Darovací smlouva

DAROVACÍ SMLOUVA


uzavřená podle § 628 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění,

níže uvedeného dne mezi smluvními stranami, kterými jsou

 

 

 

Dárce:    jméno, příjmení,

            rodné číslo

            bydliště      a


Obdarovaný:    jméno, příjmení,

                      rodné číslo

                       bydliště

 


takto :


I. Úvodní prohlášení

 

  1. Dárce výslovně prohlašuje, že je výlučným vlastníkem této nemovitosti …………… zde uvést jaké, tzn. rodinný dům, byt, pozemek, parcelní číslo, výměra, využití nemovitosti …………….., zapsané u Katastrálního úřadu pro ………………. kraj, Katastrálního pracoviště se sídlem …………. na listu vlastnictví č. ……., v obci …………….. a katastrální území ………… (dále jen „nemovitost“)

  2. Dárce dále prohlašuje, že není nijak omezen v možnostech disponovat s předmětnou nemovitostí.

II. Předmět smlouvy

 

  1. Dárce tímto daruje nemovitost uvedenou v čl. I., a to se všemi součástmi a příslušenstvím do výlučného vlastnictví obdarovaného.

  2. Obdarovaný tímto předmětnou nemovitost přijímá do svého výlučného vlastnictví.

III. Další ujednání a prohlášení

 

  1. Dárce prohlašuje, že na darované nemovitosti neváznou ke dni podpisu této smlouvy žádné dluhy, věcná břemena, zástavní ani jiná práva třetích osob či jiná zatížení, ani neexistují skutečnosti, které by mohly vést k omezení vlastnického práva obdarovaného. Stav nemovitosti odpovídá běžnému opotřebení při obvyklém užívání.

  2. Obdarovaný prohlašuje, že se seznámil se stavem nemovitosi a je mu tedy zřejmý její stav, charakter a druh.

  3. Vlastnické právo k darované nemovitosti nabyde obdarovaný vkladem do katastru nemovitostí, a to ke dni podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí.

IV. Závěrečná ustanovení

  1. Tato smlouva, jakož i práva a povinnosti v ní výslovně neupravené, se řídí českým právním řádem, zejména zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění.

  2. Smlouvu lze měnit pouze formou písemných dodatků podepsaných oběma smluvními stranami.

  3. Smlouva je vyhotovena v šesti stejnopisech s platností originálu, z nichž po jednom obdrží dárce a obdarovaný. Čtyři stejnopisy jsou určeny pro potřeby řízení o vkladu u příslušného katastrálního úřadu.

  4. Smluvní strany potvrzují autentičnost této smlouvy a prohlašují, že se s ní pozorně seznámily, jejímu obsahu a znění rozumí, a že je uzavřena na základě jejich svobodné a pravé vůle, určitě a vážně a nikoli v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. Na důkaz toho připojují níže své podp


V ………… dne ……..


dárce                                                                     obdarovaný



 


Výpověd zaměstnance

 

VÝPOVĚĎ ZAMĚSTNANCE

dle § 50 an. zákoníku práce

 

 

název

a sídlo zaměstnavatele

 

 

Věc: Rozvázání pracovního poměru výpovědí

 

Ve Vaší společnosti pracuji na základě pracovní smlouvy ze dne … na pozici………..

Tímto dávám výpověď z tohoto pracovního poměru. Pracovní poměr skončí uplynutím dvouměsíční výpovědní doby, tedy dnem …..

 

 

V ………………. dne ……………………

 

zaměstnanec:

 

 

                                                                              ………………………………………………………..

                                                                                                podpis zaměstnance

Kupní smlouva o prodeji nemovitostí

 

KUPNÍ SMLOUVA O PRODEJI NEMOVITOSTÍ

 

uzavřená podle § 588 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění,

níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi smluvními stranami, kterými jsou

 

 

Prodávající : jméno, příjmení

rodné číslo

trvalé bydliště

 

a

 

Kupující : jméno, příjmení

rodné číslo

trvalé bydliště

 

takto :

 

1. PŘEDMĚT SMLOUVY

 

1.   Prodávající prohlašuje, že je na základě ……………………………………………………… výlučným vlastníkem této nemovitosti :

          – ………………………………………………. ;

v obci ……………….., katastrálním území ……………….., zapsané u Katastrálního úřadu pro ……………….., Katastrálního pracoviště …………….. na LV č. ………. (dále jen „nemovitost“).

 

2.    Prodávající výše uvedenou nemovitost prodává se všemi součástmi a příslušenstvím, jak stojí a leží v souladu s § 501 občanského zákoníku, a se všemi právy a povinnostmi kupujícímu. Kupující se zavazuje zaplatit za ně kupní cenu a přijmout je do svého výlučného vlastnictví.

 

2. KUPNÍ CENA A PLATEBNÍ PODMÍNKY

 

1.   Kupní cena za nemovitosti činí celkem ………………..,-Kč (slovy: …………………… korun českých). Tato kupní cena je konečná a nepřekročitelná.

2.   Kupní cena bude zaplacena na účet prodávajícího č. ……………… následujícím způsobem :

a) záloha ve výši …………………….,-Kč bude zaplacena prodávajícímu nejpozději do …. dnů ode dne podpisu této smlouvy;

b) doplatek ve výši …………………,-Kč bude zaplacen prodávajícímu nejpozději do …. dnů ode dne kdy bude kupujícímu doručena tato kupní smlouva opatřená doložkou katastrálního úřadu o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí v jeho prospěch. Dnem připsání tohoto doplatku na účet prodávajícího bude kupní cena považována za úplně zaplacenou.

3.   Kupní cena zahrnuje daň z převodu nemovitosti, kterou v souladu s příslušnými právními předpisy zaplatí prodávající.

 

3. PROHLÁŠENÍ A ZÁVAZKY SMLUVNÍCH STRAN

 

1.   Prodávající prohlašuje, že je jediným a výlučným vlastníkem nemovitosti; na nemovitosti neváznou ke dni podpisu této smlouvy žádné dluhy, věcná břemena, zástavní ani jiná práva třetích osob či jiná zatížení, ani neexistují skutečnosti, které by mohly vést k omezení vlastnického práva; mu není známa žádná nežádoucí kontaminace nemovitosti škodlivými látkami jakéhokoliv druhu; ohledně nemovitosti nebyly uplatněny žádné restituční nároky a není vedeno žádné soudní, exekuční či jiné řízení, které by postihovalo nemovitost; ohledně nemovitosti není uzavřena žádná jiná kupní smlouva či smlouva, která by nemovitost jakkoliv zatěžovala; veškeré nemovitosti, stavby nebo příslušenství na nemovitosti, které nejsou zapsané v katastru nemovitostí, jsou v jeho výlučném vlastnictví, jsou předmětem této kupní smlouvy a stávají se vlastnictvím kupujícího zápisem vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí ve prospěch kupujícího; kupujícího řádně seznámil se stavem, charakterem a druhem nemovitosti.

2.   Prodávající se zavazuje, že ode dne podpisu této smlouvy neučiní žádné úkony, které by vedly k porušení jakéhokoliv prohlášení z předchozího odstavce nebo k tomu, že by se některé z nich stalo nepravdivým nebo neplatným.

3.   Kupující prohlašuje, že je mu znám stav, charakter a druh prodávané nemovitosti tak jak stojí a leží, a zavazuje se včas zaplatit kupní cenu a převezít nemovitosti do svého výlučného vlastnictví se všemi právy a povinnostmi.

4.   Smluvní strany se zavazují, že si vzájemně poskytnou veškerou potřebnou součinnost ve všech záležitostech spojených s prodejem nemovitosti a s převodem vlastnického práva k ní.

 

4. PŘEVOD VLASTNICKÉHO PRÁVA

 

1.   Vlastnictké právo k nemovitosti přechází na kupujícího vkladem vlastnického práva v jeho prospěch do katastru nemovitostí u příslušného katastrálního úřadu.

2.   Návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí se všemi požadovanými přílohami podá kupující u příslušného katastrálního úřadu neprodleně po uzavření této smlouvy. Tento návrh bude smluvními stranami podepsán současně s touto kupní smlouvou. Poplatky spojené s vkladem do katastru nemovitostí nese kupující.

3.   Smluvní strany se zavazují poskytnout katastrálnímu úřadu potřebnou součinnost a zavazují se doložit na výzvu katastrálního úřadu veškeré požadované podklady, popřípadě doplnit či změnit tuto smlouvu nebo návrh na vklad do katastru nemovitostí anebo odstranit vytýkané vady v souladu s požadavky příslušného katastrálního úřadu.

4.   Smluvní strany a jejich právní nástupci jsou vázáni svými právními úkony až do pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu vlastnického práva. Smluvní strany prohlašují, že se až do provedení vkladu podle tohoto článku zdrží jakýchkoliv činností, které by vedly ke zmaření či ztížení tohoto úkonu.

 

 

5. PŘEDÁNÍ NEMOVITOSTI

 

1.   Prodávající je oprávněn užívat nemovitost do dne jejího předání kupujícímu. Veškeré náklady spojené s užíváním nemovitosti ponese až do tohoto dne prodávající.

2.   Prodávající se zavazuje předat nemovitost do …. ode dne úplného zaplacení kupní ceny.

3.   Prodávající se zavazuje, že nemovitost kupujícímu předá vyklizenou, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak.

 

6. ODSTOUPENÍ OD SMLOUVY A SANKCE

1.   Jestliže prodávající poruší jakoukoliv povinnost vyplývající mu z článku 4. nebo 5. této smlouvy nebo se jakékoliv z jeho prohlášení projeví jako neúplné, nepravdivé či zavádějící, je kupující oprávněn od této smlouvy odstoupit.

2.   Prodávající je oprávněn od této smlouvy odstoupit, pokud bude kupující v prodlení se zaplacením zálohy nebo doplatku kupní ceny o více než … dnů po uplynutí lhůt k zaplacení podle článku 2. odstavce 2. písm. a) a b).

3.   Odstoupení od smlouvy musí být učiněno písemně a doručeno druhé smluvní straně. Kupní smlouva se odstoupením ruší od počátku. V tomto případě jsou smluvní strany povinny vrátit si veškerá do doby odstoupení poskytnutá plnění a vzájemně se vypořádat s ohledem na zásady o bezdůvodném obohacení, čímž není dotčen nárok smluvních stran na smluvní pokutu a případnou náhradu škody.

4.   V případě prodlení kupujícího se zaplacením kupní ceny podle platebních podmínek sjednaných v článku 2. odst. 2. této smlouvy, se kupující zavazuje k zaplacení smluvní pokuty ve výši ……,- Kč za každý den prodlení. Tím není dotčen nárok na případnou náhradu škody.

5.   Pro případ každého jednotlivého porušení kterékoliv povinnosti stanovené v článku 4. nebo 5. této smlouvy se smluvní strany zavazují strany zaplatit druhé smluvní straně smluvní pokutu ve výši ………..,- Kč za každé takové porušení. Tím není dotčen nárok na případnou náhradu škody.

 

7. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

 

1.   Tato smlouva, jakož i práva a povinnosti v ní výslovně neupravené, se řídí českým právním řádem, zejména zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění.

2.   V případě, že by některé ustanovení této smlouvy bylo nebo se stalo zčásti nebo zcela neplatným či neúčinným, zůstává platnost ostatních ustanovení nedotčena. Smluvní strany se zavazují nahradit takové ustanovení ustanovením novým, které bude odpovídat účelu původního ustanovení.

3.   Tuto smlouvu lze měnit nebo doplňovat pouze formou písemných dodatků podepsaných oběma smluvními stranami.

4.   Tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami.

5.   Tato smlouva je vyhotovena v šesti stejnopisech s platností originálu, z nichž po jednom obdrží prodávající i kupující. Čtyři stejnopisy jsou určeny pro potřeby příslušného katastrálnímu úřadu, přičemž tyto stejnopisy budou do okamžiku podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí uloženy u kupujícího.

6.   Smluvní strany potvrzují autentičnost této smlouvy a prohlašují, že se s ní pozorně seznámily, jejímu obsahu a znění rozumí, a že je uzavřena na základě jejich svobodné a skutečné vůle, určitě a vážně a nikoli v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. Na důkaz toho připojují níže své podpisy.

 

 

V …………………………… dne ………………………

 

 

………………………………………………                              ……………………………………………….

                  Kupující                                                                               Prodávající

 

 

 

 

 

 

 

Darovací smlouva s věcným břemenem

DAROVACÍ SMLOUVA SE ZŘÍZENÍM VĚCNÉHO BŘEMENE


uzavřená podle § 628 a násl. ve spojení s §151n a násl.

zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění,

níže uvedeného dne mezi smluvními stranami, kterými jsou

 

 

 

Dárce:    jméno, příjmení,

            rodné číslo

            bydliště      a


Obdarovaný:    jméno, příjmení,

                      rodné číslo

                       bydliště

 


takto :


I. Úvodní prohlášení 
  1. Dárce výslovně prohlašuje, že je výlučným vlastníkem této nemovitosti …………… zde uvést jaké, tzn. rodinný dům, byt, pozemek, parcelní číslo, výměra, využití nemovitosti …………….., zapsané u Katastrálního úřadu pro ………………. kraj, Katastrálního pracoviště se sídlem …………. na listu vlastnictví č. ……., v obci …………….. a katastrální území ………… (dále jen „nemovitost“)

  2. Dárce dále prohlašuje, že není nijak omezen v možnostech disponovat s předmětnou nemovitostí.

II. Předmět smlouvy 

  1. Dárce tímto daruje nemovitost uvedenou v čl. I., a to se všemi součástmi a příslušenstvím do výlučného vlastnictví obdarovaného.

  2. Obdarovaný tímto předmětnou nemovitost přijímá do svého výlučného vlastnictví.

III. Další ujednání a prohlášení 

  1. Dárce prohlašuje, že na darované nemovitosti neváznou ke dni podpisu této smlouvy žádné dluhy, věcná břemena, zástavní ani jiná práva třetích osob či jiná zatížení, ani neexistují skutečnosti, které by mohly vést k omezení vlastnického práva obdarovaného. Stav nemovitosti odpovídá běžnému opotřebení při obvyklém užívání.

  2. Obdarovaný prohlašuje, že se seznámil se stavem nemovitosi a je mu tedy zřejmý její stav, charakter a druh.

  3. Vlastnické právo k darované nemovitosti nabyde obdarovaný vkladem do katastru nemovitostí, a to ke dni podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí.

IV. Zřízení věcného břemene

  1. Obdarovaný současně s touto smlouvou zřizuje věcné břemeno doživotního a bezplatného práva bydlení v darované nemovitosti ve prospěch dárce v tomto rozsahu : dárce je oprávněn výlučně užívat byt v …… nadzemním podlaží, který sestává z obývacího pokoje, kuchyně, ložnice, a koupelny se sociálním zařízením, dále pak je oprávněn užívat společně s obdarovaným hlavní chodbu domu, půdu a pozemky uvedené v čl. I. odst. 1 této smlouvy. Dárce je oprávněným z věcného břemene a v tomto rozsahu jej přijímá.

  2. Dárce jako oprávněný z věcného břemene je povinen podílet se poměrnou částí na nákladech na opravy a údržbu, které souvisejí s opotřebením té části nemovitosti, kterých se dotýká výkon jeho práv z věcného břemene.

  3. Věcné břemeno se zřizuje bezplatně. Jeho hodnota podle ocenění účastníků této smlouvy činí 100.000,- Kč a byla stanovena pětinásobkem ročního plnění ve výši 20.000,- Kč.

  4. V případě, že v důsledku výkonu práv z věcného břemene dárcem vznikne na nemovitosti škoda, je dárce povinen tuto škodu nahradit.

V. Závěrečná ustanovení

  1. Tato smlouva, jakož i práva a povinnosti v ní výslovně neupravené, se řídí českým právním řádem, zejména zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění.

  2. Smlouvu lze měnit pouze formou písemných dodatků podepsaných oběma smluvními stranami.

  3. Smlouva je vyhotovena v šesti stejnopisech s platností originálu, z nichž po jednom obdrží dárce a obdarovaný. Čtyři stejnopisy jsou určeny pro potřeby řízení o vkladu u příslušného katastrálního úřadu.

  4. Smluvní strany potvrzují autentičnost této smlouvy a prohlašují, že se s ní pozorně seznámily, jejímu obsahu a znění rozumí, a že je uzavřena na základě jejich svobodné a pravé vůle, určitě a vážně a nikoli v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. Na důkaz toho připojují níže své podp


V ………… dne ……..


dárce                                                                     obdarovaný


Nájemní smlouva

 

NÁJEMNÍ SMLOUVA

 

uzavřená podle § 685 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník,

níže uvedeného dne mezi smluvními stranami, kterými jsou

 

 

Pronajínatel : Jméno, příjmení

rodné číslo ………

trvale bytem …………… a

 

Nájemce : Jméno a příjmení

rodné číslo ………

trvale bytem ……………

 

takto :

 

1. PŘEDMĚT SMLOUVY

 

1.   Pronajímatel prohlašuje, že je výlučným vlastníkem bytové jednotky ve … podlaží v domě č.p. ….. na pozemku …….., v ulici …….., v obci …… Předmětem nájmu, který přenechává nájemci do nájmu, je byt 1+1, … kategorie s příslušenstvím (dále jen „byt“). Byt sestává z kuchyně o výměře … m2, pokoje o výměře … m2, koupelny o výměře … m2, WC o výměře … m2 A předsíně o výměře … m2. Byt je vybaven 1x kuchyňskou linkou, 1x plynovým sporákem, 1x vanou, 1x umyvadlem, 1x WC mísou s nádržkou, 2x vodovodními bateriemi, 2x topnými tělesy, 2x vestavěnými skříněmi, 1x domácím telefonem, zvonkem a 1x listovní schránkou. Příslušenstvím bytu je sklepní prostor o výměře 5 m2 v přízemí budovy.

2.   Pronajímatel přenechává byt nájemci ve stavu vhodném k řádnému užívání a to za účelem bydlení s tím, že byt bude užívat nájemce a osoby zde uvedené (dále jen „spolubydlící osoby“). Nájemce prohlašuje, že těmito osobami jsou :

 

……………………………………………………………………………

3.   Nájemce prohlašuje, že se ke dni předání bytu seznámil se stavem a vybavením bytu a v tomto stavu jej přebírá.

 

2. DOBA A ZÁNIK NÁJMU BYTU

 

1.   Tato nájemní smlouva se uzavírá na dobu určitou a to od …. do …..

2.   Nájem bytu zaniká uplynutím doby nájmu, písemnou dohodou smluvních stran nebo písemnou výpovědí.

3.   Pronajímatel může smlouvu vypovědět z důvodů uvedených v zákoně (§ 711 a 711a občanského zákoníku). Nájemce může dát výpověď i bez udání důvodů. Výpovědní lhůta se řídí podle § 710 odst. 2 občanského zákoníku a činí tři měsíce. Tato lhůta začíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž byla písemná výpověď doručena druhé smluvní straně.

4.   Nájemce je srozuměn s tím, že po zániku nájmu bytu mu nevzniká žádný nárok na zajištění náhradního bytu či ubytování ze strany pronajímatele.

 

3. NÁJEMNÉ A ÚHRADA ZA PLNĚNÍ POSKYTOVANÁ S UŽÍVÁNÍM BYTU

1.   Nájemce se zavazuje platit pronajímateli měsíčně nájemné ve výši …………….. Kč (slovy: ……………..).

2.   K nájemnému dle odst. 1 se nájemce zavazuje měsíčně platit navíc následující zálohy na služby spojené s užíváním bytu (např. vodné, stočné, …) celkově ve výši …………….. Kč.

3.   Skutečné náklady za ceny služeb vyúčtuje pronajímatel každoročně nájemci nejpozději do …………….., a ve lhůtě …………….. bude provedeno vyrovnání případných nedoplatků a přeplatků.

4.   Nájemné a úhrady za služby spojené s užíváním bytu jsou splatné na účet pronajímatele č. …………nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce, za který jsou nájemné a zálohy placeny.

5.   Při prodlení s placením nájemného a záloh je pronajímatel oprávněn účtovat zákonný poplatek z prodlení, který činí 2,5 promile z dlužné částky denně.

 

4. PRÁVA A POVINNOSTI SMLUVNÍCH STRAN

1.   Práva a povinnosti z nájmu bytu vyplývají oběma smluvním stranám z této smlouvy a obecně závazných právních předpisů, zejména ze zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění.

2.   Pronajímatel je povinen zajistit nájemci plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním bytu.

3.   Nájemce a v rozsahu, který se jich týká také spolubydlící osoby jsou povinni zejména :

  • dodržovat veškerá ujednání stanovená v této smlouvě;

  • užívat byt řádným způsobem, udržovat jej v čistotě a obstarávat jeho běžnou údržbu a opravy, a jestliže nájemce neobstará včasné provedení drobných oprav a běžnou údržbu bytu, má pronajímatel právo učinit tak po předchozím upozornění nájemce na svůj náklad sám a požadovat od nájemce příslušnou náhradu;

  • vykonávat práva z nájmu tak, aby prostředí v domě zajišťovalo ostatním nájemcům nerušený výkon jejich práv a dodržovat dobré mravy;

  • neprodleně oznamovat pronajímateli potřebu oprav v bytě, které hradí pronajímatel a umožnit mu jejich provedení, přičemž nájemce odpovídá za škody, které vzniknou nesplněním této povinnosti;

  • odstranit na vlastní náklady veškeré závady a poškození, které způsobil v domě a v bytě nájemce nebo spolubydlící osoby, a jestliže tak neučiní má pronajímatel právo po předchozím upozornění nájemce takové závady a poškození odstranit sám a požadovat od nájemce příslušnou náhradu;

  • neprovádět stavební úpravy ani jiné podstatné změny v bytě bez předchozího písemného souhlasu pronajímatele, přičemž v případě porušení této povinnosti je pronajímatel oprávněn požadovat, aby nájemce provedené úpravy a změny neprodleně odstranil;

  • nepřenechávat byt do podnájmu bez písemném souhlasu pronajímatele;

  • umožnit pronajímateli po předchozím oznámení přístup do bytu ke kontrole technického stavu bytu, jeho vybavení a dodržování povinností z nájmu a k provedení odečtu měřidel.

4.   Při zániku nájmu je nájemce povinen vyklidit z bytu všechny své věci a vyklizený a čistý jej předat pronajímateli včetně veškerého vybavení poskytnutého nájemci s bytem, a to ve stavu v jakém jej převzal, s přihlédnutím k běžnému opotřebení. V případě prodlení s vyklizením a předáním bytu je pronajímatel oprávněn přistoupit k vyklizení bytu soudní cestou. Nájemce je povinen hradit nájemné a úhradu za služby spojené s užíváním bytu až do dne skutečného vyklizení a předání bytu pronajímateli.

5.   V případě prodlení nájemce s vyklizením bytu se sjednává smluvní pokuta ve výši ………,- Kč za každý započatý den prodlení. Smluvní pokuta je splatná ihned po jejím vyúčtování.

 

 

5. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

 

1.   Tato smlouva, jakož i práva a povinnosti v ní výslovně neupravené, se řídí českým právním řádem, zejména zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění.

2.   V případě, že by některé ustanovení této smlouvy bylo nebo se stalo zčásti nebo zcela neplatným či neúčinným, zůstává platnost ostatních ustanovení nedotčena. Smluvní strany se zavazují nahradit takové ustanovení ustanovením novým, které bude odpovídat účelu původního ustanovení.

3.   Tuto smlouvu lze měnit nebo doplňovat pouze písemnými dodatky podepsanými oběma smluvními stranami.

4.   Tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami.

5.   Tato smlouva je vyhotovena ve dvou stejnopisech s platností originálu, z nichž každá smluvní strana obdrží po jednom stejnopise.

6.   Smluvní strany potvrzují autentičnost této smlouvy a prohlašují, že se s ní pozorně seznámily, jejímu obsahu a znění rozumí, a že je uzavřena na základě jejich svobodné a skutečné vůle, určitě a vážně a nikoli v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. Na důkaz toho připojují níže své podpisy.

 

 

V … … …… dne …. … 2007

 

 

…………………………………………..                           …………………………………………….

                  Pronajímatel                                                            Nájemce

Návrh na zahájení řízení o zvýšení výživného na nezletilého

 

Okresní soud

……………………..

……………………..

 

 

Matka : Jméno, příjmení

rodné číslo …………………..

bytem ………………………….

 

Nezletilý : Jméno, příjmení

rodné číslo …………………..

bytem ………………………… a

 

Otec : Jméno, příjmení

rodné číslo ……………………

bytem ………………….

 

 

Návrh na zahájení řízení o zvýšení výživného na nezletilého

jméno, příjmení, narozeného ………..

 

 

Trojmo

Přílohy dle textu

____________________________________________________________________________________________________

 

I.

Dne ……… byl Okresním soudem ……………… pod č.j. ……………. vydán rozsudek, v právní moci od ……., kterým bylo otci stanoveno výživné na nezletilého ve výši …..,-Kč a to se splatností k rukám matky do každého 15. dne v měsíci.

 

Důkazy : uvedený rozsudek

             rodný list nezletilého

 

II.

Poslední zvýšení výživného nastalo v době, kdy bylo nezletilému … let, přičemž v době rozhodování soudu o výživném se nacházel v předškolním věku a tomu také odpovídaly jeho tehdejší potřeby. Nezletilý je v současné době žákem …. třídy základní školy a rozsah potřeb a výdajů na jejich uspokojování zaznamenaly od doby posledního zvýšení podstatný nárůst. Zajištuji tedy nezbytné náklady a výdaje ve spojitosti se školní docházkou i s mimoškolními aktivitami, zejména na stravu, dopravu, školní potřeby, ošacení, obuv, potřeby pro mimoškolní aktivity, dárky a další. Znatelný fyzický vývoj nezletilého znamená zvýšené náklady související s častější obměnou ošacení, obuvi, sportovního vybavení a podobně. S ohledem na současný společenský vývoj, požadavky na vzdělání a možnosti budoucího uplatnění syna je velmi důležité, aby byl také počítačově gramotný. Z tohoto důvodu by bylo v jeho zájmu opatřit mu počítačové vybavení, což však v důsledku omezených finančních kapacit nemohu v současnosti realizovat. Dále uvádím některé z výdajů na nezletilého :

 

  • spoření ve prospěch nezletilého …….,-Kč/měsíčně

  • obědy ve školní jídelně …….,-Kč/měsíčně

  • doprava …….,-Kč/měsíčně

  • platba za mobilního telefon …….,-Kč/měsíčně

  • fotbalové tréninky ……,-Kč/měsíčně

  • sportovní výbava ……,-Kč/ročně

  • fotbalové soustředění ……,-Kč v letech ……

  • letní tábor ……,-Kč v roce …. a …..

 

Důkazy : účtenky a potvrzení o zaplacení výdajů uvedených shora

              výslech matky, popř. nezletilého

 

III.

Otec stále pracuje u stejného zaměstnavatele, avšak již po dobu dvou let vykonává vedoucí pozici. Z toho usuzuji, že jeho příjem se od doby posledního rozhodnutí o výživném zvýšil. Pokud je mi známo, žádnou jinou vyživovací povinnost otec nemá. Já jsem také zaměstnána u stejného zaměstnavatele, přičemž mé příjmy jsou v podstatě stále stejné. Ve věci zvýšení výživného nebylo mezi mnou a otcem dosaženo žádné mimosoudní dohody.

 

Důkazy : výslech rodičů

              potvrzení o příjmech rodičů

              účtenky a potvrzení o zaplacení výdajů uvedených shora

 

III.

S ohledem na shora uvedené skutečnosti mám za to, že je zde dostatečně odůvodněna trvalá a podstatná změna poměrů na straně nezletilého i na straně otce. Navrhuji proto, aby soud vydal tento

 

rozsudek :

 

  1. Rozsudek Okresního soudu v ………… pod č.j. …………. ze dne …………., v právní moci od ………….., kterým bylo otci stanoveno výživné na nezletilého …………….., narozeného …………….., ve výši ………….,-Kč měsíčně se mění tak, že se výživné zvyšuje na částku …………….,-Kč měsíčně a to s účinností ode dne ……….. . Výživné je otec povinen hradit k rukám matky vždy do každého 15. dne v měsíci.

  2. Nedoplatek na výživném ve výši …,- Kč, který vznikl zvýšením výživného za dobu od … do …, je otec nezletilého povinen zaplatit k rukám matky do 30 dnů právní moci tohoto rozsudku.

  3. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

V …………. dne …………. 2007

 

 

………………………………….

podpis matky

Občanský zákoník

HLAVA SEDMÁ

NÁJEMNÍ SMLOUVA

Oddíl první

Obecná ustanovení

§663

Nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky.

§664

Pronajímatel je povinen přenechat pronajatou věc nájemci ve stavu způsobilém smluvenému užívání, nebo nebyl-li způsob užívání smluven, užívání obvyklému, a v tomto stavu ji svým nákladem udržovat.

§665

§665 (1) Nájemce je oprávněn užívat věc způsobem stanoveným ve smlouvě; nebylo-li dohodnuto jinak, přiměřeně povaze a určení věci. Pronajímatel je oprávněn požadovat přístup k věci za účelem kontroly, zda nájemce užívá věc řádným způsobem.

§665 (2) Nájemce je povinen věc užívat pouze v případě, že tak bylo smluveno, nebo že neužíváním by byla věc znehodnocena více než jejím užíváním.

§666

§666 (1) Nájemce je oprávněn dát pronajatou věc do podnájmu, nestanoví-li smlouva jinak.

§666 (2) Dá-li nájemce věc do podnájmu v rozporu se smlouvou, pronajímatel má právo odstoupit od smlouvy.

§667

§667 (1) Změny na věci je nájemce oprávněn provádět jen se souhlasem pronajímatele. Úhradu nákladů s tím spojených může nájemce požadovat jen v případě, že se k tomu pronajímatel zavázal. Nestanoví-li smlouva jinak, je oprávněn požadovat úhradu nákladů až po ukončení nájmu po odečtení znehodnocení změn, k němuž v mezidobí došlo v důsledku užívání věci. Dal-li pronajímatel souhlas se změnou, ale nezavázal se k úhradě nákladů, může nájemce požadovat po skončení nájmu protihodnotu toho, o co se zvýšila hodnota věci.

§667 (2) Provede-li nájemce změny na věci bez souhlasu pronajímatele, je povinen po skončení nájmu uvést věc na své náklady do původního stavu. Hrozí-li v důsledku prováděných změn na věci pronajímateli značná škoda, je pronajímatel oprávněn odstoupit od smlouvy.

§668

§668 (1) Nájemce je povinen oznámit pronajímateli bez zbytečného odkladu potřeby oprav, které má provést pronajímatel. Při porušení této povinnosti odpovídá nájemce za škodu tím způsobenou a nemá nároky, které by mu jinak příslušely pro nemožnost nebo omezenou možnost užívat věc pro vady věci, jež nebyly včas pronajímateli oznámeny.

§668 (2) Nájemce je povinen snášet omezení v užívání pronajaté věci v rozsahu nutném pro provedení oprav a udržování věci.

§669

Jestliže nájemce vynaložil na věc náklady při opravě, ke které je povinen pronajímatel, má nárok na náhradu těchto nákladů, jestliže oprava byla provedena se souhlasem pronajímatele nebo jestliže pronajímatel bez zbytečného odkladu opravu neobstaral, ačkoli mu byla oznámena její potřeba. Jinak může nájemce požadovat jen to, o co se pronajímatel obohatil.

§670

Nájemce je povinen pečovat o to, aby na věci nevznikla škoda. Je povinen dát věc pojistit, jen jestliže to stanoví smlouva.

Oddíl druhý

Nájemné

§671

§671 (1) Nájemce je povinen platit nájemné podle smlouvy, jinak nájemné obvyklé v době uzavření smlouvy s přihlédnutím k hodnotě pronajaté věci a způsobu jejího užívání.

§671 (2) Není-li dohodnuto nebo zvláštními předpisy stanoveno jinak, platí se nájemné ze zemědělských nebo lesních pozemků půlročně pozadu 1. dubna a 1. října, při ostatních nájmech měsíčně pozadu.

§672

§672 (1) Na zajištění nájemného má pronajímatel nemovitosti zástavní právo k movitým věcem, které jsou na pronajaté věci a patří nájemci nebo osobám, které s ním žijí ve společné domácnosti, s výjimkou věcí vyloučených z výkonu rozhodnutí.

§672 (2) Zástavní právo zanikne, jsou-li věci odstraněny dříve, než byly sepsány soudním vykonavatelem, ledaže by byly odstraněny na úřední příkaz a pronajímatel ohlásí svá práva u soudu do osmi dnů po výkonu. Stěhuje-li se nájemce nebo jsou-li odstraňovány věci, přestože nájemné není zaplaceno nebo zajištěno, může pronajímatel zadržet věci na vlastní nebezpečí, do osmi dnů však musí žádat o soupis soudním vykonavatelem, nebo musí věci vydat.

§673

Nájemce není povinen platit nájemné, pokud pro vady věci, které nezpůsobil, nemohl pronajatou věc užívat způsobem dohodnutým, nebo nebyl-li způsob užívání dohodnut přiměřeně povaze a určení věci, anebo nemohl-li z uvedených příčin při nájmu zemědělských nebo lesních pozemků docílit žádný výnos.

§674

Může-li nájemce užívat pronajatou věc z důvodů uvedených v §673 pouze omezeně nebo jestliže při nájmu zemědělských nebo lesních pozemků užitky z věci klesly z uvedených důvodů pod polovinu běžného výnosu, má nájemce nárok na přiměřenou slevu z nájemného. Pronajímatel si však musí započíst náklad, který ušetřil, a cenu výhod, které měl z toho, že nájemce věc užíval jen omezeně.

§675

Právo na prominutí nebo na poskytnutí slevy z nájemného musí být uplatněno u pronajímatele bez zbytečného odkladu. Právo zanikne, nebude-li uplatněno do šesti měsíců ode dne, kdy došlo ke skutečnostem toto právo zakládajícím.

Oddíl třetí

Skončení nájmu

§676

§676 (1) Nájem skončí uplynutím doby, na kterou byl sjednán, nedohodne-li se pronajímatel s nájemcem jinak.

§676 (2) Užívá-li nájemce věci i po skončení nájmu a pronajímatel proti tomu nepodá návrh na vydání věci nebo na vyklizení nemovitosti u soudu do 30 dnů, obnovuje se nájemní smlouva za týchž podmínek, za jakých byla sjednána původně. Nájem sjednaný na dobu delší než rok se obnovuje vždy na rok, nájem sjednaný na dobu kratší se obnovuje na tuto dobu.

§677

§677 (1) Zrušit nájemní smlouvu sjednanou na neurčitou dobu lze, nedojde-li k dohodě pronajímatele s nájemcem, pouze výpovědí.

677 (2) Nájemní smlouvu lze vypovědět při nájmech pozemků patřících do zemědělského půdního fondu nebo lesního půdního fondu v jednoroční lhůtě, a to ke dni 1. října běžného roku; při nájmech jiných nemovitostí v tříměsíční lhůtě, při nájmu movitých věcí v jednoměsíční lhůtě.

§678

Ustanovení o výpovědní době, vyklizení a odevzdání platí pouze tehdy, není-li smlouvou nebo zvláštními předpisy stanoveno jinak.

§679

§679 (1) Nájemce je oprávněn odstoupit od smlouvy kdykoliv, byla-li pronajatá věc předána ve stavu nezpůsobilém ke smluvenému nebo obvyklému užívání, anebo stane-li se později – aniž by nájemce porušil svoji povinnost – nezpůsobilou ke smluvenému nebo obvyklému užívání, stane-li se neupotřebitelnou anebo bude-li mu odňata taková část věci, že by tím byl zmařen účel smlouvy.

§679 (2) Jsou-li místnosti, které byly pronajaty k obývání nebo k tomu, aby se v nich zdržovali lidé, zdraví závadné, má nájemce toto právo i tehdy, věděl-li o tom při uzavření smlouvy. Práva odstoupit od smlouvy se nelze předem vzdát.

§679 (3) Pronajímatel může kdykoli odstoupit od smlouvy, užívá-li nájemce přes písemnou výstrahu pronajatou věc nebo trpí-li užívání věci takovým způsobem, že pronajímateli vzniká škoda, nebo že mu hrozí značná škoda. Nejde-li o byt nebo nebytový prostor, může pronajímatel také odstoupit od smlouvy, jestliže nájemce, ač upomenut, nezaplatil splatné nájemné ani do splatnosti dalšího nájemného, a je-li tato doba kratší než tři měsíce, do tří měsíců, nebo jestliže s ohledem na pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu je třeba pronajatou věc vyklidit.

§680

§680 (1) Zničením pronajaté věci nájemní smlouva zaniká.

§680 (2) Dojde-li ke změně vlastnictví k pronajaté věci, vstupuje nabyvatel do právního postavení pronajímatele a nájemce je oprávněn zprostit se svých závazků vůči dřívějšímu vlastníku, jakmile mu byla změna oznámena nebo nabyvatelem prokázána.

§680 (3) Dojde-li ke změně vlastnictví k nemovité věci, může z tohoto důvodu vypovědět nájemní smlouvu pouze nájemce, a to i tehdy, byla-li smlouva uzavřena na dobu určitou; výpověď však musí podat v nejbližším výpovědním období, pokud je zákonem nebo dohodou stanoveno. Při změně vlastnictví k movité věci může smlouvu vypovědět i nabyvatel.

§681

Po podané výpovědi nebo tři měsíce před skončením nájmu a předáním věci je nájemce nemovité věci povinen, není-li dohodnuto jinak, umožnit zájemci o pronajmutí její prohlídku v přítomnosti pronajímatele nebo jeho zástupce. Nájemce nesmí být prohlídkou zbytečně obtěžován.

§682

Skončí-li nájem, je nájemce povinen vrátit pronajatou věc ve stavu odpovídajícím sjednanému způsobu užívání věci; nebyl-li způsob užívání výslovně smluven, ve stavu, v jakém ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení.

§683

§683 (1) Došlo-li k poškození nebo nadměrnému opotřebení pronajaté věci v důsledku jejího zneužití, odpovídá nájemce i za škody způsobené osobami, kterým umožnil k pronajaté věci přístup; za náhodu však neodpovídá.

§683 (2) Domáhat se náhrady lze pouze do šesti měsíců od vrácení pronajaté věci; jinak nárok zanikne.

§684

Uplatňuje-li třetí osoba k věci práva, jež jsou neslučitelná s právy nájemce, je pronajímatel povinen učinit potřebná právní opatření k jeho ochraně. Jestliže tak pronajímatel v přiměřené lhůtě neučiní, nebo nejsou-li jeho opatření úspěšná, může nájemce odstoupit od smlouvy.

Oddíl čtvrtý

Zvláštní ustanovení o nájmu bytu

§685

§685 (1) Nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu určitou nebo bez určení doby užívání. Nájemní smlouvu lze sjednat také na dobu výkonu práce nájemce pro pronajímatele.

§685 (2) U družstevního bytu lze nájemní smlouvu mezi bytovým družstvem a členem bytového družstva uzavřít pouze za podmínek upravených ve stanovách bytového družstva.

§685 (3) Nájem bytu je chráněn; pronajímatel jej může vypovědět jen z důvodů stanovených v zákoně.

§685 (4) Zvláštní zákon stanoví, co se rozumí služebním bytem, bytem zvláštního určení a bytem v domě zvláštního určení a za jakých podmínek lze uzavřít nájemní smlouvu u služebního bytu, u bytu zvláštního určení a u bytu v domě zvláštního určení.

§686

§686 (1) Nájemní smlouva musí obsahovat označení bytu, jeho příslušenství, rozsah jejich užívání a způsob výpočtu nájemného a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu nebo jejich výši. Nájemní smlouva musí mít písemnou formu.

§686 (2) Není-li doba nájmu dohodnuta, má se za to, že smlouva o nájmu byla uzavřena na dobu neurčitou.

§686a

§686a (1) Pronajímatel je oprávněn při sjednání nájemní smlouvy požadovat, aby nájemce složil peněžní prostředky k zajištění nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu a k úhradě jiných svých závazků v souvislosti s nájmem. Pronajímatel uloží složené peněžní prostředky na svůj zvláštní účet, společný pro všechny nájemce, u peněžního ústavu.

§686a (2) Výše složených peněžních prostředků nesmí přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného a zálohy na úhradu za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu.

§686a (3) Pronajímatel je oprávněn tyto prostředky použít k úhradě pohledávek na nájemném a k úhradě za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu nebo k úhradě jiných závazků nájemce v souvislosti s nájmem, přiznaných vykonatelným rozhodnutím soudu nebo vykonatelným rozhodčím nálezem nebo nájemcem písemně uznaných. Uvedené pohledávky má pronajímatel právo započíst proti pohledávce na vrácení úhrady podle odstavce 1. Nájemce je povinen doplnit peněžní prostředky na účtu u peněžního ústavu na původní výši, pokud pronajímatel tyto peněžní prostředky oprávněně čerpal, a to do jednoho měsíce.

§686a (4) Po skončení nájmu je pronajímatel povinen vrátit nájemci nebo jeho právnímu nástupci složené peněžní prostředky s příslušenstvím, pokud nebyly oprávněně čerpány podle odstavce 3, a to nejdéle do jednoho měsíce ode dne, kdy nájemce byt vyklidil a předal pronajímateli.

§686a (5) Na vyplacení peněžních prostředků ze zvláštního účtu má jinak právo strana, které svědčí rozhodnutí soudu nebo jiného veřejného úřadu se stejnými účinky.

§686a (6) Na nájem bytu nelze použít ustanovení o prodloužení nájmu (§ 676 odst. 2).

Práva a povinnosti z nájmu bytu

§687

§687 (1) Pronajímatel je povinen předat nájemci byt ve stavu způsobilém k řádnému užívání a zajistit nájemci plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním bytu.

§687 (2) V nájemní smlouvě lze dohodnout, že pronajímatel předá nájemci byt ve stavu nezpůsobilém pro řádné užívání, pokud se nájemce s pronajímatelem dohodnul, že provede úpravy předávaného bytu. Současně se pronajímatel a nájemce dohodnou o vzájemném vymezení práv a povinností.

§687 (3) Nestanoví-li nájemní smlouva jinak, drobné opravy v bytě související s jeho užíváním a náklady spojené s běžnou údržbou hradí nájemce. Pojem drobných oprav a nákladů spojených s běžnou údržbou bytu upravuje zvláštní právní předpis.

§687 (4) Práva a povinnosti nájemce, který je členem bytového družstva, při opravách a údržbě družstevního bytu a hrazení nákladů s tím spojených, upravují stanovy družstva.

§688

Nájemce bytu a osoby, které žijí s nájemcem ve společné domácnosti, mají vedle práva užívat byt i právo užívat společné prostory a zařízení domu, jakož i požívat plnění, jejichž poskytování je s užíváním bytu spojeno.

§689

§689 (1) Nájemce a osoby, které žijí s nájemcem v bytě, jsou povinny řádně užívat byt, společné prostory a zařízení domu a řádně požívat plnění, jejichž poskytování je s užíváním bytu spojeno.

§689 (2) Nájemce je povinen písemně oznámit pronajímateli veškeré změny v počtu osob, které žijí s nájemcem v bytě, a to do 15 dnů ode dne, kdy ke změně došlo. V písemném oznámení nájemce uvede jména, příjmení, data narození a státní příslušnost těchto osob.

§689 (3) Nesplní-li nájemce povinnost podle odstavce 2 ani do jednoho měsíce, považuje se to za hrubé porušení povinností podle §711 odst. 2 písm. b).

§690

Nájemci jsou povinni při výkonu svých práv dbát, aby v domě bylo vytvořeno prostředí zajišťující ostatním nájemcům výkon jejich práv.

§691

Nesplní-li pronajímatel svoji povinnost odstranit závady bránící řádnému užívání bytu, nebo jimiž je výkon nájemcova práva ohrožen, má nájemce právo po předchozím upozornění pronajímatele závady odstranit v nezbytné míře a požadovat od něj náhradu účelně vynaložených nákladů. Právo na náhradu musí uplatnit u pronajímatele bez zbytečného odkladu. Právo zanikne, nebylo-li uplatněno do šesti měsíců od odstranění závad.

§692

§692 (1) Nájemce je povinen oznámit bez zbytečného odkladu pronajímateli potřebu těch oprav v bytě, které má nést pronajímatel, a umožnit jejich provedení; jinak odpovídá za škodu, která nesplněním této povinnosti vznikla.

§692 (2) Nepostará-li se nájemce o včasné provedení drobných oprav a běžnou údržbu bytu, má pronajímatel právo učinit tak po předchozím upozornění nájemce na svůj náklad sám a požadovat od něj náhradu.

§692 (3) Nájemce je povinen po předchozí písemné výzvě umožnit pronajímateli nebo jím pověřené osobě, aby provedl instalaci a údržbu zařízení pro měření a regulaci tepla, teplé a studené vody, jakož i odpočet naměřených hodnot. Stejně je povinen umožnit přístup k dalším technickým zařízením, pokud jsou součástí bytu a patří pronajímateli.

§693

Nájemce je povinen odstranit závady a poškození, které způsobil v domě sám nebo ti, kdo s ním bydlí. Nestane-li se tak, má pronajímatel právo po předchozím upozornění nájemce závady a poškození odstranit a požadovat od nájemce náhradu.

§694

Nájemce nesmí provádět stavební úpravy ani jinou podstatnou změnu v bytě bez souhlasu pronajímatele, a to ani na svůj náklad. V případě porušení této povinnosti je pronajímatel oprávněn požadovat, aby nájemce provedené úpravy a změny bez odkladu odstranil.

§695

Pronajímatel je oprávněn provádět stavební úpravy bytu a jiné podstatné změny v bytě pouze se souhlasem nájemce. Tento souhlas lze odepřít jen z vážných důvodů. Provádí-li pronajímatel takové úpravy na příkaz příslušného orgánu státní správy, je nájemce povinen jejich provedení umožnit; jinak odpovídá za škodu, která nesplněním této povinnosti vznikla.

Nájemné a úhrada za plnění poskytovaná s užíváním bytu

§696

§696 (1) Nájemné při uzavírání nájemní smlouvy nebo změna nájemného v průběhu trvání nájemního vztahu se sjednává dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.

§696 (2) Způsob výpočtu úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu a způsob jejich placení stanoví zvláštní právní předpis.

§697

Nezaplatí-li nájemce nájemné nebo úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu do pěti dnů po její splatnosti, je povinen zaplatit pronajímateli poplatek z prodlení.

§698

§698 (1) Nájemce má právo na přiměřenou slevu z nájemného, dokud pronajímatel přes jeho upozornění neodstraní v bytě nebo v domě závadu, která podstatně nebo po delší dobu zhoršuje jejich užívání. Právo na přiměřenou slevu z nájemného má nájemce i tehdy, jestliže nebyla poskytována plnění spojená s užíváním bytu, nebo byla poskytována vadně, a jestliže se v důsledku toho užívání bytu zhoršilo.

§698 (2) Stejné právo má nájemce, jestliže stavebními úpravami v domě se podstatně nebo po delší dobu zhorší podmínky užívání bytu nebo domu.

§698 (3) Nájemce má právo na přiměřenou slevu z úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu, pokud je pronajímatel řádně a včas neposkytuje.

§699

Právo na slevu z nájemného nebo z úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu, je třeba uplatnit u pronajímatele bez zbytečného odkladu. Právo zanikne, nebylo-li uplatněno do šesti měsíců od odstranění závad.

Společný nájem bytu

§700

§700 (1) Byt může být ve společném nájmu více osob. Společní nájemci mají stejná práva a povinnosti.

§700 (2) Společný nájem vzniká též dohodou mezi dosavadním nájemcem, další osobou a pronajímatelem. §700 (3) U družstevního bytu může společný nájem vzniknout jen mezi manžely.

§701

§701 (1) Běžné věci, týkající se společného nájmu bytu, může vyřizovat každý ze společných nájemců. V ostatních věcech je třeba souhlasu všech; jinak je právní úkon neplatný.

§701 (2) Z právních úkonů týkajících se společného nájmu bytu jsou oprávněni a povinni všichni společní nájemci společně a nerozdílně.

§702

§702 (1) Dojde-li mezi společnými nájemci k neshodě o právech a povinnostech vyplývajících ze společného nájmu bytu, rozhodne na návrh některého z nich soud.

§702 (2) Soud může v případech zvláštního zřetele hodných na návrh společného nájemce zrušit právo společného nájmu bytu, vznikne-li jím nezaviněný stav, který brání společnému užívání bytu společnými nájemci. Zároveň určí, který ze společných nájemců nebo kteří z nich budou byt dále užívat.

Společný nájem bytu manžely

§703

§703 (1) Jestliže se za trvání manželství manželé nebo jeden z nich stanou nájemci bytu, vznikne společný nájem bytu manžely.

§703 (2) Vznikne-li jen jednomu z manželů za trvání manželství právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, vznikne se společným nájmem bytu manžely i společné členství manželů v družstvu; z tohoto členství jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně.

§703 (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, jestliže manželé spolu trvale nežijí.

§704

§704 (1) Stal-li se některý z manželů nájemcem bytu před uzavřením manželství, vznikne oběma manželům společný nájem bytu uzavřením manželství.

§704 (2) Totéž platí, vzniklo-li před uzavřením manželství některému z manželů právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu.

§705

§705 (1) Nedohodnou-li se rozvedení manželé o nájmu bytu, soud na návrh jednoho z nich rozhodne, že se zrušuje právo společného nájmu bytu. Současně určí, který z manželů bude byt dále užívat jako nájemce.

§705 (2) Nabyl-li práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu jeden z rozvedených manželů před uzavřením manželství, zanikne právo společného nájmu bytu rozvodem; právo byt užívat zůstane tomu z manželů, který nabyl práva na nájem bytu před uzavřením manželství. V ostatních případech společného nájmu družstevního bytu rozhodne soud, nedohodnou-li se rozvedení manželé, na návrh jednoho z nich o zrušení tohoto práva, jakož i o tom, kdo z nich bude jako člen družstva dále nájemcem bytu; tím zanikne i společné členství rozvedených manželů v družstvu.

§705 (3) Při rozhodování o dalším nájmu bytu vezme soud zřetel zejména na zájmy nezletilých dětí a stanovisko pronajímatele.

§705a

Vztahy k nájemnímu bytu v registrovaném partnerství

§705a (1) Osoba, která uzavřela registrované partnerství (dále jen "partnerství”), má po dobu trvání partnerství právo užívat byt, jenž je v nájmu druhého partnera a práva s tím spojená (§ 688).

§705a (2) Uzavřením partnerství nevzniká společný nájem bytu (družstevního bytu), jehož nájemcem je jeden z partnerů. Stejně tak společný nájem bytu nevzniká, pokud se stane jeden z partnerů nájemcem bytu (družstevního bytu) za trvání partnerství. Ustanovení umožňující vznik společného nájmu bytu dohodou (§ 700) tím nejsou dotčena.

§705a (3) Zrušením, popřípadě vyslovením neplatnosti nebo neexistence partnerství, zaniká právo partnera, který není nájemcem bytu, tento byt nadále užívat.

Přechod nájmu bytu

§706

§706 (1) Jestliže nájemce zemře a nejde-li o byt ve společném nájmu manželů, stávají se nájemci (společnými nájemci) jeho děti, partner, rodiče, sourozenci, zeť a snacha, kteří prokáží, že s ním žili v den jeho smrti ve společné domácnosti a nemají vlastní byt.

§706 (2) Nájemci (společnými nájemci) se stávají také vnuci nájemce a ti, kteří pečovali o společnou domácnost zemřelého nájemce nebo na něho byli odkázáni výživou, jestliže prokáží, že s ním žili ve společné domácnosti nepřetržitě alespoň po dobu tří let před jeho smrtí a nemají vlastní byt. Jde-li o vnuky nájemce, může soud z důvodů zvláštního zřetele hodných rozhodnout, že se stávají nájemci, i když soužití ve společné domácnosti s nájemcem netrvalo tři léta. Jde-li o osoby, které nájemce do bytu přijal až po sjednání nájemní smlouvy, vztahuje se na tyto osoby ustanovení věty první pouze tehdy, jestliže se na tom nájemce a pronajímatel písemně dohodli; to neplatí, jde-li o vnuky nájemce.

§706 (3) Jestliže zemře nájemce družstevního bytu a nejde-li o byt ve společném nájmu manželů, přechází smrtí nájemce jeho členství v družstvu a nájem bytu na toho dědice, kterému připadl členský podíl.

§707

§707 (1) Zemře-li jeden z manželů, kteří byli společnými nájemci bytu, stane se jediným nájemcem pozůstalý manžel.

§707 (2) Jde-li o byt družstevní, zanikne smrtí jednoho z manželů společný nájem bytu manžely. Bylo-li právo na družstevní byt nabyto za trvání manželství, zůstává členem družstva pozůstalý manžel a jemu náleží členský podíl; k tomu přihlédne soud v řízení o dědictví. Jestliže zemřel manžel, který nabyl právo na družstevní byt před uzavřením manželství, přechází jeho smrtí členství v družstvu a nájem družstevního bytu na toho dědice, jemuž připadl členský podíl. Jde-li o více předmětů nájmu, může členství zůstavitele přejít na více dědiců.

§707 (3) Zemře-li jeden ze společných nájemců, přechází jeho právo na ostatní společné nájemce.

§708

Ustanovení §706 odst. 1 a 2 a §707 odst. 1 platí i v případě, jestliže nájemce opustí trvale společnou domácnost.

§709

Ustanovení §703 až 708 neplatí pro byty služební, pro byty zvláštního určení a pro byty v domech zvláštního určení.

Zánik nájmu bytu

§710

§710 (1) Nájem bytu zanikne písemnou dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem nebo písemnou výpovědí.

§710 (2) V písemné výpovědi musí být uvedena lhůta, kdy má nájem skončit. Výpovědní lhůta nesmí být kratší než tři měsíce a musí skončit ke konci kalendářního měsíce. Výpovědní lhůta začne běžet prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena druhému účastníkovi.

§710 (3) V případě, že nájem bytu byl sjednán na dobu určitou, skončí také uplynutím této doby.

§710 (4) Nájem bytu, který byl sjednán na dobu výkonu práce pro pronajímatele, skončí posledním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nájemce přestal bez vážného důvodu na své straně vykonávat práce pro pronajímatele.

§710 (5) Přestane-li nájemce bytu, jehož nájem byl sjednán na dobu výkonu práce pro pronajímatele, vykonávat z vážného důvodu na své straně tyto práce, změní se nájem tohoto bytu na nájem na dobu neurčitou, a to od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, v němž nájemce přestal práce pro pronajímatele vykonávat.

§710 (6) Za vážný důvod na straně nájemce se považuje zejména splnění podmínek pro přiznání starobního nebo invalidního důchodu, skutečnost, že nájemce nemůže podle lékařského posudku vykonávat sjednanou práci a pronajímatel pro něj nemá jinou vhodnou práci, nebo skončení pracovního poměru výpovědí danou pronajímatelem z důvodu organizačních změn.

§711

§711 (1) Pronajímatel může vypovědět nájem pouze z důvodů uvedených v zákoně.

§711 (2) Pronajímatel může vypovědět nájem bez přivolení soudu:
a) jestliže nájemce nebo ti, kdo s ním bydlí, přes písemnou výstrahu hrubě porušují dobré mravy v domě;
b) jestliže nájemce hrubě porušuje své povinnosti vyplývající z nájmu bytu, zejména tím, že nezaplatil nájemné a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu ve výši odpovídající trojnásobku měsíčního nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu nebo nedoplnil peněžní prostředky na účtu podle §686a odst. 3;
c) má-li nájemce dva nebo více bytů, vyjma případů, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby užíval pouze jeden byt;
d) neužívá-li nájemce byt bez vážných důvodů nebo byt bez vážných důvodů užívá jen občas;
e) jde-li o byt zvláštního určení nebo o byt v domě zvláštního určení a nájemce není zdravotně postižená osoba.

§711 (3) Písemná výpověď pronajímatele musí být doručena nájemci. V písemné výpovědi pronajímatele musí být uveden důvod výpovědi, výpovědní lhůta (§ 710 odst. 2), poučení nájemce o možnosti podat do šedesáti dnů žalobu na určení neplatnosti výpovědi k soudu, a pokud nájemci podle tohoto zákona přísluší bytová náhrada, závazek pronajímatele zajistit nájemci odpovídající bytovou náhradu.

§711 (4) Má-li nájemce právo na náhradní byt nebo na náhradní ubytování, je povinen byt vyklidit do 15 dnů po zajištění odpovídajícího náhradního bytu nebo náhradního ubytování.

§711 (5) Nájemce není povinen byt vyklidit, pokud podá ve lhůtě šedesáti dnů ode dne doručení výpovědi žalobu na určení neplatnosti výpovědi a řízení není ukončeno pravomocným rozhodnutím soudu.

§711a

§711a (1) Pronajímatel může vypovědět nájem pouze s přivolením soudu v těchto případech:
a) potřebuje-li pronajímatel byt pro sebe, manžela, pro své děti, vnuky, zetě nebo snachu, své rodiče nebo sourozence;
b) jestliže nájemce přestal vykonávat práci pro pronajímatele a pronajímatel potřebuje služební byt pro jiného nájemce, který pro něho bude pracovat;
c) je-li potřebné z důvodu veřejného zájmu s bytem nebo s domem naložit tak, že byt nelze užívat nebo vyžaduje-li byt nebo dům opravy, při jejichž provádění nelze byt nebo dům delší dobu užívat;
d) jde-li o byt, který souvisí stavebně s prostory určenými k provozování obchodu nebo jiné podnikatelské činnosti a nájemce nebo vlastník těchto nebytových prostorů chce tento byt užívat.

§711a (2) Písemná výpověď pronajímatele musí být doručena nájemci. V písemné výpovědi pronajímatele musí být uveden důvod výpovědi a výpovědní lhůta (§ 710 odst. 2).

§711a (3) V případě výpovědi dané z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a), c) a d) je pronajímatel povinen uhradit nájemci nezbytné stěhovací náklady, pokud nedojde k jiné dohodě.

§711a (4) Jde-li o byt zvláštního určení nebo o byt v domě zvláštního určení, lze vypovědět nájem podle odstavce 1 jen po předchozím souhlasu toho, kdo svým nákladem takový byt zřídil, podílel se na jeho zřízení, nebo jeho právního nástupce. Pokud byl byt zvláštního určení zřízen ze státních prostředků nebo stát na jeho zřízení přispěl, lze nájem vypovědět jen na základě předchozího rozhodnutí příslušného úřadu.

§711a (5) Jestliže pronajímatel bez vážných důvodů nevyužil vyklizeného bytu k účelu, pro který vypověděl nájem bytu, může soud na návrh nájemce rozhodnout, že pronajímatel je povinen dodatečně uhradit nájemci, který byt uvolnil, stěhovací náklady a další náklady spojené s potřebnou úpravou náhradního bytu. Soud může dále uložit pronajímateli, aby nájemci uhradil rozdíl ve výši nájemného z dosavadního bytu a z bytu náhradního, až za dobu pěti let, počínaje měsícem, v němž se nájemce přestěhoval do náhradního bytu, nejdéle však do doby, kdy nájemce ukončil nájem náhradního bytu. Právo nájemce na úhradu rozdílu v nájemném se v období pěti let nepromlčí. Jiné nároky nájemce tím nejsou dotčeny. Dále soud může na návrh toho, kdo poskytl bytovou náhradu, uložit pronajímateli, aby mu uhradil přiměřenou náhradu.

§711a (6) Nájemce je povinen vyklidit byt do 15 dnů po zajištění odpovídajícího náhradního bytu nebo náhradního ubytování.

§712

§712 (1) Bytovými náhradami jsou náhradní byt a náhradní ubytování.

§712 (2) Náhradním bytem je byt, který podle velikosti a vybavení zajišťuje lidsky důstojné ubytování nájemce a členů jeho domácnosti. Skončí-li nájemní poměr výpovědí pronajímatele z důvodů podle §711a odst. 1 písm. a), b), c) a d), má nájemce právo na náhradní byt, který je podle místních podmínek zásadně rovnocenný bytu, který má vyklidit (přiměřený náhradní byt). Soud může na návrh pronajímatele z důvodů zvláštního zřetele hodných rozhodnout, že nájemce má právo na náhradní byt o menší podlahové ploše než vyklizovaný byt. Skončí-li nájemní poměr výpovědí pronajímatele z důvodů podle §711a odst. 1 písm. b) a nájemce přestal vykonávat práci pro pronajímatele bez vážných důvodů, stačí při vyklizení poskytnout přístřeší. Soud může na návrh pronajímatele rozhodnout, že z důvodů zvláštního zřetele hodných má nájemce právo na náhradní byt o menší podlahové ploše, nižší kvalitě a méně vybavený, popřípadě i byt mimo obec, než je vyklizovaný byt, nebo právo na náhradní ubytování.

§712 (3) V případech podle §705 odst. 2 věty prvé postačí rozvedenému manželovi, který je povinen byt vyklidit, poskytnout náhradní ubytování; soud však z důvodů zvláštního zřetele hodných rozhodne, že rozvedený manžel má právo na náhradní byt. V případech podle §705 odst. 1 a odst. 2 věta druhá má rozvedený manžel právo na náhradní byt; soud může, jsou-li proto důvody zvláštního zřetele hodné, rozhodnout, že rozvedený manžel má právo jen na náhradní ubytování.

§712 (4) Náhradním ubytováním se rozumí byt o jedné místnosti nebo pokoj ve svobodárně nebo podnájem v zařízené nebo nezařízené části bytu jiného nájemce.

§712 (5) Skončí-li nájemní poměr vypovědí pronajímatele podle § 711 odst. 2 písm. a), b), c) a d), stačí při vyklizení poskytnout přístřeší. Jde-li o rodinu s nezletilými dětmi a skončil-li nájemní poměr výpovědí pronajímatele podle §711 odst. 1 písm. c) a d), může soud na návrh nájemce, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, rozhodnout, že nájemce má právo na náhradní ubytování, popřípadě na náhradní byt; v těchto případech může být bytová náhrada poskytnuta i mimo obec, v níž je vyklizovaný byt. Přístřeším se rozumí provizorium do doby, než si nájemce opatří řádné ubytování a prostor k uskladnění jeho bytového zařízení a ostatních věcí domácí a osobní potřeby.

§712 (6) Pokud má nájemce právo na bytovou náhradu, není tento nájemce povinen se z bytu vystěhovat a byt vyklidit, dokud pro něj není odpovídající bytová náhrada zajištěna; společní nájemci mají nárok jen na jednu bytovou náhradu.

§712a

V období mezi skončením nájemního poměru a posledním dnem lhůty k vyklizení bytu mají pronajímatel a osoba, jejíž nájemní poměr skončil, práva a povinnosti v rozsahu odpovídajícím ustanovením §687 až 699 a přiměřeně §700 až §702 odst. 1.

§713

§713 (1) Jestliže služební byt po smrti nájemce nebo po rozvodu jeho manželství užívají dále manžel, popřípadě osoby uvedené v §706 odst. 1, nejsou povinny se z bytu vystěhovat, dokud jim není zajištěn přiměřený náhradní byt. To platí i v případě, jestliže nájemce služebního bytu opustí trvale společnou domácnost. V odůvodněných případech soud může rozhodnout, že stačí náhradní byt o menší podlahové ploše, nižší kvalitě a méně vybavený, popřípadě i byt mimo obec, než je vyklizovaný byt nebo náhradní ubytování.

§713 (2) Ustanovení odstavce 1 se přiměřeně použije i na byty zvláštního určení a na byty v domech zvláštního určení.

§714

Zánikem členství osoby v bytovém družstvu zanikne její nájem bytu. Osoba, jejíž nájem bytu zanikl, není povinna se z bytu vystěhovat, pokud jí není zajištěna bytová náhrada za podmínek uvedených v §712 odst. 2 a 3, popřípadě poskytnuto přístřeší za podmínek uvedených v §712 odst. 5. Vrácení členského podílu se může člen domáhat teprve po vystěhování z bytu, a to ve lhůtě dané stanovami družstva.

Úprava práv nájemců při vzájemné výměně bytu

§715

Se souhlasem pronajímatelů se mohou nájemci dohodnout o výměně bytu. Souhlas i dohoda musí mít písemnou formu. Odepře-li pronajímatel bez závažných důvodů souhlas s výměnou bytu, může soud na návrh nájemce rozhodnutím nahradit projev vůle pronajímatele.

§716

§716 (1) Právo na splnění dohody o výměně bytu musí být uplatněno u soudu do tří měsíců ode dne, kdy byl s dohodou vysloven souhlas; jinak právo zanikne.

§716 (2) Nastanou-li dodatečně u některého z účastníků takové závažné okolnosti, že není možno splnění dohody na něm spravedlivě požadovat, může od dohody odstoupit; musí však tak učinit bez zbytečného odkladu. Povinnost k náhradě škody tím není dotčena.

Oddíl pátý

Nájem obytných místností v zařízeních určených k trvalému bydlení

§717

§717 (1) V zařízeních určených k trvalému bydlení vzniká nájem obytné místnosti nájemní smlouvou uzavřenou mezi pronajímatelem a nájemcem.

§717 (2) Jsou-li na užívání téže místnosti uzavřeny nájemní smlouvy s více nájemci, je každý z nich samostatným nájemcem, a to v rozsahu, který mu byl v dohodě vymezen.

§718

Je-li nájemce povinen se z obytné místnosti vystěhovat, stačí mu poskytnout náhradní ubytování, pokud nájemní smlouvou nebylo účastníky dohodnuto něco jiného. V případě, že nájem obytné místnosti skončil z důvodů, pro které lze vypovědět nájem bytu podle §711 odst. 2 písm. a), b), c) a d), stačí při vyklizení poskytnout přístřeší.

Oddíl šestý

Podnájem bytu (části bytu)

§719

§719 (1) Pronajatý byt nebo jeho část lze jinému přenechat do podnájmu na dobu určenou ve smlouvě o podnájmu nebo bez určení doby jen s písemným souhlasem pronajímatele. Není-li splněna tato podmínka, je smlouva neplatná. Porušení této povinnosti se považuje za porušení povinnosti nájemce podle §711 odst. 2 písm. b). Smlouva o podnájmu musí mít písemnou formu. Nebylo-li dohodnuto jinak, platí, že podnájem lze vypovědět bez uvedení důvodů ve lhůtě podle §710 odst. 2.

§719 (2) Podnájem sjednaný bez určení doby skončí nejpozději se zánikem nájmu. Byl-li podnájem sjednán na určitou dobu, skončí také uplynutím této doby.

§719 (3) Po skončení podnájmu nemá podnájemce právo na náhradní podnájem.

Oddíl sedmý

Nájem a podnájem nebytových prostor

§720

Nájem a podnájem nebytových prostor je upraven zvláštním zákonem.

Oddíl osmý

Zvláštní ustanovení o podnikatelském nájmu věcí movitých

§721

§721 (1) Má-li věc, která byla pronajata, vady, pro které ji nelze řádně užívat, nebo které takové užívání ztěžují, má nájemce právo, aby mu byla poskytnuta jiná věc sloužící témuž účelu. Kromě toho má právo na prominutí nájemného nebo na slevu z nájemného za dobu, po kterou věc nemohl pro její vadu řádně užívat buď vůbec, nebo jen za ztížených podmínek.

§721 (2) Právo na prominutí nebo na slevu z nájemného musí být uplatněno u pronajímatele nejpozději do konce doby, na kterou byl nájem sjednán.

§722

§722 (1) Za opotřebení věci způsobené řádným užíváním nájemce neodpovídá.

§722 (2) Vzniklé poškození, ztrátu nebo zničení věci je nájemce povinen ohlásit pronajímateli bez zbytečného odkladu. Povinnost nájemce nahradit škodu se řídí ustanoveními tohoto zákona o odpovědnosti za škodu; nájemce však neodpovídá za škodu, která vznikla tím, že ten, kdo věc pronajal, nesplnil povinnost uloženou ustanovením §617.

§723

§723 (1) Vrátí-li nájemce věc po době dohodnuté ve smlouvě, je povinen platit nájemné až do vrácení věci. Je-li nájemce s vrácením věci v prodlení, je povinen zaplatit též poplatek z prodlení.

§723 (2) Jestliže se věc ztratila nebo byla zničena, je nájemce povinen platit nájemné a poplatek z prodlení, bylo-li jeho placení dohodnuto, dokud ztrátu nebo zničení věci pronajímateli neohlásil nebo dokud se o tom pronajímatel jinak nedozvěděl.

HLAVA OSMÁ

PŘÍKAZNÍ SMLOUVA

Oddíl první

Obecná ustanovení

§724

Příkazní smlouvou se zavazuje příkazník, že pro příkazce obstará nějakou věc nebo vykoná jinou činnost.

Povinnosti příkazníka

§725

Příkazník je povinen jednat při plnění příkazu podle svých schopností a znalostí. Od pokynů příkazcových se příkazník může odchýlit jen tehdy, je-li to nezbytné v zájmu příkazce a nemůže-li včas obdržet jeho souhlas; jinak odpovídá za škodu.

§726

Příkazník je povinen provést příkaz osobně. Svěří-li provedení příkazu jinému, odpovídá, jako by příkaz prováděl sám; dovolil-li však příkazce, aby si ustanovil zástupce, nebo byl-li tento nezbytně nutný, odpovídá příkazník pouze za zavinění při volbě zástupce.

§727

Příkazník je povinen podat příkazci na jeho žádost všechny zprávy o postupu plnění příkazu a převést na příkazce všechen užitek z provedeného příkazu; po provedení příkazu předloží příkazci vyúčtování.

Povinnosti příkazce

§728

Příkazce je povinen, není-li jinak dohodnuto, poskytnout příkazníkovi předem na jeho žádost přiměřené prostředky nezbytné ke splnění příkazu a nahradit příkazníkovi potřebné a užitečné náklady vynaložené při provádění příkazu, a to i když se výsledek nedostavil.

§729

§729 (1) Příkazce je dále povinen nahradit příkazníkovi kromě zaviněné škody i tu škodu, která vznikla v souvislosti s výkonem příkazu.

§729 (2) Utrpí-li příkazník při výkonu příkazu škodu jen náhodou, může se domáhat náhrady pouze tehdy, zavázal-li se provést příkaz bezplatně; nedostane však více, než by mu náleželo jako obvyklá odměna, kdyby byla sjednána.

§730

§730 (1) Příkazce je povinen poskytnout příkazníkovi odměnu pouze tehdy, jestliže byla dohodnuta nebo je obvyklá, zejména vzhledem k povolání příkazníka.

§730 (2) Příkazce je povinen poskytovat odměnu, i když výsledek nenastal, ledaže nezdar jednání byl způsoben porušením povinnosti příkazníka.

Zánik příkazní smlouvy

§731

Pro zánik příkazní smlouvy se použijí přiměřeně ustanovení o zániku plné moci (§33b).

§732

Zanikla-li příkazní smlouva odvoláním, je příkazce povinen nahradit příkazníku náklady vzniklé do odvolání, utrpěnou škodu a přísluší-li příkazníkovi odměna, i její část odpovídající provedené práci. To platí i tehdy, bylo-li dokončení příkazního jednání zmařeno náhodou, ke které nedal příkazník podnět.

Oddíl druhý

Smlouva o obstarání věci

§733

Smlouvou o obstarání věci se obstaratel zavazuje objednateli obstarat určitou věc. Obstaratel má právo věc obstarat i prostřednictvím jiné osoby. Objednatel je povinen obstarateli za obstarání věci poskytnout odměnu.

§734

O uzavření smlouvy musí obstaratel vydat objednateli písemné potvrzení, ve kterém musí být uveden předmět obstarání, jeho cena a doba obstarání.

§735

Objednatel může až do obstarání věci od smlouvy odstoupit; musí však obstarateli nahradit účelně vynaložené náklady a jinou újmu vzniklou obstarateli, pokud jí obstaratel nemohl zabránit. Tím není dotčen nárok na uplatnění práv vyplývajících z prodlení nebo z vadného plnění obstaratele.

§736

Obstaratel je povinen při obstarávání dbát pokynů objednatele; odchýlit se od nich může pouze tehdy, je-li to v zájmu objednatele nevyhnutelné a nemůže-li včas dosáhnout jeho souhlasu.

Oddíl třetí

Smlouva o obstarání prodeje věci

§737

Smlouvou o obstarání prodeje věci vznikne objednateli právo, aby obstaratel převzal od něj do prodeje svěřenou věc a učinil potřebná opatření k prodeji.

§738

Smlouva musí být uzavřena písemně. Musí obsahovat zejména předmět prodeje, cenu, za kterou má být předmět prodán, odměnu obstaratele za obstarání prodeje a poplatek pro případ odstoupení od smlouvy před dohodnutou dobou určenou k prodeji věci.

§739

§739 (1) Obstaratel má právo na odměnu pouze, byla-li svěřená věc prodána.

§739 (2) Objednatel má právo, aby mu obstaratel vyplatil po srážce odměny částku, za kterou věc prodal.

§740

Neprodá-li obstaratel věc do tří měsíců ode dne, kdy mu byla věc svěřena do prodeje, smlouva se ruší, nebylo-li mezi objednatelem a obstaratelem dohodnuto jinak. Účastníci se mohou dohodnout, že se po uplynutí stanovené doby prodá věc za nižší cenu.

§741

§741 (1) Při prodeji věci svěřené do prodeje odpovídá obstaratel prodeje kupujícímu za vady prodané věci; obstaratel prodeje odpovídá i za to, že prodaná věc má vlastnosti, které obstaratel při prodeji uvedl.

§741 (2) Jinak pro tuto odpovědnost platí obdobně ustanovení týkající se prodeje použitých věcí.

HLAVA DEVÁTÁ

JEDNATELSTVÍ BEZ PŘÍKAZU

§742

Obstará-li někdo, aniž je k tomu oprávněn, cizí záležitost, aby odvrátil hrozící škodu, je ten, jehož záležitost byla obstarána, povinen nahradit jednateli bez příkazu nutný náklad, i když se výsledek bez zavinění jednajícího nedostavil.

§743

§743 (1) Nejde-li o odvrácení hrozící škody, musí ten, kdo chce obstarat záležitost jiného, zpravit jej o tom a vyčkat jeho souhlasu.

§743 (2) Neučiní-li tak a jde-li o záležitost k prospěchu jiného, má jednatel bez příkazu nárok na náhradu nákladů, kterými byl ten, v jehož zájmu jednal, v době skončení jednání obohacen.

§744

§744 (1) Kdo zasáhne do záležitostí jiného, aniž by šlo o odvrácení hrozící škody, odpovídá za vzniklou škodu; v rámci této odpovědnosti odpovídá i za náhodu, ledaže by vznikla i bez jeho zásahu.

§744 (2) Totéž platí, zasáhne-li někdo do záležitostí jiného proti jeho projevené vůli.

§745 Nemá-li jednatel bez příkazu nárok na náhradu nákladů, je oprávněn vzít si, pokud je to možné, co pořídil svým nákladem. §746 Jednatel bez příkazu je povinen dokončit jednání, podat o něm vyúčtování a převést vše, co při tom získal, na toho, jehož záležitost obstaral.

HLAVA DESÁTÁ

SMLOUVA O ÚSCHOVĚ

§747

§747 (1) Smlouvou o úschově vznikne složiteli právo, aby schovatel movitou věc od něj do úschovy převzatou řádně opatroval. Smlouvu o úschově lze uzavřít i tak, že odevzdání i převzetí věci bude zajištěno mechanickými prostředky.

§747 (2) Ve smlouvě lze dohodnout, že schovatel může věc odevzdat do úschovy dalšímu schovateli.

§748

Složitel je povinen nahradit schovateli nezbytné náklady, které na věc při jejím opatrování vynaložil; odměnu za úschovu je povinen zaplatit jen tehdy, dohodl-li se tak nebo odpovídá-li to předmětu podnikání schovatele anebo zvyklostem.

§749

§749 (1) Schovatel je povinen převzatou věc opatrovat dohodnutým způsobem a nebyla-li dohoda o způsobu úschovy uzavřena, je povinen ji opatrovat pečlivě, zejména je povinen dát ji pojistit, je-li to obvyklé, a po uplynutí doby úschovy převzatou věc vrátit spolu s tím, co k ní přibylo.

§749 (2) Schovatel je povinen vrátit věc složiteli na požádání i před uplynutím sjednané doby úschovy, ale sám není oprávněn vrátit ji dříve, ledaže věc nemůže pro nepředvídatelnou okolnost bezpečně nebo bez vlastní škody opatrovat.

§750

Není-li ujednáno a ani z okolností zřejmé, jak dlouho má být věc v úschově, může složitel kdykoli žádat vrácení věci a schovatel může věc kdykoli vrátit.

§751

Použije-li schovatel převzatou věc, umožní-li její použití jinému, dá-li ji bez svolení složitele nebo bez nezbytné potřeby někomu jinému do úschovy, anebo je-li v prodlení s jejím vrácením, odpovídá i za náhodnou škodu, ledaže by tato škoda postihla uschovanou věc i jinak.

§752

Složitel je povinen, není-li účastníky dohodnuto jinak, nahradit schovateli škodu vzniklou mu úschovou, jakož i náklad, který schovatel na věc vynaložil pro splnění své povinnosti.

§753

Vzájemných práv z úschovy se lze domáhat pouze do šesti měsíců po vrácení věci; jinak zaniknou.

HLAVA JEDENÁCTÁ

SMLOUVA O UBYTOVÁNÍ

§754

§754 (1) Ze smlouvy o ubytování vznikne objednateli právo, aby mu ubytovatel poskytl přechodné ubytování na dobu dohodnutou nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném (hotely, noclehárny, ubytovny a jiná zařízení).

§754 (2) Za ubytování a služby s ním spojené je objednatel povinen zaplatit ubytovateli cenu ve lhůtách stanovených ubytovacími řády.

§755

Ubytovaný má právo užívat prostory, které mu byly k ubytování vyhrazeny, jakož i užívat společné prostory ubytovacího zařízení a používat služeb, jejichž poskytování je s ubytováním spojeno.

§756

Ubytovatel je povinen odevzdat ubytovanému prostory vyhrazené mu k ubytování ve stavu způsobilém pro řádné užívání a zajistit mu nerušený výkon jeho práv spojených s ubytováním.

§757

Ubytovaný je povinen užívat prostory vyhrazené mu k ubytování a plnění s ubytováním spojené řádně; v těchto prostorách nesmí ubytovaný bez souhlasu ubytovatele provádět žádné podstatné změny.

§758

O odpovědnosti ubytovatele za věci vnesené do ubytovacích prostor ubytovaným nebo pro něj platí ustanovení §433 a 436.

§759

§759 (1) Ubytovaný může odstoupit od smlouvy před uplynutím dohodnuté doby; újmu vzniklou ubytovateli předčasným zrušením ubytování je ubytovaný povinen nahradit, pouze nemohl-li ubytovatel újmě zabránit.

§759 (2) Ubytovatel může od smlouvy před uplynutím dohodnuté doby odstoupit, jestliže ubytovaný v ubytovacím zařízení i přes výstrahu hrubě porušuje dobré mravy nebo jinak hrubě porušuje své povinnosti ze smlouvy.

HLAVA DVANÁCTÁ

SMLOUVY O PŘEPRAVĚ

Oddíl první

Smlouva o přepravě osob

§760

Smlouvou o přepravě osob vzniká cestujícímu, který za stanovené jízdné použije dopravní prostředek, právo, aby ho dopravce přepravil do místa určení řádně a včas.

§761

Dopravce je povinen starat se při přepravě zejména o bezpečnost a pohodlí cestujících a při hromadné přepravě jim umožnit používání společenských a kulturních zařízení. Podrobnosti upraví přepravní řády.

§762

§762 (1) Má-li cestující zavazadlo, přepravuje je dopravce buď společně s ním a pod jeho dohledem, nebo odděleně. §762 (2) Je-li zavazadlo přepravováno odděleně, je dopravce povinen dbát, aby bylo přepraveno do místa určení nejpozději ve stejnou dobu s cestujícím.

Odpovědnost

§763

§763 (1) Při pravidelné přepravě osob stanoví přepravní řády, jaká práva má cestující vůči dopravci, jestliže přeprava nebyla provedena včas.

§763 (2) Při nepravidelné přepravě osob je dopravce povinen nahradit škodu vzniklou cestujícímu tím, že přeprava nebyla provedena včas; podmínky a rozsah náhrady stanoví přepravní řády.

§763 (3) Práva podle odstavců 1 a 2 musí cestující uplatnit u dopravce bez zbytečného odkladu; nebyla-li práva uplatněna nejpozději do šesti měsíců, zaniknou.

§764

§764 (1) Vznikne-li cestujícímu za přepravy škoda na zdraví nebo škoda na zavazadlech přepravovaných společně s ním či na věcech, které měl u sebe, odpovídá za ni dopravce podle ustanovení o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků (§427 až 431).

§764 (2) Za škodu způsobenou na zavazadlech přepravovaných odděleně od cestujících odpovídá dopravce podle ustanovení o odpovědnosti při nákladní přepravě.

Oddíl druhý

Smlouva o přepravě nákladu

§765

§765 (1) Smlouvou o přepravě nákladu vzniká odesílateli právo, aby mu dopravce za přepravné zásilku přepravil do určeného místa a vydal ji určenému příjemci.

§765 (2) Odesílatel je povinen dopravci na požádání objednávku přepravy písemně potvrdit.

§756 (3) Dopravce je povinen na požádání odesílatele převzetí zásilky písemně potvrdit.

§766

§766 (1) Až do vydání zásilky má odesílatel právo dávat za podmínek stanovených přepravními řády dopravci nové příkazy.

§766 (2) Kdy a za jakých podmínek právo dávat dopravci nové příkazy přísluší příjemci, stanoví přepravní řády.

§767

Dopravce je povinen provést přepravu s odbornou péčí a ve stanovené lhůtě.

§768

§768 (1) Dopravce může užít k provedení přepravy i jiných fyzických nebo právnických osob; přitom odpovídá, jako by přepravu provedl sám.

§768 (2) Provádí-li přepravu společně několik dopravců podle přepravního řádu jako přepravu sdruženou, stanoví přepravní řády, který z dopravců a za jakých podmínek za tuto přepravu odpovídá.

Odpovědnost

§769

§769 (1) Dopravce odpovídá za škodu, která vznikla na přepravované zásilce v době od převzetí k přepravě až do vydání, ledaže škoda byla způsobena odesílatelem nebo příjemcem, vadností zásilky, jejího obalu nebo balení, zvláštní povahou zásilky, anebo okolností, kterou nemohl dopravce odvrátit.

§769 (2) Přepravní řády mohou stanovit, za jakých podmínek se má za to, že škoda vznikla některou z příčin uvedených v odstavci 1.

§769 (3) Na škody vzniklé na přepravovaných zásilkách se nevztahují ustanovení §427 až 431.

§770

§770 (1) Při ztrátě nebo zničení zásilky je dopravce povinen nahradit cenu, kterou měla ztracená nebo zničená zásilka v době, kdy byla převzata k přepravě. Kromě toho je povinen nést účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s přepravou ztracené nebo zničené zásilky. Při poškození nebo částečné ztrátě zásilky hradí dopravce částku, o kterou byla zásilka znehodnocena; je-li účelné provést opravu, hradí dopravce náklady opravy.

§770 (2) Za jiné škody z nákladní přepravy, než jsou škody na přepravované zásilce, odpovídá dopravce, jen byly-li způsobeny překročením dodací lhůty; podmínky a rozsah náhrady stanoví přepravní řády.

§771 Právo na náhradu škody musí odesílatel uplatnit u dopravce do šesti měsíců od vydání zásilky příjemci, nebo jestliže k vydání zásilky nedošlo, do šesti měsíců od převzetí zásilky k přepravě; jinak právo zanikne.

Oddíl třetí

Společná ustanovení ke smlouvám o přepravě

§772

Podrobnější úpravu osobní a nákladní přepravy stanoví zvláštní předpisy, zejména přepravní řády a tarify. V rámci této úpravy mohou přepravní řády též převzít ustanovení platná v mezinárodní přepravě pro přepravu vnitrostátní; odpovědnost za škodu na zdraví stanovená tímto zákonem nesmí být omezena.

§773

§773 (1) O nevyzvednutých (neodebraných) zásilkách platí ustanovení §656 odst. 2 a 3.

§773 (2) Přepravní řády mohou stanovit pro vyzvednutí (odebrání) některých zásilek, zejména věcí nebezpečné povahy nebo věcí, které se rychle kazí, lhůty kratší než 6 měsíců.

HLAVA TŘINÁCTÁ

SMLOUVA ZPROSTŘEDKOVATELSKÁ

§774

Zprostředkovatelskou smlouvou se zprostředkovatel zavazuje obstarat zájemci za odměnu uzavření smlouvy a zájemce se zavazuje zprostředkovateli poskytnout odměnu tehdy, byl-li výsledek dosažen přičiněním zprostředkovatele.

§775

Zprostředkovateli patří odměna v dohodnuté výši; odměnu je třeba sjednat v souladu s obecně závaznými právními předpisy, jinak je smlouva neplatná podle §40a.

§776

Zprostředkovateli patří kromě odměny náhrada nákladů pouze tehdy, je-li to výslovně dohodnuto; v pochybnostech jen, jestliže mu vznikl nárok na odměnu.

§777

Zájemce a zprostředkovatel jsou povinni oznamovat si navzájem všechny důležité okolnosti související se zprostředkováním, zejména okolnosti, které mohou ovlivnit rozhodnutí zájemce uzavřít zprostředkovávanou smlouvu. Zprostředkovatel je oprávněn za zájemce jednat nebo přijímat cokoliv, jen byl-li k tomu zmocněn písemnou plnou mocí.

HLAVA ČTRNÁCTÁ

VKLADY

Obecná ustanovení

§778

Smlouva o vkladu vzniká mezi fyzickou nebo právnickou osobou (dále jen "vkladatel") a peněžním ústavem složením vkladu u peněžního ústavu a jeho přijetím peněžním ústavem.

§779

Vkladatel má právo na úroky nebo jiné majetkové výhody stanovené peněžním ústavem v souladu s opatřením podle zvláštních předpisů.

§780

§780 (1) Vkladatel, a v zákonem stanovených případech i jiná oprávněná osoba, má právo s vkladem nakládat.

§780 (2) Vkladatel může v dohodě s peněžním ústavem vázat (vinkulovat) výplatu vkladu na sdělení hesla nebo na splnění jiné podmínky.

§780 (3) Nezná-li vkladatel heslo, musí prokázat, že mu vklad náleží.

Vklady na vkladních knížkách

§781

§781 (1) Přijetí vkladu potvrdí peněžní ústav vkladní knížkou upravenou tak, aby z ní byla zřejmá výše vkladu, jeho změny a konečný stav.

§781 (2) Není-li prokázána jiná výše vkladu, je rozhodný zápis ve vkladní knížce.

§782

Vkladní knížka může být vystavena pouze na jméno.

§783

§783 (1) Bez předložení vkladní knížky nelze s vkladem nakládat.

§783 (2) S vkladem na vkladní knížce na jméno je oprávněn nakládat ten, na jehož jméno, příjmení, adresu a datum narození nebo identifikační znak právnické osoby je vkladní knížka vystavena. S vkladem na cestovní vkladní knížce je však ve stanovených případech oprávněn nakládat každý, kdo předloží vkladní knížku a průkazní lístek.

§784

§784 (1) Při ztrátě nebo zničení vkladní knížky může vkladatel s vkladem nakládat, jen prohlásí-li peněžní ústav na jeho návrh či na návrh toho, kdo má na tom právní zájem, vkladní knížku za umořenou.

§784 (2) Po umoření vydá peněžní ústav vkladateli novou vkladní knížku nebo na požádání vyplatí celý vklad.

§784 (3) Prováděcí předpis stanoví postup při umořování vkladních knížek a případy, kdy může peněžní ústav provést výplatu vkladu nebo vydat novou vkladní knížku i bez umoření původní vkladní knížky, je-li oprávněný znám.

§785

Jestliže vkladatel po dvacet let s vkladem nenakládal ani nepředložil vkladní knížku na doplnění záznamů, ruší se vkladový vztah uplynutím této doby; vkladatel má právo na výplatu zůstatku zrušeného vkladu.

Vkladní listy

§786

§786 (1) Vkladní list je potvrzením peněžního ústavu o pevném jednorázovém vkladu. Výše vkladu je uvedena na vkladním listu. Jinak se na vkladní list vztahují přiměřeně ustanovení tohoto zákona o vkladních knížkách.

§786 (2) Vkladní list může být vystaven pouze na jméno.

Další formy vkladů

§787

§787 (1) Peněžní ústav může sjednat s vkladatelem i jiné formy vkladů.

§787 (2) Pokud není sjednáno něco jiného, vztahují se na tyto jiné formy vkladů přiměřeně ustanovení o vkladních knížkách a vkladních listech.

§787 (3) Jiné formy vkladů mohou být sjednány pouze na jméno.

HLAVA PATNÁCTÁ
zrušena

HLAVA ŠESTNÁCTÁ

SMLOUVA O SDRUŽENÍ

§829

§829 (1) Několik osob se může sdružit, aby se společně přičinily o dosažení sjednaného účelu.

§829 (2) Sdružení nemají způsobilost k právům a povinnostem.

§830

Každý z účastníků je povinen vyvíjet činnost k dosažení sjednaného účelu způsobem stanoveným ve smlouvě a zdržet se jakékoli činnosti, jež by mohla znemožnit nebo ztížit dosažení tohoto účelu.

§831

Vedle pracovní činnosti mohou být účastníci sdružení podle smlouvy povinni poskytnout pro účely sdružení peníze nebo jiné věci. Není-li ve smlouvě určena výše, má se za to, že účastníci jsou povinni poskytnout stejné hodnoty.

§832

§832 (1) Majetkové hodnoty je účastník povinen poskytnout pro účely smlouvy v době stanovené ve smlouvě, jinak bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy.

§832 (2) Pokud není pověřen některý účastník správou věcí uvedených v odstavci 1, nakládá s nimi za účelem dosažení účelu smlouvy účastník, který je poskytl; je však povinen je oddělit od ostatního svého majetku dohodnutým způsobem nebo způsobem, který sdělí ostatním účastníkům smlouvy o sdružení.

§833

Poskytnuté peníze nebo jiné věci určené podle druhu jsou ve spoluvlastnictví všech účastníků v poměru k jejich výši, a to sdělením o jejich oddělení od ostatního majetku účastníka nebo předáním pověřenému účastníku. Věci jednotlivě určené jsou v bezplatném užívání všech účastníků.

§834

Majetek získaný při výkonu společné činnosti se stává spoluvlastnictvím všech účastníků.

§835

§835 (1) Podíly na majetku získaném společnou činností jsou stejné, není-li smlouvou určeno jinak.

§835 (2) Ze závazků vůči třetím osobám jsou účastníci zavázáni společně a nerozdílně.

§836

§836 (1) Není-li ve smlouvě stanoveno jinak, rozhodují účastníci o obstarávání společných věcí jednomyslně.

§836 (2) Má-li podle smlouvy rozhodovat většina hlasů, patří každému účastníku jeden hlas; velikost podílu nerozhoduje.

§837

Každý účastník, i když nevykonává správu, má právo přesvědčit se o hospodářském stavu sdružení. Ustanovení smlouvy tomu odporující jsou neplatná.

§838

§838 (1) Každý účastník může ze sdružení vystoupit, ne však v nevhodné době a k újmě ostatních účastníků sdružení. Z vážných důvodů však může ze sdružení vystoupit kdykoli, a to i když byla dohodnuta výpovědní lhůta.

§838 (2) Z vážných důvodů lze účastníka ze sdružení vyloučit, a to pouze jednomyslným usnesením ostatních účastníků sdružení, nestanoví-li smlouva jinak.

§839

Účastníkovi, který vystoupil nebo byl vyloučen, se vrátí věci vnesené do sdružení. Podíl majetku podle stavu v den vystoupení nebo vyloučení se mu vyplatí v penězích.

§840

Účastník, který vystoupil nebo který byl vyloučen, se nezprošťuje odpovědnosti za závazky z činnosti sdružení, které vznikly do dne vystoupení nebo vyloučení.

§841

Při rozpuštění sdružení mají účastníci nárok na vrácení hodnot, poskytnutých k účelu sdružení a vypořádají se mezi sebou o majetek získaný výkonem společné činnosti sdružení způsobem stanoveným ve smlouvě, jinak rovným dílem.

HLAVA SEDMNÁCTÁ

SMLOUVA O DŮCHODU

§842

Smlouvou o důchodu se zakládá někomu na doživotně nebo na jinak stanovenou dobu neurčitého trvání právo na vyplácení určitého důchodu.

§843

Smlouva o důchodu musí být uzavřena písemně.

§844

Právo na důchod nelze převést na jiného. Splatné dávky lze však postoupit.

HLAVA OSMNÁCTÁ

SÁZKA A HRA

§845

§845 (1) Výhry ze sázek a her nelze vymáhat; vymáhat nelze ani pohledávky z půjček, poskytnutých vědomě do sázky nebo hry. Takové výhry a pohledávky nelze ani platně zajistit.

§845 (2) Los se posuzuje jako sázka nebo hra.

§846

Ustanovení §845 neplatí, jde-li o výherní podnik, který provozuje stát nebo který byl úředně povolen.

HLAVA DEVATENÁCTÁ

VEŘEJNÁ SOUTĚŽ

§847

Vyhlásí-li fyzická nebo právnická osoba (dále jen "vyhlašovatel soutěže") veřejnou soutěž na určité dílo nebo výkon, musí ve vyhlášení uvést přesné vymezení předmětu a lhůty soutěže, výši cen a ostatní soutěžní podmínky; rovněž musí vyhlásit, kdo, v jaké lhůtě a podle jakých měřítek posoudí splnění podmínek soutěže a provede ocenění.

§848

§848 (1) Vyhlašovatel soutěže je povinen poskytnout ceny vyhlášené veřejnou soutěží těm, kteří podle provedeného ocenění splnili podmínky soutěže určené pro udílení cen.

§848 (2) Bylo-li dosaženo výsledku činnosti několika soutěžících, rozdělí se cena, nebyl-li vyhlášen jiný postup a jestliže nedojde k dohodě, podle toho, v jakém poměru se každý na dosaženém výsledku podílel.

§849

§849 (1) Veřejnou soutěž lze odvolat jen ze závažných důvodů. Odvolání se musí provést stejným způsobem, jakým došlo k vyhlášení soutěže, nebo jiným stejně účinným způsobem.

§849 (2) Dojde-li k odvolání veřejné soutěže, vyhlašovatel soutěže je povinen poskytnout přiměřené odškodnění soutěžícím, kteří před odvoláním soutěže její podmínky převážně nebo zčásti již splnili. Na toto právo musí vyhlašovatel soutěže soutěžící při odvolání soutěže upozornit.

HLAVA DVACÁTÁ

VEŘEJNÝ PŘÍSLIB

§850

Veřejným příslibem se zavazuje ten, kdo veřejně prohlásí, že zaplatí odměnu nebo poskytne jiné plnění jednomu nebo několika z blíže neomezeného počtu osob, které splní podmínky stanovené ve veřejném příslibu.

§851

Nestanoví-li podmínky veřejného příslibu jinak, obdrží odměnu ten, kdo je nejdříve splní.

§852

Splní-li podmínky veřejného příslibu současně několik osob a z jejich obsahu vyplývá, že odměnu má dostat jenom jedna osoba, rozdělí se odměna mezi ně rovným dílem.

HLAVA DVACÁTÁ

PRVNÍ CESTOVNÍ SMLOUVA

§852a

§852a (1) Cestovní smlouvou se provozovatel cestovní kanceláře (dále jen "cestovní kancelář") zavazuje, že zákazníkovi poskytne zájezd a zákazník se zavazuje, že zaplatí smluvenou cenu.

§852a (2) Návrh cestovní smlouvy předkládá zákazníkovi cestovní kancelář. Jedno vyhotovení cestovní smlouvy je po jejím uzavření cestovní kancelář povinna předat zákazníkovi. Spolu s cestovní smlouvou je cestovní kancelář povinna předat zákazníkovi doklad o pojištění vystavený pojišťovnou.

§852b

§852b (1) Cestovní smlouva musí být písemná a musí obsahovat
a) označení smluvních stran,
b) vymezení zájezdu, zejména termín jeho zahájení a ukončení, uvedení všech poskytovaných služeb cestovního ruchu, které jsou zahrnuty do ceny zájezdu, místo a dobu jejich trvání; vymezení zájezdu může být nahrazeno odkazem na číslo zájezdu nebo jiné označení v katalogu jen v případě, že katalog obsahuje všechny tyto informace a byl zákazníkovi předán,
c) cenu zájezdu, včetně časového rozvrhu plateb a výši zálohy.

§852b (2) Cestovní smlouva musí rovněž obsahovat
a) způsob, jakým má zákazník uplatnit své nároky plynoucí z porušení právní povinnosti cestovní kanceláře,
b) výši odstupného, které je povinen zákazník cestovní kanceláři uhradit při odstoupení od cestovní smlouvy v případech stanovených tímto zákonem.

§852b (3) Cestovní smlouva musí dále obsahovat,
a) jsou-li součástí zájezdu i další platby za služby, jejichž cena není zahrnuta v ceně zájezdu, údaje o počtu a výši těchto dalších plateb,
b) je-li součástí zájezdu ubytování, jeho polohu, kategorii, stupeň vybavenosti a hlavní charakteristické znaky,
c) je-li součástí zájezdu doprava, druh, charakteristiku a kategorii dopravního prostředku, údaje o trase cesty,
d) je-li součástí zájezdu stravování, jeho způsob a rozsah,
e) je-li realizace zájezdu podmíněna dosažením minimálního počtu zákazníků, výslovné uvedení této skutečnosti a současně lhůtu, ve které nejpozději musí cestovní kancelář zákazníka písemně informovat o zrušení zájezdu z důvodu nedosažení minimálního počtu zákazníků,
f) jsou-li důvody pro stanovení podmínek, které musí účastník zájezdu splňovat, uvedení těchto podmínek a lhůtu, ve které může zákazník oznámit, že se zájezdu místo něho zúčastní jiná osoba, pokud jsou důvody pro její stanovení.

§852c

§852c (1) V cestovní smlouvě lze dohodnout, že cestovní kancelář je oprávněna jednostranným úkonem zvýšit cenu zájezdu, jestliže je zároveň přesně stanoven způsob výpočtu zvýšení ceny. Cena zájezdu uvedená v cestovní smlouvě však nesmí být jednostranně zvýšena během 20 dnů před zahájením zájezdu.

§852c (2) Cenu zájezdu podle odstavce 1 lze zvýšit jen v případě, že dojde ke zvýšení
a) ceny za dopravu včetně cen pohonných hmot, nebo
b) plateb spojených s dopravou, např. letištních a přístavních poplatků, které jsou zahrnuty v ceně zájezdu, nebo
c) směnného kursu české koruny použitého pro stanovení ceny zájezdu v průměru o více než 10%, pokud k této změně dojde do jednadvacátého dne před zahájením zájezdu.

§852c (3) Písemné oznámení o zvýšení ceny musí být zákazníkovi odesláno nejpozději 21 dní před zahájením zájezdu, jinak cestovní kanceláři nevznikne právo na zaplacení rozdílu v ceně zájezdu.

§852d

§852d (1) Cestovní kancelář je povinna nejpozději 7 dnů před zahájením zájezdu poskytnout zákazníkovi písemně další podrobné informace o všech skutečnostech, které jsou pro zákazníka důležité a které jsou ji známy, pokud nejsou obsaženy již v cestovní smlouvě nebo v katalogu, který byl zákazníkovi předán, zejména
a) upřesnění údajů uvedených v §852b odst. 3 písm. a) až d), které jsou cestovní kanceláři známy a nejsou obsaženy v cestovní smlouvě nebo v katalogu, který byl zákazníkovi předán,
b) podrobnosti o možnosti kontaktu s nezletilou osobou nebo zástupcem cestovní kanceláře v místě pobytu nezletilé osoby, jde-li o zájezd, jehož účastníkem je nezletilá osoba,
c) jméno, adresa a telefonní číslo osoby, na kterou se zákazník v nesnázích v průběhu zájezdu může obrátit s žádostí o pomoc, zejména místního zástupce cestovní kanceláře a adresu a telefonní číslo zastupitelského úřadu, d) informace o možnosti uzavřít pojištění pro případ, že zákazníkovi vzniknou náklady v souvislosti s jeho odstoupením od cestovní smlouvy, pokud toto pojištění není zahrnuto v ceně zájezdu.

§852d (2) Je-li cestovní smlouva uzavřena v době kratší než 7 dnů před zahájením zájezdu, musí cestovní kancelář svoji povinnost podle odstavce 1 splnit již při uzavření cestovní smlouvy.

§852e

§852e (1) Je-li cestovní kancelář nucena z objektivních důvodů před zahájením zájezdu změnit podmínky smlouvy, může navrhnout zákazníkovi změnu cestovní smlouvy. Pokud navrhovaná změna cestovní smlouvy vede i ke změně ceny zájezdu, musí být v návrhu nová cena uvedena.

§852e (2) Navrhne-li cestovní kancelář změnu cestovní smlouvy podle odstavce 1, má zákazník právo rozhodnout, zda bude se změnou cestovní smlouvy souhlasit, nebo zda od cestovní smlouvy odstoupí. Pokud zákazník ve lhůtě určené cestovní kanceláří, která nesmí být kratší než 5 dnů od doručení návrhu na změnu cestovní smlouvy zákazníkovi, od smlouvy neodstoupí, má se za to, že s její změnou souhlasí.

§852f

§852f (1) Před zahájením zájezdu může zákazník písemně oznámit cestovní kanceláři, že se zájezdu místo něho zúčastní jiná osoba v oznámení uvedená. Dnem doručení oznámení se osoba v něm uvedená stává zákazníkem. Oznámení musí obsahovat prohlášení nového zákazníka, že souhlasí s uzavřenou cestovní smlouvou. V případě, že cestovní smlouva stanoví lhůtu a podmínky podle §852b odst. 3 písm. f), může tak zákazník učinit jen ve stanovené lhůtě a oznámení musí obsahovat i prohlášení nového zákazníka, že splňuje veškeré podmínky stanovené pro poskytnutí zájezdu.

§852f (2) Původní a nový zákazník společně a nerozdílně odpovídají za zaplacení ceny zájezdu a úhradu nákladů, pokud takové náklady cestovní kanceláři v souvislosti se změnou zákazníka vzniknou.

§852g

§852g (1) Zákazník může před zahájením zájezdu od cestovní smlouvy odstoupit. Cestovní kancelář může před zahájením zájezdu od cestovní smlouvy odstoupit jen z důvodu zrušení zájezdu nebo z důvodu porušení povinností zákazníkem.

§852g (2) Odstoupil-li zákazník od cestovní smlouvy podle §852e odst. 2 nebo odstoupila-li cestovní kancelář od cestovní smlouvy z důvodu zrušení zájezdu před jeho zahájením, má zákazník právo požadovat, aby mu cestovní kancelář na základě nové cestovní smlouvy poskytla jiný zájezd nejméně v kvalitě odpovídající původní cestovní smlouvě, může-li cestovní kancelář takový zájezd nabídnout.

§852g (3) Při uzavření cestovní smlouvy podle odstavce 2 se platby uskutečněné na základě původní cestovní smlouvy považují za platby podle nové cestovní smlouvy. Je-li cena nového zájezdu nižší než již uskutečněné platby podle předchozí věty, je cestovní kancelář povinna tento rozdíl bez zbytečného odkladu zákazníkovi vrátit.

§852g (4) Zruší-li cestovní kancelář zájezd ve lhůtě kratší než 20 dnů před termínem jeho zahájení, je povinna uhradit zákazníkovi pokutu ve výši 10% z ceny zájezdu. Právo zákazníka na náhradu škody tím není dotčeno.

§852g (5) Cestovní kancelář se může zprostit odpovědnosti za škodu podle odstavce 4 nebo povinnosti zaplatit pokutu jen tehdy, prokáže-li, že ke zrušení zájezdu došlo a) v souladu s §852b odst. 3 písm. e), b) v důsledku neodvratitelné události, které nemohla zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na ni rozumně požadovat.

§852h

§852h (1) Není-li důvodem odstoupení zákazníka porušení povinnosti cestovní kanceláře stanovené cestovní smlouvou nebo tímto zákonem nebo odstoupí-li cestovní kancelář od cestovní smlouvy před zahájením zájezdu z důvodu porušení povinnosti zákazníkem, je zákazník povinen zaplatit cestovní kanceláři odstupné ve výši stanovené podle §852b odst. 2 písm. b) a cestovní kancelář je povinna vrátit zákazníkovi vše, co od něho obdržela na úhradu ceny zájezdu podle zrušené cestovní smlouvy.

§852h (2) Je-li důvodem odstoupení zákazníka od cestovní smlouvy porušení povinnosti cestovní kanceláře stanovené cestovní smlouvou nebo tímto zákonem nebo nedojde-li k uzavření nové cestovní smlouvy podle §852g odst. 2, je cestovní kancelář povinna bez zbytečného odkladu vrátit zákazníkovi vše, co od něho obdržela na úhradu ceny zájezdu podle zrušené cestovní smlouvy, aniž by byl zákazník povinen platit cestovní kanceláři odstupné. Právo zákazníka na náhradu škody tím není dotčeno.

§852i

§852i (1) Cestovní kancelář odpovídá zákazníkovi za porušení závazků vyplývajících z uzavřené cestovní smlouvy bez ohledu na to, zda tyto závazky mají být splněny cestovní kanceláří nebo jinými dodavateli služeb cestovního ruchu poskytovaných v rámci zájezdu.

§852i (2) Nesplní-li cestovní kancelář své povinnosti vyplývající z cestovní smlouvy nebo tohoto zákona řádně a včas, musí zákazník uplatnit své právo u cestovní kanceláře bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 měsíců od skončení zájezdu, nebo v případě, že se zájezd neuskutečnil, ode dne, kdy měl být zájezd ukončen podle cestovní smlouvy, jinak právo zaniká.

§852i (3) Je-li uzavření cestovní smlouvy zprostředkováno jinou cestovní kanceláří nebo cestovní agenturou, je lhůta podle odstavce 2 zachována, i pokud tak zákazník učinil řádně a včas u zprostředkující cestovní kanceláře nebo cestovní agentury.

§852j

§852j (1) Cestovní kancelář se může odpovědnosti za škodu způsobenou odstoupením od cestovní smlouvy podle §852g odst. 2 zprostit jen tehdy, prokáže-li, že ke zrušení zájezdu došlo a) v souladu s §852b odst. 3 písm. e), nebo b) v důsledku neodvratitelné události, které nemohla cestovní kancelář zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.

§852j (2) Cestovní kancelář se může odpovědnosti za škodu způsobenou porušením právní povinnosti zprostit jen tehdy, prokáže-li, že tuto škodu nezavinila ona ani jiní dodavatelé služeb cestovního ruchu poskytovaných v rámci zájezdu a škoda byla způsobena
a) zákazníkem,
b) třetí osobou, která není spojena s poskytováním zájezdu, pokud tuto skutečnost nebylo možné předpokládat nebo byla nevyhnutelná, nebo
c) neodvratitelnou událostí, které nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.

§852j (3) V případech, kdy vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, umožňuje omezení výše náhrady škody vzniklé z porušení závazku z cestovní smlouvy a toto omezení je uvedeno v cestovní smlouvě v souladu s touto mezinárodní smlouvou, není cestovní kancelář povinna nahradit škodu, za kterou odpovídá, ve výši přesahující omezení uvedené v cestovní smlouvě.

§852k

§852k (1) V případech podle §852j odst. 2 písm. b) a c) je cestovní kancelář povinna poskytnout zákazníkovi v nesnázích rychlou pomoc.

§852k (2) Jestliže po zahájení zájezdu cestovní kancelář neposkytne zákazníkovi služby cestovního ruchu nebo jejich podstatnou část řádně a včas nebo zjistí, že mu všechny služby cestovního ruchu nebo jejich podstatnou část nebude moci řádně a včas poskytnout, třebaže se k tomu cestovní smlouvou zavázala, je povinna bez zbytečného odkladu a bezplatně provést taková opatření, aby mohl zájezd pokračovat.

§852k (3) Pokud nelze pokračování zájezdu zajistit jinak než prostřednictvím služeb cestovního ruchu nižší kvality než uvedené v cestovní smlouvě, je cestovní kancelář povinna vrátit zákazníkovi rozdíl v ceně.

§852k (4) Jestliže opatření podle odstavce 2 nelze učinit nebo je zákazník nepřijme, musí cestovní kancelář bez zbytečného odkladu vrátit zákazníkovi rozdíl v ceně. V případě, že součástí zájezdu je i doprava, je cestovní kancelář povinna poskytnout zákazníkovi dopravu zpět na místo odjezdu nebo na jiné místo návratu, s nímž zákazník souhlasil, včetně nezbytného náhradního ubytování a stravování. Pokud je doprava uskutečněna jiným dopravním prostředkem, než kterým měla být uskutečněna podle cestovní smlouvy, je cestovní kancelář v případě, že
a) doprava je uskutečněna za nižší náklady, povinna vrátit rozdíl v ceně, nebo
b) doprava je uskutečněna za vyšší náklady, povinna rozdíl v ceně uhradit z vlastních prostředků.

Smlouva o podnájmu

 

SMLOUVA O PODNÁJMU

 

uzavřená podle § 719 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník,

níže uvedeného dne mezi smluvními stranami, kterými jsou

 

Nájemce : Jméno, příjmění

rodné číslo ………

trvale bytem …………… a

 

Podnájemce : Jméno a příjmení

rodné číslo ………

trvale bytem ……………

 

takto :

 

  1. PŘEDMĚT SMLOUVY

 

  1. Nájemce prohlašuje, že je na základě smlouvy o nájmu bytu uzavřené dne …….. mezi ním a pronajímatelem Janem Novákem, narozeným 20.12.1950, trvale bytem …………………… (dále jen „pronajímatel“), nájemcem bytu č. 5 v 1. patře budovy na adrese …………………….. Celková výměra podlahové plochy bytu činí 80 m2, přičemž byt se skládá z kuchyně o výměře 20 m2, pokoje o výměře 25 m2, pokoje o výměře 20 m2, předsíně o výměře 5 m2, koupelny o výměře 7 m2 a záchoda o výměře 3 m2 (dále jen „byt“). Příslušenstvím bytu je sklepní prostor o výměře 5 m2 v přízemí budovy. Byt je vybaven kuchyňskou linkou, dřezem, vanou, umyvadlem, 3 ks vodovních baterií a topnými tělesy.

  2. Nájemce prohlašuje, že je na základě písemného souhlasu pronajímatele oprávněn přenechat byt do podnájmu. Uvedený souhlas je přílohou této smlouvy.

  3. Nájemce přenechává byt k užívání podnájemci za podmínek podle této smlouvy a předá jej podnájemci ve stavu vhodném k řádnému užívání.

  4. Podnájemce se dostatečně seznámil se stavem bytu a v tomto stavu jej přebírá do podnájmu a zavazuje se řádně a včas platit stanovené nájemné.

 

2. NÁJEMNÉ

 

  1. Nájemné bylo stanoveno na základě dohody smluvních stran ve výši …………,-Kč. Podnájmece je povinen platit nájemné na účet nájemce č. …………………….. a to vždy nejpozději do 15. dne měsíce, který předchází měsíci, za který se nájem platí. První měsíční nájemné je podnájemce povinen zaplatit nájemci při podpisu této smlouvy.

  2. Náklady na plnění poskytovaná s užíváním bytu jsou zahrnuty v nájemném s výjimkou plateb za telefon a internetové připojení, které je povinen platit podnájemce.

 

3. DOBA TRVÁNÍ PODNÁJMU

 

  1. Tato smlouva se uzavírá na dobu určitou a to od ………… do ………….. Dobu trvání podnájmu lze prodloužit dohodou smluvních stran.

  2. Nájemce je oprávněn vypovědět tuto smlouvou před uplynutím doby, na kterou je podnájem sjednán, jestliže je podnájemce v prodlení s placením nájemného o více než … dnů po splatnosti nebo podstatně porušuje či neplní povinnosti stanovené mu v této smlouvě.

  3. Podnájemce je oprávněn vypovědět tuto smlouvou před uplynutím doby, na kterou je podnájem sjednán, jestliže bez vlastního zavinění nemůže byt řádně užívat.

  4. Výpověď musí být písemná a vypovědní lhůta v délce 1 měsíce počíná běžet od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla výpověď doručena druhé smluvní straně.

 

4. PRÁVA A POVINNOSTI SMLUVNÍCH STRAN

 

  1. Nájemce je povinen zajistit podnájemci řádné a nerušené užívání bytu po celou dobu trvání podnájemního vztahu.

  2. Nájemce je oprávněn po předchozí výzvě vstupovat do bytu za účelem kontroly jeho stavu a dodržování povinností stanovených touto smlouvou podnájemci.

  3. Podnájemce se zavazuje užívat byt řádně; dodržovat povinnosti spojené s užíváním bytu; udržovat byt a jeho vybavení v řádném stavu; provádět běžnou údržbu a drobné opravy a neprodleně oznamovat nájemci potřebu údržby či oprav, které přesahují běžný rámec, a následně umožnit nájemci provedení této údržby nebo opravy; předat po skončení podnájmu byt ve stavu v jakém jej převzal s přihlédnutím k běžnému opotřebení.

 

5. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

 

  1. Tato smlouva, jakož i práva a povinnosti v ní výslovně neupravené, se řídí českým právním řádem, zejména zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění.

  2. V případě, že by některé ustanovení této smlouvy bylo nebo se stalo zčásti nebo zcela neplatným či neúčinným, zůstává platnost ostatních ustanovení nedotčena. Smluvní strany se zavazují nahradit takové ustanovení ustanovením novým, které bude odpovídat účelu původního ustanovení.

  3. Tuto smlouvu lze měnit nebo doplňovat pouze formou písemných dodatků podepsaných oběma smluvními stranami.

  4. Tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami.

  5. Tato smlouva je vyhotovena ve dvou stejnopisech s platností originálu, z nichž každá smluvní strana obdrží po jednom stejnopise.

  6. Smluvní strany potvrzují autentičnost této smlouvy a prohlašují, že se s ní pozorně seznámily, jejímu obsahu a znění rozumí, a že je uzavřena na základě jejich svobodné a skutečné vůle, určitě a vážně a nikoli v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. Na důkaz toho připojují níže své podpisy.

 

V …………… dne …………….

 

…………………………………….                                   …………………………………………

     podpis nájemce                                                          podpis podnájemce

Návrh na nesporný (dohodový) rozvod

 

Okresní soud

…………………………..

…………………………..

 

Navrhovatelé : Jana Nováková rozená Novotná

rodné číslo ………………….

trvalé bydliště ……………….

 

a

 

Jan Novák

rodné číslo ………………………

bytem ……………………….

 

 

Návrh na zahájení řízení o rozvod manželství

podle ustanovení § 24a zákona č. 94/1963 Sb., o rodině

 

 

Dvojmo

Přílohy

kolek 1.000,-Kč vylepen na návrhu

___________________________________________________________________________________________________

 

I.

Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 10.10.1997 před Městským úřadem v Písku. Oba účastníci jsou občany České republiky a u obou se jedná o první manželství. Poslední společné bydliště účastníků se nacházelo na adrese ……………………………………

 

V manželství se účastníkům dne 10.10.1998 narodil syn Jiří Novák.

 

Důkaz : oddací list účastníků

rodný list Jiřího Nováka

 

II.

Manželství účastníků bylo zpočátku harmonické a v jeho průběhu se vyskytovaly pouze běžné problémy. Postupem času však došlo k tomu, že se podstatně začaly prohlubovat rozdílné názory účastníků na otázky běžného soužití i na společný život jako takový. V důsledku tohoto došlo k citovému odcizení a neshody vážného rázu přetrvávají. Manželství účastníků je již jen formálním svazkem. Účastníci žijí v oddělených domácnostech.

 

III.

Oba navrhovatelé s rozvodem souhlasí a k návrhu na rozvod se připojují.

 

Návrh na schválení dohody o úpravě poměrů nezletilého pro dobu po rozvodu byl podán u nadepsaného soudu současně s tímto návrhem.

 

O vypořádání vzájemných majetkových vztahů a práv a povinností společného bydlení pro dobu po rozvodu se účastníci dohodli a přikládají příslušnou smlouvu.

 

Důkaz: Smlouva o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a práv a povinností společného bydlení pro dobu po rozvodu s úředně ověřenými podpisy

 

IV.

Účastníci řízení postupem času k sobě ztratili jakoukoliv citovou vazbu a podle jejich názoru je manželství tak hluboce a trvale rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití.

 

Účastníci považují zde tvrzené skutečnosti za nesporné a mají za to, že k věci samé není třeba nařizovat jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených důkazů. Účastníci ve smyslu § 115a o.s.ř. souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.

 

V.

Na základě výše uvedených skutečností účastníci navrhují, aby soud vydal tento

 

rozsudek :

 

Manželství Jany Novákové rozené Novotné, r.č. …………., bytem …………………… a Jana Nováka, r.č. ……………, bytem ………………, uzavřené dne 10. 10. 2000 před Městským úřadem v Písku, se rozvádí.

 

 

V …………………… dne ……………

 

 

 

. ……………………………………                   …………………………………….

podpis navrhovatelky                                  podpis navrhovatele

Rozvázání pracovního poměru dohodou

 

ROZVÁZÁNÍ PRACOVNÍHO POMĚRU DOHODOU

dle § 49 an. zákoníku práce

 

 

Zaměstnavatel (název a sídlo)

a

zaměstnanec (jméno a adresa bydliště)

 

uzavírají tuto

 

 

dohodu o rozvázání pracovního poměru

 

Na základě pracovní smlouvy uzavřené dne …. pracuje zaměstnanec pro zaměstnavatele na pozici ………………………………

 

Obě smluvní strany se dohodly na skončení tohoto pracovního poměru ke dni ….

 

Dohoda byla sepsána ve dvou vyhotoveních pro každou ze smluvních stran.

 

 

 

V ………………. dne ……………………

 

 

 

……………………………..                                  ……………………………………..

podpis zaměstnavatele                                             podpis zaměstnance