Archiv pro rubriku: Pracovní právo

Pracovní právo

Zrušení pracovního poměru

Otázka:

Pracuji devět měsíců ve firmě, ve které jsem nezapadla do kolektivu. Mám z toho opravdu těžké psychické problémy. Je možné zrušit pracovní poměr bez nutnosti dvou měsíční výpovědní lhůty? Bojím se do práce chodit a musím se přetvařovat, i když vím, že mě kolegové pomlouvají a nemají rádi. Mám z toho psychické problémy.

Odpověď:

Podle zákoníku práce máte pouze 2 možnosti:
1) pokusit se se zaměstnavatelem uzavřít dohodu o skončení pracovního poměru k libovolnému datu – jednoduše za ním dojděte, vysvětlete mu situaci a požádejte ho, zda by bylo možné pracovní poměr ukončit. Jestliže vám ale nevyhoví, máte už jen možnost
2) dát výpověď. Ta musí být písemná a musí být doručena zaměstnavateli. Výpovědní lhůta je 2 měsíce a počíná běžet 1.dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď zaměstnavateli doručena.

Pakliže byste chtěla skončit v práci jinak, vystavujete se riziku, že po vás zaměstnavatel bude vyžadovat náhradu možné škody za to, že nejste v práci. Toto vám tedy nedoporučuji.

Škoda zaměstnavatele – spoluúčast na havarijním poj.

Otázka:

Lze nevyplacenou spoluúčast z havarijního pojištění považovat za škodu zaměstnace vůči zaměstnavateli? Nejedná se o řidiče z povolání, ale o tzv. řidiče referenta, který používá vozidlo na pracovní cesty, ale i na základě dohody i na soukronmé cesty.

Odpověď:

Ano, samozřejmě. Spoluúčast zaměstnavatele na havarijním pojištění je jemu vzniklá škoda a tudíž zaměstnanec, který tuto škodu způsobil, ji musí nahradit. Pak záleží na tom, zda např. pro užívání vozidla zaměstnancem je pro případ škody určen nějaký limit nebo zda je tento zaměstnanec pojištěn proti způsobení škody zaměstnavateli atd. Pokud si na obě varianty odpovíte záporně, pak musí zaměstnanec uhradit spoluúčast v plné výši.

Výpověď a nárok na podporu

Otázka:

Ráda bych se touto cestou zeptala, pokud dám v práci výpověď bez udání důvodu, mám nárok na podporu?

Odpověď:

V případě, že dáte výpověď z pracovního poměru, tak můžete požádat o podporu v nezaměstnanosti. Jestliže splníte veškeré ostatní podmínky, získáte nárok na podporu ve výši 45 % průměrné čisté měsíční mzdy z posledního zaměstnání. Doporučuji k přečtení např. tento článek:
http://www.mesec.cz/mzdy-a-duchod/mzda-a-plat/pruvodce/podpora-v-nezamestnanosti/

Odpovědnost za škodu v práci

Otázka:

Dcera pracuje v baru kde mají výherní automaty.Před časem tři darebáci automaty vykradly,vyšetřuje to policie.Dcera je v práci sama,mají tam kamery,ale obrázek na obrazovce je malý a rozmazaný.Zaměstnavatel chce po dceři úhradu škody ve výši 53 tisíc kč.Již zaplatila pokutu 3,500Kč za uvedené.Byla na policii u výslechu.Nemá žádné vyjádření policie.Musí tuto škodu uhradit?Není to nijak ošetřené,nemá v ruce žádné vyjádření.Za rok a půl nedostala žádný výplatní pásek,peníze jim dávají do“ruky“, poslední dva měsíce v obálce se základními údaji.Takže i na veškeré pokuty a údajná manka nemá žádný doklad.

Odpověď:

Ať dcera rozhodně žádnou škodu zaměstnavateli nehradí! I kdyby měla sepsanou dohodu o hmotné odpovědnosti, tak v případě, že se prokáže, že ke škodě došlo bez jejího zavinění, pak se odpovědnosti zprostí. Navíc, v tomto případě by měl její zaměstnavatel škodu vymáhat po pachatelích této trestné činnosti. Také mi není jasné, o jaké „pokutě 3500,- Kč“ píšete … pokutu od koho?

Okamžité zrušení pracovního poměru

Otázka:

Mám dotaz ohledně okamžitého zrušení pracovního poměru souladu s § 56 odst. 1 písm. b Zákoníku práce. Jaká je minimální doba splatnosti dlužné částky a odstupného ? Příklad zrušení pracovního poměru odešlu zaměstnavatelovi 16.2.2011 a budu požadovat dlužnou část mzdy splečně se zákonným odstupným ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku nejpozději do 23.2.2011( můžu zaměstnavatelovi ponechat na vyplacení dlužné částky 7 dnů?)

Odpověď:

Ve vašem dotazu postrádám informaci, za jaké období nevyplacené mzdy se jedná. Okamžité zrušení pracovního poměru z uvedeného důvodu můžete předat zaměstnavateli dne 16.2. pro dlužnou mzdu za měsíc prosinec a starší měsíce. Podle § 67 odst. 3 zákoníku práce vyplácí zaměstnavatel odstupné v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru, nedohodnou-li se strany jinak. Tedy, jestliže máte např. splatnost mzdy ke každému 15.dni v měsíci, tak odstupné vám musí zaměstnavatel vyplatit do 15.3. Co se týče splatnosti řádné dlužné mzdy, ta již splatná je. K vašemu dotazu – není možné určovat zaměstnavateli splatnost odstupného 7 dnů – to nelze.

Nemocenská a pracovní úraz

Otázka:

V rijnu 2007 jsem mel pracovni uraz(zlomeny obratel).pote jsem opet nastoupil do prace v kvetnu 2008.pak jsem mel bolesti kvuli tomuto obratli a v rijnu 2010 jsem podstoupil operaci a nastoupil na klasickou nemocenskou.chci se zeptat,jestli mam narok,aby mi firma platila nemocenskou tzv.100% na nasledky prac.urazu nebo s tim nak spojene(trb.nemoc z povolani nebo tak neco)

Odpověď:

Jestliže se jedná o následky pracovního úrazu, pak vám náleží náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti dle § 370 zákoníku práce. Zaměstnavatel by vám tuto náhradu (tj. rozdíl mezi nemocenskou a průměrným výdělkem před vznikem úrazu) měl vyplácet jednou měsíčně, nedohodne-li se s vámi na jiném způsobu výplaty. Obraťte se na zaměstnavatele a požadujte vyplácení těchto náhrad. Je možné, že si budete muset nechat zpracovat lékařský posudek o tom, že jde neschopnost v souvislosti s pracovním úrazem. Nebude-li zaměstnavatel chtít náhrady přesto vyplácet, obraťte se na příslušný inspektorát práce.

Návrat kolegyně po MD

Otázka:

V současné době pracuji jako vedoucí učitelka v MŠ. Po MD se má vrátit kolegyně, která dříve tuto funkci vykonávala. Musí se vrátit kolegyně na funkci vedoucí učitelky, nebo může být zařazena jako řadová učitelka? Vedení je s mou prací spokojeno víc, co pro to může ředitelka školy udělat?

Odpověď:

Nejsem si jistá, zda dotaz formulujete správně – zda se má opravdu jednat o návrat do práce po mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené; mezi tím je poměrně velký rozdíl.
Nastoupí-li zaměstnankyně po skončení mateřské dovolené v době, po kterou je oprávněna čerpat mateřskou dovolenou (tj. po uplynutí 22 týdnů od porodu) do práce, zařadí je zaměstnavatel na jejich původní práci a pracoviště. Jestliže se do práce vrací zaměstnankyně po rodičovské dovolené, nemá již zaměstnavatel povinnost jej zařadit na jeho původní práci a pracoviště. V těchto případech platí obecná povinnost přidělovat práci podle pracovní smlouvy.
Tedy, v tomto případě záleží na obsahu vlastní pracovní smlouvy dané kolegyně – jakým způsobem měla pracovní pozici upravenu a hlavně kdy konkrétně se tedy do práce vrací.

Podpora v nezaměstnanosti

Otázka:

Mám nárok na podporu v nezaměstnanosti při těchto faktech???

1., v roce 2010 jsem čerpala podporu v nezaměstnanosti v délce 6 měsíců.
2.,poté jsem si našla práci na plný úvazek,ale zaměstnavatel mi zrušil pracovní poměr ve zkušební lhůtě uvedený i v pracovní smlouvě, z důvodů jimi uvedených-a to dle par.66 ZP.

Prosím o radu,a´t ušetřím si nepříjemnosti.

Odpověď:

Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který získal v rozhodném období zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců a požádal úřad práce, u kterého je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti. Rozhodným obdobím pro posuzování nároků na podporu v nezaměstnanosti jsou poslední 3 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.

Od 1.1.2011 musí uchazeč o zaměstnání úřadu práce doložit, že pracovní poměr ve zkušební době byl ukončen ze strany zaměstnavatele ( např. přímo v zápočtovém listu nebo na potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti).

Žádost o podporu v nezaměstnanosti musíte podat do 3 dnů od ukončení pracovního poměru.

Více info zde:
http://www.portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/708?POSTUP_ID=82&PRVEK_ID=627

Právo na snížení prémií

Otázka:

Zastávám práci asistentky projekční kanceláře. Můj problém se týká pracovní činnosti, kterou jsem na konci měsíce nestíhala vypracovat pro důležitější povinnosti – fakturaci. Ke konci měsíce mě prosila vedoucí, abych byla po tři dny v práci o dvě hodiny déle, aby se stihla fakturace. V práci jsem byla přes čas po dva dny, třetí den nebyl pro fakturaci potřeba, vsechna fakturace se stihla.
Nyní mi vedoucí hodlá strhnout prémie za nestihnutou práci. Prý jsem si měla práci lépe zkoordinovat, a kdybych byla v práci přes čas i tředí den, tak bych vše stihla.
Na pozici jsme s kolegyní pouze dvě a práce je alepsoň za tři zaměstnance.
Má vedoucí právo mi strhnout prémie z důvodů, že nestíhám uložené pracovní činnosti ve své pracovní době, ačkoli bývám v práci přes čas a ještě mi vyčte, že jsem v práci přes čas málo.

Odpověď:

Zde je zásadní otázkou to, jak máte smluvně upraven nárok na vyplácení prémií. Prémie totiž obvykle bývají nenárokovou složkou mzdy a pokud ze smlouvy nevyplývá něco jiného, je jejich přiznání zaměstnavatelem a vyplacení pouze jen na jeho vůli. Jestliže však nárok na vyplácení prémií máte smluvně ošetřen, záleží na tom, co je přesně obsahem takového ujednání – to bez jeho znalosti nemohu říci, zda nárok máte nebo ne.

Překážky v práci – studium

Otázka:

Jsem zaměstnán již 10let jako občan.zaměstnanec u státní firmy na dobu neurčitou a jsem zařazen do 11.platové třídy na kterou je dle zákoníku práce 262/2006Sb. požadováno VŠ vzdělání. Od 1.1.2007 jsem byl do této plat.třídy vyjímečně zařazen na dobu 4let tj. do 31.12.2010. 2 měsíce před koncem r.2010 jsem začal studovat VŠ a zaměstnavatel mě vyjímečně zařadil do 11.plat.třídy dle ustanovení, které toto vyjímečné zařazení díky započatému VŠ vzdělání nadále umožňovalo i po 1.1.2011 s tím, že mi bylo toto zařazení podmíněno tímto studiem a průběh studia, že budu muset dokládat zaměstnavateli. Toto ustanovení bylo dle novelizace NV564/2006Sb. nahrazeno již novým ustanovením, kde se již tato podmínka neuvádí ale přesto jsem pořád vyjímečně zařazený a zaměstnavatel nadále trvá na podmínce, že si doplním VŠ vzdělání, které jsem koncem r.2010 již započal. Nyní když jsem si chtěl vybírat překážky v práci na straně zaměstnance dle $232 písm. b) a e) zákoníku práce 262/2006Sb, tak mi bylo řečeno, že mi toto neumožní, že mojí žádosti nevyhovuje, jelikož obor studia nesouvisí s výkonem sjednané práce a tudíž toto moje zvyšování kvalifikace není v souladu s jeho potřebou. Zároveň mě ovšem upozorňuje, že nadále podmiňuje moje zařazení do 11.platové třídy mým zvýšením kvalifikace a v případě pokud tuto VŠ nedodělám či přeruším studium, tak bude se mnou rozvázán pracovní poměr dle paragrafu 52 odst.f). Má zaměstnavatel pravdu a postupuje vůči mě správně? Je tedy jeho názor, že si zvyšuji kvalifikaci v rozporu s jeho potřebou správný, když si zvyšuji kvalifikaci v rámci VŠ studia v souladu s právními předpisy, které mi na činnosti které pro zaměstnavatele provádím, tyto kvalifikační předpoklady ukládají? Zákoník práce ani nařízení vlády mi neurčuje jaké VŠ vzdělání (jaký obor) musím mít, jako je tomu např. u pedagogů, lékařů, právníků atd., pouze mi stanovují požadovaný stupeň vzdělání a jeho dosažení podmiňuje zaměstnavatel mým setrváním v pracovním poměru.

Odpověď:

Podle mého názoru postupuje váš zaměstnavatel v rozporu se zákonem. Přesně jak uvádíte, tak dle § 232 zákoníku práce vám přísluší náhrada mzdy v souvislosti se zvýšením kvalifikace. Tvrzení zaměstnavatele, že se ve vašem případě o zvyšování kvalifikace pro účely dle § 232 ZP nejedná, je chybné. V tomto případě je nutné použít i ustanovení § 231 zákoníku práce, které pojem „zvýšení kvalifikace“ definuje. Pro váš případ tak lze použít odstavec 2 tohoto ustanovení, které říká že:
„Zvyšováním kvalifikace je studium, vzdělávání, školení nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele.“ Tedy, zde není podmínka toho, že vyšší stupeň vzdělání musí souviset s oborem, který v práci vykonáváte. Navíc, použijete-li ještě ustanovení § 205 zákoníku práce, tak zde přímo komentář k tomuto ustanovení uvádí, že jestliže zaměstnavatel přijme do zaměstnání zaměstnance, který nesplňuje kvalifikaci a umožní mu tedy její doplnění, nemůže to být k tíži zaměstnance. A pokud tedy účast na školení zasahuje do pracovní doby, jedná se o překážku na straně zaměstnavatele a tudíž vám náleží náhrada mzdy.