Archiv pro rubriku: Způsobení škody

Pracovní právo / Způsobení škody

Škoda zaměstnavatele – spoluúčast na havarijním poj.

Otázka:

Lze nevyplacenou spoluúčast z havarijního pojištění považovat za škodu zaměstnace vůči zaměstnavateli? Nejedná se o řidiče z povolání, ale o tzv. řidiče referenta, který používá vozidlo na pracovní cesty, ale i na základě dohody i na soukronmé cesty.

Odpověď:

Ano, samozřejmě. Spoluúčast zaměstnavatele na havarijním pojištění je jemu vzniklá škoda a tudíž zaměstnanec, který tuto škodu způsobil, ji musí nahradit. Pak záleží na tom, zda např. pro užívání vozidla zaměstnancem je pro případ škody určen nějaký limit nebo zda je tento zaměstnanec pojištěn proti způsobení škody zaměstnavateli atd. Pokud si na obě varianty odpovíte záporně, pak musí zaměstnanec uhradit spoluúčast v plné výši.

Odpovědnost za škodu v práci

Otázka:

Dcera pracuje v baru kde mají výherní automaty.Před časem tři darebáci automaty vykradly,vyšetřuje to policie.Dcera je v práci sama,mají tam kamery,ale obrázek na obrazovce je malý a rozmazaný.Zaměstnavatel chce po dceři úhradu škody ve výši 53 tisíc kč.Již zaplatila pokutu 3,500Kč za uvedené.Byla na policii u výslechu.Nemá žádné vyjádření policie.Musí tuto škodu uhradit?Není to nijak ošetřené,nemá v ruce žádné vyjádření.Za rok a půl nedostala žádný výplatní pásek,peníze jim dávají do“ruky“, poslední dva měsíce v obálce se základními údaji.Takže i na veškeré pokuty a údajná manka nemá žádný doklad.

Odpověď:

Ať dcera rozhodně žádnou škodu zaměstnavateli nehradí! I kdyby měla sepsanou dohodu o hmotné odpovědnosti, tak v případě, že se prokáže, že ke škodě došlo bez jejího zavinění, pak se odpovědnosti zprostí. Navíc, v tomto případě by měl její zaměstnavatel škodu vymáhat po pachatelích této trestné činnosti. Také mi není jasné, o jaké „pokutě 3500,- Kč“ píšete … pokutu od koho?

Manko na pokladně v bance

Otázka:

Pracuji v bance,kde se střídáme s kolegy i na pokladně. Nastoupila jsem do banky v srpnu, ke konci listopadu jsem byla na školení na pokladny. Samostatně jsem na pokladnu nastoupila 29.11 na chviličku. 8.12 to byl sedmý den na školení, co jsem byla na na pokladně. Od doby co jsem byla na pokladně jsem vždy dělala kontrolu pokladny,zda mám v pořádku hotovost, vždy to bylo ok, až na 8.12. Při uzávěrce jsem večer zjistila že mi chybí 750 tisíc 150 ks 5 tisícovek, což je dost divné. Ten den jsem s kolegyní ráno přijímala dotaci peněz, které jsem zaúčtovala do systému(ale bohužel nepřepočítala na počítačce,ale pouze balíčky). Situace se několikrát objasňovala, koukalo se na kamerové záznamy a vše možné, neobjevilo se nic kde by peníze mohly být. Přes den jsem tak vysokou transkaci s klientem určitě neudělala. Tento týden byla na pokladně vždy hlavní pokladní dopoledne a odpoledne celoudobu já, jelikož ona měla vždy půlden dovolené. Zatím vše směřuje k tomu, že jediný kdo měl přistup do mého trezoru jsem byla já. Takže jelikož mám hmotnou zodpovědnost, tak je vše směřuje na mne :/ Peníze jsem opravdu nevzala. Takže firma bude dávat trestní oznámení na neznámého pachatele. a já jsem momentálně od včerejška do konce měsíce mimo práci, dostala jsem překážky ze strany zaměstanavatele do konce měsíce. Chtěla bych vědět, jak můžu postupovat, a zda bych měla na neznámého pachatele podat trestní oznámení i já?? Není to pro mne opravdu příjemná záležitost, protože tu práci mám ráda.. Bohužel zatím se nenašly žádné důkazy k tomu, kdo by mi to mohl vzít.

Odpověď:

Není nutné podávat další trestní oznámení – jedno už bylo podáno a to stačí. Nicméně, jestliže se vám nepodaří prokázat své nezavinění, budete muset opravdu škodu zřejmě uhradit. Možná byla chyba v systému, možná někde jinde, ale je nutné, abyste se snažila vedle policie zjistit, co se stalo. Zaměstnavateli příp. sdělte, že do doby, než policie skončí vyšetřování nic hradit nebudete, ale doporučuji najít si v místě bydliště advokáta a s ním se poradit na postupu. Rozhodně tuto situaci nepodceňujte.

Hmotná odpovědnost za ceniny a krádež kolegyní

Otázka:

Pracuji na poště za přepážkou, mám podepsanou hmotnou zodpovědnost a mám přidělené ceniny. Při běžné kontrole cenin jsem zjistila, že mi chybí 20 dálníčních známek v celkové hodnotě 24tisíc. Ceniny mám uložené v deskách na přepážce. Domnívám se, že mi ceniny ukradla kolegině v práci, jelikož čísla dálničních kuponů které mi chybí se našli v její ceninové brašně. Zaměstnavatel i policie sice případ vyšetřují, ale bylo mi zděleno, že pokud mám podepsanou hmotnou zodpovědnost, což mám, ceniny budu muset uhradit. Zaměstnavatel mi dává za vinu, že jsem ceniny měla volně na přepážce, přestože mi nezajistil kam ceniny u přepážky schovat. Napsala jsem poté žádost o zajištění větší bezpečnosti, byla mi přidělena brašna na ceniny, ale další námitky kam mám schovávat například drobné peníze zatím vyřešena nebyla. Jak se mohu bránit?

Odpověď:

Jestliže se prokáže vina vaší kolegyně, nemůže zaměstnavatel škodu požadovat po vás, ale po ní. Můžete namítat (nejlépe písemně) zaměstnavateli, že vám na pracovišti nebylo zajištěno místo, kam můžete ceniny schovat a že se k nim tudíž mohl dostat kdokoli. Sám od sebe vám škodu ze mzdy strhnout nemůže – museli byste podepsat dohodu o strhnutí. Sdělte mu, že do doby, než bude ukončeno trestní řízení, mu nic hradit nebudete a pak se uvidí. Zaměstnavatel sice za škodu odpovídá, ale jen tehdy, pokud neprokáže, že škoda vznikla bez jeho zavinění, zejména že mu bylo zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat (§ 252 odst. 4 zákoníku práce).

Dohoda o hmotné odpovědnosti a vzniklý schodek

Otázka:

V březnu 2010 jsem ukončila pracovní poměr. S ukončením tohoto poměru byla spojená inventura prodejny při které bylo zjištěné manko 30.000 Kč. Majitel firmy chce nyní po nás (6 zaměstnanců) uhradit plnou výši manka. Vím, že máme podepsanou hmotnou odpovědnost za svěřené zboží, ale nemůžu přeci uhlídat drobné krádeže, které mají na svědomí zlodějíčci kteří naší prodejnu potravin navštěvovali. Dále jsem pak nebyla na pracovišti po celou otevírací dobu. Je to tak opravdu správně, že nám mohou dát k úhradě celou částku, to nemáme žádný nárok bránit se, když jsme nekradli a vědomě jsme manko nezavinili?

Odpověď:

Náhrada škody zaměstnancem, který má uzavřenou tzv. dohodu o odpovědnosti, je upravena v § 252 a následující zákoníka práce. Zaměstnanec v tomto případě odpovídá za schodek vzniklý na hodnotách mu svěřených. V § 252 odst. 4 je stanoveno: „Zaměstnanec se zprostí odpovědnosti zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, zejména, že mu bylo zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat.“ Avšak tuto skutečnost musí zaměstnanec prokázat (pokud nebude zproštění se odpovědnosti zaměstnancem prokázáno, je zaměstnavatel oprávněn požadovat skutečnou škodu, která byla při inventarizace zjištěna).
Při společné odpovědnosti za schodek se jednotlivým zaměstnancům určí podíl náhrady podle poměru jejich dosažených hrubých výdělků (§ 260 odst. 1 zákoníku práce).

Dohoda o individuální hmotné odpovědnosti

Otázka:

Jsem členem Občanského sdružení, které prodává různé drobné výrobky, a výtěžek z prodeje jde na pomoc postiženým. Na tuto práci najímáme brigádníky, se kterými je sepsána DPP a Dohoda o hmotné odpovědnosti. Ta má toto znění:

1.Pracovník je zaměstnán u zaměstnavatele jako kamelot. Protože s touto funkcí je spojená hmotná odpovědnost, přebírá pracovník tuto hmotnou odpovědnost za svěřené hodnoty, jakož i za hodnoty, které za trvání pracovního poměru kdykoliv později převezme.

2.Pracovník se zavazuje všechny hodnoty řádně vyúčtovat a udělat vše proto, aby nevznikla na svěřených hodnotách škoda.

3.Tato dohoda zaniká skončením pracovního poměru.

4.Další podmínky odpovědnosti za případný schodek na hodnotách svěřených k vyúčtování vyplývají z ustanovení Zákoníku práce a dalších pracovněprávních předpisů.

5.Dohoda je sepsaná ve dvou vyhotoveních. Jedno z nich obdrží pracovník a druhé zaměstnavatel.

Poté se tam píše počet nafasovaných kusů, a brigádník to potvrdí svým podpisem, že je převzal.

Nyní nám nastal problém s brigádníkem, který podstatnou část pravděpodobně ukradl, a prodal si bokem. Problém je v tom, že dle jeho vyjádření, cit: „Případný rozdíl v součtu počtu kusů magnetků mě předaných, oproti mnou vrácených jsem ochoten zaplatit chybějící kusy v souladu se zákonem, tj. v prokázané nákupní ceně.

Problém je tom, že cena, za kterou je kupujeme od výrobce je cca —Kč/kus, ale prodáváme je za — Kč. Od brigádníka tedy chceme peníze ve výši prodejní.

Rád bych se tedy zeptal, jakou částku je povinnen brigádník zaplatit, a jakým paragrafem v Zákoníku práce je to podloženo.

Odpověď:

Nejprve je nutné upozornit, že tzv. dohoda o odpovědnosti může být uzavřena s fyzickou osobou, která dosáhla věku 18 let, a musí mít písemnou formu. Pokud jsou tyto podmínky splněny, byla dohoda o odpovědnosti uzavřena a tento brigádník pak má povinnost v případě zjištění schodku na svěřených předmětech takto vzniklou škodu nahradit, a to v plné výši (§ 259 zákoníku práce). Dle § 262 zákoníku práce pak „výši požadované náhrady škody určuje zaměstnavatel“.
Brigádník je tedy dle mého názoru s ohledem na výše uvedené povinen zaplatit náhradu škody stanovenou z ceny, za níž jsou výrobky prodávány a nikoli pořizovány.

škoda způsobená zaměstnavateli

Otázka:

Chtěla bych se informovat, zda-li je možné, aby po mě zaměstnavatel vymáhal, respektive žádal zaplacení škody, která mu vznikla cca před 1,5 rokem. Ve firmě již rok nepracuji a z mého pohledu není škoda prokazatelná. Nyní se soudí se zákazníkem, který tvrdí, že jsme mu dodali špatný výrobek,který si neobjednal,měla jsem špatně zadat do výroby.
Pojištění na škodu způsobenou zaměstnavateli jsem měla, ale nyní již nemám.
Pracovala jsem na pozici v zákaznickém servisu, příjem a zpracování objednávek.

Odpověď:

Pokud by se skutečně prokázalo, že Vašemu zaměstnavateli vznikla škoda, jejíž přícinnou souvislost lze shledat ve Vašem jednání, pak může Váš zaměstnavatel požadovat náhradu vzniklé škody. Promlčecí doba se v tomto případě řídí občanským zákoníkem. Tedy právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za tři roky (jde-li o škodu způsobenou úmyslně za deset let) ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla.

škoda na služebním vozidle

Otázka:

Můj syn naboural firemní auto.Podle policie škoda asi 90 000,-Kč.Auto bylo opraveno svépomocí za údajnou částku 178 000.-Kč.Pojišťovna uhradila 96 000 Kč z mé pojistky odpovědnosti za škody způsobené zaměstnavateli. Může zaměstnavatel ještě požadovat další platbu na úhradu škody?

Odpověď:

V tomto případě je rozhodující, zda-li byla uzavřena se zaměstnavatelem smlouvu o hmotné odpovědnosti. Rovněž pak záleží, jak k dopravní nehodě došlo, zda-li byla způsobena z nedbalosti, úmyslně či zda byla způsobena jiným účastníkem silničního provozu. Rovněž pak je rozhodující, zda-li byl automobil zaměstnavatelem pojištěn.
Dle § 443 občanského zákona se při určení výše škody na věci vychází z ceny v době poškození. V případě dopravních nehod je tedy nutné si uvědomit, že výše škody není odvozená od ceny opravy, ale musí být zjištěna skutečná škoda, která je posuzována dle amortizace vozidla. Pokud by tedy zaměstnavatel požadoval, aby mu rozdíl mezi náklady na opravu a úhradou od pojišťovny byl vyplacen, doporučuji Vám se obrátit na advokáta ve Vašem okolí a dále postupovat s jeho součinností.

Vymáhání škody a bezdůvodné obohacení

Otázka:

Pracuji jako účetní. Mým omylem došlo k tomu, že jeden z dnes již bývalých zaměstnanců obdržel opakovaně vyšší plat, než mu náležel. K chybě došlo tak, že se do výše jeho výplaty nepromítlo zkrácení úvazku z 1 na 0,5 fte. Zaměstnanec tak po dobu 2 měsíců dostával plat přibližně dvakrát větší, než mu podle platového výměru náležel.
Zaměstnavatel mi nyní sdělil, že náhradu vzniklé škody (řádově v desítkách tisíc Kč) bude požadovat po mně, ačkoliv je zřejmé, že v případě zaměstnance jde o bezdůvodné obohacení.
Mám nějakou možnost obrany vůči zaměstnavateli, anebo mám reálnou šanci něco vymoci po samotném zaměstnanci?

Odpověď:

V tomto případě došlo ze strany zaměstnance k bezdůvodnému obohacení, ale jelikož došlo k bezdůvodnému obohacení na úkor zaměstnavatele, je pouze zaměstnavatel oprávněn nárokovat vydání bezdůvodného obohacení.
Právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo. (§ 107 občanského zákona).
Dle § 250 zákoníku práce „Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.“ Čili zaměstnavatel je oprávněn po Vás náhradu škody požadovat. Rozsah náhrady škody pak upravuje § 257 a následující zákoníku práce, kdy pro určení rozsahu je rozhodující, zda-li máte uzavřenou dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, příp. zda-li škoda způsobena úmyslně či z nedbalosti.

Oprávněnost žádosti bývalého zaměstnance a povinnost zaměstnavatele na ni odpovídat

Otázka:

Zaměstnávali jsme 4 roky zaměstnankyni na DOPČ. Uplatňovala u nás „Prohlášení“ na odpočet daní. Z naší strany se nedopatřením stalo, že jsme ji odpočet uplatňovali dále.atd. /na tento dotaz jste mi již odpověděli, že zaměstnankyně může požadovat proplacení zaplaceného nedoplatku/
Chtěla bych nyní v této věci poradit:
Zaměstnankyně dala výpověď před 6 týdny. Nyní poslala žádost, kde – cituji -„žádá o doplacení daně za r.2009″.
Nevím, zda můžeme /jako zaměstnavatel/ a máme
povinnost na žádost v tomto znění reagovat. Jestli to správně chápu, zaplatit nedoplatek musí ona. Z její žádosti není zřejmé, jestli nedoplatek zaplatila, či jestli vůbec přiznání k dani podala. Nevyčíslila ani výši, nezaslala jiné údaje.
Druhý dotaz:
Tatáž zaměstnankyně ukončila PP dohodou. Po měsíci se písemně dožaduje zaslání vnitřního mzdového předpisu. Má na to právo? Jinými slovy-je povinností zaměstnavatele vydávat či zasílat bývalým zaměstnancům tento a podobné vnitřní dokumenty organizace?

Odpověď:

K prvnímu dotazu: jak je uvedeno na internetových stránkách – tato poradna není určena pro zodpovídání dotazů charakteru daňového, účetního, mzdového či důchodového. Jelikož však máte pouze kusé informace (jak sama uvádíte, zaměstnankyně svou žádost nikterak nespecifikovala), doporučovala bych Vám obrátit se na tuto zaměstnankyni a požadovat doplnění její žádosti. Následně se pak můžete obrátit na finanční úřad, kde Vám v této věci jistě poradí.
A k druhému dotazu: k interním dokumentům mají přístup pouze zaměstnanci, příp. pověřené osoby. Jejich zveřejnění jiným osobám záleží pouze na vůli zaměstnavateli. Tedy zaměstnavatel nemá povinnost zasílat interní dokumenty bývalé zaměstnankyni.