovnik eshopu a zdelil mi, ze zbozi skladem neni. Nechtel jsem celou akci komplikovat a dohodli jsme se na dodani zbozi v terminu do 14 dnu.

V soucasne dobe problem trva vice jak 1 mesic, eshop se neozyva a ani nezareagoval na email, ktery jsem mu zaslal.

Docetl jsem se (ovsem z neoverenych internetovych zdroju), ze pokud byl nakup uskutecnen za obcanske sdruzeni, nevztahuji se na nas prava ohledne ochrany spotrebitele.

Problem je, ze bez tohoto zarizeni nemuzeme realizovat akce, ktere slouzi k naplneni nasich cilu.

Mame nejakou moznost obrany? Lze zakoupit zarizeni jinde a nejakym zpusobem se dozadovat vraceni penez?

Jsou nejake paky na zamezani poskytovani takovycho „bezurocnych pujcek“?

Mam se snazit s eshopem komunikovat dale emailem, nebo je mam kontaktovat napr. doporucenym dopisem?

Odpověď:

Je pravdou, že pokud při koupi nevystupujete jako soukromá fyzická osoba, ale jako podnikatel, nevztahují se na vás ustanovení občanského zákoníku o spotřebitelských smlouvách a tudíž možnosti od kupní smlouvy odstoupit bez uvedení důvodu. Nicméně, i tak samozřejmě určité ochrany požíváte a prodávající si nemůže vaše peníze bezdůvodně ponechávat. Na vašem místě bych vám doporučila vyzvat (e-mailem i dopisem – to je jedno) prodávajícího důrazně k dodání zboží do určitého data s tím, že nebude-li dodáno, že od smlouvy odstupujete a to dle § 345 obchodního zákoníku (tedy z důvodu, že prodlení prodávajícího znamená podstatné porušení smlouvy) a požadujete v téže lhůtě vrátit peníze. V opačném případě se budete svého nároku domáhat soudní cestou prostřednictvím právního zástupce. Uvidíte, zda tato výzva pomůže; pokud ne, obraťte se na advokáta a podejte jeho prostřednictvím žalobu.

Odpovědnost za škodu mezi podnikateli při nájmu nebyt.prostor

Otázka:

Při uzavření smlouvy o pronájmu nebytových prostor je v hlavičce smlouvy uvedeno, že smlouva je uzavírána dle zákona č. 116/1990 sb. a § 663 a násl. Občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

Smlouva je uzavírána mezi podnikateli (pronajímatel je právnická osoba a nájemce fyzická osoba – podnikatel) a pronajímatel vyžaduje, aby bylo v textu smlouvy uvedeno:
Smluvní strany se dohodly, že opovědnost za škodu způsobenou na předmětu pronájmu, na zařízeních a věcech nacházejících se v předmětu podnájmu se řídí Obchodním zákoníkem.

Jelikož jsem v roli nájemce, raději bych aby to bylo dle Občanského zákoníku (obávám se objektivní odpovědnosti). Pronajímatel tvrdí, že je kogentně stanoveno, že mezi podnikateli není možnost volby a musí to být dle Obchodního zákoníku. Odvolává se i na existující judikaturu.

Je v tomto případě možnost volby odpovědnosti dle Obč. z. nebo Obch. z.? Pokud to bude dle Obchodního zákoníku, existuje možnost liberace? Prosím o odpověď i s uvedením příslušných pramenů, abych s tím mohl argumentovat.

Odpověď:

Vztahy ohledně pronájmu nemovitostí se řídí (jak jste uvedl) zákonem č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor a samozřejmě i příslušnými ustanoveními občanského zákoníku, neboť obchodní zákoník tuto úpravu neobsahuje. Nicméně, § 261 odst. 6 ObchZ uvádí, že smlouvy, které nejsou upraveny obchodním zákoníkem, se řídí příslušnými ustanoveními v občanském zákoníku a obchodním zákoníkem. Tedy stručně řečeno – úprava nájemní smlouvy se bude řídit občanským zák. a zák. o nájmu nebyt.prostor, ale vztahy, které upravuje obchodní zákoník (tj. např. i ustanovení o odpovědnosti za škodu), se budou řídit obchodním zákoníkem.

Zatímco občanský zákoník staví na principu subjektivní odpovědnosti (za zavinění), obchodní zákoník vychází z konceptu odpovědnosti objektivní. Není-li sjednáno jinak, porušitel obchodněprávní povinnosti odpovídá za škodu způsobenou v příčinné souvislosti s tímto porušením, i když nejednal ani s nevědomou nedbalostí. Obchodní zákoník připouští nanejvýš možnost liberace důkazem o existenci okolností vylučujících odpovědnost (§ 374 obchodního zákoníku).
Tedy, ve vašem případě se otázka odpovědnosti za škodu bude řídit obchodním zákoníkem a to § 373 an.

Nicméně, obchodní zákoník u úpravy náhrady škody připouští možnost odchýlit se od takového ustanovení (§263 ObchZ) a vymezit si tak otázku odpovědnosti odlišně.

Ztráty spojené s vracením zboží ve 14 dnech

Otázka:

Provozujeme internetový obchod bez skladů (maloobchod provozovaný mimo řádné provozovny) – zboží putuje od distributora rovnou k zákazníkovi. Nyní řešíme se zákazníkem (bez IČA) vratku poměrně speciálního zboží ve 14 dnech. Šance zboží znovu prodat je minimální. I distributor prodá cca 1 ks za rok. Vzhledem k malé prodejnosti tohoto modelu a nutnosti zařadit ho při vrácení do bazarového prodeje je distributor ochoten vzít grafickou kartu zpět jen se stornem 50%, o které poníží dobropis. Je možné přeúčtovat tyto náklady zákazníkovi podle § 53 obč. zákoníku odst. 10? Případně co v tom můžeme dělat, aby se minimalizovaly škody, jak se bránit?

Odpověď:

prodávající může zákazníkovi samozřejmě naúčtovat náklady související s vrácením zboží – ty ale musí být samozřejmě přiměřené a navíc tyto náklady musíte být schopen prokázat (např. manipulace, balné atp.). Není však možné zákazníkovi přeúčtovávat storno od vašeho dodavatele – to nelze, neboť zákazníka nezajímá váš vztah s nějakým třetím subjektem a nemůže nést následky vašeho smluvního vztahu. Není tedy možné, aby tyto náklady činily 50% z hodnoty (předpokládám drahého) zboží. To by bylo možné představit si tak u zboží za 100 – 200 Kč, ale ne u zboží v hodnotě tisíců. Bohužel pro vás je občanský zákoník v tomto směru velice nekompromisní a zájmy spotřebitele řadí nad zájmy podnikatele – prodávajícího. S tím nic neuděláte. Pokuste se jej přesvědčit např. slevou apod.

Smlouva mandátní a mlčenlivost

Otázka:

Mám uzavřenu mandátní smlouvu ve smyslu §566 a násl. zák. č. 513/1991 Sb.. V předmětu plnění mám napsáno, že se mandatář zavazuje za dohodnutou cenu realizovat činnosti a služby z oblasti ekonomického, finančního a organizačně administrativního poradenství: vyhledávání obchodních příležitosti a jejich posuzování. Dále v článku IV. Práva a povinnosti smluvních stran se píše o tom, že se mandatář zavazuje zachovávat mlčenlivost o veškerých informacích mandanta, jeho klientů a dalších, které souvisejí s obchodní činností mandanta a které získá s plněním předmětu smlouvy. Povinnost zachování mlčenlivosti platí jeden rok po skončení smluvního vztahu. V případě porušení povinnosti mlčenlivosti je mandatář povinen zaplatit mandantovi smluvní pokutu ve výši 40 000 Kč. Kromě smluvní pokuty je mandant oprávněn požadovat náhradu škody v plné výši, tj. i převyšující smluvní pokutu.
Dále se píše, že: Tato smlouva nevylučuje, aby mandatář vykonával činnosti i pro jiné osoby. Výkon těchto činností však nesmí být v rozporu se zájmy mandanta které jsou mandatáři známy nebo které může mandatář důvodně předpokládat.

Dotaz se tedy vztahuje k tomu, jakou činnost vlastně mohu vykonávat po skončení smluvního vztahu, když pro tuto společnost vykonávám poradenství v oblasti ekonomickém, finančním a organizačně administrativním? O konkrétním oboru činnosti se ve smlouvě nemluví a společnost má ve výpisu z OR následující obory:
-pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor bez poskytování jiných než základních služeb spojených s pronájmem
-provozování lékárny základního typu
-specializovaný maloobchod
-pořádání odborných kurzů a školení a jiných vzdělávacích akcí včetně lektorské činnosti
-reklamní činnost a marketing
-činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců.

Odpověď:

Zřejmě jste si trochu spletla vámi uvedené ustanovení s tzv. konkurenční doložkou, která se objevuje v pracovních smlouvách. Ano, u konkurenční doložky je nutné dávat pozor na to, že nesmí být vykonávána práce, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele. Nicméně, text, který jste uvedla, uvádí něco zcela jiného. Jde o to, že při další vaší činnosti pro jiné osoby musíte zachovat mlčenlivost o mandantovi a jeho klientech a nesmíte poškozovat jeho zájmy v souvislosti s touto vaší novou prací. To je vše. Můžete tedy i pro jiného vykonávat poradenství v oblasti ekonomickém, finančním a organizačně administrativním, ale při zachování toho, co jsem uvedla.

Konkurzní věřitelé

Otázka:

Existuje možnost zjistit složení tzv. věřitelského výboru společnosti, býv. státního podniku, nyní „v likvidaci“?

Odpověď:

Nejjednodušeji tuto informaci zjistíte od likvidátora společnosti. Jeho jméno naleznete např. u výpisu z obchodního rejstříku na www.justice.cz.

Dlužím 3mil Kč – co dál?

Otázka:

Neodevzdal jsem tržbu firmě provozující výherní automaty. Pronajal jsem prostory k provozu videoloterijních terminálů (VLT). Tržbu z nich jsem každý měsíc na základě naší smlouvy odevzdával. Dostal jsem se do finančních problémů a neodevzdal jsem asi ve třech případech celou tržbu. Firma se se mnou domluvila na splátkovém kalendáři, který nejsem schopen dodržet. Chtěl bych se domluvit, ale bylo mi řečeno, že to budou řešit pouze přes právníka. Škoda činí cca 3.000.000,- Kč. Můžete mi poradit co bude pravděpodobně následovat ? Dohoda není asi možná z jejich strany. Částka je dost vysoká. Chtěl bych vědět jak postupovat dál.

Odpověď:

Pro vás přichází v úvahu jediná možnost, jak postupovat – jednoduše platit, jakoukoli částku jste schopen, ale platit a platit a to co nejdříve a nejvíce. Pokud nezaplatíte, podají žalobu soudu a částku (která se mezitím podstatně navýší) budou vymáhat soudní a poté exekuční cestou. Jen musím upozornit, že nechají-li se zastupovat u soudu advokátem, tak jen za soudní řízení v prvním stupni se vám tato částka navýší o dalších cca 220tis Kč. Pokud to budou vymáhat exekučně, tak pak dalších 100tis Kč pro jejich advokáta + odměna exekutora 450tis Kč + náhrada jeho hotových výdajů (částky jsou zaokrouhlené a základní). Z toho vidíte, že pokud se s nimi nedomluvíte a nebo nezačnete platit, brzy se dostanete do velkých problémů.

Náhrada nemajetkové škody za bezdůvodně vymáhaní penez

Otázka:

Máme následující dotaz: Mělí jsme smlouvu s firmou, která poskytovala nám svoje služby . Doba trvaní této smlouvy 1 rok s automatickým prodloužením, když klient nevypovědí ji za 30 dnů do ukončení. Smlouvu jsme vypověděli včas a že tuto výpověď firma dostála máme od ní dopis. Ale po uplynutí 2 let nám přišla upomínka, že musíme uhradit nezaplácenou částku za 2 roky +pokutu. Volali jsme jím a oni řekli že všechno skontroluji, ale znovu přichází nám upomínky a hrozí exekucemi . Můžeme se obrátit s žalobou na tuto společnost a požádat o náhradu nemajetkové škody (i určen tomu nějaký rozsah?) že bezdůvodně vymáhají z nás peníze a podlé kterého zákona to můžeme udělat?

Odpověď:

Nerozumím tomu, proč byste na ně chtěli podávat žalobu – vždyť vám zatím žádná škoda nevznikla. Žalobou byste se mohli domáhat náhrady škody až poté, co vám prokazatelně nějaká škoda vznikne, tzn. např. exekutor by vám musel srazit peníze z účtu – k tomu by ale mohlo dojít až na základě pravomocného rozhodnutí soudu, jímž by vám povinnost k úhradě nějaké částky musela být uložena a pokud nic nedlužíte, není nic jednoduššího než se případné jejich žalobě bránit svými tvrzeními. Nicméně abyste vy nyní podávali žalobu je nesmysl – soud by vám ji zamítl a vás by to stálo zbytečně peníze.

Smlouvou o spolupráci a zákaz konkurence

Otázka:

Před 2 roky jsem podepsala smlouvu se známou firmou specializující se na finanční poradenství (radši nejmenuji). Činnost jsem dlouhou dobu nevykonávala, ale smlouvu jsem nevypověděla, k tomu mě až nyní donutila další pracovní nabídka, nejsem si však jista s konkurenční doložkou a hrozí mi pokuta 1 mil. Kč. Chci se zeptat, zda by v mém případě byla konkurenční doložka právně vymahatelná a právně opodstatněná a zda by se to řešilo u soudu.

V první řadě chci podotknout, že moje nová práce přímo nesouvisí s finančním poradenstvím. Bohužel se však jedná o PARTNERSKOU SPOLEČNOST staré firmy. Jednalo by se o banku, kde mám ve smlouvě uvedeno, že se jedná o smlouvu o spolupráci v rámci prodeje bankovních produktů a služeb – dělala bych jen BANKOVNÍ ÚČTY, SPOŘENÍ A PŮJČKY, jedná se jen o práci na malém kiosku – nic jiného, žádné hypotéky, žádné životní pojištění.

Nyní ta stará smlouva:
1. Předmětem smlouvy je činnost směřující k vyhledávání zájemců o uzavření smluv v oblasti KAPITÁLOVÝCH INVESTIC, STAVEBNÍHO SPOŘENÍ A POJIŠTĚNÍ.
2. Obchodní zástupce není oprávněn vykonávat jinou podnikatelskou nebo obdobonou činnost související s předmětem této smlouvy nebo jakýmkoli způsobem působit v oblasti zprostředkování pojištění a to po dobu platnosti této smlouvy a dva roky po jejím ukončení. Pokuta 1 mil. Kč.
3.Obchodnímu zástupci je zakázáno kontaktovat partnerské společnosti, se kterými je firma ve vztahu a to zejména za účelem sjednání provize, zaměstnání nebo jiným obdobným způsobem obcházet tuto společnost – opět za 1. mil. Kč.

Z mého selského rozumu jsem vyvodila, že u bodu 3 není uvedena doba 2 let a tudíž po vypršení výpovědi by neměl být problém. SNAD?

Nejsem si jistá s tím předmětem smlouvy – přecijen si myslím, že pod kapitálové investice nespadají bankovní účty, spořící účet a půjčka, ale jistá si nejsem a proto prosím o radu.

Mezitím ona firma změnila smlouvu, kterou jsem já již nepodepsala a nevím, co je v nových smlouvách, údajně tam tyto věci snad ani nejsou, protože nejsou vymahatelné. Pro mě však stále platí tato.

Ještě poslední dotaz, pokud by na to ta firma přišla, že mám s její partnerskou bankou smlouvu o spolupráci (s tím, že už budu mít vypovězenou tu starou smlouvu) a chtěla po mně ten 1 mil. Kč (jsem chudá studentka), muselo by to jít přes soud nebo můžou jen tak poslat exekutora a nebude se nikde nic dokazovat?

Myslím si, že tu firmu nijak nepoškozuji, ale bohužel tyto firmy jsou na tom postavené. Myslím, že snad ani nemůžou přijít na to, že jsem zaměstnaná u partnerské společnosti, ale náhoda je blbec, proto si to ještě potvrzuji.

Odpověď:

Neuvedla jste to zásadní a to o jakou smlouvu se v předchozím vztahu jednalo – zda to byla pracovní smlouva nebo pouze smlouva o spolupráci, kdy jste pracovala na svoje IČ. Jestliže se jednalo o pracovně právní vztah na základě pracovní smlouvy, tak konkurenční doložka může omezovat podobnou práci max. 1 rok po skončení pracovního poměru a navíc po celou tuto dobu vám náleží peněžité vyrovnání za plnění tohoto závazku.
Nicméně, jestliže se jednalo pouze o nějakou formu smlouvy o spolupráci dle obchodního zákoníku, kdy jste pro firmu pracovala na své IČ, pak je samozřejmě rozhodující obsah takové smlouvy a platí to, co bylo sjednáno. Bohužel bez znalosti přesného obsahu smlouvy vám přesně neřeknu, zda se to vztahuje na vaši situaci. Nicméně, z toho co jste uvedla, se domnívám, že byste tuto práci vykonávat neměla. Doporučuji vám však se smlouvou dojít za advokátem a nechat si od něho říci přesné stanovisko (po prostudování smluv obou společností).