Archiv pro rubriku: Různé

Pracovní právo / Různé

Nemocenská a pracovní úraz

Otázka:

V rijnu 2007 jsem mel pracovni uraz(zlomeny obratel).pote jsem opet nastoupil do prace v kvetnu 2008.pak jsem mel bolesti kvuli tomuto obratli a v rijnu 2010 jsem podstoupil operaci a nastoupil na klasickou nemocenskou.chci se zeptat,jestli mam narok,aby mi firma platila nemocenskou tzv.100% na nasledky prac.urazu nebo s tim nak spojene(trb.nemoc z povolani nebo tak neco)

Odpověď:

Jestliže se jedná o následky pracovního úrazu, pak vám náleží náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti dle § 370 zákoníku práce. Zaměstnavatel by vám tuto náhradu (tj. rozdíl mezi nemocenskou a průměrným výdělkem před vznikem úrazu) měl vyplácet jednou měsíčně, nedohodne-li se s vámi na jiném způsobu výplaty. Obraťte se na zaměstnavatele a požadujte vyplácení těchto náhrad. Je možné, že si budete muset nechat zpracovat lékařský posudek o tom, že jde neschopnost v souvislosti s pracovním úrazem. Nebude-li zaměstnavatel chtít náhrady přesto vyplácet, obraťte se na příslušný inspektorát práce.

Návrat kolegyně po MD

Otázka:

V současné době pracuji jako vedoucí učitelka v MŠ. Po MD se má vrátit kolegyně, která dříve tuto funkci vykonávala. Musí se vrátit kolegyně na funkci vedoucí učitelky, nebo může být zařazena jako řadová učitelka? Vedení je s mou prací spokojeno víc, co pro to může ředitelka školy udělat?

Odpověď:

Nejsem si jistá, zda dotaz formulujete správně – zda se má opravdu jednat o návrat do práce po mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené; mezi tím je poměrně velký rozdíl.
Nastoupí-li zaměstnankyně po skončení mateřské dovolené v době, po kterou je oprávněna čerpat mateřskou dovolenou (tj. po uplynutí 22 týdnů od porodu) do práce, zařadí je zaměstnavatel na jejich původní práci a pracoviště. Jestliže se do práce vrací zaměstnankyně po rodičovské dovolené, nemá již zaměstnavatel povinnost jej zařadit na jeho původní práci a pracoviště. V těchto případech platí obecná povinnost přidělovat práci podle pracovní smlouvy.
Tedy, v tomto případě záleží na obsahu vlastní pracovní smlouvy dané kolegyně – jakým způsobem měla pracovní pozici upravenu a hlavně kdy konkrétně se tedy do práce vrací.

Podpora v nezaměstnanosti

Otázka:

Mám nárok na podporu v nezaměstnanosti při těchto faktech???

1., v roce 2010 jsem čerpala podporu v nezaměstnanosti v délce 6 měsíců.
2.,poté jsem si našla práci na plný úvazek,ale zaměstnavatel mi zrušil pracovní poměr ve zkušební lhůtě uvedený i v pracovní smlouvě, z důvodů jimi uvedených-a to dle par.66 ZP.

Prosím o radu,a´t ušetřím si nepříjemnosti.

Odpověď:

Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který získal v rozhodném období zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců a požádal úřad práce, u kterého je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti. Rozhodným obdobím pro posuzování nároků na podporu v nezaměstnanosti jsou poslední 3 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.

Od 1.1.2011 musí uchazeč o zaměstnání úřadu práce doložit, že pracovní poměr ve zkušební době byl ukončen ze strany zaměstnavatele ( např. přímo v zápočtovém listu nebo na potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti).

Žádost o podporu v nezaměstnanosti musíte podat do 3 dnů od ukončení pracovního poměru.

Více info zde:
http://www.portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/708?POSTUP_ID=82&PRVEK_ID=627

Právo na snížení prémií

Otázka:

Zastávám práci asistentky projekční kanceláře. Můj problém se týká pracovní činnosti, kterou jsem na konci měsíce nestíhala vypracovat pro důležitější povinnosti – fakturaci. Ke konci měsíce mě prosila vedoucí, abych byla po tři dny v práci o dvě hodiny déle, aby se stihla fakturace. V práci jsem byla přes čas po dva dny, třetí den nebyl pro fakturaci potřeba, vsechna fakturace se stihla.
Nyní mi vedoucí hodlá strhnout prémie za nestihnutou práci. Prý jsem si měla práci lépe zkoordinovat, a kdybych byla v práci přes čas i tředí den, tak bych vše stihla.
Na pozici jsme s kolegyní pouze dvě a práce je alepsoň za tři zaměstnance.
Má vedoucí právo mi strhnout prémie z důvodů, že nestíhám uložené pracovní činnosti ve své pracovní době, ačkoli bývám v práci přes čas a ještě mi vyčte, že jsem v práci přes čas málo.

Odpověď:

Zde je zásadní otázkou to, jak máte smluvně upraven nárok na vyplácení prémií. Prémie totiž obvykle bývají nenárokovou složkou mzdy a pokud ze smlouvy nevyplývá něco jiného, je jejich přiznání zaměstnavatelem a vyplacení pouze jen na jeho vůli. Jestliže však nárok na vyplácení prémií máte smluvně ošetřen, záleží na tom, co je přesně obsahem takového ujednání – to bez jeho znalosti nemohu říci, zda nárok máte nebo ne.

Překážky v práci – studium

Otázka:

Jsem zaměstnán již 10let jako občan.zaměstnanec u státní firmy na dobu neurčitou a jsem zařazen do 11.platové třídy na kterou je dle zákoníku práce 262/2006Sb. požadováno VŠ vzdělání. Od 1.1.2007 jsem byl do této plat.třídy vyjímečně zařazen na dobu 4let tj. do 31.12.2010. 2 měsíce před koncem r.2010 jsem začal studovat VŠ a zaměstnavatel mě vyjímečně zařadil do 11.plat.třídy dle ustanovení, které toto vyjímečné zařazení díky započatému VŠ vzdělání nadále umožňovalo i po 1.1.2011 s tím, že mi bylo toto zařazení podmíněno tímto studiem a průběh studia, že budu muset dokládat zaměstnavateli. Toto ustanovení bylo dle novelizace NV564/2006Sb. nahrazeno již novým ustanovením, kde se již tato podmínka neuvádí ale přesto jsem pořád vyjímečně zařazený a zaměstnavatel nadále trvá na podmínce, že si doplním VŠ vzdělání, které jsem koncem r.2010 již započal. Nyní když jsem si chtěl vybírat překážky v práci na straně zaměstnance dle $232 písm. b) a e) zákoníku práce 262/2006Sb, tak mi bylo řečeno, že mi toto neumožní, že mojí žádosti nevyhovuje, jelikož obor studia nesouvisí s výkonem sjednané práce a tudíž toto moje zvyšování kvalifikace není v souladu s jeho potřebou. Zároveň mě ovšem upozorňuje, že nadále podmiňuje moje zařazení do 11.platové třídy mým zvýšením kvalifikace a v případě pokud tuto VŠ nedodělám či přeruším studium, tak bude se mnou rozvázán pracovní poměr dle paragrafu 52 odst.f). Má zaměstnavatel pravdu a postupuje vůči mě správně? Je tedy jeho názor, že si zvyšuji kvalifikaci v rozporu s jeho potřebou správný, když si zvyšuji kvalifikaci v rámci VŠ studia v souladu s právními předpisy, které mi na činnosti které pro zaměstnavatele provádím, tyto kvalifikační předpoklady ukládají? Zákoník práce ani nařízení vlády mi neurčuje jaké VŠ vzdělání (jaký obor) musím mít, jako je tomu např. u pedagogů, lékařů, právníků atd., pouze mi stanovují požadovaný stupeň vzdělání a jeho dosažení podmiňuje zaměstnavatel mým setrváním v pracovním poměru.

Odpověď:

Podle mého názoru postupuje váš zaměstnavatel v rozporu se zákonem. Přesně jak uvádíte, tak dle § 232 zákoníku práce vám přísluší náhrada mzdy v souvislosti se zvýšením kvalifikace. Tvrzení zaměstnavatele, že se ve vašem případě o zvyšování kvalifikace pro účely dle § 232 ZP nejedná, je chybné. V tomto případě je nutné použít i ustanovení § 231 zákoníku práce, které pojem „zvýšení kvalifikace“ definuje. Pro váš případ tak lze použít odstavec 2 tohoto ustanovení, které říká že:
„Zvyšováním kvalifikace je studium, vzdělávání, školení nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele.“ Tedy, zde není podmínka toho, že vyšší stupeň vzdělání musí souviset s oborem, který v práci vykonáváte. Navíc, použijete-li ještě ustanovení § 205 zákoníku práce, tak zde přímo komentář k tomuto ustanovení uvádí, že jestliže zaměstnavatel přijme do zaměstnání zaměstnance, který nesplňuje kvalifikaci a umožní mu tedy její doplnění, nemůže to být k tíži zaměstnance. A pokud tedy účast na školení zasahuje do pracovní doby, jedná se o překážku na straně zaměstnavatele a tudíž vám náleží náhrada mzdy.

Příplatek ve svátek

Otázka:

Máme dvousměnný provoz-rovnoměrný, zaměstnancům recepce
a lázeňské péče nebyly proplaceny příplatky ve svátek,které připadly na víkend.tj.25 a26.12. Bylo řečeno, že podle plánovacího kalendáře je 21 prac.dnů a jeden svátek, na další dva svátky-proplacení není nárok.
Je možné uvést i přesné paragrafy?

Odpověď:

Zákoník práce v ustanovení § 115 jednoznačně stanoví, že za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, případně namísto poskytnutí volna příplatek ve výši průměrného výdělku. To je jednoznačné ustanovení, které nerozlišuje, co říká „nějaký plánovací kalendář“. Vy jste ve svátek pracoval = náleží vám příplatek. Tedy, je nerozhodné, zda podle plánovacího kalendáře byl pouze 1 svátek – váš zaměstnavatel nepostupuje v souladu se zákoníkem práce.

Nástup do práce po RD

Otázka:

Manželka má 28.2.2011 u svého zaměstnavatele nastoupit do práce na HPP po dvouleté mateřské dovolené. Zaměstnavatel jí však mailem napsal, že její pozice, kterou zastávala před nástupem na mateřskou dovolenou, již neexistuje a současně uvedl, že odmítá vyplatit odstupné, byť na něj má ze zákona nárok a nabídl ji práci na DPP u jiné společnosti, jíž je majitelem. Nato mu ona odpověděla, že s prací na DPP nesouhlasí, a ať ji tedy vyplatí odstupné. Zaměstnavatel odpověděl, že ji odstupné nevyplatí a její pozici, kterou zastávala před mateřskou dovolenou obnoví. Je možné, aby zaměstnavatel pracovní pozici obnovil, když tvrdí, že neexistuje? Anebo v případě, kdy se již písemně vyjádřil, ze ona pozice již neexistuje, musí manželce vyplatit odstupné?

Odpověď:

Aby měla vaše manželka nárok na vyplacení odstupného, musela by od zaměstnavatele dostat výpověď pro tzv. nadbytečnost. V tomto případě ale její zaměstnavatel „pouze“ napsal, že práci nemá a to k uplatnění nároku na odstupné opravdu nestačí. Musel by jí dát (jak už jsem uvedla) písemnou výpověď. Pokud jí pak následně sdělil, že tedy pro ni práci má, pak se vaše manželka jednoduše vrátí do svého zaměstnání. V tomto případě není čeho se domáhat – naopak z té korespondence by pro zaměstnavatele příznivě vyplývalo, že byť práci neměl, snažil se jí nabídnout místo jinde a když nesouhlasila, práci pro ní našel. Vaše manželka tak 28.2. do své stávající práce nastoupí.

Ridic MKD nedodrzel odpocinek

Otázka:

Zamestnavali jsme ridice MKD, diky vlastni nedbalosti nedodrzel vykon, ktery mu umoznuje vyhlaska 561 a pretahl pracovni vykon o 10 hod 59 min, vse je zaznamenane na tachografu. Zastavila jej nemecka hlidka policie a tento prohresek u nej zjistila. My jsme ho zjistili take po stazeni dat z tachografu. Je to hrube porusen pracovni kazne. Dostali jsme za nej od nemeckych uradu pokutu ve vysi 2082 eur. Mame narok, kdyz porusil vyhlasku 561 o pracovnich vykonech a odpocinku, timto nas poskodil po nem skodu vymahat ?

Odpověď:

Jestliže to bylo jeho rozhodnutí (a nikoli příkaz zaměstnavatele), pak po něm samozřejmě můžete způsobenou škodu vymáhat a to dle ustanovení § 250 odst. 1 zákoníku práce. Můžete s ním např. uzavřít dohodu o srážkách ze mzdy a škodu mu takto srážet. Nebude-li chtít škodu uhradit dobrovolně, můžete jej o náhradu zažalovat u soudu – je však nutné mít na paměti, že budete muset prokázat, že k tomu došlo zaviněním zaměstnance a to zcela bez vašeho přičinění. Pro takový případný soudní spor bych vám doporučila vzít si na pomoc advokáta.

Nevyplacení výplaty po skončení zaměstnání

Otázka:

Pracoval jsem v jedné firmě cca jeden rok a ke dni 23.12.2010 jsem rozvázal pracovní poměr dohodou, kvůli nástupu do jiného zaměstnání. Výplatní termín v bývalé práci byl vždy od 13 do 15 dne následujícího měsíce tzn., že za měsíc Prosinec bych měl dostat peníze mezi 13 až 15 Lednem. Bohužel jsem od bývalého zaměstnavatele do dnešního dne neobdržel výplatu ani dokumenty jako zápočtový list apod. Majitel firmy nereaguje na moje opětovné výzvy k zaslání peněz na účet a dokumentů. Chci se zeptat co dělat v takových situacích a na co všechno mám právo a nárok?

Odpověď:

Svého nároku na zaplacení dlužné mzdy a příp. i vydání určitých dokumentů (zápočtového listu apod) se můžete domáhat soudní cestou. Doporučila bych vám obrátit se na advokáta, který vašeho bývalého zaměstnavatele nejprve vyzve dopisem sám a upozorní jej, že pokud nezaplatí do určitého data, podáte žalobu soudu. Uvidíte – buď zareaguje, nebo ne a pak se můžete obrátit na soud.

Navrat po rodicovske dovolene

Otázka:

V dubnu 2011 mi konci dvouleta rodicovska dovolena. Snazim se komunikovat se zamestnavatelem o navratu do prace, ktery bych rada uskutecnila v zari 2011. Se svym nadrizenym jsem byla, bohuzel pouze ustne, domluvena na navratu po 2 letech. Ten se mnou prilis nyni nekomunikuje a odkazuje mne na osobni oddeleni firmy. Tam mi rekli, ze navrat jsou povinni mi umoznit az po 3 letech. Pri odchodu mi bylo kolegou na osobnim oddeleni receno, ze se mohu vratit kdykoli behem te 3lete lhuty, kdy jsou povinni mi misto drzet, pokud jim to dopredu vcas oznamim… jak to tedy je? A jakou formou bych spravne mela svuj zamer vratit se do zamestnani oznamit? Staci pisemne mailem nebo podepsanym dokumentem? Ma nejaky smysl odkazovat se na ustni dohodu (podle ktere jsem si pak nastavila rodicovskou?)

Odpověď:

Byť to zákon nepřikazuje, je vždy vhodné tyto skutečnosti (tzn. oznámení zaměstnavateli o délce čerpání RD) sdělovat zaměstnavateli písemně. Sama pak vidíte, že může být problém s následným prokazováním takové domluvy. Jestliže tedy nic písemně nemáte a nemáte ani třeba svědky, kteří by vám potvrdili, že jste se dohodli na návratu po 2 letech, pak zaměstnavatel nemá povinnost přijmout vás do práce dříve než po 3 letech. Můžete se s ním tedy max. pokusit domluvit, ale předpokládám, že vám sdělí, že máte přijít až za rok. Co se pak týče posledního dotazu – tak čerpání rodičovské dovolené dle zákoníku práce a pobírání rodičovského příspěvku podle zákona o státní sociální podpoře jsou dva samostatné a na sobě nezávislé právní instituty.