Archiv pro rubriku: Smlouvy

Obchodní právo / Smlouvy

Odpovědnost za škodu mezi podnikateli při nájmu nebyt.prostor

Otázka:

Při uzavření smlouvy o pronájmu nebytových prostor je v hlavičce smlouvy uvedeno, že smlouva je uzavírána dle zákona č. 116/1990 sb. a § 663 a násl. Občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

Smlouva je uzavírána mezi podnikateli (pronajímatel je právnická osoba a nájemce fyzická osoba – podnikatel) a pronajímatel vyžaduje, aby bylo v textu smlouvy uvedeno:
Smluvní strany se dohodly, že opovědnost za škodu způsobenou na předmětu pronájmu, na zařízeních a věcech nacházejících se v předmětu podnájmu se řídí Obchodním zákoníkem.

Jelikož jsem v roli nájemce, raději bych aby to bylo dle Občanského zákoníku (obávám se objektivní odpovědnosti). Pronajímatel tvrdí, že je kogentně stanoveno, že mezi podnikateli není možnost volby a musí to být dle Obchodního zákoníku. Odvolává se i na existující judikaturu.

Je v tomto případě možnost volby odpovědnosti dle Obč. z. nebo Obch. z.? Pokud to bude dle Obchodního zákoníku, existuje možnost liberace? Prosím o odpověď i s uvedením příslušných pramenů, abych s tím mohl argumentovat.

Odpověď:

Vztahy ohledně pronájmu nemovitostí se řídí (jak jste uvedl) zákonem č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor a samozřejmě i příslušnými ustanoveními občanského zákoníku, neboť obchodní zákoník tuto úpravu neobsahuje. Nicméně, § 261 odst. 6 ObchZ uvádí, že smlouvy, které nejsou upraveny obchodním zákoníkem, se řídí příslušnými ustanoveními v občanském zákoníku a obchodním zákoníkem. Tedy stručně řečeno – úprava nájemní smlouvy se bude řídit občanským zák. a zák. o nájmu nebyt.prostor, ale vztahy, které upravuje obchodní zákoník (tj. např. i ustanovení o odpovědnosti za škodu), se budou řídit obchodním zákoníkem.

Zatímco občanský zákoník staví na principu subjektivní odpovědnosti (za zavinění), obchodní zákoník vychází z konceptu odpovědnosti objektivní. Není-li sjednáno jinak, porušitel obchodněprávní povinnosti odpovídá za škodu způsobenou v příčinné souvislosti s tímto porušením, i když nejednal ani s nevědomou nedbalostí. Obchodní zákoník připouští nanejvýš možnost liberace důkazem o existenci okolností vylučujících odpovědnost (§ 374 obchodního zákoníku).
Tedy, ve vašem případě se otázka odpovědnosti za škodu bude řídit obchodním zákoníkem a to § 373 an.

Nicméně, obchodní zákoník u úpravy náhrady škody připouští možnost odchýlit se od takového ustanovení (§263 ObchZ) a vymezit si tak otázku odpovědnosti odlišně.

Smlouva mandátní a mlčenlivost

Otázka:

Mám uzavřenu mandátní smlouvu ve smyslu §566 a násl. zák. č. 513/1991 Sb.. V předmětu plnění mám napsáno, že se mandatář zavazuje za dohodnutou cenu realizovat činnosti a služby z oblasti ekonomického, finančního a organizačně administrativního poradenství: vyhledávání obchodních příležitosti a jejich posuzování. Dále v článku IV. Práva a povinnosti smluvních stran se píše o tom, že se mandatář zavazuje zachovávat mlčenlivost o veškerých informacích mandanta, jeho klientů a dalších, které souvisejí s obchodní činností mandanta a které získá s plněním předmětu smlouvy. Povinnost zachování mlčenlivosti platí jeden rok po skončení smluvního vztahu. V případě porušení povinnosti mlčenlivosti je mandatář povinen zaplatit mandantovi smluvní pokutu ve výši 40 000 Kč. Kromě smluvní pokuty je mandant oprávněn požadovat náhradu škody v plné výši, tj. i převyšující smluvní pokutu.
Dále se píše, že: Tato smlouva nevylučuje, aby mandatář vykonával činnosti i pro jiné osoby. Výkon těchto činností však nesmí být v rozporu se zájmy mandanta které jsou mandatáři známy nebo které může mandatář důvodně předpokládat.

Dotaz se tedy vztahuje k tomu, jakou činnost vlastně mohu vykonávat po skončení smluvního vztahu, když pro tuto společnost vykonávám poradenství v oblasti ekonomickém, finančním a organizačně administrativním? O konkrétním oboru činnosti se ve smlouvě nemluví a společnost má ve výpisu z OR následující obory:
-pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor bez poskytování jiných než základních služeb spojených s pronájmem
-provozování lékárny základního typu
-specializovaný maloobchod
-pořádání odborných kurzů a školení a jiných vzdělávacích akcí včetně lektorské činnosti
-reklamní činnost a marketing
-činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců.

Odpověď:

Zřejmě jste si trochu spletla vámi uvedené ustanovení s tzv. konkurenční doložkou, která se objevuje v pracovních smlouvách. Ano, u konkurenční doložky je nutné dávat pozor na to, že nesmí být vykonávána práce, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele. Nicméně, text, který jste uvedla, uvádí něco zcela jiného. Jde o to, že při další vaší činnosti pro jiné osoby musíte zachovat mlčenlivost o mandantovi a jeho klientech a nesmíte poškozovat jeho zájmy v souvislosti s touto vaší novou prací. To je vše. Můžete tedy i pro jiného vykonávat poradenství v oblasti ekonomickém, finančním a organizačně administrativním, ale při zachování toho, co jsem uvedla.

Smlouvou o spolupráci a zákaz konkurence

Otázka:

Před 2 roky jsem podepsala smlouvu se známou firmou specializující se na finanční poradenství (radši nejmenuji). Činnost jsem dlouhou dobu nevykonávala, ale smlouvu jsem nevypověděla, k tomu mě až nyní donutila další pracovní nabídka, nejsem si však jista s konkurenční doložkou a hrozí mi pokuta 1 mil. Kč. Chci se zeptat, zda by v mém případě byla konkurenční doložka právně vymahatelná a právně opodstatněná a zda by se to řešilo u soudu.

V první řadě chci podotknout, že moje nová práce přímo nesouvisí s finančním poradenstvím. Bohužel se však jedná o PARTNERSKOU SPOLEČNOST staré firmy. Jednalo by se o banku, kde mám ve smlouvě uvedeno, že se jedná o smlouvu o spolupráci v rámci prodeje bankovních produktů a služeb – dělala bych jen BANKOVNÍ ÚČTY, SPOŘENÍ A PŮJČKY, jedná se jen o práci na malém kiosku – nic jiného, žádné hypotéky, žádné životní pojištění.

Nyní ta stará smlouva:
1. Předmětem smlouvy je činnost směřující k vyhledávání zájemců o uzavření smluv v oblasti KAPITÁLOVÝCH INVESTIC, STAVEBNÍHO SPOŘENÍ A POJIŠTĚNÍ.
2. Obchodní zástupce není oprávněn vykonávat jinou podnikatelskou nebo obdobonou činnost související s předmětem této smlouvy nebo jakýmkoli způsobem působit v oblasti zprostředkování pojištění a to po dobu platnosti této smlouvy a dva roky po jejím ukončení. Pokuta 1 mil. Kč.
3.Obchodnímu zástupci je zakázáno kontaktovat partnerské společnosti, se kterými je firma ve vztahu a to zejména za účelem sjednání provize, zaměstnání nebo jiným obdobným způsobem obcházet tuto společnost – opět za 1. mil. Kč.

Z mého selského rozumu jsem vyvodila, že u bodu 3 není uvedena doba 2 let a tudíž po vypršení výpovědi by neměl být problém. SNAD?

Nejsem si jistá s tím předmětem smlouvy – přecijen si myslím, že pod kapitálové investice nespadají bankovní účty, spořící účet a půjčka, ale jistá si nejsem a proto prosím o radu.

Mezitím ona firma změnila smlouvu, kterou jsem já již nepodepsala a nevím, co je v nových smlouvách, údajně tam tyto věci snad ani nejsou, protože nejsou vymahatelné. Pro mě však stále platí tato.

Ještě poslední dotaz, pokud by na to ta firma přišla, že mám s její partnerskou bankou smlouvu o spolupráci (s tím, že už budu mít vypovězenou tu starou smlouvu) a chtěla po mně ten 1 mil. Kč (jsem chudá studentka), muselo by to jít přes soud nebo můžou jen tak poslat exekutora a nebude se nikde nic dokazovat?

Myslím si, že tu firmu nijak nepoškozuji, ale bohužel tyto firmy jsou na tom postavené. Myslím, že snad ani nemůžou přijít na to, že jsem zaměstnaná u partnerské společnosti, ale náhoda je blbec, proto si to ještě potvrzuji.

Odpověď:

Neuvedla jste to zásadní a to o jakou smlouvu se v předchozím vztahu jednalo – zda to byla pracovní smlouva nebo pouze smlouva o spolupráci, kdy jste pracovala na svoje IČ. Jestliže se jednalo o pracovně právní vztah na základě pracovní smlouvy, tak konkurenční doložka může omezovat podobnou práci max. 1 rok po skončení pracovního poměru a navíc po celou tuto dobu vám náleží peněžité vyrovnání za plnění tohoto závazku.
Nicméně, jestliže se jednalo pouze o nějakou formu smlouvy o spolupráci dle obchodního zákoníku, kdy jste pro firmu pracovala na své IČ, pak je samozřejmě rozhodující obsah takové smlouvy a platí to, co bylo sjednáno. Bohužel bez znalosti přesného obsahu smlouvy vám přesně neřeknu, zda se to vztahuje na vaši situaci. Nicméně, z toho co jste uvedla, se domnívám, že byste tuto práci vykonávat neměla. Doporučuji vám však se smlouvou dojít za advokátem a nechat si od něho říci přesné stanovisko (po prostudování smluv obou společností).

Vráceni zálohy ze smlouvy o dílo

Otázka:

Uzavřel jsem řádnou smlouvu o dílo s řemeslníkem. Při uzavření této smlouvy, jsem mu dle smlouvy zaplatil dohodnutou zálohu oproti přijmovému dokladu. Řemeslník nesplnil práci zadanou ve smlouvě a termin dokončení díla již vypršel. Na základě článku ve smlouvě o odstoupení od smlouvy v připadě zmaření výkonu díla nebo porušení smlouvy jsem sepsal výpověď smlouvy a zaslal ji na adresu řemeslníka. Už je to měsíc od výpovědi a nikdo se mi neozval ani mi nebyli penize vráceny. Na telefoním čísle je řemeslník stále k nezastiženi. Jak mám postupovat ted abych dostal své penize zpátky (20 000 kč)? Mám nějakou možnost dostat z něho penize soudně?

Odpověď:

Předně je třeba si ujasnit, jakým způsobem jste tedy smlouvu ukončil – zda jste od ní odstoupil, nebo zda jste ji vypověděl. Jedná se o zcela odlišné instituty. Nicméně, pohledávky se můžete samozřejmě domáhat i soudní cestou. Jestliže nebyla provedena žádná práce, měl by vám vrátit řemeslník celou zálohu. Pokud již něco odpracoval, tak je třeba odečíst náklady na tuto práci (byť třeba nekvalitní). Doporučuji vám obrátit se na advokáta, který řemeslníkovi zašle předžalobní upomínku – výzvu k zaplacení s tím, že neuhradí-li v daném termínu, bude podána žaloba. Na dalším postupu se s ním poté domluvíte.

Smlouva o převodu obch.podílu – nutnost not.zápisu?

Otázka:

Je v případě převodu 100% podílu společnosti (s.r.o.) z jednoho vlastníka na jiného jednoho vlastníka nutno, kromě Smlouvy o převodu obch.podílu, zajišťovat u notáře i Notářský zápis? Slyšel jsem, že ne, pokdu se jedná jen o převod obch.podílu. Pokud by sučástí byla už i změna sídla společnosti, tak zde je již nutný Not.zápis. Zvažujeme alternativu právě převodu odílu rámci urychlení a nutné úspory prozatím bez změny sídla, toto by se třeba učinilo následně, pokud by institut Notářského zápisu nebyl nutný.

Odpověď:

V tomto případě je vyžadován notářský zápis o rozhodnutí jediného společníka při výkonu valné hromady a to souhlas s převodem obchodního podílu. Konkrétní listiny vám může vypracovat přímo notář – znáte-li v okolí nějakého schopného notáře, může vám připravit veškeré listiny sám.

Smlouva o dílo a prodlení dlužníka podle ObčZ a ObchZ

Otázka:

Zajímá mne rozdíl mezi následkem prodlení dlužníka ve smlouvě uzavřené podle občanského nebo obchodního zákoníku. Uzavíráme smlouvy o dílo a nevím, zda a proč je pro nás výhodnější uzavřít smlouvu o dílo podle občanského, resp. obchodního zákoníku. (Někdy jsme zhotovitelé a někdy v postavení objednatele).

Odpověď:

Rozdíl je např. ten, že v případě smlouvy o dílo dle ObčZ se uhrazené platby započítávají nejdříve na jistinu a až poté na úrok z prodlení, na rozdíl od smlouvy dle ObchZ, kdy se platby započítávají nejdříve na úrok z prodlení a až následně na jistinu – to je samozřejmě méně vhodné pro dlužníka. Dalším rozdílem je otázka promlčení takové pohledávky ze smlouvy o dílo. Podle ObčZ činí promlčecí doba 3 roky, dle ObchZ 4 roky. Nicméně, je třeba nezapomínat na to, že v případě, že jsou obě smluvní strany podnikateli, nelze volit zákon, jímž se bude smlouva řídit, ale takový vztah upravuje VŽDY zákoník obchodní.

Zprostředkování prodeje bytu

Otázka:

Potřebovala bych vědět, zda je podle zákona možné po vypršení smlouvy s realitní kanceláří prodat byt v osobním vlastnictví přímo zájemci, který byl předtím evidován v dané realitní kanceláři a s makléřem absolvoval prohlídku bytu, aniž by majiteli bytu hrozily nějaké sankce.

Odpověď:

V tomto případě bych Vám doporučovala prostudovat uzavřenou smlouvu a příp. obchodní podmínky realitní kanceláře. Nicméně obvykle je v těchto případech uzavřena smlouva o zprostředkování a dle § 651 obchodního zákona „Vzniku práva zprostředkovatele na provizi nebrání skutečnost, že teprve po zániku smlouvy o zprostředkování je s třetí osobou uzavřena smlouva, popřípadě splněna smlouva, na kterou se vztahovala jeho zprostředkovatelská činnost.“

Provedení díla a následný nesouhlas s cenou za dílo

Otázka:

Před 6 měsíci byla zadána dodavateli zákazka vytvoření web.stránek,zhotovení razítek,zhotovení firemního loga. Korespondence probíhala převážně elektronicky. Po vytvoření požadovaných služeb byly dodavatelem vystaveny faktury a odběratelem převzaty.
Po nějakém čase odběratel zjistil, že zhotovené práce neodpovídají účtované ceně. Po konzultaci s odborníkem v oblasti web.prezentací a reklamy je účtovaná cena vysoce nadhodnocena. Lze v tomto případě odstoupit od smlouvy a požadovat snížení ceny ( ikdyž odběratel převzal faktury a s vytvořenou prací původně souhlasil)?

Odpověď:

V tomto případě záleží na obsahu smlouvy, jakým způsobem bylo dílo (zakázka) specifikováno v této smlouvě a zda tomuto provedené dílo odpovídá či nikoli. Záleží také na tom, jak došlo k předání díla a zda byl součástí předání nějaký předávací protokol, zda jste již tehdy něco rozporovali apod. Co se týče ceny díla, jestliže její výše byla přesně uvedena ve smlouvě a s touto obě strany souhlasily, lze si jen těžko představit, že byste se nyní najednou rozhodli, že je tato cena vlastně moc vysoká. To možné není, jestliže je zakázka provedena dle smlouvy. V tuto chvíli tak máte jedinou možnost a to nechat si vypracovat znalecký posudek o tom, že provedené a předané dílo neodpovídá smlouvě. Na základě toho byste pak mohli požadovat snížení ceny nebo provedení takových úprav, aby byla smlouva naplněna.

Reklamace služeb

Otázka:

Pracoval jsem na smlouvu jako aktualizátor webu (webmaster) v období 10.4.2008 až 31.3.2010. Dne 30.9.2010 jsem obdržel reklamaci na své služby (bez bližší specifikace, pouze na základě mě neznámého znaleckého posudku), a to v celém období ( 10.4.2008 až 31.3.2010 ). Situace je komplikována tím, že za poslední dva měsíce období, tj. únor a březen 2010 mi nebyla dle smlouvy uhrazena faktura za tyto služby, místo platby jsem obdržel od zadavatele dopis, že tato faktura není vedena v jeho účetnictví a ke mě nemá již žádné závazky. Lze tedy uplatňovat reklamaci na služby, které nebyly řádně proplaceny dle smlouvy (pokud tato smlouva reklamace neřeší, nebo je v ní zapsána šestiměsíční reklamační lhůta)? Popřípadě v jaké lhůtě, a v jakém rozsahu lze reklamovat tyto služby (míněno za jaké období).

Odpověď:

V tomto případě je nutné znát obsah uzavřené smlouvy, práva a povinnosti v ní sjednaná, způsob předání díla atd. Rovněž pak je rozhodující, jaký právní předpis se na tuto smlouvu vztahuje – zda-li zákoník občanský nebo obchodní (toto by mělo buď být určeno ve smlouvě či je toto posuzováno dle účastníků smlouvy). Bez těchto znalostí nelze na Vaše otázky odpovědět.
Dle občanského zákoníku je záruční doba 6 měsíců (§ 646), nestanovuje-li zvláštní právní předpis jinak či není-li mezi účastníky sjednána záruční doba delší. V § 647 je pak stanoveno: „Záruční doba začíná běžet ode dne převzetí věci. Převzal-li objednatel věc až po dni, do kterého měl povinnost ji převzít, běží záruční doba již ode dne, kdy měl tuto povinnost.“
Obchodní zákoník pak záruční dobu nestanovuje a její délku ponechává na smluvním ujednání smluvních stran s tím, že v § 562 stanovuje povinnost objednatele předmět díla prohlédnout nebo zařídit jeho prohlídku podle možnosti co nejdříve po předání předmětu díla a případné vady oznámit bez zbytečného odkladu.
Nicméně tento typ smluv bývá obvykle uzavírán dle § 269 odst 2 obchodního zákona, tedy jako smluvní typ nepojmenovaný, kdy tyto skutečnosti by měly být řešeny dle ujednání ve smlouvě.
S ohledem na výše uvedené Vám tedy doporučuji uzavřenou smlouvu (a příp. další listiny) předat advokátovi ve Vašem okolí, který po jejich prostudování Vám sdělí, jak lze nejlépe dále právně postupovat.

Dluh na provizním kontu

Otázka:

Před osmi lety jsem spolupracoval s firmou XY a ta mě loni upozornila že mám záporné saldo na provizním účtu.A nedávno mi přišlo to samé z firmi AB.Ať se obrátím kamkoli nikdo mi není ochoten vysvětlit jak toto vzniklo a podle jakého článku smlouvy o obchodním zastopení jsem se provinil.Částka není vysoká cca 1100 ale nikdo mi to nehodlá vysvětlt jenom vyhrožují soudem dostal jsem v i-meilu přílohu nějakého mého konta ktrëré jsem vyděl poprvé a nic konkrétního se z něj nedá vyčíst.Jediné co jsem pochopil je že mi byli strhávány nějaké poplatky jako vedlejší náklady a podobné nesmysli.Ba ani mí bývalí nadřízení mě jen obracejí na vymahačskou firmu AB.Po smi letech je na něco takového vůbec právo a jsou mi povini toto konkrétně vyvětlit.

Odpověď:

Ráda bych vám pomohla, ale bez znalosti všech listin, obchodních podmínek apod. není možné vůbec odpovědět. Dluh na provizním kontu může dle mých zkušeností vzniknout např. tím, že určitá pojistná smlouva (jedná-li se o sjednávání pojištění) byla vypovězena např. z důvodu neuhrazení pojistného a tudíž byste tzv. získatelskou provizi za její sjednání musel vrátit. Samozřejmě tuto částku mohou tvořit i různé poplatky, to ale bez znalosti předmětných listin a ceníků nejsem schopna říci přesně. Napište jim dopis, že chcete vysvětlit a specifikovat jak přesně k této dlužné částce došlo a z čeho se skládá. Měli by být schopni vám to doložit, protože pokud by to vymáhali soudní cestou, tak to po nich bude chtít i soud. Co se týče promlčení – opět, je otázka co je to za pohledávky, z čeho vznikly a kdy byly splatné a od toho se odvíjí případné promlčení takové pohledávky. Takže ani zde vám nemohu jednoznačně říci, že už na to po 8 letech „nemají právo“.
Doporučuji se všemi předmětnými listinami navštívit osobně nějakého advokáta a poradit se s ním.