věřitelé po dědickém řízení

Forum Fóra Občanské právo Dědictví věřitelé po dědickém řízení

Zvolené téma obsahuje celkem 6 odpovědí. Do diskuze (1 účastník) se naposledy zapojil uživatel  Lenka Medová a poslední změna je stará 9 let, 5 měsíců.

  • Autor
    Příspěvky
  • #69986 Reply

    Martin

    Přeji dobrý den. Snažil jsem se najít odpověď z diskuse, ale nenašel, a tak Vás prosím o radu. Letos na vánoce to budou 2. roky po smrti maminky. Rok předtím jsem se stal jejím opatrovníkem, do té doby se o ni starala babička. Dědické řízení po mamince nabylo právní moci v srpnu 2006. Nyní jsem byl vyzván k doložení dědického řízení s tím, že maminka měla 600 Kč dluh za nájem na obecním bytě (nyní i s penále kolem 5000 Kč) s tím, že věc je již u soudu. Dluh je z roku 97 na bytě, ze kterého se kolem tohoto roku odstěhovala do jiného bytu (dokonce sami přidělili jiný byt), později i obvodu. Po celou tu dobu ale dluh nikdo neuplatňoval, alespoň ne na jejím novém trvalém bydlišti, ani do smrti babičky a ani u mne jako opatrovníka. Vždy se snažila i já všechny záležitosti vyřídit a tak mám i podezření, že dluh, pokud byl, byl uhrazen, ale doklady nemáme. Jaká je promlčecí lhůta u takového dluhu? Jak probíhá dědické řízení, že se taková pohledávka neobjevila? Může mi z tohoto hrozit nějaký postih, exekuce apod., když mě nekontaktoval nikdo ani od soudu?

  • #69988 Reply

    Redaktor – Mgr. Oldřich Topka

    Dobrý den, obecná promlčecí doba podle občanského zákoníku činí tři roky. Po uplynutí této promlčecí lhůty může dlužník vznést námitku promlčení, což vede k tomu, že právo nelze vykonat, tudíž se ho nelze domáhat a to ani exekučně. Jestliže se jedná o dluh z roku 1997, jak píšete, který nebyl do roku 2000 uplatněn u soudu a nebylo vydáno soudní rozhodnutí o povinnosti dluh zaplatit (u něho by totiž běžela další 10-letá promlčecí lhůta), pak se domnívám, že dluh by již neměl být právně vymahatelný, ani by Vám neměl hrozit žádný postih.

  • #69989 Reply

    Martin

    Velmi děkuji za bleskovou odpověd. Měnilo by případně moji situaci to, že by například na přelomu roku 2003/4, kdy pozbyla způsobilost k právním úkonům, někde uznala svůj závazek ? (i když ji podle magistrátu poslali obsílku někdy v r. 98)

  • #69990 Reply

    Gabriel Baják

    Přeji dobrý den

    Rodiče mi loni darovali byt, který byl zapsán v katastru nemovitostí na oba rodiče (SJM). Cena bytu 1 000 000Kč (dle znaleckého posudku pro darovací daň). Tatínek v lednu 2008 zamřel a proběhne dědické řízení. Až nyní, po smrti tatínka, mi maminka řekla, že mám jěště 2 nevlastní sourozence. Tatínek měl tyto 2 děti s dalšími 2 ženami. Moje mamika prý tyto 2 tatínkovi děti nikdy neviděla. Po darování bytu se moji rodiče odstěhovali do jiného bytu, do pronájmu. Tatínek po sobě nezanechal žádný majetek, kromě osobních věcí.

    Bude se do dědického řízení započítávat darovaný byt od rodičů a budu muset nějak vyplatit nevlastní sourozence?

    Za odpověď předem děkuji

    S pozdravem

    Gabriel Baják

  • #69991 Reply

    Mgr. Lucie Jindrová, advokát

    Dobrý den,

    dar by započetl pouze pokud by to ostatní sourozenci namítali v dědickém řízení. I tak byste je však nevyplácel; pouze by se snížil Váš dědický podíl.

  • #69992 Reply

    Lenka

    Dobrý den,chtěla bych se zeptat, jak to bude s uspokojením věřitelů, když:

    Družka má z minulosti velké dluhy, uzavře s druhem manželství a zároveň uzavřou smlouvu o zúžení SJM až na minimální rozsah.

    V případě smrti manželky se vypořádá toto SJM – kdy se rozdělí půl napůl pouze obvyklé vybavení domácnosti dle smlouvy. Její věci ve výluč. vlast. + polovina min. rozsahu SJM přejde do dědictví (Vše ostatní je tedy ve výlučném vlast. manžela?). Dědí 2 děti a manžel.

    Nerozumím §143a/4 obč.z., tzn. že o této smlouvě již museli věřitelé vědět dříve? Co kdyby nevěděli, bral by se zákonný rozsah SJM?

    V případě, že by byli se smlouvou o zúžení seznámeni, mohli by se věřitelé bránit proti smlouvě o zúžení, aby ochránili svá práva a většinu majetku nezískal díky smlouvě manžel?

    Je lepší v této situaci zůstat druh-družka?

  • #69993 Reply

    Lenka Medová

    Navazuji na mou dnešní otázku opět otázkou, a to, že soud zkoumá, zda byl jiné osobě znám osbsah smlouvy o zúžení SJM ke dni vzniku vymáhané pohledávky. Znamená to, že smlouva musela být uzavřena ještě předtím, než vznikla pohledávka nebo při vzniku pohledávky? Co když pohledávka vznikla 10 let před uzavřením smlouvy o zúžení a následně se o smlouvě věřitel dozvěděl?

    Neutrpí věřitel na tom, že v době zahájení vykonávacího řízení již tato skutečnost (že obsah smlouvy znal) není významná?

    Mohl by uplatit institut odporovatelnosti a jaký následek by to mělo pro dlužníka-povinného?

    Moc děkuji za odpověď.

Odpověď na téma: věřitelé po dědickém řízení
Informace o uživateli: